Krajské soudy (Sb. NSS)

29 A 69/2014

Jméno osoby psané latinkou je zpravidla třeba do příslušné matriční knihy zapsat v autentické (požadované) podobě, tedy i s použitím „nestandardních

9 A 168/2012

Dotaci ve formě jednotné platby na plochu zemědělské půdy, jejíž poskytování je upraveno v nařízení vlády č. 47/2007 Sb., nelze žadateli poskytnout, jestliže zemědělská půda na něj není v rozhodné době evidována v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (§ 4 odst. 1 nařízení vlády č. 47/2007 Sb.).

10 A 57/2015

I. Katastrální úřad má podle § 40 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, pravomoc v rámci obnovy katastrálního operátu zobrazit v katastrální mapě pozemky, které byly evidovány jen zjednodušeným způsobem; může přitom vyznačit i nové hranice pozemků. II. Pokud v rámci obnovy katastrálního operátu (§ 40 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí) vyjde najevo, že se pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem v terénu překrývá s pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí, přičemž u každého z těchto pozemků je zapsán odlišný vlastník, zobrazí se v katastru nemovitostí duplicitní údaj o vlastnictví. Tímto okamžikem však duplicitní zápis nevzniká, neboť byl skrytě v různých složkách katastrálního operátu přítomen již předtím.

9 A 117/2013

Vzorek policejní polokošile nelze považovat za dokument ve smyslu čl. 2 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru, a tedy ani za informaci podle § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou by bylo možné žadateli v režimu tohoto zákona poskytnout, neboť sama o sobě nemá žádný obsah, který by bylo možné vyjádřit slovy, ani na ní není takový obsah zaznamenán.

15 A 16/2015

Rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti ve věci náhrady za přičlenění pozemků k honitbě podle § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, k jehož přezkoumání je příslušný soud rozhodující v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu.

29 A 94/2014

Držitel zbrojní licence je podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, povinen požádat o vydání nové zbrojní licence též v případě vzniku další provozovny, v níž provádí činnost dle živnostenského oprávnění, na jehož základě obdržel zbrojní licenci. To platí i tehdy, pokud v této provozovně nejsou uloženy zbraně ani střelivo.

22 Af 46/2015

Rozhodnutí o změně místní příslušnosti registrovaných daňových subjektů podle § 131 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, musí předcházet zahájení řízení ve smyslu § 91 odst. 1 daňového řádu a musí obsahovat přezkoumatelnou úvahu správce daně odůvodňující určení konkrétního dne, k němuž ke změně místní příslušnosti dojde.

36 Ad 39/2014

Uzavření smlouvy o sdružení dle § 829 a násl. občanského zákoníku z roku 1964 (resp. smlouvy o společnosti dle § 2716 a násl. občanského zákoníku z roku 2012), samo o sobě nevylučuje, že se některá z takto sdružených osob dopustí správního deliktu umožnění nelegální práce (tzv. švarcsystém) dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Rozhodná není formální právní deklarace takového vztahu, ale to, zda byly materiálně naplněny znaky závislé práce.

30 A 83/2016

I. Přistoupil-li pozemkový úřad ke změně obvodu pozemkových úprav, kterou vyjmul pozemky některých vlastníků, neznamená to ještě samo o sobě, že se pozemkové úpravy nemohou přímo dotknout vlastnických či jiných věcných práv těchto vlastníků a tito přestávají být účastníky řízení [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech]. II. Změna obvodu pozemkových úprav nemůže být svévolná, ale musí být ze strany pozemkového úřadu podložena důvody, které jsou souladné s cíli pozemkových úprav (§ 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech).

49 Az 71/2015

I. Pojmy „zvlášť závažný zločin II. Při posuzování toho, zda je určité jednání „vážným zločinem

11 Ad 24/2014

Povinnost respektovat zákaz přenášení rizika z výkonu závislé práce na zaměstnance (§ 346b odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) se uplatňuje již od vzniku pracovního poměru a trvá po celou dobu jeho existence. Tuto povinnost tedy musí zaměstnavatel plnit kdykoliv během existence pracovního poměru, nutně je spjata i se vznikem, změnou či zánikem pracovního poměru. Jde tedy o povinnost, kterou má na mysli § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

