Krajské soudy (Sb. NSS)
Celkem 908 rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
Rozhodnutí krajských a městských soudů publikovaná ve Sbírce NSS jako precedent. Konkrétní soud (Krajský soud v Brně, Městský soud v Praze, …) je vidět v hlavičce.
dostupné jen pro novější rozhodnutí
Zobrazeno 351–400 z 908
52A 73/2012
I. Správní delikt podle § 76d odst. 2 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, je spáchán jakýmkoli nedodržením postupu podle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona při znehodnocování zbraně kategorie A, B nebo C, aniž by bylo nutné zkoumat, zda zvolený postup, byť odporující právní úpravě, naplňuje účel znehodnocení zbraně, tj. zbavení zbraně střelbyschopnosti a znemožnění její obnovy. II. Použití jakékoliv jiné kontrolní znehodnocovací značky, než přidělené Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva, je porušením povinnosti stanovené § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, a tedy naplněním skutkové podstaty správního deliktu podle § 76d odst. 2 písm. b) téhož zákona. Tvrzení žalobce, že použitá, byť chybná, kontrolní znehodnocovací značka nezaměnitelným způsobem informuje o tom, že znehodnocení zbraně provedl právě on, je pro posouzení otázky, zda žalobce daný správní delikt spáchal, nerozhodné.
62A 17/2012
I. Zápisy vinařských produktů do evidenčních knih nebo zvláštních účtů je třeba podle čl. 45 odst. 1 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 436/2009 provádět nejpozději v pracovní den po příjmu vstupů; za okamžik "příjmu vstupu" je třeba pokládat okamžik, od něhož je vinařský produkt ve sféře toho, kdo jej má za účelem výkonu své hospodářské činnosti "u sebe" - jde tedy o okamžik, od něhož povinná osoba vinařským produktem fakticky disponuje, tj. drží jej, bez ohledu na to, zda má v tomto okamžiku již dojednány všechny podmínky výkupu z pohledu soukromoprávního závazkového vztahu, který ohledně výkupu vinařského produktu mezi ní a jiným subjektem (dodavatelem) vzniká. II. Naplnění podmínek správního deliktu podle § 39 odst. 5 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, je třeba zkoumat ve světle pravidel vyplývajících z § 30 odst. 1 uvedeného zákona. Z pohledu jednání spočívajícího v nevedení řádné evidence není rozdílu mezi "chybným vedením" (tj. nikoli řádným vedením) evidence a "absolutním nevedením" evidence; v obojím případě jde o postup, kdy evidence není vedena předepsaným (řádným) způsobem.
11 A 78/2010
I pokud vnitřní předpisy vysoké školy výslovně neupravují možnost odložit průběžnou kontrolu studia (registraci) nebo stanovit termín dodatečného zápisu, tyto možnosti jsou dány povahou institutu individuálního studijního plánu, jehož podrobnosti nejsou těmito předpisy upraveny. Odložení kontroly studia a stanovení dodatečného zápisu na jiný den, než ve kterém se konají pro studenty bez individuálního studijního plánu, je tudíž v rámci určení podmínek, za nichž je individuální studijní plán stanoven, přípustné a v souladu s vnitřními předpisy žalované i se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
9Ca 296/2009
I. Pro správné stanovení základní sazby daně podle § 11 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, je v případě stavby nacházející se ve vlastnictví podnikatelského subjektu nezbytné zjištění, zda se jedná o stavbu, kterou její vlastník, popř. jiný subjekt (např. nájemce), skutečně užívá pro svou podnikatelskou činnost, či nikoliv, a pokud ano, k jakému konkrétnímu druhu podnikatelské činnosti daná stavba slouží. II. Základní sazby daně uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, pod body 1, 2 a 3 se mohou týkat pouze těch staveb, které jsou fakticky užívány pro podnikatelskou činnost. V případě stavby, která sice má svým stavebním určením sloužit k výkonu podnikatelské činnosti, avšak není jejím vlastníkem či jiným subjektem, ať již z jakýchkoliv důvodů, v rozhodné době k výkonu podnikatelské činnosti vůbec užívána, je třeba základní sazbu daně stanovit podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o dani z nemovitostí, neboť se jedná o „ostatní stavbu
