KSO

Krajské soudy (Sb. NSS)

Celkem 908 rozhodnutí

Pokročilé filtry

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

Filtry Krajských soudů (Sb. NSS)

Rozhodnutí krajských a městských soudů publikovaná ve Sbírce NSS jako precedent. Konkrétní soud (Krajský soud v Brně, Městský soud v Praze, …) je vidět v hlavičce.

dostupné jen pro novější rozhodnutí

Zobrazeno 251300 z 908

Rozsudek2015-08-19

11 A 114/2013

Pokud žalobce na svých internetových stránkách založil diskusi, ve které umožňuje zveřejňování názorů a informací jednotlivými přispěvateli, nemůže se jednoduše zbavit své odpovědnosti tvrzením, že pouze poskytuje prostor pro příspěvky, ale sám nic nezveřejňuje. Je totiž patrné, že jednotliví přispěvatelé své komentáře na server dávají právě proto, aby se jejich příspěvky dostaly k široké veřejnosti, a staly se tak veřejně přístupnými, což jim žalobce umožňuje (k § 45a odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů).

Rozsudek2015-08-19

30 Af 59/2013

Pozemek, který je veřejným prostranstvím ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, nemůže ztratit charakter veřejného prostranství na základě toho, jakým způsobem probíhá jeho zvláštní užívání – zde: umístěním reklamního zařízení, kolem kterého bylo instalováno oplocení. Tento konkrétní způsob zvláštního užívání veřejného prostranství ještě více omezuje, resp. vylučuje jeho obecné užívání veřejností ve prospěch konkrétního subjektu, který stíhá poplatková povinnost v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, bez ohledu na to, zda se jedná o užívání dočasné či dlouhodobé (tato skutečnost se promítne pouze ve výši poplatku).

Rozsudek2015-08-19

10 A 31/2015

Zákonem tolerovaná doba pobytu nepřetržitých dvanácti měsíců mimo území států EU podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neběží po dobu vzniku a trvání závažného důvodu v podobě závažného onemocnění, které brání cizinci v návratu. O dobu trvání tohoto závažného důvodu se tolerovaná doba dvanácti měsíců prodlužuje.

Rozsudek2015-08-17

11 A 79/2013

Program rozvoje venkova ani nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) neobsahují konkrétní ustanovení, která by výslovně upravovala směnný kurs. Směnný kurs upravuje nařízení Komise č. 1913/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství, v článku 11, se kterým je nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura

Rozsudek2015-06-29

46 A 73/2013

Pravomocně odsouzený pachatel úmyslného trestného činu navržený na ustanovení mysliveckým hospodářem splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 35 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 12 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, jestliže jeho odsouzení bylo zahlazeno podle § 69 trestního zákona z roku 1961, resp. podle § 105 trestního zákoníku z roku 2009.

Rozsudek2015-04-23

22 A 77/2014

I. V případě omisivního zásahu správce daně není prostředkem ochrany, který daňové předpisy žalobci nabízejí, ani stížnost, ani prošetření způsobu vyřízení stížnosti. V tomto případě je takovým prostředkem nápravy podnět proti nečinnosti podle § 38 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. II. Proti nečinnosti při provádění jednotlivých úkonů nelze úspěšně brojit požadavkem, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v daňové kontrole vůbec. Ustanovení § 82 a § 87 odst. 2 s. ř. s. nicméně připouští žalobu požadující provedení konkrétního dílčího požadovaného úkonu (např. zpracování a projednání zprávy o daňové kontrole).

Rozsudek2015-04-22

15 Af 419/2012

Pokud je se spoluvlastnickým podílem na bytovém domě spjato výhradní právo užívat určitý konkrétní byt v tomto domě, lze prodej takového spoluvlastnického podílu považovat za prodej bytu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jsou-li splněny další podmínky tohoto ustanovení, je příjem z prodeje takového spoluvlastnického podílu osvobozen od daně z příjmů.