3 Af 50/2014

I. Ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je nutné vykládat eurokonformně v kontextu čl. 3 odst. 6 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Ve smyslu těchto ustanovení nelze skutečného vlastníka bez dalšího ztotožňovat s osobou statutárního orgánu, ředitele či jiného nejvyššího vedoucího. Jmenované osoby mají zpravidla na starosti jednání za právnickou osobu, nemusejí ale mít přímý vztah k její majetkové struktuře, ani ji v konečném důsledku nemusejí ovládat. II. Povinnost zjistit skutečného vlastníka dle § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je dána v případech právnických osob, svěřenství a podobných právních uspořádání vždy, protože pouze tehdy lze u těchto subjektů následně přistoupit k analýze, zda nehrozí praní peněz či financování terorismu. III. Pokud se nepodaří skutečného vlastníka právnické osoby zjistit, ve smyslu čl. 9 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu a § 15 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je nevyhnutelným následkem neuskutečnění obchodu či jeho ohlášení příslušné instituci.

15 Af 8/2014

Správce daně v odvolacím řízení pověří k provádění úkonů uložených odvolacím orgánem podle § 115 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jiné úřední osoby než ty, které byly činné v prvním stupni.

10 A 144/2013

Nesplnění podmínky podání žádosti o trvalý pobyt ve lhůtě dvou měsíců od pravomocného ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze cizinci prominout též na základě žádosti o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 správního řádu. Prominutí zmeškání lhůty podle § 67 odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, má odlišný účel, a proto se nejedná o speciální úpravu vylučující použití § 41 odst. 2 správního řádu.

52 A 32/2016

Obec není povinna při prodeji nemovitého majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a může v mezích § 38 a § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, rozhodnout, že určitou nemovitou věc prodá i za cenu nižší než obsaženou v nejvyšší nabídce reagující na zveřejněný záměr, pokud má za to, že to je v jejím zájmu, resp. v zájmu občanů obce. Takový postup je ovšem nutno odůvodnit, a to způsobem odpovídajícím okolnostem konkrétního případu, přičemž postačí, budou-li důvody rozhodnutí zastupitelstva obce seznatelné z předkládací (důvodové) zprávy k návrhu příslušného usnesení či z rozpravy předcházející přijetí příslušného usnesení.

60 A 4/2016

Pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomoci elektronické služby DopisOnline rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence podateli potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. Akceptace

30 A 63/2015

Aby se v konkrétním správním řízení mohlo jednat o zastoupení ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu (tj. o zastoupení na základě tzv. prezidiální plné moci), je nutno naplnit zákonem stanovené vyšší formální požadavky kladené na plnou moc tohoto typu. Zmocnění tak musí být uděleno pro neurčitý počet řízení zahájených v určené době v budoucnu, nebo bez omezení, avšak vždy ve vztahu k určitému předmětu (k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby), podpis na plné moci musí být úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu (popř. udělena do protokolu). Nejsou-li uvedené podmínky naplněny, o plnou moc prezidiálního typu se nejedná.

9 A 28/2013

Pro rozhodnutí o námitkách proti zápisu přihlašovaného označení podaných podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, není podstatné, zda jsou s ohledem na své vlastnosti, složení, způsob použití či z jiných hledisek vzájemně zaměnitelné dva konkurenční výrobky přihlašovatele a namítajícího nesoucí porovnávaná označení, ale to, zda na straně spotřebitelské veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny těchto označení z důvodů vymezených zákonem (shodnost či podobnost porovnávaných označení; shodnost nebo podobnost výrobků či služeb, na něž se tato označení vztahují).

3 A 38/2014

I. Ustanovení § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba vykládat tak, že žadatelem o povolení k trvalému pobytu může být buď nezletilé dítě (lhostejno zda zaopatřené či nezaopatřené), anebo zletilé nezaopatřené dítě. II. Podá-li žadatel žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, jako nezletilé dítě a v průběhu správního řízení nabude zletilosti, je poté správní orgán povinen žadatele vyzvat k doložení podmínky nezaopatřenosti. III. Podmínka nezaopatřenosti zakotvená v § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se s ohledem na výkladové ustanovení § 178a odst. 2 věta první téhož zákona posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a to včetně otázky studia; § 64 odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepoužije.

65 A 4/2015

Rozsah a způsob vybavenosti sledovacím zařízením dle § 23 odst. 2 písm. c) zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, může být stanoven pouze v rámci vymezení cíle sledování ve smyslu § 22 zákona o povinném značení lihu ve znění účinném do 31. 12. 2014. Tímto cílem je sledování osoby povinné značit líh při stáčení lihu či jeho značení dálkovým a nepřetržitým přístupem.