57A 94/2012
I. Zvolený člen akademického senátu fakulty má právo, jakožto člen tohoto kolektivního orgánu, podílet se po dobu svého funkčního období (§ 26 odst. 3 věta první zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) na výkonu působnosti akademického senátu (§ 27 téhož zákona). Je-li do takto definovaného veřejného subjektivního práva na pokojný výkon mandátu člena akademického senátu fakulty vysokou školou zasaženo, a tento zásah nemá povahu rozhodnutí, lze se proti tomuto zásahu domáhat ochrany žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 a násl. s. ř. s.). II. Oznámení o tom, že potenciálně dojde k nezákonnému zásahu, nemá vliv na běh lhůty pro podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nikoli ode dne, kdy se dozví o tom, že k zásahu s určitou mírou pravděpodobnosti dojde. III. Nedojde-li k převedení personálního, přístrojového a informačního substrátu potřebného k řádné realizaci akreditovaného studijního programu [§ 79 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách] z fakulty na vysokou školu či jinou její organizační složku, nelze vůbec hovořit o tom, že došlo k převedení realizace akreditovaného studijního oboru. Za této situace je nutné dosavadní studenty považovat stále za studenty fakulty.
7 Ca 210/2009
Jakkoli § 186 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, oproti § 174 odst. 1 písm. a) citovaného zákona neuvádí výslovně, že účastník má právo klást svědkům otázky, v souladu se zásadou spravedlivého procesu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) je nutné právo klást svědkům otázky považovat za součást práva hájit se dle § 186 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Absenci kompletního výčtu práv účastníků v § 186 odst. 2 oproti § 174 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nelze vykládat ve smyslu vyloučení práva účastníka být vyrozuměn o datu výslechu, výslechu se účastnit a klást svědkům otázky.
22A 187/2011
I. Odklad výkonu rozhodnutí (§ 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) má účinky ex tunc II. Doba od právní moci rozhodnutí o uložení trestu zákazu činnosti do právní moci rozhodnutí o odkladu výkonu tohoto rozhodnutí se do doby zákazu činnosti započte podle § 14 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
62A 92/2012
Vyzve-li správní orgán usnesením účastníka k předložení podkladů nezbytných pro rozhodnutí ve věci a účastník proti tomuto usnesení podá rozklad, nelze považovat dobu řízení o tomto rozkladu (v daném případě delší než 3 měsíce) za dobu nezbytně nutnou, po kterou neběží lhůta pro rozhodnutí o návrhu (ve věci) podle § 71 odst. 4 správního řádu z roku 2004.
63A 6/2012
Stanovení výškové regulace formou určení nepřekročitelné výškové hladiny v dané ploše je přípustné již na úrovni územního plánu.
45A 4/2013
I. Skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, musí žalobce tvrdit a osvědčit v návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby (§ 73 s. ř. s.). Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný. II. Soud nemůže svým rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku přesáhnout rámec řízení, který je vymezen tím, čeho může žalobce při maximálním úspěchu ve věci dosáhnout. Proto nemůže ani přiznat odkladný účinek žaloby ve vztahu k rozhodnutím vydaným v předchozím řízení, jehož obnova nebyla napadeným rozhodnutím vydaným v řízení o povolení obnovy připuštěna (§ 73 s. ř. s. a § 100 správního řádu z roku 2004).
50A 1/2013
Jestliže jsou otázky navržené přípravným výborem pro místní referendum
11 Af 63/2011
Konstrukce zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, je vystavěna na zřejmém úmyslu zákonodárce dispozici s lihem v nespotřebitelském balení zakázat úplně, k čemuž stanoví správním úřadům silné nástroje. Nemůže proto obstát představa, že zákonodárce chtěl v citovaném zákoně regulovat jen líh ve spotřebitelském balení, když reguluje i líh v nespotřebitelském balení a pro dispozici s ním upravuje závažné následky [§ 19 odst. 1 písm. a) citovaného zákona].
