Krajské soudy (Sb. NSS)

49 A 3/2018

I. Dospěje-li Ministerstvo vnitra k závěru, že žadatele lze zajistit podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť jeho žádost o mezinárodní ochranu je účelová a má sloužit pouze zabránění či oddálení výkonu uloženého správního vyhoštění, musí se jako předběžnou otázkou zabývat také tím, zda žadateli skutečně vyhoštění hrozí, tj. zda v době vydání napadeného rozhodnutí existovalo pravomocné a (potenciálně v návaznosti na neúspěšnou žádost o mezinárodní ochranu) vykonatelné rozhodnutí o vyhoštění, popř. též tím, zda je jeho nucený výkon možný. II. Rodič nezletilého dítěte přestává být zranitelnou osobou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, teprve tehdy, má-li odebrání nezletilého dítěte z jeho péče relativně trvalou povahu (rodič souhlasil s osvojením dítěte či bylo soudem vysloveno, že jeho souhlas není třeba, dítě je dobrovolně rodičem předáno do ústavní péče, dítě je pravomocně předáno do pěstounské péče či péče jiného rodinného příslušníka apod.), nikoliv však v situaci, kdy je dítě z péče rodiče odebráno pouze předběžným opatřením na časově omezenou dobu.

30 A 244/2017

I. Osobě, jejíž práva nebo oprávněné zájmy byly přestupkovým jednáním přímo dotčeny, náleží zvláštní procesní postavení vyplývající z § 71 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jen v případě, že její souhlas byl nutnou podmínkou pro zahájení, resp. pokračování řízení o daném přestupku. II. Povinnost správního orgánu rozhodnout o námitce podjatosti usnesením dle § 14 odst. 2 správního řádu se vztahuje k námitkám podjatosti uplatněným účastníkem v rámci zahájeného správního řízení.

10 A 174/2016

I. Prezident republiky při jmenování profesorů podle § 73 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění účinném do 31. 8. 2016, rozhodoval jako správní orgán sui generis II. Podle § 74 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění účinném do 31. 8. 2016, prováděly hodnocení zákonných předpokladů jmenování kandidáta profesorem odborná hodnotící komise a příslušné vědecké rady veřejné vysoké školy. Jelikož jmenování profesorů podle § 6 odst. 1 písm. h) citovaného zákona ve znění účinném do 31. 8. 2016 [dnes § 6 odst. 1 písm. i)] spadá do samosprávné působnosti vysoké školy, nemůže žádný orgán moci výkonné, tedy ani prezident republiky, nezávisle na předchozím posouzení příslušných orgánů vysoké školy posuzovat způsobilost uchazeče o jmenování profesorem. Orgány moci výkonné tedy vychází z posouzení provedeného orgány vysoké školy a jejich role spočívá v ověření, zda předchozí proces proběhl v souladu se zákonem. III. Na postup prezidenta republiky při jmenování profesorů se v souladu s § 180 odst. 1 správního řádu, ohledně otázek, jejichž řešení je nezbytné, vztahuje správní řád. Okruh aplikovatelných ustanovení správního řádu je však vzhledem ke specifickému postavení prezidenta republiky v řízení o jmenování profesorů značně omezený. Rozhodnutí prezidenta o nejmenování navrženého kandidáta profesorem musí být především srozumitelné a musí obsahovat přezkoumatelnou úvahu o jeho skutkových a právních důvodech.

54 A 49/2018

Potvrzení stavebního úřadu vydané podle § 39 písm. c) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, o tom, že údaje v návrhu na zápis do katastru odpovídají skutečnosti, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a je tedy vyloučeno ze soudního přezkumu.

45 A 102/2016

Soudní přezkum rozhodnutí o nevyhovění žádosti o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza vydaného v řízení dle § 180e zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je přípustný bez ohledu na to, zda žadatel prokázal, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. Ustanovení § 171 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepoužije pro rozpor s čl. 32 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (vízový kodex

59 Af 29/2015

Smluvní závazek jiné osoby, že zajistí dodržování povinností dle § 17 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nemůže zbavit provozovatele loterie nebo jiných podobných her jeho zákonných povinností a objektivní odpovědnosti za správní delikt podle § 48 odst. 1 písm. c) téhož zákona, byť takový smluvní závazek převezme odpovědná osoba uvedená v povolení dle § 19 odst. 1 písm. e) tohoto zákona.