46 A 2/2015

I. Pro zamítnutí žádosti podle § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, musí správní orgán v řízení prokázat přímý úmysl cizince získat pobytové oprávnění předstíráním skutkových okolností, s nimiž zákon o pobytu cizinců na území České republiky spojuje možnost získání pobytového oprávnění, v situaci, kdy skutečný skutkový stav, jenž je takto zastírán či zkreslován, udělení pobytového oprávnění v principu vylučuje, a současně prokázat, že si je cizinec umělé povahy takových okolností vědom. II. Zamítnutí žádosti podle § 87e odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, pro obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území nelze opírat jen o podání účelové žádosti, jehož se cizinec dopustil v minulosti v jiném řízení. Toto rozhodnutí musí vycházet především z okolností, jichž se cizinec s vědomím jejich zkreslení či nepravdivosti dovolává v aktuálním řízení.

20 A 2/2015

I. Při vymezení skutku nedovoleného stání podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, není potřeba, aby správní orgány zjišťovaly přesný časový interval, po který bylo vozidlo nedovoleně uvedeno do klidu, postačí zjištění o konkrétní době (určené např. hodinou a minutou), ve které již uvedení vozidla do klidu překročilo dobu dovolenou pro zastavení. II. Z dikce § 2 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nepřímo plyne povinnost řidiče zajistit (např. svou přítomností u vozidla) neodkladné odstavení zastaveného vozidla, vyžaduje-li to dopravní situace. Pokud toto řidič nezajistí a vozidlo ponechá v klidu, jedná se již o vozidlo stojící podle § 2 písm. n) téhož zákona.

10 A 182/2012

II. Ustanovení § 126 odst. 2 věty první stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012 je třeba vykládat tak, že změna v účelu užívání stavby je vždy přípustná jen na základě souhlasu stavebního úřadu. Naproti tomu ke změně činnosti, jež spadá do povoleného účelu stavby, je souhlasu stavebního úřadu třeba jen tehdy, pokud by mohl být ohrožen život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí.

30 A 79/2014

Návrh na stanovení dobývacího prostoru je nutno doložit tak, aby bylo možno mj. osvědčit, že vyhovuje požadavkům stanoveným zvláštními předpisy pro ochranu chráněných zájmů; takovým předpisem vztahujícím se k ochraně životního prostředí je i zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (dříve č. 244/1992 Sb., nyní č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), a proto je potřeba doložit též doklady vztahující se k procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Za doložení daných dokladů je odpovědný navrhovatel s tím, že pokud tak neučiní současně s návrhem či posléze k výzvě příslušného obvodního báňského úřadu, musí snést následky v podobě zastavení řízení podle § 28 odst. 9 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství.

46 A 62/2014

Posledním dnem lhůty k podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, je patnáctý den ode dne skončení vyložení obnoveného katastrálního operátu. Pokud vlastníkovi nebo jinému oprávněnému, který nemá v obci trvalý pobyt nebo sídlo, nebylo řádně doručeno oznámení o vyložení obnoveného katastrálního operátu podle § 16 odst. 3 citovaného zákona, a v důsledku toho nevěděl o vyložení katastrálního operátu, může požádat o navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu.

48 A 7/2015

Došlo-li k faktickému (rozoráním) či právnímu (ztrátou komunikační potřeby v důsledku scelení pozemků) zániku veřejně přístupné účelové komunikace (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) sloužící obhospodařování zemědělských pozemků v době nesvobody, může výjimečně dojít k "obživnutí" již zaniklé veřejné komunikace včetně souhlasu s jejím veřejným užíváním daným v době před kolektivizací (resp. od nepaměti), jestliže v přiměřené době po navrácení přilehlých pozemků původním vlastníkům v restituci dojde v terénu k obnovení této komunikace a komunikace je nadále nezbytná.

29 Af 21/2014

Podstatná změna okolností [§ 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách], v jejímž důsledku odpadnou důvody pro pokračování v zadávacím řízení, může spočívat i v markantním snížení prostředků na výdajové straně rozpočtu zadavatele.