9 Ca 414/2009
Skutečnost, že po podání přihlášky ochranné známky došlo ještě před zápisem přihlašovaného označení do rejstříku ochranných známek k převodu přihlášky z původního přihlašovatele na jiný subjekt, nebrání prohlášení ochranné známky za neplatnou z důvodu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, tj. z důvodu nedostatku dobré víry původního přihlašovatele.
52A 72/2012
Je-li žalobci pravomocným rozhodnutím správního orgánu uložena povinnost opustit území České republiky, lze v hrozbě reálného zpřetrhání rodinných vazeb žalobce se svými nezletilými dětmi, které pobývají na území České republiky, spatřovat předpoklady vzniku nepoměrně větší újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
29Af 33/2011
Předmětem poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí dle § 1 písm. g) a § 10a zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 183/2010 Sb. je každé povolené jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí. Nestanoví-li tedy příslušná obecně závazná vyhláška obce jinak, nezávisí vznik poplatkové povinnosti na faktickém provozu takového jiného technického herního zařízení.
50A 25/2012
Konání místního referenda o zachování pétanquového hřiště nebrání záměr obce vybudovat centrální sportoviště, neboť jde o záležitost, která se sice rovněž týká uspokojování potřeb občanů obce, avšak odlišnou od otázky navržené vmístním referendu Jsou tak splněny podmínky k postupu podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. (vyhlášení místního referenda soudem).
7Ca 261/2009
Samotná skutečnost, že určité přípravky jsou v souvislosti s kupní smlouvou poskytovány zdarma, nezbavuje prodávajícího jeho odpovědnosti za bezvadnost poskytnutého zboží a nic nemění na jeho postavení prodávajícího ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
30A 73/2012
Školství: habilitační řízení I. Rozhodnutí rektora ve věci námitek proti postupu při habilitačním řízení je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a jako takové je přezkoumatelné ve správním soudnictví. II. Členství soudce ve vědecké radě veřejné vysoké školy, resp. její součásti (fakulty) není porušením požadavku soudcovské inkompatibility (neslučitelnosti výkonu funkce soudce s jinými funkcemi a činnostmi podle § 74 odst. 2 a § 85 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). III. V souladu s § 72 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je veřejné zasedání vědecké rady důležitou a pevnou součástí habilitačního řízení, během které se koná habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce. Následuje rozprava a poté tajné hlasování, které není nijak blíže procesně upraveno a nelze v jeho rámci vyloučit neformální diskusi či výměnu názorů na uchazeče, zejména v návaznosti na jeho předchozí vystoupení při veřejném zasedání.
10 A 251/2011
O vnitřní pokyn se ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jedná jen tehdy, upravuje-li postupy, které se projeví výhradně uvnitř úřadu a nemají žádný výstup navenek a nikterak nedopadají do práv a právem chráněných zájmů osob stojících mimo úřad. Tímto "dopadem do práv třetích osob
9 Ca 328/2009
I. Znak v podobě tvaru konstrukčního prvku určitého výrobku není předurčen jeho technickou funkcí (§ 7 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů), lze-li totožného účelu (funkce) tohoto konstrukčního prvku dosáhnout pomocí tvarově, a tím i vzhledově odlišných řešení. II. To, z jakého důvodu (bezpečnostního, estetického či jiného) původce průmyslového vzoru učinil součástí výrobku určitý konstrukční prvek, který významně ovlivňuje celkový vzhled výrobku, je pro posouzení novosti a individuální povahy průmyslového vzoru zcela irelevantní (§ 3 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů), stejně jako skutečnost, z jakého materiálu je tento konstrukční prvek vyroben. III. Skutečnost, že konstrukční prvky, které jsou součástí výrobku chráněného napadeným průmyslovým vzorem, se nevyskytují ani u jednoho z namítaných "konkurenčních" výrobků, sama o sobě prokazuje, že přítomnost těchto konstrukčních prvků není předurčena technickou funkcí výrobku. IV. Výrobky určené k převážení jiných strojů bude během jízdy přepravovaný stroj případnému pozorovateli zpravidla z velké části zakrývat. Nelze však pominout, že tyto výrobky budou užívány nejen při jízdě s nákladem, k jehož přepravě jsou určeny, ale také v "nenaloženém" stavu, např. při nutné manipulaci před započetím nakládání stroje, při kontrole po vyložení nákladu nebo při parkování po ukončení přepravy. Ve všech těchto případech bude informovaný uživatel schopen bez obtíží zaznamenat i ty prvky určující celkový vzhled výrobku, které jsou při jízdě s nákladem skryty.