Rozsudek2015-04-13

15 A 88/2014

Úhrada pokuty za přestupkové jednání, úhrada nákladů za uskutečněné přestupkové řízení a dodržení zákazu řízení motorových vozidel po stanovenou dobu nemá žádný vliv na existenci daného přestupkového rozhodnutí včetně jeho právní moci, a proto dané přestupkové rozhodnutí musí být nadále bráno v potaz [viz § 87a odst. 3 písm. c) a § 102 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích] při následné rozhodovací činnosti správních orgánů o žádostech žadatelů o vrácení řidičského oprávnění.

Rozsudek2015-04-09

60 A 10/2014

Protože sběrná skutková podstata obsažená v § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, obsahuje normu odkazující a také § 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona obsahuje pouze obecně formulovanou povinnost řidiče užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, musí být součástí právní kvalifikace skutku v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu z roku 2004 a § 77 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, také uvedení ustanovení zvláštního právního předpisu, které technické podmínky pro užití motorového vozidla, jež nebyly naplněny, stanoví. Tento požadavek odpovídá i doktríně trestního práva, podle níž je u trestných činů s blanketní dispozicí třeba ve výroku uvést odkaz na přesné ustanovení právní normy, které bylo zaviněným jednáním porušeno.

Rozsudek2015-02-26

9 A 274/2011

I. Byla-li ochranná známka zapsána pro kategorii výrobků nebo služeb dostatečně rozsáhlou pro to, aby uvnitř ní mohly být rozlišeny některé samostatné podkategorie, má důkaz o skutečném užívání ochranné známky pro část zapsaných výrobků a služeb [pro účely § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách] za následek pouze ochranu podkategorie nebo podkategorií, pod které spadají výrobky a služby, pro které byla ochranná známka skutečně užívána. II. Třebaže to zákon výslovně nestanoví, z logiky věci plyne, že předseda Úřadu průmyslového vlastnictví nemůže přihlížet k důkazům tvořícím přílohu opožděného věcného odůvodnění rozkladu (§ 42 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách). III. I pro rozkladové řízení ve věcech ochranných známek platí § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004, podle kterého lze k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v rozkladu nebo v průběhu rozkladového řízení, přihlédnout jen tehdy, jde-li o takové důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

Rozsudek2015-01-29

58 A 26/2012

Zavinění přestupku je nutno posuzovat také s ohledem na princip důvěry k dopravnímu značení. Jestliže je dopravní značení protichůdné [v tomto případě byla mezi dvěma přechody pro chodce přerušovaná čára (vodorovná dopravní značka V2), dovolující předjíždět, a na tuto bezprostředně navazoval přechod pro chodce, který nebyl označen žádnou svislou dopravní značkou (A11 nebo IP6)], pak řidiče nelze činit odpovědným za zavinění přestupku předjíždění na přechodu pro chodce a v jeho blízkosti, a to ani ve formě nevědomé nedbalosti podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Rozsudek2015-01-28

9 A 317/2011

Názor navrhovatele výmazu průmyslového vzoru, že o průmyslový vzor se může jednat pouze tehdy, jestliže přihlašovatel připojí k přihlášce průmyslového vzoru fotografie zobrazující kompletní vzhled celého výrobku "ze všech možných úhlů

Rozsudek2014-12-19

29 A 37/2013

Posouzení odbornosti coby předpokladu pro členství v rozkladové komisi je plně v kompetenci ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu, jehož vyhrazenou pravomocí je jmenování členů rozkladové komise podle § 152 odst. 3 správního řádu z roku 2004. Správní orgán tak nemá povinnost shromažďovat či případně i uchovávat informace o nejvyšším dosaženém vzdělání a relevantní

Rozsudek2014-12-16

50 A 15/2014

I. Námitky proti upravenému návrhu územního plánu, který je projednáván podle § 53 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 pouze v rozsahu provedených podstatných úprav, mohou podávat pouze ti vlastníci, jejichž pozemky byly podstatnou úpravou územního plánu dotčeny. II. Brojí-li navrhovatel proti vadám v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (namítá například nepřezkoumatelnost stanoviska dotčeného orgánu), musí tvrdit myslitelný relevantní

Rozsudek2014-12-10

3 A 109/2014

Pro posouzení právních účinků podání žádosti podle § 169 odst. 13 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, o pobytové oprávnění učiněného nezletilou žalobkyní není rozhodující, že k fyzickému předání žádosti zastupitelskému úřadu nedošlo prostřednictvím internetové registrace nezletilé žadatelky. Rozhodující je, že žádost sepsaná na úředním tiskopise (§ 70 odst. 1 citovaného zákona) byla předána zastupitelskému úřadu, který ji převzal a v jehož dispozici se tak ocitla.