15 Af 134/2013

I. V rozporu s účelem a smyslem zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je registrace k DPH z důvodu uzavření smlouvy o sdružení v situaci, kdy tato smlouva byla ukončena před podáním přihlášky k registraci podle § 95 odst. 2 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty a účastníky sdružení současně nebylo a nemá být uskutečněno zákonem předpokládané zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (včetně vypořádání). II. Uvedení nepravdivého údaje o účasti ve sdružení bez právní subjektivity v přihlášce k registraci k DPH podle § 95 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a předložení smlouvy o sdružení, která byla zrušena před podáním přihlášky, aniž byla účastníky uskutečněna jakákoliv společná činnost nebo bylo k činnosti sdružení cokoliv poskytnuto, je účelovým zneužitím pravidel DPH směřujícím k dosažení výhody před jinými neplátci DPH, kteří žádají o dobrovolnou registraci.

33 Ad 9/2015

V rámci zohledňování tzv. preferovaných dob pojištění získaných ve smyslu § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů podle předpisů platných před 1. 1. 1996 v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí pro vznik nároku na starobní důchod ve snížené věkové hranici nelze přihlédnout ve smyslu čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení k dobám pojištění získaným ve stejném povolání a zohledňovaným ve zvláštním systému v jiném členském státě EU (v tomto případě ve Slovenské republice), byly-li tyto doby pojištění získány pojištěncem až po zrušení systému pracovních kategorií v bývalém Československu, tedy v období po 31. 12. 1992.

6 A 84/2012

Při vymezení pojmu "bankovní tajemství" podle § 49 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, není možné v případě odmítnutí žádosti o informace podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, postupovat extenzivně a žádost odmítnout jako celek tehdy, kdy pouze část takto poskytované informace obsahuje bankovní tajemství.

9 A 77/2015

Zápis ochranné známky do národního rejstříku ochranných známek v zemi původu žadatele je nezbytnou podmínkou pro mezinárodní zápis téže ochranné známky do rejstříku u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví.

10 A 66/2015

Kritériem pro naplnění definice odboje a odporu ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, není pouze tehdy uložený trest a s tím spojené strádání žadatele, proto význam odporu žadatele nelze poměřovat následkem jeho statečného postoje. Účelem citovaného zákona není odškodnit oběti komunistického režimu, nýbrž účastníky aktivního odboje a odporu. Samotné držení letáku vyzývajícího k uspořádání svobodných voleb - tehdy "podvratné protistátní listiny" - bez dalšího nedosahuje zákonem požadované míry aktivního jednání spočívajícího v soustavném nebo veřejném zastávání postojů odporu proti komunistickému režimu ve smyslu zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, přestože za takové konání byl uložen trest těžkého žaláře jednoho roku za spáchání zločinu nepřekažení a neoznámení trestného činu.

46 A 20/2014

I. Účinky koncentrace stavebního řízení dle § 112 odst. 1 věty druhé stavebního zákona z roku 2006 nastanou pouze tehdy, jestliže účastníci řízení byli řádně vyrozuměni o nařízeném ústním jednání a o tom, že námitky je možno uplatnit nejpozději při tomto jednání, jinak se k nim nepřihlédne. II. Obsah námitek účastníka stavebního řízení přednesených při ústním jednání je určen obsahem ústního přednesu, nikoliv obsahem písemného záznamu v protokolu o ústním jednání podle § 18 správního řádu z roku 2004. III. Zvuková nahrávka pořízená skrytě soukromou osobu (účastníkem řízení), zachycující výlučně průběh ústního jednání nařízeného v rámci správního řízení, je přípustným důkazním prostředkem v soudním řízení správním.

62 A 49/2014

Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence k podnikání v energetických odvětvích podle § 8 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, je správním rozhodnutím konstitutivní Udělením licence správním rozhodnutím Energetický regulační úřad zakládá oprávnění žadatele o licenci podnikat v energetickém odvětví ve smyslu § 3 odst. 3 věty první zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, a to ex nunc

3 A 126/2015

I. Soudní ochrany proti neprovedení zápisu do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek (§ 80 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) se lze domáhat ve správním soudnictví v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. s. ř. s.). II. Podmínkou pro upuštění od vykonání společné části maturitní zkoušky (§ 81 odst. 6 věta první zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) není jen dosažené střední vzdělání na střední škole státu, s nímž byla uzavřena smlouva o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání, nýbrž způsob získání středního vzdělání stanovený zákonem České republiky.

30 A 36/2014

O prodloužení licence na obchod s elektřinou může Energetický regulační úřad rozhodnout pouze na podkladě žádosti podané ve lhůtě dle § 9 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, tj. na podkladě žádosti podané v časovém rozpětí nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena. Marným uplynutím této lhůty právo na prodloužení udělené licence zaniká a je třeba požádat o vydání licence nové.