46A 56/2012
Před věcným projednáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem Policie ČR spočívajícím ve vyhlášení celostátního pátrání po osobě žalobce je třeba posoudit, ve vazbě na jaké další úkony bylo pátrání zahájeno. Jestliže bylo pátrání po osobě žalobce zahájeno z důvodu jeho opakovaného nedostavení se k podání vysvětlení (§ 158 odst. 3 a 7 trestního řádu), vystupuje Policie ČR v postavení orgánu činného v trestním řízení, a není tak dána pravomoc správních soudů k přezkumu jejího postupu [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
8 Ca 269/2009
Z § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a § 50 odst. 4 téhož zákona nevyplývá žádný přímý důvod pro to, aby pravomoc obce regulovat provoz výherních hracích přístrojů (VHP) byla omezena jen na VHP mimo kasina, neboť taková výluka či výjimka není ani v jedné z citovaných norem výslovně stanovena. Naopak má-li mít pravomoc obce regulovat provoz VHP na jejím území smysl, pak se musí vztahovat i na VHP provozované v kasinech. Pokud by tomu tak nebylo, pak by jednak obec ztratila možnost provoz VHP v kasinech jakkoliv regulovat, aniž by pro takový stav byl zřejmý důvod, a jednak by tím byla založena nerovnost mezi provozovateli VHP umístěných v kasinech a mezi provozovateli VHP mimo kasino.
9 Ca 299/2009
I. Znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 27a odst. 4 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, není jednání, které lze kvalifikovat jako týrání zvířat, ale pouze jednání spočívající v "neučinění opatření nezbytných pro zabránění úniku hospodářských zvířat", nebo nesplnění povinnosti mít k dispozici nástroje a pomůcky uvedené v § 11 odst. 2 téhož zákona. II. Samotný únik chovaných hospodářských zvířat, byť opakovaný, nelze automaticky kvalifikovat jako týrání zvířat ve smyslu § 4 odst. 1 písm. k) nebo x) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
15Af 73/2010
Jestliže jsou pomůcky nebo jejich část založeny v neveřejné části spisu, musí být ve smyslu § 46 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, z vyměřovacího spisu patrno, že existuje i neveřejná část, daňovému subjektu při nahlížení do spisu nepředložená, aby mohl daňový subjekt uplatnit své právo podle § 23 odst. 2 citovaného zákona a projevit svůj zájem i o nahlédnutí do této neveřejné části spisu.
50A 20/2012
I. Rozhoduje-li zastupitelstvo obce z vlastního podnětu o pořízení či změně územního plánu, musí respektovat § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podle něhož "[o]bec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem ", a respektovat také cíle územního plánování. Změny v územním plánu, které jsou iniciovány z vlastního podnětu obce, by tak měly vždy směřovat k zajištění veřejného zájmu, o němž si lze učinit představu mimo jiné právě prostřednictvím institutu místního referenda. II. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, výslovně nestanoví povinnost vést k místnímu referendu informační kampaň. Ze smyslu a účelu konání místního referenda a z obecných povinností obce pečovat o všestranný rozvoj obce včetně účelného vynakládání finančních prostředků z rozpočtu obce (§ 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) lze dovodit povinnost obce, koná-li se místní referendum III. Není vyloučeno, aby otázka pokládaná v referendu týkající se omezení výstavby v určitých lokalitách obsahovala i údaj o tom, po jakou dobu by toto omezení mělo trvat. Není však na závadu, jestliže otázka takový údaj neobsahuje, neboť zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, podrobně upravuje veškeré okolnosti ohledně platnosti a závaznosti rozhodnutí v místním referendu. IV. Jestliže pro lokality, kterých se má týkat omezení výstavby, neexistuje vžitý místní název, nezbývá, než s ohledem na požadavek určitosti a nezaměnitelnosti území použít identifikaci pomocí parcelních čísel, byť jejich dlouhý seznam může být do určité míry nepřehledný. Trvat však na absolutní přehlednosti otázky a současně na její jednoznačnosti by mohlo vést k tomu, že otázku k určitému tématu by nebylo možné zformulovat vůbec.