Rozsudek2014-12-04

6 Ad 16/2010

Při vyřizování žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou ustanovení zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, týkající se zveřejňování informací v postavení zvláštního zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Zákazem zveřejnění bez souhlasu žadatele o registraci je třeba rozumět i zákaz poskytnutí takové informace bez souhlasu žadatele o registraci na základě žádosti o informace (§ 99 odst. 3 zákona o léčivech). Jestliže zákon předpokládá, že určité informace nemají být jiným osobám v určitých fázích řízení či v určitých věcech poskytnuty, bylo by proti smyslu této ochrany, aby sice nebyly zveřejňovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv, ale byly poskytovány na základě žádosti o informace.

Rozsudek2014-11-27

7 A 321/2011

Opatření vydané dle § 13 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., přezkoumatelným ve správním soudnictví.

Rozsudek2014-11-26

46 Af 14/2012

Je-li daňový subjekt zastoupen daňovým poradcem, který vedle poskytování daňového poradenství podle zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, vykonává též funkci senátora Parlamentu České republiky, není to samo o sobě důvodem rozhodným pro určení rozsahu procesních práv daňového subjektu (zde přiměřenost stanovené lhůty či neprojednání zprávy o daňové kontrole v sobotu, neděli nebo svátek). Opačný postup by byl v rozporu se zásadou rovnosti procesních práv osob zúčastněných na správě daní (§ 6 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

Rozsudek2014-11-19

9 A 111/2011

Obligatorní

Rozsudek2014-11-19

9 A 243/2011

To, že se v dnešní liberální společnosti nejen ve veřejně pronášených projevech některých jednotlivců, ale i ve sdělovacích prostředcích či na internetu objevují vulgární výrazy, jejichž užití na veřejnosti je z hlediska obecné slušnosti, veřejného pořádku a dobrých mravů krajně nevhodné, nemůže vést k tomu, aby tyto výrazy získaly veřejnoprávní ochranu zápisem do rejstříku ochranných známek [srov. § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, které brání zápisu označení, která jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy] a byly následně svými vlastníky legálně užívány v souladu se základní funkcí ochranných známek k odlišení výrobků nebo služeb vlastníka ochranné známky od výrobků nebo služeb jiných soutěžitelů.

Rozsudek2014-11-12

59 Af 23/2013

Žádost o posečkání solárního odvodu, odváděného metodou srážky, podaná ve smyslu § 156 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, žalobcem jako poplatníkem, nikoli plátcem daně, je právně nepřípustná a správce daně řízení o ní zastaví v souladu s § 106 odst. 1 písm. b) citovaného zákona. V případě, že žádost o posečkání nebylo možno v řízení meritorně projednat, orgány finanční správy nepochybily, pokud se nezabývaly tzv. rdousícím efektem a neprováděly dokazování znaleckým oceněním za tímto účelem předloženým žalobcem.

Usnesení2014-11-10

50 A 42/2014

Zveřejněním usnesení soudu prohlašujícího neplatnost volby kandidáta a vyhlašujícího podle § 90 odst. 4 s. ř. s. jména skutečně zvolených kandidátů a náhradníků na úřední desce soudu dochází bez dalšího k nápravě pochybení vzniklých ve volebním procesu. Není již tak nezbytné ukládat samostatnými výroky volebním orgánům opravu zápisů a vyhlášení opravených výsledků. Tím není dotčena povinnost registračního úřadu stanovená v § 53 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí.

Rozsudek2014-10-30

9 Af 18/2011

V případě, že odvolací orgán nepřistoupí k provádění dokazování (srov. § 115 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, upravující možnost provádět dokazování odvolacím orgánem) a o odvolání rozhodne na základě podkladů shromážděných správcem daně, které jsou již obsaženy ve správním spisu a jsou daňovému subjektu známy, není jeho povinností nařídit ve věci jednání.