14 Ad 5/2018

I. Výběrové řízení, které má sloužit k zajišťování poskytování hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, je dvoustupňové a v obou svých fázích není řízením podle správního řádu, ale je zvláštním postupem podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. II. Uchazeč se nemůže domáhat přezkoumání rozhodnutí o výsledku výběrového řízení, které má sloužit k zajišťování poskytování hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, neboť tento úkon není rozhodnutím v oblasti veřejné správy.

46 Af 35/2015

Krajský soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vydanému poté, co Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. společně s rozhodnutím krajského soudu zrušil i žalobou napadené předchozí rozhodnutí správního orgánu, vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v uvedeném kasačním rozhodnutí obdobně, jako by Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 4 s. ř. s. zrušil pouze rozhodnutí krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

22 Af 2/2017

V případě úroku z prodlení je třeba - nejsou-li zde žádné okolnosti, které by nasvědčovaly neochotě či neschopnosti daňového subjektu uhradit úrok z prodlení dobrovolně - poskytnout daňovému subjektu přiměřenou lhůtu k dobrovolné úhradě, přičemž tato lhůta se odvíjí od doručení deklaratorního platebního výměru na úrok z prodlení, vydaného dle § 252 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

9 A 332/2014

I. Rozhodnutí silničního úřadu o tom, že cesta není účelovou komunikací podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozhodnutí o omezení veřejného přístupu na danou účelovou komunikaci podle věty druhé § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a rozhodnutí podle poslední věty § 7 odst. 2 stejného zákona, že jde z hlediska pozemní komunikace o uzavřený prostor, jsou rozhodnutí, která se vzájemně vylučují a nelze je kombinovat v odůvodnění omezení provozu na stejné cestě. II. Účelovou komunikací ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je taková komunikace, která se nachází v uzavřeném prostoru nebo objektu a která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Uzavřeným prostorem je nutno chápat prostor, do nějž nelze vstoupit, aniž by byla překonána nějaká překážka určená k regulaci vstupu do areálu. Překážka může být fyzická (závora, brána, průjezd přes vrátnici atd.) nebo i právní (zákazy vstupu). Za uzavřený nelze považovat takový prostor, kde se pěší veřejnost může volně pohybovat a na cestu je pouze zákaz vjezdu motorových vozidel či všech vozidel. III. Pro rozhodnutí, zda jde o uzavřený areál, je třeba zkoumat charakter daného areálu, účel jeho užívání a především také historii užívání areálu. Pokud daná komunikace (a tedy i areál) byla v minulosti veřejně přístupná, vylučuje to její kvalifikaci podle § 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V takovém případě by bylo možné provoz na ní omezit pouze za splnění podmínek věty druhé § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.

9 Ad 22/2014

Skutečnost, že se jedná o příslušníka, který byl zproštěn výkonu služby, nebrání tomu, aby služební funkcionář postupoval tak, jak mu ukládá § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tj. aby takového příslušníka ustanovil na existující volné služební místo, a určil tak jeho organizační a právní postavení v bezpečnostním sboru.

62 A 131/2016

I. Soulad záměru žadatele provozovat stanici technické kontroly se způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly ve smyslu § 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, musí být posuzován na základě údajů o kapacitách oprávněně provozovaných stanic technické kontroly. II. Při stanovení teoretické kapacity stanic technické kontroly pro účely posouzení souladu záměru provozovat stanici technické kontroly se způsobem a rozsahem pokrytí správního obvodu činnostmi stanic technické kontroly (§ 54 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) se vychází z údajů o stanicích technické kontroly, jejichž provozovatelé disponují platným povolením k jejich provozování; současně je v odůvodněných případech třeba zohlednit i ty stanice technické kontroly, které nejsou provozovány, přestože od vydání oprávnění k jejich provozování bez zjevného důvodu uplynula již nepřiměřeně dlouhá doba a lhůta k zahájení provozu stanice technické kontroly byla prodlužována.

9 Ad 16/2015

Je-li ve zvláštním řízení o propuštění ze služebního poměru z důvodu uvedeného v § 42 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb. (zavrženíhodné jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru) prvním úkonem služebního funkcionáře doručení rozhodnutí o propuštění (§ 184 odst. 2 téhož zákona), je z povahy věci vyloučeno, aby propuštěný příslušník realizoval před vydáním rozhodnutí procesní práva účastníka řízení uvedená v § 174 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., jako je právo nahlížet do spisu, činit důkazní a jiné návrhy či právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Tato práva může propuštěný příslušník logicky uplatnit až po předání rozhodnutí o propuštění či následně v odvolacím řízení.

3 A 64/2015

Požadoval-li žalobce zápisy z jednání žalovaného povinného subjektu o aktuálně zpracovávaných studiích, byla splněna zákonná podmínka odepření podkladové informace před ukončením přípravy rozhodnutí [§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím].

3 Ad 10/2015

Ten, kdo stojí v čele bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje jménem státu ve věcech služebního poměru příslušníků tohoto bezpečnostního sboru vždy jen ve vztahu k tomuto bezpečnostnímu sboru (včetně posuzování případně požadované náhrady škody podle § 98 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Služební funkcionář jednoho bezpečnostního sboru nemůže rozhodovat o věcech služebního poměru příslušníka jiného bezpečnostního sboru (s výjimkou věcí v rámci naplnění principu tzv. průchodnosti služebních poměrů ve smyslu § 20 zákona o služebním poměru).

5 A 138/2014

I. Ustanovení § 8d odst. 1 trestního řádu umožňuje zveřejnění informace policií, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Tuto otázku je nutno zkoumat testem proporcionality. II. Při vyvažování (poslední krok testu proporcionality) veřejného zájmu a zásahu do soukromí osob v kontextu zveřejňování informací o probíhajícím trestním řízení (§ 8d odst. 1 trestního řádu) je nutno v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva zohlednit následující faktory: a) obsah zveřejněné informace a způsob, jakým byla zveřejněna – je třeba zkoumat, zda informace byla zveřejněna seriózním způsobem, nebo naopak, zda se snažila vyvolat spíše senzaci, či popsat osobu ryze negativním způsobem; b) jak zveřejnění informace přispělo k debatě veřejného zájmu, či zda jejím cílem bylo pouze ukojení zvědavosti veřejnosti; c) jaký dopad měla zveřejněná informace na trestní řízení, zda nebyla narušena zásada presumpce d) závažnost zásahu do soukromí dotčené osoby.

22 Af 86/2015

I. Primárním účelem slevy na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je motivovat zaměstnavatele k zaměstnání osob se zdravotním postižením, nikoliv kompenzovat daňovému subjektu snížené výnosy a zvýšené náklady vzniklé zaměstnáváním zdravotně postižených osob. II. Vzhledem k tomu, že sleva na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není snížením daňového základu, ale je slevou na vlastní daňové povinnosti poplatníka, není vázána pouze na příjmy plynoucí ze samostatné výdělečné činnosti, při které poplatník zaměstnává osoby se zdravotním postižením.

22 Ad 1/2017

Při nerovnoměrném rozložení pracovní doby podle § 53 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vzniká příslušníku nárok na peněžité plnění za práci přesčas podle § 125 tohoto zákona až po uplynutí tří měsíců od konce tzv. vyrovnávacího období stanoveného podle § 53 odst. 3 písm. b) téhož zákona. Dříve se pak tento nárok ani nemůže začít promlčovat.

9 A 346/2014

Existence pravděpodobnosti záměny ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, není vyloučena ani v případě, že se přihlašované označení vztahuje na výrobky, zatímco starší ochranná známka na služby, jestliže tyto výrobky a služby mají úzkou souvislost (zde s oborem informačních technologií) a nejedná se tedy o zcela odlišné produkty.

10 A 218/2013

Je-li stavební povolení nahrazeno certifikátem autorizovaného inspektora, jímž je podle § 117 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 ověřena projektová dokumentace a připojené podklady, mohou podmínky provedení stavby vyplývat přímo z projektové dokumentace, aniž by byly vtěleny do textu certifikátu. Podmínky provedení stavby však nemohou být stanoveny v ověřených podkladech, jejichž účelem je pouze odborné posouzení dopadů stavby a z něj vyplývající doporučení.

9 Ad 5/2015

I. Mzdové náklady provozních zaměstnanců nelze uplatňovat jako součást nároku na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného podle § 78 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve vztahu k těm zaměstnancům se zdravotním postižením, kteří v určitém měsíci rozhodného období (kterým je kalendářní čtvrtletí) vůbec nevykonávali práci a provozní zaměstnanci jim z tohoto důvodu nemohli poskytovat žádnou pomoc při plnění pracovních povinností. II. Správní orgán není ve smyslu § 41 odst. 8 správního řádu oprávněn měnit podanou žádost o zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaného podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v tom směru, že by namísto žadatele sám určoval, na jakého zaměstnance se zdravotním postižením je o příspěvek či o zvýšení příspěvku žádáno a kolik činí výše příspěvku či jeho zvýšení na toho kterého zaměstnance. Formulace těchto esenciálních náležitostí žádosti je výlučně v rukou žadatele a nelze ji přenášet na správní orgán.

9 A 197/2013

I. Rozhodnutí, kterým Úřad průmyslového vlastnictví podle § 67 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, určí, zda předmět popsaný v žádosti spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález, podléhá soudnímu přezkumu. II. Posouzení, zda předmět popsaný v žádosti o určení spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález dle § 67 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, není věcí správního uvážení. II. Vydat kladný výrok o tom, že předmět určení spadá do rozsahu ochrany určitého patentu na vynález, je možné pouze tehdy, jestliže předmět určení vykazuje, a to alespoň ve formě ekvivalentů, všechny podstatné znaky definované alespoň v jednom z nezávislých patentových nároků (§ 12 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích).

10 Ad 6/2014

I. Učiní-li advokát v zastoupení účastníka řízení úkon disponující s řízením před soudem, aniž by k tomu měl výslovný souhlas klienta, poruší svou povinnost podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a naplní tak znaky kárného provinění dle § 32 odst. 2 téhož zákona. II. Advokát není oprávněn v zastoupení svého klienta bez jeho výslovného souhlasu vzít zpět žalobu ani v situaci, kdy je z průběhu řízení zjevné, že žaloba bude zamítnuta.

45 Az 21/2016

Zastaralost zpráv o zemi původu nelze posuzovat (čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany) pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové zprávy uplynul určitý čas. Zastaralá je taková zpráva, jež obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace popsaná ve zprávě se změnila.

22 Af 9/2017

I. Je vyloučeno, aby tentýž subjekt platil daň z přidané hodnoty (dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z téhož obchodního případu dvakrát, a to i v případě - byť i nevědomé - účasti na daňovém podvodu (v učebnicovém případě poprvé jako ručitel za tzv. missing tradera II. Jsou-li vydány zajišťovací příkazy na daň z přidané hodnoty (§ 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) v situaci, kdy 21 % z konkrétních částek dle konkrétních daňových dokladů konkrétního daňového subjektu již bylo předepsáno výzvou k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem, není naplněna podmínka, že daň dosud nebyla subjektu stanovena (§ 167 odst. 1 daňového řádu).

48 A 68/2016

I. Vymezení předmětu řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 a násl. s. ř. s.) určuje s ohledem na dispoziční zásadu vždy žalobce, a to prostřednictvím žalobního návrhu (petitu). Soud může modifikovat žalobní petit II. Součástí plnění úkolů městské policie (§ 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii) může být též zjišťování totožnosti osob, jichž se prováděný úkon týká (zde předání 11letého dítěte, jež spalo v nočních hodinách bez dozoru na lavičce v prostoru veřejně přístupného festivalu, matce vykazující známky opilosti). Výzva strážníka obecní policie k prokázání totožnosti musí obsahovat především dostatečně určité a srozumitelné sdělení důvodů, pro které výzvu činí. Tyto důvody musí být podřaditelné pod některou ze zákonem předpokládaných situací, v nichž je strážník městské policie oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti (§ 12 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii). Výslovnou citaci zákonných důvodů či odkaz na přesné ustanovení zákona však výzva obsahovat nemusí. Požadavky na obsah výzvy se mohou lišit i s ohledem na okolnosti, za nichž je činěna.

6 Ad 23/2015

Pro posuzování zákonné výjimky z povinnosti mlčenlivosti podle § 51 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je pod pojmem "uplatnění práv v občanskoprávním řízení" nutné rozumět i zaslání tzv. předžalobní výzvy podle § 142a o. s. ř., ačkoliv se tak stane ještě před zahájením občanského soudního řízení.

10 Af 5/2014

Rozhodnutí orgánu celní správy, kterým byla autoremedurou změněna původně správná celní klasifikace zboží uvedená v celní deklaraci, představuje aktivní chybu orgánu celní správy, která může založit legitimní očekávání ve smyslu čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex

22 Af 37/2015

Vadné podání se marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k odstranění vad stává v souladu s § 74 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, neúčinným, a to ex tunc

46 Af 2/2016

I. Zdanitelné plnění spočívající v převodu marketingových a reklamních práv představuje pozbytí nehmotné věci, které je poskytnutím služby podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. II. Pokud osoba povinná k dani z přidané hodnoty pořídila zdanitelné plnění v době před tím, než se stala plátcem daně, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu z tohoto zdanitelného plnění za podmínek podle § 79 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, avšak pouze za zdaňovací období, do něhož spadá den, kdy se stala plátcem (§ 79 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

22 A 59/2015

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, neobsahuje definici pojmu „pobytová sociální služba

9 A 279/2014

Zákonná výluka z práva na poskytnutí informace zakotvená v § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dopadá i na takové informace o majetkových poměrech dotčené osoby, které se týkají jejího majetku či závazků nízké hodnoty.

22 A 135/2016

Nepožádá-li podatel podnětu dle § 42 správního řádu o to, aby byl vyrozuměn o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo, nemá správní orgán povinnost jej o této skutečnosti z vlastní vůle vyrozumívat.

15 A 59/2014

Ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, neumožňuje vysoké škole nebo fakultě v rámci přijímacího řízení ke studiu v doktorském studijním programu stanovit jako podmínku pro přijetí ke studiu absolvování příbuzného magisterského studijního oboru.

33 Ad 32/2015

Doba pobírání náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti sama o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění ve smyslu § 5 a § 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a proto není dobou pojištění podle § 11 až § 13 téhož zákona, ani dobou ve smyslu čl. 57 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

6 A 246/2013

I. Povinný subjekt nemůže odepřít poskytnutí znaleckého posudku vztahujícího se k jeho působnosti s poukazem na § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Znaleckou činnost je třeba vnímat jako odbornou činnost, která se ze své podstaty musí opírat o věrohodné a verifikovatelné metodologické postupy, jež jsou příslušným odborným kruhům známy. Princip znalecké činnosti tedy předpokládá, že výstupy jednotlivých znalců budou při vědomí jejich odbornosti a při důvodném předpokladu, že v důsledku této odbornosti budou užívat obdobných metod práce, srovnatelné. S ohledem na uvedené pak znalecká činnost, resp. její postupy a výsledky ve formě znaleckých posudků, nemohou představovat obchodní tajemství, k jehož obligatorním pojmovým znakům dle § 17 obchodního zákoníku, resp. dle § 504 občanského zákoníku z roku 2012, patří běžná nedostupnost v příslušných obchodních kruzích a konkurenční významnost. II. Znalecký posudek není jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora ve smyslu § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským, a nemůže být tedy předmětem ochrany práva autorského ve smyslu § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Znalecká činnost předpokládá užití postupů opírajících se o v daném oboru obecně známé, verifikovatelné metody, jejichž užití je výrazem odbornosti znalce, nikoli jeho osobní tvůrčí jedinečnosti.

33 A 31/2015

Nebyl-li uchazeči o zaměstnání propuštěnému z výkonu trestu odnětí svobody přiznán nárok na podporu v nezaměstnanosti z důvodu nesplnění podmínky získání potřebné doby důchodového pojištění v rozhodném období před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 39 odst. 1 a § 41 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), jedná se o zákonný postup správního orgánu, který není v rozporu se zákazem diskriminace ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

15 A 86/2014

Rozhodování o odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu podle § 38 odst. 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, spadá do působnosti Ministerstva životního prostředí. Rozhodnutí o odvolání vydané Ministerstvem zemědělství je pro nedostatek jeho působnosti nicotné.

3 A 102/2015

I. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je podle § 2 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. 12. 2015, veřejným funkcionářem. II. Kancelář prezidenta republiky je podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, per analogiam

65 A 52/2014

Veřejná vysoká škola je oprávněna stanovit jako další podmínku přijetí uchazeče ke studiu dle § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, dosažení takového bodového hodnocení v rámci zkoušky (§ 49 odst. 4 téhož zákona) organizované soukromou společností, které zařadí uchazeče do pořadí v předpokládaném počtu přijímaných uchazečů, je-li poplatek za vykonání této zkoušky hrazen z poplatku placeného uchazečem veřejné vysoké škole za přijímací řízení.

65 A 52/2015

I. Řízení o prodloužení platnosti územního rozhodnutí podle § 93 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006 je z materiálního hlediska jedním z druhů nového řízení ve smyslu § 101 písm. c) správního řádu z roku 2004, neboť se evidentně jedná o rozhodnutí, kterým se mění doba platnosti rozhodnutí. II. Má-li být rozhodováno o prodloužení platnosti územního rozhodnutí u stavby, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, je příslušnost konkrétního stavebního úřadu určena § 102 odst. 1 větou prvou správního řádu z roku 2004.

45 A 70/2016

Opatření předsedy insolvenčního soudu podle § 25 odst. 5 č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, má „správně-soudní“ povahu a není proto aktem vydaným v oblasti veřejné správy. Soudní přezkum tohoto opatření není v pravomoci soudů ve správním soudnictví.

30 A 70/2015

Překročení normovaných stavů zvěře v honitbě představuje porušení povinností uživatele honitby dle § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a tedy naplňuje znaky správního deliktu dle § 64 odst. 3 písm. c) téhož zákona.

20 Ad 14/2016

Požadavek, aby žadatelka o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení prodala motorové vozidlo malé hodnoty, které jí bylo darováno otcem za účelem zkvalitnění péče o tři děti předškolního věku, je v rozporu s účelem pomoci v hmotné nouzi (§ 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi).

45 A 28/2015

Ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, obsahuje tři alternativní důvody pro zamítnutí pobytové žádosti cizince. Třetí alternativa spočívající v tom, že se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti cizince, představuje odchylku od obecně platné zásady materiální pravdy a zakotvuje důkazní břemeno žadatele vztahující se k údajům uváděným v jeho žádosti. Tato alternativa se přitom může uplatnit jen, nenastal-li důvod pro zamítnutí žádosti podle předchozích dvou alternativ (cizinec se dostavil k výslechu a předložil požadované doklady). Při zkoumání, zda se naplnila některá z prvních dvou alternativ pro zamítnutí žádosti, se však uplatní zásada materiální pravdy a žadatele důkazní břemeno netíží.

62 Af 52/2016

Institut námitek (§ 13 odst. 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících) a právní úprava týkající se jejich podávání, lhůt pro jejich podání, jejich vyřizování, lhůt pro jejich vyřízení a způsobů, jak mohou být vyřízeny, je pro účely zákona o veřejných službách v přepravě cestujících shodná jako v případě zákona o veřejných zakázkách (§ 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, § 242 až § 247 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) a tedy i procesní význam těchto námitek a způsob jejich využití v průběhu zadávacího řízení i nabídkového řízení musí být pro navazující a související postupy ve vztahu k zadávacímu řízení i nabídkovému řízení shodný; i bez výslovné úpravy v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících proto platí, že návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů objednatele v nabídkovém řízení na výběr dopravce před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může podat jen ten, kdo předtím řádně a včas podal námitky k objednateli.

62 Af 23/2015

Smyslem právní úpravy, obsažené v § 36 odst. 3 větě druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, která stanoví, že je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty, je ochrana daňového subjektu. Pokud se daňový subjekt s obsahem rozhodnutí o žádosti seznámí až po uplynutí původně správcem daně stanovené lhůty (§ 32 téhož zákona), nastupuje právě citované pravidlo, z něhož vyplývá, že podá-li daňový subjekt žádost o prodloužení lhůty, musí se od tohoto okamžiku o zbývající dobu k provedení úkonu nastavit doba k provedení úkonu, je-li žádost zamítnuta či je daňovému subjektu vyhověno v menším rozsahu, než požadoval; tím je zachována daňovému subjektu možnost učinit úkon, k němuž mu byla původní lhůta stanovena.

22 A 2/2015

Připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nelze vést po trase již existující dálnice, silnice nebo místní komunikace, neboť za připojení sousední nemovitosti k síti pozemních komunikací je nutno považovat prvotní napojení nemovitosti na stávající síť dálnic, silnic a místních komunikací.

6 Ad 16/2013

Osoba, u které zaměstnanec vykonává z titulu mezinárodního pronájmu pracovní síly práci podle jejích příkazů, je zaměstnavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, i když jsou příjmy za tuto práci na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.

5 A 152/2012

I. Společnými částmi domu [§ 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů; § 1160 odst. 2 občanského zákoníku z roku 2012 a § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím] mohou být i ty části domu, které jsou určeny k tomu, aby je užíval výlučně vlastník jednotky (zde: střešní okna bytové jednotky). II. Při změně stavby, která leží v památkové rezervaci, je nutno respektovat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče (§ 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Za porušení této povinnosti nese odpovědnost stavebník, tedy ten, kdo změnu stavby provádí [§ 35 odst. 1 písm. h) citovaného zákona]. Pokud změnu stavby provedl vlastník jednotky, nelze vinu za správní delikt automaticky přičítat společenství vlastníků jednotek (právnické osobě obecně způsobilé rozhodovat o stavebních úpravách společných částí domu) jen proto, že změna stavby se dotkla společných částí domu.