9Ca 209/2009
I. Povinnost zaplatit příjemci poplatku neodvedený poplatek za ukládání odpadů na skládku, kterou podle § 47 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ukládá provozovateli skládky krajský úřad na návrh příjemce poplatku, se může týkat jen poplatků již vybraných, tedy těch peněžních prostředků, které už provozovatel skládky vybral od původců odpadu. II. Porušení povinnosti provozovatele skládky řádně vybírat od původců odpadu poplatek při uložení odpadu na skládku je správním deliktem podle § 66 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, za který lze provozovateli skládky uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
30A 65/2012
Není v rozporu s žádným ustanovením zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, jestliže na kandidátní listině určité politické strany, politického hnutí a jejich koalice
50A 22/2012
I. Návrhem na neplatnost voleb je návrh poukazující na takovou nezákonnost, jejíž odstranění by vyžadovalo opakování volebního procesu jako celku včetně volební kampaně, popř. dalších činností předcházejících hlasování, aby volič měl možnost si učinit nový názor a svobodně zformulovat svou vůli. II. Návrhem na neplatnost hlasování je návrh poukazující na nezákonnost, kterou by bylo možné odstranit pouze opakovaným hlasováním, tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech. III. Návrhem na neplatnost volby kandidáta je třeba rozumět volební stížnost založenou na tvrzení, které by v případě své pravdivosti vyžadovalo pouze zásah soudu spočívající v novém sečtení odevzdaných hlasů a (v souladu s odevzdanými hlasy) správném stanovení kandidátů, kteří získali na základě hlasů voličů mandát IV. Pokud navrhovatel namítá, že nebyl započten jeho preferenční hlas ve prospěch kandidáta strany, který ve volbách do krajských zastupitelstev nezískal mandát
57A 5/2011
Je-li rozhodováno po obnově řízení znovu o žádosti státního občana Spolkové republiky Německo o udělení řidičského oprávnění v České republice, je na žadateli, aby prokázal podle § 82 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, že má nebo měl v době podání žádosti na území České republiky přechodný pobyt, který ve smyslu § 2 písm. hh) zákona o provozu na pozemních komunikacích trvá nebo v době podání žádosti trval alespoň 185 dnů.
45 Af 11/2012
I. Je-li zastavován majetek patřící do společného jmění manželů, je příjemcem rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění neuhrazené daňové pohledávky (§ 170 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) vedle daňového dlužníka i jeho manžel, neboť i jemu se tímto rozhodnutím ukládá povinnost (§ 101 odst. 3 daňového řádu). II. Na úhradu pohledávky vzniklé za trvání manželství jen jednomu z manželů lze použít majetek ve společném jmění manželů a tímto majetkem lze tuto pohledávku rovněž zajistit z titulu zástavního práva zřízeného podle § 170 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
9 Ca 203/2009
I. Stejně jako Úřad průmyslového vlastnictví v řízení o návrhu na výmaz užitného vzoru, ani soud v následně vedeném žalobním řízení nemůže při přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí přihlížet k žalobním tvrzením opírajícím se o ty skutkové důvody pro výmaz užitného vzoru, které nebyly navrhovatelem výmazu uplatněny již v návrhu na výmaz užitného vzoru. Totéž platí i pro důkazní prostředky, které nebyly připojeny k návrhu na výmaz užitného vzoru, ale které žalobce předložil Úřadu průmyslového vlastnictví až následně, nebo je dokonce předložil či označil až v řízení před soudem. Opačný postup by byl v rozporu s koncentrační zásadou ovládající řízení o návrhu na výmaz užitného vzoru, zakotvenou v § 18 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. II. Listinu, jež sice obsahuje popis technického řešení totožného s tím, které je chráněno užitným vzorem, avšak zároveň není důkazem prokazujícím zveřejnění tohoto technického řešení, tj. jeho zpřístupnění veřejnosti, není možné akceptovat jako důkaz nenovosti technického řešení chráněného užitným vzorem. Takovým důkazem pochopitelně není ani dokument, který sice byl prokazatelně zpřístupněn veřejnosti, avšak žádný popis technického řešení totožného s řešením chráněným užitným vzorem neobsahuje. Důkaz prokazující námitku nenovosti technického řešení chráněného užitným vzorem musí vykazovat zároveň oba znaky - jak znak obsahový, tak znak spočívající ve zveřejnění tohoto obsahu.