Rozsudek2014-10-06

62 Af 57/2013

Aby smlouva mezi uchazečem a jeho subdodavatelem vyhověla požadavku § 51 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, musí z ní vyplynout konkrétní závazek subdodavatele, jenž spolehlivě dokládá reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž spolehlivě dokládá reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž je dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno pro prokázání kvalifikace posoudit skutečný a konkrétní podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem.

Rozsudek2014-10-01

15 A 20/2014

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, předpokládá situaci, že řidič může pozbýt řidičské oprávnění na základě pravomocného rozhodnutí vydaného správním orgánem, jímž bude uložen zákaz činnosti (§ 94a odst. 1 citovaného zákona), a následně v důsledku tohoto rozhodnutí může pozbýt řidičské oprávnění i podle bodového systému (§ 123c odst. 3 citovaného zákona). Počátky dob, od nichž řidič pozbývá řidičské oprávnění, se určují nezávisle na sobě.

Rozsudek2014-09-25

62 Af 27/2011

I. Znaky zneužití dominantního postavení podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, jsou 1. nastavení ceny na nepřiměřeně nízkou úroveň, 2. dlouhodobost takové praktiky, 3. alespoň způsobilost narušení hospodářské soutěže. II. Naplnění znaku zneužití dominantního postavení podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, spočívajícího v nastavení ceny na nepřiměřeně nízkou úroveň, nelze vázat vždy pouze na prokázání uplatňování ceny pod průměrnými variabilními náklady ani na prokázání uplatňování ceny pod průměrnými celkovými náklady. Je-li však v případě soutěžitele v dominantním postavení prokázáno uplatňování ceny pod průměrnými měsíčními celkovými náklady, je podstatným argumentem pro závěr o zneužití dominantního postavení prokázaný zřetelný záměr soutěžitele v dominantním postavení svého konkurenta ze soutěže eliminovat III. Znak zneužití dominantního postavení podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, spočívající v dlouhodobosti praktiky soutěžitele v dominantním postavení, nelze pokládat za kategorii absolutní, jež by měla být naplňována pouhým mechanickým poměřením délky jednání. Naopak jde o kategorii relativní. Naplnění znaku dlouhodobosti je třeba hodnotit jak ve vztahu k samotnému záměru praktiky soutěžitele v dominantním postavení, tak k vyvolanému efektu, a je třeba dovozovat, že dlouhodobým je tak dlouho trvající jednání, které umožňuje jeho efektivní projev, který se kryje s prvotním protisoutěžním záměrem soutěžitele v dominantním postavení.

Usnesení2014-09-19

64 A 6/2014

Obecní úřad má povinnost zapsat do dodatku stálého seznamu voličů vedeného pro volby do zastupitelstev obcí každého občana jiného členského státu Evropské unie, který o to požádal, a to při splnění zákonných podmínek (vyplývajících z § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí), s tím, že postačí namísto splnění podmínky přihlášení se k trvalému pobytu též přihlášení se k přechodnému pobytu v příslušné obci.

Rozsudek2014-09-10

59 A 118/2013

I. Vydává-li silniční správní úřad závazné stanovisko v územním řízení podle § 40 odst. 4 písm. d) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, uplatňuje ke konkrétní stavbě svoje stanovisko z hlediska veřejných zájmů chráněných zákonem o pozemních komunikacích, tj. z hlediska řešení nejen místních komunikací, ale také veřejně přístupných účelových komunikací. II. Směřoval-li žalobce odvolací námitky proti územnímu rozhodnutí do závazného stanoviska silničního správního úřadu k projednávané stavbě rodinného domu včetně sekundárního sjezdu (tedy i účelové komunikace, která je jedinou přístupovou cestou k nemovitostem žalobce) a konkrétně tomuto závaznému stanovisku vytýkal nedostatek odůvodnění, bylo povinností žalovaného jako odvolacího orgánu postupovat dle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 a vyžádat si potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od nadřízeného silničního správního úřadu. Jestliže tak žalovaný nepostupoval, zatížil odvolací řízení vadou, jež mohla mít za následek jeho nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Rozsudek2014-08-19

22 Af 105/2012

Pokud se na počtu dnů představujících daňovou prodlevu s daňovým tvrzením podílel správce daně svým nesprávným úředním postupem, nelze s ohledem na způsob výpočtu pokuty (§ 250 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) dospět k závěru, že postup správce daně nemohl ovlivnit zákonnost rozhodnutí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by postup správce daně byl bezchybný, bylo by prodlení s podáním daňového přiznání menší, čemuž by odpovídala také výše uložené pokuty.