46 A 69/2015

I. Požadavek na změnu údaje v evidenci veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin vedené obcí podle § 63 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je pouhým podnětem k provedení opravy postupem podle § 156 odst. 1 správního řádu z roku 2004. V návaznosti na takovou žádost není důvodu rozhodovat o zastavení řízení, protože jejím podáním žádné správní řízení zahájeno nebylo. II. Soudní ochrana vlastníka proti zařazení jeho pozemku do evidence veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin podle § 63 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je garantována primárně žalobou proti rozhodnutí silničního správního úřadu ve věci deklarace (ne)existence (veřejně přístupné) účelové komunikace v řízení podle § 142 správního řádu z roku 2004, a teprve subsidiárně žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu, jestliže obec vydané deklaratorní

9 A 113/2015

I. Ustanovení habilitační komise (§ 72 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) je v řízení o návrhu na jmenování docentem podle zákona o vysokých školách dílčím procedurálním krokem, zajišťujícím ověření vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče a jeho pedagogické způsobilosti a vedoucím k usnesení vědecké rady o návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem. Výsledkem habilitačního řízení je konečné (meritorní II. V řízení o námitkách uchazeče proti postupu v habilitačním řízení lze ochranu proti nečinnosti poskytnout pouze v režimu § 72 odst. 14 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. O námitkách se rozhoduje až po ukončení habilitačního řízení a po předání námitek děkanem k rozhodnutí rektorovi. Rektor vysoké školy je orgánem oprávněným rozhodnout o námitkách proti postupu a rozhodnutí v habilitačním řízení a jeho rozhodnutí je konečné.

30 Af 78/2013

I. Odkaz zadavatele na dosavadního dodavatele (jeho znalosti a zkušenosti získané právě na základě jejich dosavadní spolupráce) a potřebu zajištění kontinuity (zde: dodávky HW zařízení, SW vybavení a poskytování souvisejících IT služeb) nemůže bez dalšího obstát jako důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; nejde o technický důvod ani o důvod spočívající v ochraně výhradních práv, jež předvídá citované ustanovení, ale o důvod spíše organizačně-provozní povahy, jehož akceptace II. O podstatnou – a tudíž nepřípustnou – změnu smlouvy na plnění veřejné zakázky se může jednat i v případě, že tato změna byla ve smlouvě předvídána; rozhodující pro posouzení takové změny je především její rozsah, resp. intenzita zásahu do povahy původní veřejné zakázky v tom směru, zda z ní činí zakázku jinou – další, u níž při využití zadávacího řízení nelze vyloučit účast jiných, dalších dodavatelů a následný výběr jiné, výhodnější nabídky (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách).

10 Ad 17/2015

I. Rozhodování o právních poměrech ředitelů bezpečnostních sborů, vyjmenovaných v § 1 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je možné pouze podle citovaného zákona; to platí i pro rozhodování o ustanovení na služební místo i o odvolání ze služebního místa. II. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, je pouze ustanovením kompetenčním, které svěřuje ministrovi spravedlnosti, shodně jako § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, toliko pravomoc rozhodovat ve věcech služebního poměru generálního ředitele Vězeňské služby České republiky.

47 A 15/2013

Kritériem pro posouzení záměru dle § 90 písm. e) stavebního zákona z roku 2006 není to, zda záměr žadatele bude ekonomicky výhodnější či technicky efektivnější než jiné podobné projekty, a to ani v případech, kdy je žadatelem obec a navrhovaným záměrem má být veřejně prospěšná stavba. Opačný přístup by byl nepřípustným zásahem státní moci do práva obce na samosprávu (čl. 101 odst. 4 Ústavy; § 7 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).

30 A 106/2013

I. Předmět řízení o tzv. jiném správním deliktu, tedy skutek (z jehož spáchání je viněna určitá osoba), je třeba náležitě vymezit; neznamená to ovšem, že v dalším průběhu řízení nemůže dojít ke změně vymezení skutku a jeho bližší specifikaci, aniž by bylo vydáno nové oznámení o zahájení řízení. II. Skutečnost, že žalobce jako veterinární lékař využil v rámci své praxe tzv. vázané nabídky (reklamy), sama o sobě ještě nemusí znamenat, že nevykonával své povolání v souladu s jeho etikou a byla naplněna skutková podstata disciplinárního provinění podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky.

10 A 4/2014

I. Nečinnost nadřízeného orgánu v řízení o stížnosti proti úhradě nákladů vylučuje odložení žádosti podle § 17 odst. 5 věty druhé zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť po dobu vyřizování stížnosti žadatele proti výši požadované úhrady lhůta pro zaplacení úhrady neběží. II. V řízení o žalobě proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti podle § 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, soud neposuzuje věcně důvody pro poskytnutí nebo neposkytnutí požadované informace, nýbrž posuzuje pouze, zda jsou dány podmínky pro uplatnění úhrady nákladů podle § 17 odst. 1 citovaného zákona, resp. posoudí přiměřenost výše úhrady vzhledem k povaze informace a tomu odpovídajícímu rozsahu vyhledání informace. Použití § 16 odst. 4 věty druhé citovaného zákona je proto v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odložení žádosti podle § 17 citovaného zákona vyloučeno, soud nenařídí povinnému subjektu poskytnout požadovanou informaci, přestože shledá požadavek na úhradu nákladů nezákonným.

11 Ad 22/2014

Jestliže žalobce (příslušník Policie České republiky) ve svém volnu (v soukromém životě) prováděl ve služebním stejnokroji dohled nad silničním provozem, řídil jej a usměrňoval podle požadavků soukromých filmových produkčních společností a za takovou činnost pobíral pravidelně dohodnutou odměnu, odchýlil se významným způsobem od plnění svých služebních povinností, přestože si byl (či musel být) vědom toho, že porušuje služební přísahu, a minimálně tak svým jednáním ohrožuje dobrou pověst bezpečnostního sboru [§ 42 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů].

47 A 33/2013

Umístění obytného přívěsu na pozemku situovaném na území chráněné krajinné oblasti je činností, na kterou se vztahuje zákaz podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody, k jejíž realizaci je třeba výjimky ze zákazu dle § 43 odst. 3 téhož zákona; výjimka představuje konečný povolovací akt (tzn. nejde o podklad jiného rozhodnutí, jež by teprve povolovalo umístění přívěsu).

62 A 9/2014

I. Jestliže je v řízení o námitkách proti záznamu bodů (§ 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) namítána manipulace s obsahovou stránkou dílu „A II. Argumentaci ohledně dodatečné manipulace s obsahovou stránkou pokutového bloku, dílu „A

46 A 103/2013

Určuje-li stavební úřad lhůtu k uplatnění námitek podle § 112 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, je povinen dbát na to, aby délka stanovené lhůty účastníkům umožnila v souladu s § 4 odst. 4 správního řádu z roku 2004 uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

22 A 127/2013

Oznamováním úmrtí, v jehož souvislosti je dle § 6a odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, zakázáno uplatňovat jakékoli formy reklamy, se rozumí toliko oznamování úmrtí určité osoby jejím pozůstalým.

29 Af 62/2013

I poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou vůči příjmům z reklam uplatnit daňově uznatelné výdaje. Daňový subjekt však musí prokázat jejich věcnou a časovou souvislost s předmětnými příjmy, a to především s ohledem na rozdělení příjmů a nákladů (výdajů) ve smyslu § 18 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

62 Af 75/2014

I. Povaha typu rozhodnutí, jakým je zajišťovací příkaz ve smyslu § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a zejména okolnost, v jaké fázi postupu správce daně ve smyslu daňového řádu dochází k jeho vydání, se nutně odráží v odůvodnění zajišťovacího příkazu a ve skutkových důvodech, o které se opírá. II. Pokud vyhledávací činností správce daně získal relevantní III. Za účelem, aby soud plně dostál smyslu soudního přezkumu, pak ve fázi řízení, kdy se nemůže žalobce seznámit s obsahem vyhledávací části správního spisu (§ 66 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), soud „supluje IV. S ohledem na mimořádný dopad zajišťovacího příkazu (§ 167 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) do vlastnických práv daňového subjektu soud v případě, je-li zajišťovací příkaz vydán před zahájením daňové kontroly, k žalobní námitce ověří, zda je správcem daně skutečně vedeno řízení směřující ke stanovení daně, na kterou byl zajišťovací příkaz vydán; pokud by tomu tak nebylo, tato skutečnost by podstatným způsobem relativizovala existenci skutečné důvodné obavy správce daně.