22Af 65/2011
Podmínkou zániku povinnosti platit zálohy na daň z příjmů (§ 38a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) není splnění ohlašovací povinnosti.
47A 18/2012
I. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, neomezuje působnost § 23 odst. 1 pouze na nově budované příjezdy, a je třeba jej tedy použít při každém územním rozhodnutí, jímž se umísťuje stavba, ať již příjezd ke stavbě existuje nebo má být teprve zřízen. II. Při posouzení nejmenšího přípustného odstupu mezi stavbou rodinného domu a stavbou pro rodinnou rekreaci (§ 25 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) je třeba přihlédnout k záměrům využití daného území vyjádřeným v územním plánu obce. Má-li být území primárně určeno k zástavbě rodinnými domy, je namístě analogicky aplikovat méně přísný limit stanovený pro odstup mezi rodinnými domy.
17A 25/2012
K odvrácení následku pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dojde na základě § 123f odst. 4 téhož zákona pouze tehdy, pokud jsou námitky proti provedenému záznamu doručeny příslušnému obecnímu úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, v němž bylo žalobci oznámení doručeno. Námitky je nutné v této lhůtě správnímu orgánu doručit, okamžik jejich podání není rozhodný.
30A 22/2011
Ustanovení § 76 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, podle něhož každý, kdo navrhuje vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, je povinen dbát požadavků uvedených v § 90 téhož zákona a být šetrný k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb, nepředstavuje korektiv, za jehož použití by vlastníci sousedních pozemků a staveb mohli nárokovat, aby záměr žadatele o vydání územního rozhodnutí byl upraven v jejich zájmu výhodněji, než stanovuje stavební zákon z roku 2006 a jeho prováděcí předpisy, zejména obecné požadavky na využívání území.
50A 17/2012
I. Oprava odůvodnění návrhu na konání místního referenda v rozsahu vytknutých vad nemusí být znovu potvrzována získáním potřebného počtu podpisů oprávněných osob. II. V případě, že přípravný výbor neuspěje u soudu s (včasným) návrhem na vyslovení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, běží mu od doručení konečného soudního rozhodnutí znovu lhůta pro opravu návrhu na konání místního referenda stanovená v původní výzvě k odstranění nedostatků návrhu. III. Po obdržení opraveného návrhu na konání místního referenda může obecní úřad vydat znovu výzvu k odstranění vad návrhu podle § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, avšak v nové výzvě již může být vytýkána pouze nedokonalost odstranění vad vytčených již v návrhu původním a případné vady nově vzniklé v důsledku provedené opravy.
9 Ca 99/2009
I. Z obecného vymezení vnitřních pokynů zastávaného doktrínou nevyplývá, že by metodické pokyny nadřízeného orgánu mající toliko doporučující charakter nebylo možné považovat za vnitřní pokyny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. I tyto pokyny jsou aktem abstraktní II. Metodické interní pokyny nemusí obsahovat jen normy direktivního charakteru, které jsou podřízené úřady, jimž je pokyn adresován, povinny při své činnosti bez dalšího dodržovat; jejich obsahem mohou být též návrhy doporučených postupů [§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím]. III. Článek I bod 1 pokynu Ministerstva financí DS-169 autoritativním a závazným způsobem stanoví, ve kterých případech bude o žádostech daňových subjektů o posečkání daně a povolení splátek na daň rozhodovat právě Ministerstvo financí. Taková úprava se nepochybně týká výkonu veřejné správy navenek, a proto ji nelze považovat za vnitřní pokyn ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
30A 56/2012
K podání návrhu dle § 88 s. ř. s. je aktivně legitimován každý, kdo může být dotčen tím, že správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku; tedy například osoba zapsaná do dotčeného stálého seznamu voličů nebo jeho dodatku pro danou obec nebo i kandidující volební strana.