Rozsudek2014-08-14

11 A 168/2013

Nebyly-li splněny zákonem stanovené podmínky pro doručování rozhodnutí o umístění stavby veřejnou vyhláškou (§ 42 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976), pak nemohly být splněny podmínky doručování veřejnou vyhláškou i ve vztahu k jednotlivým úkonům stavebního úřadu, takže také v případě těchto úkonů došlo nesprávným postupem správního úřadu prvého stupně ke zkrácení práv a právem chráněných zájmů žalobců, neboť za situace, kdy nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro doručování veřejnou vyhláškou, bylo povinností stavebního úřadu individuálně informovat účastníky řízení o jeho zahájení a průběžně o jeho stavu, tj. o konaných úkonech správního úřadu, aby bylo zaručeno právo účastníků řízení uplatnit své námitky, připomínky a případné návrhy na doplnění dokazování.

Usnesení2014-07-31

5 A 95/2014

I. Při výběru a jmenování ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů [§ 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek] nerozhoduje Rada Ústavu pro studium totalitních režimů jako správní orgán [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] o veřejném subjektivním právu uchazeče na veřejnou funkci (čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Vztah mezi Radou a uchazečem o funkci ředitele nemá veřejnoprávní charakter, nýbrž jde o soukromoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a uchazečem o zaměstnání ve smyslu § 30 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. II. Soud odmítne (§ 46 odst. 2 s. ř. s.) žalobu proti usnesení, jímž Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vyslovila, že do dalšího kola výběrového řízení na ředitele Ústavu postupují jen uchazeči odlišní od žalobce, i proti usnesení, jímž Rada Ústavu následně jmenovala ředitelem Ústavu jednoho ze žalobcových protikandidátů.

Rozsudek2014-07-15

30 A 34/2013

I. Oprávnění vzniklé energetickému podniku podle dřívějšího zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a to v souvislosti se stavbou elektrického vedení, zaniká jeho odstraněním, a to i v případě jeho náhrady novou stavbou elektrického vedení v trase vedení původního, vyžaduje-li nové vedení postavení větších, zvláště pak vyšších sloupů na jiných místech trasy. II. Oprávnění vzniklá energetickému podniku podle dřívějšího zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, nejsou „přenosná

Rozsudek2014-07-03

45 Az 26/2014

Z bodu 19 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, plyne, že přezkum musí vedle posouzení situace v členském státě, do kterého je žadatel přemisťován (z hlediska toho, zda existují závažné důvody se domnívat, že v tomto členském státě dochází k systematickým nedostatkům, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie), zahrnovat též přezkum toho, jak je toto nařízení uplatňováno. Přezkum rozhodnutí o přemístění žadatele proto musí být zaměřen také na správnost použití kritérií pro určení příslušného členského státu.

Rozsudek2014-06-30

15 Af 169/2011

Na výši penále za porušení rozpočtové kázně nemá žádný vliv skutečnost, že odvod představující jistinu pro toto penále byl částečně či zcela prominut, jelikož přesná výše penále je striktně stanovena zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, takže správce daně výši penále nemůže svým rozhodnutím jakkoliv ovlivnit.

Rozsudek2014-06-30

44 A 33/2014

Rodiče nezletilých dětí patří do skupiny privilegovaných osob uvedených v § 46a odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a nelze jim tudíž stanovit povinnost setrvat v zařízení pro zajištění cizinců. Je nerozhodné, že nejde o děti zdravotně postižené, neboť požadavek zdravotního postižení uvedený v témže ustanovení se vztahuje pouze k dětem zletilým.