57A 49/2012
I. Právní pojem „přípravný výbor II. Obecný právní rámec účelového sdružení osob vymezují předpisy soukromého práva, konkrétně § 829 až § 841 občanského zákoníku. Mezi právní úpravou sdružení – přípravného výboru v občanském zákoníku a v zákonu o místním referendu je vztah úpravy obecné a zvláštní. Pro otázky neřešené ve zvláštním předpisu platí obecná právní úprava občanského zákoníku. III. Pro změnu počtu členů přípravného výboru i osoby zmocněnce přípravného výboru platí obecné pravidlo stanovené v § 836 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož není-li ve smlouvě stanoveno jinak, rozhodují účastníci o obstarání společných věcí jednomyslně.
50A 7/2012
I. Výzva k odstranění vad návrhu přípravného výboru (§ 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) není správním rozhodnutím a jako taková nemůže být stižena nepřezkoumatelností. Ostatně z formulace § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. plyne, že návrhem u soudu se lze domáhat pouze určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. II. Žádnému z orgánů obce nepřísluší zkoumat vhodnost či věcnou opodstatněnost pokládané otázky ani důvody, jež přípravný výbor k iniciaci místního referenda vedly – o nich rozhodují konečným způsobem přímo oprávněné osoby tím, že v dostatečném počtu připojí svůj podpis na podpisové listiny (§ 11 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). III. V případě náležitostí stanovených v § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, by obecní úřad měl vyzývat k odstranění vad vyčíslení nákladů z důvodu nesprávnosti pouze v případech, kdy míra této nesprávnosti mohla zjevně vést k manipulaci s oprávněnými osobami ve prospěch konání místního referenda či ve prospěch konkrétního rozhodnutí o otázce v referendu položené. IV. Údaj o způsobu úhrady nákladů z rozpočtu obce (§ 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) nevyžaduje uvedení konkrétní kapitoly rozpočtu obce.
30 A 39/2011
I. Požadavky na umístění odstavných a parkovacích stání u staveb pro bydlení ve smyslu § 20 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jsou naplněny pouhou existencí prostoru pro ně, ať již přímo na stavebním pozemku či pozemcích dalších (viz § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). Tato stání nemusí být stavebně upravena, když v tomto směru záleží jen na výši komfortu, s jakým je stavebník spojuje. Lze tak parkovat i přímo na trávě. Ostatně podle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006 jsou i pozemkové parcely, a to zpravidla pod společným oplocením či tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, zastavěným stavebním pozemkem. II. Předloží-li stavebník spolu se žádostí o vydání stavebního povolení (§ 110 stavebního zákona z roku 2006) na novou stavbu příslušný dokument, podle něhož budou po její realizaci dodrženy normové hodnoty pro zastínění či proslunění sousedních staveb, netřeba opatřovat jako důkaz v tomto směru novou (další) studii, omezí-li stavebník v průběhu stavebního řízení svůj záměr (rozhodne se pro stavbu nižší či menšího objemu na stejném místě). Byly-li normové hodnoty dodrženy při vyšší (větší) stínící překážce, tím spíše budou dodrženy, dojde-li k jejímu zmenšení.
9 Ca 84/2009
Jednání advokáta, který se coby žalobce v řízení o palmární žalobě snaží nečestně obohatit na úkor svého bývalého klienta tím, že předstírá existenci vztahu zastoupení (na základě plné moci udělené sobě samému), je kárným proviněním ve smyslu § 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, neboť se jedná o závažné porušení povinnosti advokáta jednat při výkonu advokacie čestně (§ 16 odst. 2 téhož zákona) a postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu (§ 17 téhož zákona).
22A 208/2010
Z žádného ustanovení zákona č. 56/2001 Sb. nelze dovodit, že žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel ve smyslu § 13 odst. 2 tohoto zákona může podat pouze vlastník zapsaný v registru. Může tak učinit také vlastník vozidla v registru neevidovaný, který však relevantními důkazy prokáže své vlastnické právo k vozidlu.
15A 32/2010
Veřejně přístupným podnikem podle § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je taková akce, která je určena blíže neurčenému okruhu účastníků (návštěvníků), tj. všem obyvatelům bez rozdílu, byť po splnění určitých obecných podmínek (nejčastěji zaplacení vstupného, překročení určité věkové hranice či výšky v případě atrakcí zábavních parků atd.). Naproti tomu u soukromé akce je okruh účastníků již dopředu vymezen a tyto účastníky lze již před konáním akce individualizovat. Soukromé akce jsou typicky vázány na pozvání, které je určeno jen určitému okruhu osob (např. členům občanského sdružení).
9 Ca 142/2009
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, podle kterého je ze zápisu do rejstříku vyloučeno "označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy, nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu
63A 1/2012
K územně plánovací dokumentaci vydávají orgány státní správy lesa stanoviska ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona z roku 2006 a nikoli závazná stanoviska [§ 4 odst. 2 písm. a) téhož zákona] ve formě souhlasu dle § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
22 A 92/2010
Účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby je ten, kdo by při řádném podání žádosti o stavební povolení byl účastníkem stavebního řízení; nedostatek výslovného odkazu na § 109 stavebního zákona z roku 2006 v ustanoveních o řízení o dodatečném povolení stavby (v § 129 odst. 3 citovaného zákona) je toliko výrazem legislativní nedůslednosti.
9 Ca 75/2009
I. Ke zrušení povolení k dlouhodobému pobytu podle § 37 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve spojení s § 46 odst. 1 téhož zákona postačí, jestliže policie na základě informací získaných ze Schengenského informačního systému zjistí, že cizinci bylo v jiném členském státě EU uděleno vyhoštění a toto zjištění v následně vedeném konzultačním řízení prováděném podle čl. 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ověří co do důvodů a platnosti záznamu o vyhoštění, popř. dalších okolností významných pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Je přitom plně na uvážení policie (zde české strany), zda takto získané informace vyhodnotí jako dostatečný důvod k odnětí dříve vydaného povolení k pobytu. Česká strana není při tomto posouzení vázána názorem druhé smluvní strany, se kterou je konzultační řízení vedeno. II. Průběh konzultačního řízení prováděného podle čl. 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody není touto úmluvou nijak upraven, a již z tohoto důvodu nemá cizinec veřejné subjektivní právo požadovat, aby konzultační řízení probíhalo určitým (jím navrhovaným) způsobem, a to tím spíše, že sám není stranou tohoto řízení.
15Ca 89/2009
V okamžiku, kdy zadavateli veřejné zakázky malého rozsahu odevzdá jeden z uchazečů zpracovanou nabídku, stávají se informace obsažené v této zpracované nabídce součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací. Zadavatel jako povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace ohledně nabídky zpracované jedním z uchazečů veřejné soutěže, vyjma dílčích informací podléhajících utajení dle tohoto zákona. Nesouhlas se zveřejněním zpracované nabídky vyslovený podle § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona jedním z uchazečů veřejné soutěže nemá relevanci s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
9 Ca 70/2009
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, neukládá provozovatelům televizního vysílání povinnost zkoumat, zda obsah vysílané reklamy na humánní léčivý přípravek zaměřené na širokou veřejnost vyhovuje zákonným požadavkům, tedy zda reklama obsahuje zřetelnou výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace (§ 5a odst. 5 citovaného zákona). Skutečnost, že provozovatelé vysílání nevznesli žádné výhrady proti odvysílání konkrétní reklamy, nemá žádný význam pro posouzení odpovědnosti zadavatele reklamy ze spáchání správního deliktu, který spočívá v porušení podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 5a odst. 5 citovaného zákona [§ 8a odst. 2 písm. g) citovaného zákona].