Rozsudek2014-06-30

11 Ad 8/2011

Vykonával-li žalobce činnost příslušníka Hasičského záchranného sboru za účinnosti zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, je nutno tuto dobu pracovního poměru v kontextu § 224 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, započíst do doby trvání služebního poměru pro nárok na výsluhový příspěvek, i když ke dni účinnosti zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, tento pracovní poměr již netrval.

Usnesení2014-06-23

3 Na 112/2014

Postoupí-li Ministerstvo spravedlnosti ČR správnímu soudu žádost o zajištění právní pomoci, jež přesahuje vymezení přeshraničního sporu v rámci Evropské unie (čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech; § 1 odst. 1 zákona č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie), protože nejde o spor vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, nýbrž o věc správní (zde jde o rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí námitek proti zamítnutí žádosti o invalidní důchod), rozhodne soud adresy o zamítnutí žádosti podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona. Soud tak učiní bez ohledu na to, že není procesním soudem ve smyslu § 1 citovaného zákona, neboť takový soud v České republice s ohledem na legální definici procesního sporu v případě žádosti směřující mimo okruh občanskoprávních a obchodních věcí neexistuje. Důvodem je upřednostnění kritéria rychlosti a hospodárnosti postupu vůči žadateli namísto postupu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.

Rozsudek2014-06-18

9 A 39/2011

Ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot, obsahuje speciální úpravu vůči § 50 odst. 3 správního řádu z roku 2004, pokud jde o důkazní břemeno ohledně prokázání toho, zda právnická osoba, které je vytýkáno spáchání správního deliktu, vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti stanovené zákonem o pohonných hmotách zabránila. Přestože se ve smyslu § 50 odst. 3 správního řádu z roku 2004 jedná o okolnost svědčící ve prospěch právnické osoby, které má být v řízení z moci úřední uložena povinnost zaplatit pokutu za spáchání správního deliktu, nese důkazní břemeno ohledně prokázání této skutečnosti ve správním řízení ona sama a nikoliv správní orgán.

Rozsudek2014-06-17

50 A 7/2014

I. Identifikace silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb pro území obce (tzv. SWOT analýza) je povinnou součástí rozboru udržitelného rozvoje území v rámci územně analytických podkladů, nikoliv součástí samotného územního plánu (k § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). II. Územně analytické podklady byly i před 1. 1. 2013 závazným podkladem pro pořízení územního plánu obce (k § 11 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti).

Rozsudek2014-06-13

62 A 101/2012

Odstupy mezi sousedními budovami (§ 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) jsou parametrem, který má mimo jiné vliv na pocit soukromí. Umístění zdi jako oplocení pozemku je legitimním řešením v rámci místních poměrů, kdy jsou s ohledem na značnou blízkost budov setřeny pohledové a hlukové bariéry. Blízce sousedící vlastníci jsou oprávněni si výstavbou takového typu oplocení zajistit naplnění svého práva na soukromí.

Rozsudek2014-05-22

62 Af 21/2013

I. Podá-li student vysoké školy žádost o přiznání sociálního stipendia (v případě tíživé sociální situace), musí vysoká škola tuto žádost posoudit nejen ve vztahu ke splnění podmínek podle § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nýbrž i ve vztahu ke splnění "dalších" podmínek podle § 91 odst. 2 písm. d) téhož zákona v souladu se stipendijním řádem vysoké školy. >II. Ze zásady zákazu diskriminace (článek 18 Smlouvy o fungování EU, respektive článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států) nevybočuje, pokud Česká republika jako členský stát Evropské unie v postavení "hostitelského státu" váže vznik nároku na sociální stipendium při vysokoškolském studiu na dosažení dostatečné míry integrace studenta v rámci České republiky.

Rozsudek2014-05-22

45 Az 14/2014

Rozhodne-li správní orgán o tom, že státem příslušným k posouzení podané žádosti je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 příslušný jiný členský stát, musí toto své rozhodnutí odůvodnit i z hlediska toho, zda přemístění žadatele do takto určeného členského státu není vyloučeno z důvodu existence systematických nedostatků, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie (čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 604/2013).

Rozsudek2014-05-15

22 A 123/2012

Silniční správní úřad v řízení podle § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neřeší otázky ochrany vlastnického práva k pozemkům dotčeným zvláštním užíváním pozemní komunikace. Omezuje-li vlastníky sousedních nemovitostí povolené zvláštní užívání, mohou se bránit cestou vlastnické žaloby na poli soukromoprávním.

Usnesení2014-05-12

45 A 35/2013

V situaci, kdy důvod pro přiznání odkladného účinku (tvrzená nepřiměřená újma na právech žalobce) plyne výhradně jen z určité oddělitelné části žalobou napadeného rozhodnutí, lze s ohledem na zásadu zdrženlivosti a na potřebu vyvážení práv osob dotčených vydáním napadeného rozhodnutí přistoupit k přiznání odkladného účinku žaloby (§ 73 odst. 2 s. ř. s.) jen ve vztahu k této dílčí části napadeného rozhodnutí. Zjistí-li soud takové důvody dodatečně, může obdobně omezit účinky již přiznaného odkladného účinku žaloby postupem podle § 73 odst. 5 s. ř. s.

Rozsudek2014-04-25

9 A 209/2010

Klamavost ochranné známky ve smyslu § 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, nelze směšovat s existencí pravděpodobnosti záměny ochranných známek v důsledku jejich shodnosti či podobnosti.

Rozsudek2014-04-23

7 A 49/2011

Rozhodnutí krajského úřadu, kterým byl podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, žalobci udělen souhlas k provozování mobilní recyklační linky na zpracování stavebních a demoličních odpadů a též souhlas s provozním řádem tohoto zařízení, neopravňuje žalobce k provozování jiného (stacionárního) zařízení, do kterého svou mobilní recyklační linku následně umístil.

Rozsudek2014-04-17

62 Af 18/2013

Pro posouzení existence (prokázání) právního zájmu na nahlédnutí do spisu podle § 38 odst. 2 správního řádu z roku 2004 je vedle kupř. aktivity žadatele ve správním řízení (byť v něm nebyl účastníkem) významná právě i "pozice" žadatele ve vztahu k otázkám, jež byly ve správním řízení řešeny. Jestliže je žadatel o nahlédnutí do spisu účasten coby smluvní strana na smlouvách navazujících na postup zadavatele, který byl ve správním řízení shledán rozporným se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a jestliže žadatel hodlá za této situace využívat proti některému z účastníků smlouvy uzavřené v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách soukromoprávní ochrany, pak jeho "pozice" takový právní zájem na nahlédnutí do spisu prokazuje.

Rozsudek2014-04-01

45 A 10/2014

Bylo by rozporné s účelem restitučního zákonodárství upírat oprávněným osobám procesní ochranu proti nečinnosti pozemkových úřadů v řízení o jejich žádostech. Je-li příčinou uplynutí žalobní lhůty porušení procesních povinností pozemkovými úřady, pak s přihlédnutím k zásadě nemo

Usnesení2014-03-18

45 Az 10/2014

Pokud žadatel o mezinárodní ochranu opakovaně podává žádosti o udělení mezinárodní ochrany s totožnými důvody, díky kterým trvale zůstává v režimu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, přičemž z dosud vydaných správních rozhodnutí lze usoudit, že od podávaných žádostí nelze očekávat pozitivní výsledek, tedy udělení mezinárodní ochrany, jde o taktiku, která je zjevným zneužitím azylového řízení. V takové situaci nelze žalobě proti rozhodnutí, jímž bylo podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, opět zastaveno azylové řízení z důvodu nepřípustnosti žádosti dle § 10a písm. e) citovaného zákona, přiznat odkladný účinek, a to pro rozpor s veřejným zájmem.

Rozsudek2014-03-13

45 Af 12/2012

Pro vymezení okruhu zboží, které lze postihnout antidumpingovým clem v návaznosti na vydání prováděcího nařízení Rady (EU) č. 723/2011, není rozhodující okamžik účinnosti citovaného prováděcího nařízení, ale okamžik účinnosti nařízení Komise (EU) č. 966/2010.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací