Krajské soudy (Sb. NSS)

44A 87/2011

Proti rozhodnutí o odložení věci podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je přípustné odvolání. Přezkoumatelné ve správním soudnictví je až rozhodnutí o odvolání.

17A 19/2011

Ustanovení § 19 až § 26 správního řádu z roku 2004 ve znění účinném do 30. 6. 2010 výslovně nestanovila, že průkazem doručení písemnosti je doručenka, neupravovala její obsahové náležitosti ani doručence nepřiznávala důkazní sílu veřejné listiny (na rozdíl např. od § 50f a § 50g o. s. ř.). Přesto byla doručenka ve správním řízení považována za obvyklý důkazní prostředek prokazující doručení jakékoliv písemnosti jejímu adresátu. Vznikne-li o právně významném údaji na doručence důvodná pochybnost, je nezbytné takový údaj učinit předmětem dalšího šetření (dokazování). Zásadní rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle. Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník řízení tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá. Naproti tomu u pravé soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být soukromou listinou prokázány.

17A 52/2010

V přestupkovém řízení nelze navrhovateli, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, přiznat náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti obviněnému z přestupku.

7 Ca 168/2009

Neposkytnutí jasné a srozumitelné informace spotřebiteli o tom, že v případě zakoupení obousměrné letenky se při nenastoupení na první úsek cesty automaticky ruší letenka na zpáteční úsek cesty, je klamavou obchodní praktikou ve smyslu § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

9 A 9/2011

I. Kontrola hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu s finančními a hmotnými prostředky České republiky, kterou podle § 33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, vykonává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nebo orgán, který si pro tento účel Poslanecká sněmovna zřídila, nebo který tímto úkolem pověřila, je státní kontrolou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. II. Kontrolní řád kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pouze interním aktem a nikoliv právní normou, která by jedině mohla závazným způsobem upravit práva a povinnosti Poslanecké sněmovny a Nejvyššího kontrolního úřadu při kontrole prováděné podle § 33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, však poskytuje Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, stejně jako kterémukoliv jinému subjektu, u něhož státní kontrola probíhá, přiměřené prostředky obrany, jimiž se může bránit proti případným procesním pochybením ze strany kontrolního orgánu.

11 Ca 92/2009

Zavedení služby Fair User Policy spočívající v tom, že po překročení konkrétního objemu přenesených dat (např. 2 GB) účastníkem během jednoho zúčtovacího období je omezena rychlost přenosu dat, je zásadním zasažením do dosavadního smluvního vztahu a účastník smlouvy měl být poskytovatelem informován dle § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

8 A 316/2011

Jednání zastupitelstva obce je podle § 93 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), veřejné, což se týká všeho, co se v průběhu tohoto zasedání odehraje, tedy včetně případných proslovů či jiných projevů soukromých osob, tedy těch, které nejsou členy zastupitelstva obce a ani jinak nejsou spojeny s fungováním obecní samosprávy. Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

44A 95/2011

I. Exekuční příkaz vydaný správním orgánem k vymožení nepeněžité povinnosti je rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví. II. V řízení o žalobě proti exekučnímu příkazu (§ 111 správního řádu z roku 2004) lze exekuční titul zkoumat pouze z hlediska jeho samotné existence, pravomoci správního orgánu exekuční titul vydat, právní moci exekučního titulu, skutečnosti, zda povinnost stanovená v exekučním titulu zavazuje povinného z exekučního příkazu, skutečnosti, zda exekuční titul vymáhanou povinnost vůbec ukládá, anebo skutečnosti, zda exekučním titulem uložená povinnost je fakticky vůbec splnitelná, ať už z důvodu právní či faktické nemožnosti takového plnění nebo z důvodu natolik neurčitého vymezení ukládané povinnosti, že to brání v jejím splnění. III. Soud zčásti nebo zcela zruší pro překročení pravomoci rozhodnutí exekučního správního orgánu, který výrokem exekučního příkazu deklaroval nezákonné jednání adresáta správního úkonu, aniž by taková deklarace měla oporu ve výroku či odůvodnění exekučního titulu.

22Af 5/2010

Daňové zvýhodnění poplatníků zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením (§ 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) se nevztahuje na poplatníky, u kterých vykonávají práci zdravotně postižené osoby ve vztahu jiném než pracovněprávním (členové statutárního a dozorčího orgánu vykonávající práci pro poplatníka na základě smluv uzavřených podle obchodního zákoníku).

62Af 69/2011

Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o odvolání jeho místopředsedy podle § 1 odst. 10 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je pracovněprávním úkonem, nikoli vrchnostenským aktem orgánu veřejné moci vůči jiné svébytné entitě v rámci veřejné správy či vůči jednotlivci. Je-li odvolaným místopředsedou proti rozhodnutí o odvolání podána žaloba ve správním soudnictví podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního, soud ji odmítne podle § 46 odst. 2 s. ř. s., neboť soud ve správním soudnictví není příslušný o věci jednat a rozhodnout.

17A 7/2011

O vzájemném vztahu konkrétních skutkových podstat a skutkové podstaty hromadné u přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, platí, že jednání obviněného nemůže být správním orgánem kvalifikováno jako přestupek podle § 22 odst. 1 písm. l) tohoto zákona, naplnil-li svým jednáním některou z konkrétních skutkových podstat uvedených v § 22 odst. 1 písm. a) až k) téhož zákona. Jde o vztah zvláštní úpravy oproti obecné. Správnímu orgánu tudíž není ponecháno na volné úvaze, zda určité deliktní jednání pachatele subsumuje pod souhrnnou skutkovou podstatu přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích, či pod některou z konkrétních skutkových podstat. Naplnění formálních a materiálních znaků konkrétní skutkové podstaty uvedené v § 22 odst. 1 písm. a) až k) naopak zcela vylučuje aplikaci § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích.

44A 111/2011

I. Podá-li některý z účastníků správního řízení u civilního soudu návrh na vydání rozhodnutí, jehož vydání je evidentně v kompetenci správního orgánu, není dán důvod k přerušení správního řízení podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004. Správnímu orgánu tím vzniká pouze povinnost průběžně sledovat, zda dříve, než ve věci sám rozhodl, nenabylo právní moci rozhodnutí, kterým soud rozhodl o takovém návrhu meritorně. V takovém případě by správnímu orgánu nezbylo než podat návrh podle § 1 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, na základě kterého by zvláštní senát vyslovil nicotnost takového rozhodnutí. II. K přerušení řízení o odstranění stavby může vést podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004 pouze takové soudní či správní řízení, v němž má být existence vlastnického či jiného práva nezbytného pro provedení stavby konstatována ex tunc

62Af 42/2010

Součástí nabídkové ceny, podle níž se počítá výše kauce

62A 6/2010

I. Energetický regulační úřad je oprávněn kontrolovat podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, i to, zda dodavatelé tepelné energie dodržují zákon o cenách a na základě něho vydaná cenová rozhodnutí i při tvorbě návrhů tzv. předběžných cen (de facto II. Pořádkovou pokutou podle § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, může být sankcionována každá fyzická osoba, která způsobí (a to ať už aktivním nebo pasivním jednáním), že kontrolovaná osoba nesplní některou z povinností zakotvených v § 14 uvedeného zákona, nikoli pouze osoba, která je k jednání s kontrolním orgánem za kontrolovanou osobu zmocněna. III. Vyžaduje-li kontrolní subjekt (Energetický regulační úřad) komplexní dokumenty o poskytování tepelné energie, kalkulaci cen a informace o chodu kontrolované společnosti, je oprávněn se obracet na statutární orgán kontrolované společnosti (§ 30 odst. 1 a § 154 správního řádu z roku 2004 ve spojení s § 21 o. s. ř.). Tím spíše tak smí učinit tehdy, pokud osoba statutárním orgánem pověřená k jednání za kontrolovanou společnost tyto podklady odmítne poskytnout.

5Af 30/2010

I. Podle § 192 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Toto ustanovení se již podle své textace má uplatnit při ukládání pokut; stejné okolnosti související s protiprávním činem však bude brát rozhodující orgán v úvahu i při hodnocení, zda spáchaný čin vykazuje společenskou nebezpečnost. II. "Opakované porušení III. Zatímco při úvahách o "opakovaném porušení povinnosti

22Af 40/2010

Pojem „alkohol plně kvasného původu

9 Ca 30/2009

Při posouzení toho, zda žalobce jako zpracovatel reklamního spotu porušil povinnost zakotvenou v § 4 písm. b) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, podle kterého reklama na alkoholické nápoje nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, je skutečný věk protagonistů účinkujících v předmětné reklamě zcela irelevantní; podstatné je to, zda tito účinkující v reklamě vyhlížejí jako osoby mladší 18 let.

5 Ca 298/2008

I. Správní orgán není povinen vyzývat účastníka k doplnění odvolání ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu z roku 2004, pokud odvolání obsahuje alespoň jeden projednatelný důvod, a je z něj tedy zřejmé, v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy (§ 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Takovou povinnost nezakládá správnímu orgánu ani skutečnost, že účastník výslovně označil odvolání jako "blanketní II. Provozovatel zařízení vyrábějícího mleté maso a masné polotovary je povinan odebírat vzorky masa pro mikrobiologické vyšetření nejméně jednou týdně [čl. 4 odst. 2 a příloha I kapitola 3 oddíl 3.2 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, omikrobiologických kritériích pro potraviny]; tato povinnost dopadá i na maloobchodního dodavatele, který ve své prodejně (řeznictví) vyrábí mleté maso a masné polotovary ze surovin pocházejících od certifikovaných dodavatelů a prošlých veterinární kontrolou, které v téže prodejně souběžně prodává jako kusové maso. Této povinnosti se lze zprostit jen na základě rozhodnutí orgánu veterinární správy.

15Af 43/2010

Daňovému subjektu nezaniká povinnost uhradit úroky z prodlení vzniklé v důsledku nezaplacení daňové povinnosti k datu její splatnosti v plné výši po dobu, kdy je v úpadku a s jeho majetkem je výlučně oprávněn disponovat správce konkursní podstaty.

10 A 138/2010

Při posuzování vlivu stavby na stavby okolní platí zásada, že obytné místnosti, které normovým hodnotám vyhovují před realizací, musí těmto hodnotám vyhovovat i po realizaci stavby a v obytných místnostech, které již před realizací stavby normovým hodnotám nevyhovují, se nemá po realizaci navrhované stavby tento stav zhoršit. Norma nedává v případě prohloubení současného nevyhovujícího stavu prostor pro posouzení, zda lze toto zhoršení označit za přiměřené, nebo nikoli; zakazuje zhoršení jakékoli.

62Af 50/2010

I. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena (§ 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a jak má být hodnocena (§ 79 téhož zákona). II. Obsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit, a tím ji odstranit – a využít k tomu postupu nabízeného mu v § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Uvedený postup není „změnou návrhu smlouvy III. Není důvodu mechanicky dovozovat, že vždy, postupuje-li zadavatel v témže zadávacím řízení s využitím § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dodatečné prokazování kvalifikace), a nikoli podle § 76 odst. 3 uvedeného zákona (dodatečné vyjasňování si nejasností v nabídce), jde nutně o postup odporující zásadě zákazu diskriminace podle § 6 uvedeného zákona, stejně jako by nebylo možno mechanicky dovozovat, že vždy, když zadavatel postupuje v témže zadávacím řízení s využitím obou fakultativních oprávnění, tuto zásadu dodržuje.

30Af 43/2010

Dioptrické brýle jsou individuální zdravotní pomůckou určenou pro osobní potřebu ve smyslu § 25 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nutnost jejich užití je totiž prioritně zapříčiněna oční vadou, a nikoliv výkonem činnosti. Dioptrické brýle jsou tedy předmětem osobní potřeby, a nejsou proto ani zčásti daňově uznatelné.

10 Ca 402/2009

Fakultní nemocnice jsou veřejnými institucemi, a tedy povinnými subjekty, ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

9 Ca 173/2008

I. Jestliže se žalobce domáhá obnovy pravomocně ukončeného správního řízení s poukazem na následně vydaný rozsudek civilního odvolacího soudu, z jehož odůvodnění dovozuje existenci nových skutkových okolností týkajících se jím uplatněného restitučního nároku či nových důkazů vztahujících se k těmto skutečnostem [§ 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004], je zřejmé, že o uplatňovaném důvodu pro obnovu řízení se dozvěděl v okamžiku, kdy mu byl předmětný rozsudek odvolacího soudu doručen. Od tohoto dne žalobci podle § 100 odst. 2 správního řádu z roku 2004 běží tříměsíční subjektivní lhůta pro podání návrhu na obnovu řízení. II. Samotné vydání rozsudku civilního odvolacího soudu, k němuž dojde s odstupem několika let po pravomocném ukončení správního řízení, nemůže být skutečností ani důkazem, které by podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 byly důvodem pro povolení obnovy řízení, neboť se nejedná o neznámou skutečnost nebo důkaz, které existovaly již v době původního (správního) řízení.

5 Ca 170/2008

I. Hromadnou veřejnou kulturní akcí, kterou nelze pořádat na území národního parku mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody (§ 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je i koncert konaný uvnitř horské chaty, je-li tato akce přístupná široké veřejnosti a je-li to spojeno s intenzivní dopravou účastníků koncertu motorovými vozidly na místo akce a zpět. II. Znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 88 odst. 2 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (výkon činnosti, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu), není škoda či újma způsobená na chráněném statku.

57A 80/2010

I. Ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, musí být vykládáno tak, že za odstupné nezahrnované do vyměřovacího základu nemůže být považován každý příjem, který jako odstupné označí účastníci pracovněprávních vztahů, nýbrž pouze takové peněžité plnění, které splňuje pojmové znaky právního pojmu „odstupné II. Odstupným poskytovaným na základě zvláštních právních předpisů [§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení] je nutno rozumět pouze odstupné z titulů výslovně vyjmenovaných v § 67 odst. 1 zákoníku práce z roku 2006, tj. situace, kdy dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) tohoto zákona nebo dohodou z týchž důvodů, dále odstupné pro zaměstnance, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 téhož zákona, případně zaměstnance, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) citovaného zákona nebo dohodou z týchž důvodů. Jen takové odstupné požívá výhody § 5 odst. 2 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, tj. nezahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance ani do vyměřovacího základu organizace. III. Pokud dle zákoníku práce z roku 2006 přísluší odstupné „ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku IV. Skončil-li pracovní poměr jedním ze způsobů a z jednoho z důvodů obsažených v § 67 odst. 1 zákoníku práce z roku 2006 a vyplacené částky jsou odstupným i po materiální stránce, pak okolnost, že zaměstnavatel porušil § 67 odst. 1 téhož zákona a vyplatil odstupné v nižší než zákonem garantované výši, nemůže být na překážku tomu, aby takové odstupné bylo diskvalifikováno z výhody § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.

30 A 13/2011

I. Autorizovaný inspektor není oprávněn rozhodovat o tom, zda tu kterou námitku vypořádal, a odstranil tak rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, či zda je to vůbec námitka vhodná (přiléhavá) k vypořádání. Vypořádáním námitek v kontextu § 117 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006 je třeba rozumět takový výstup, na jehož základě všechny námitky (i absurdní II. Pod pojmem „námitky proti provádění stavby III. Po zrušení certifikátu autorizovaného inspektora se stane předmětná stavba, je-li v té době již zahájena, stavbou nepovolenou. V tom případě musí být projednána stavebním úřadem v řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006, neboť autorizovaný inspektor k tomu pravomoc nemá.

62Af 42/2011

I. Pokud by soud rozhodoval o návrzích na přiznání odkladného účinku žalobě paušálně tak, že by jej přiznával vždy, pokud by výsledky hospodaření toho, kdo žalobu a návrh na přiznání odkladného účinku podává, byly negativní (záporné), pak by tím popřel smysl přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 s. ř. s.; základním smyslem institutu odkladného účinku není obecně aplikovatelné oddálení účinku pravomocného rozhodnutí správního orgánu vůči těm, kdo z podnikání nedosahují účetního zisku, ale jde o mimořádný nástroj zabránění stavu, kdy by v důsledku okamžitého výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu byla konkrétním, zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivněna možnost faktického výkonu hospodářské činnosti konkrétního subjektu nebo ohrožena samotná jeho existence, a to ve fázi před uskutečněním soudního přezkumu. II. Jestliže žalobce podniká po několik let se ztrátou a pokud i za těchto podmínek nadále vyvíjí svoji činnost, pak samotný fakt, že žalobce takto konstantně hospodaří, nemůže být důvodem, pro který by zaplacení pokuty podle rozhodnutí správního orgánu napadeného žalobou mělo být přiznáním odkladného účinku žalobě podle § 73 s. ř. s. oddáleno.

9 Ca 383/2008

I. Existence pravomocného podkladového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, jímž bude ověřena výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby za rok 2002, je podmínkou sine qua non II. Následné zrušení podkladového rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ve věci ověření výše prokazatelné ztráty žalobce z poskytování univerzální služby v roce 2002 znamená, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ při vydání rozhodnutí o stanovení výše příspěvku žalobce na účet univerzální služby za uvedené období, nemá náležitou oporu, pokud jde o stanovení jedné ze základních hodnot potřebných podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, pro vydání tohoto rozhodnutí.

10 A 168/2010

Osobu studující na jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky je nutno pro účely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, považovat za osobu soustavně se připravující na budoucí povolání bez dalších podmínek.

11 Ca 175/2009

Pokud uzavřel žalobce se sídlem v ČR smlouvu o poskytnutí úvěru s osobou spojenou, která má sídlo ve Velké Británii, a předmětem žaloby je řešení otázky, zda žalobcem zaplacené úroky jsou jako daňové náklady uznatelné či nikoli, nelze na danou problematiku aplikovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění, neboť tato smlouva výslovně upravuje zdanění samotné a v čl. 11 řeší výlučně otázku zdanění úroků. Proto soud dospěl k závěru, že je nutno postupovat dle českého právního řádu.

11 A 117/2011

Podle § 126 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je policie povinna po celou dobu zajištění zkoumat existenci důvodů zajištění, proto je povinna posoudit podmínky pro možné uložení zvláštního opatření (§ 123b téhož zákona) také při rozhodování o prodloužení doby zajištění.

1 A 24/2010

Schválnosti ve smyslu § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, musí mít povahu hrubého jednání a musí mít schopnost narušit občanské soužití. Hranice mezi hrubým jednáním a "pouhou

62Ca 48/2009

I. Podstatnou skutečností při posuzování, zda kontrolovaný subjekt porušil cenové předpisy [§ 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách] nedělením společných nákladů mezi více činností a neoprávněným zahrnutím nákladů a zisku do ceny, je výsledek srovnání s obvyklým způsobem dělení nákladů mezi jednotlivé činnosti a s obvyklou úrovní nákladů a výší zisku u jiných subjektů v obdobném postavení, v jakém se nachází kontrolovaný subjekt. Pro určení takových subjektů je určující zejména jejich postavení na trhu, obchodní specifika a způsob poskytování konkrétních služeb, portfolio jejich činnosti, technická vyspělost a používané technologie. II. Má-li být srovnáváno, jak dělí náklady kontrolovaný subjekt oproti jiným srovnatelným subjektům a jaká je jeho úroveň nákladů a zisku oproti jiným srovnatelným subjektům, musí být nejprve najisto postaveno, jak dělí náklady a jaká je úroveň nákladů a zisku u těchto subjektů a zda jde o subjekty skutečně srovnatelné; skutečnosti, na nichž je založeno srovnání, pak musí mít oporu ve správním spisu.

62Ca 47/2009

Jestliže dodavatel svému odběrateli pro další prodej zboží stanoví ceník s doporučenými cenami, pak byť by se jednalo o ceny dodavatelem formálně „pouze doporučené

57A 66/2010

Ač zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v § 77 odst. 5 nestanoví žádná kritéria, ze kterých má správní orgán v řízení o povolení výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích vycházet, je nutné tato kritéria dovodit z § 43 odst. 5 a § 78 odst. 2 téhož zákona. Pro udělení výjimky musí být dány důvody hodné zvláštního zřetele a současně udělením výjimky nesmí být zmařen účel místní či přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích.

30A 30/2010

Aby bylo možné konstatovat zákonnost použitých opatření ve vztahu k rozpuštění shromáždění (§ 12 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím), které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, je nezbytné vyjevit účastníkům shromáždění při jeho rozpuštění nejenom právní, ale rovněž skutkové důvody takového kroku.

62Ca 15/2009

I. Ustanovení § 67 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je ustanovením kogentním, které připouští pouze dvě formy poskytnutí jistoty: složení peněžní částky na účet zadavatele a bankovní záruku. Volba formy jistoty je ponechána na dodavatelích a zadavatel nesmí volbu formy žádným způsobem omezit. II. Závěr ohledně přiměřenosti, a tím i zákonnosti stanovených ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (§ 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a technických kvalifikačních předpokladů (§ 56 téhož zákona) nemůže být výsledkem arbitrární úvahy abstrahující od podmínek na trhu, na němž soutěž o získání veřejné zakázky má probíhat, ani od konkrétních důsledků, které takto stanovené kvalifikační předpoklady s ohledem na podmínky panující na trhu mohou z pohledu účasti dodavatelů v soutěži o získání veřejné zakázky vyvolat.

15 Af 93/2012

I. Závěry z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3244/09, č. 39/2011 Sb. ÚS, o konkludentním vyměření daně v případě marného uplynutí lhůty k vyměření daně, nelze vztáhnout na případ, kdy daňový subjekt žádající o vrácení sporného nadměrného odpočtu na DPH (popř. jeho jednatel a společník) byl současně pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu zkrácení daně pro neexistenci uskutečněného zdanitelného plnění, z něhož je uplatňován nárok na vrácení nadměrného odpočtu (§ 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). II. Je nepřípustné, aby se daňový subjekt dovolával nároku, který měl původ v kriminálním jednání (simulovaný řetězcový obchod) a používal jej jako podporu pro své další úkony (vrácení nadměrného odpočtu na DPH), neboť toto počínání je v příkrém rozporu s dobrými mravy a s římskoprávními zásadami, že z bezpráví nemůže povstat právo nebo že nikdo nemůže mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti (§ 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).

22A 10/2011

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, při určení majetku svěřeného zřizovatelem k hospodaření příspěvkové organizace neumožňuje jinou volbu, než jeho vymezení ve zřizovací listině, resp. ve změně zřizovací listiny, zastupitelstvem kraje [§ 35 odst. 2 písm. j) ve spojení s § 36 odst. 1 písm. a), j), l) a m) zákona o krajích]. Rada kraje tedy na sebe nesmí vztahovat pravomoc, která přísluší výhradně zastupitelstvu kraje, a to ani poukazem na to, že ve vztahu k příspěvkovým organizacím plní dle § 59 odst. 1 písm. i) zákona o krajích zakladatelské a zřizovatelské funkce. Těmito funkcemi totiž § 59 odst. 1 písm. i) citovaného zákona nerozumí dispozice zejména s nemovitým majetkem zřizovatele (kraje) včetně jeho svěření příspěvkové organizaci do správy, ale činnosti především organizační a personální povahy.

62A 8/2010

Pokud žalovaný správní orgán ustanoví ve správním řízení znalce podle § 56 správního řádu z roku 2004 a uloží mu předložit písemný posudek v určité lhůtě, avšak znalec ve stanovené lhůtě posudek nepředloží a správní orgán jej k tomu nevyzve ani neučiní žádné kroky k získání posudku po dobu delší než 5 měsíců od uplynutí stanovené lhůty, je nečinný. Ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu z roku 2004 totiž prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí pouze o dobu nutnou ke zpracování znaleckého posudku. Takovou dobou je pak zásadně rozuměna lhůta stanovená správním orgánem pro vypracování znaleckého posudku, případně správním orgánem prodloužená na řádnou a důvodnou žádost ustanoveného znalce.

57A 47/2010

Ustanovení § 24a odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, podle kterého je v případě málo propustného prostředí nejmenší vzdálenost studny od veřejné pozemní komunikace 12 m, je v rozporu se stavebním zákonem z roku 2006, čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

9 Ca 237/2008

Smlouva o dílo uzavřená podle § 536 a násl. obchodního zákoníku není smlouvou o vyslání k výkonu práce dle § 87 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Objednatele díla proto nestíhá povinnost oznámit jako zaměstnavatel práci cizinců [občanů EU dle § 3 odst. 2 citovaného zákona nebo cizinců dle § 98 a) - e) a j) - m) téhož zákona] příslušnému úřadu práce.

62Ca 5/2009

Při posuzování toho, zda byla právnická osoba zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, a je tedy veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, není podstatné, zda byla v době svého zřizování jednoznačně určena pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nýbrž to, zda potřeby veřejného zájmu v době zadávání veřejné zakázky (uzavírání smluv o dílo) fakticky uspokojovala.

5 Ca 250/2007

Zákonná konstrukce odpovědnosti za protiprávní jednání podle § 21 odst. 13 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, míří jak na provozovatele taxislužby, tak na jeho zaměstnance - řidiče, na jehož jméno je vystaven průkaz. Jak provozovatel, tak rovněž i řidič jsou účastníky správního řízení o odnětí průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby podle § 21 odst. 13 písm. a) téhož zákona.

10 Ca 280/2008

Pojmu "výrobek plnící funkci stavby

62Ca 83/2008

Podal-li stěžovatel zadavateli námitky až po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky zadané formou jednacího řízení bez uveřejnění, nebyly takové námitky podány řádně (ve lhůtě podle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2009). Jestliže následně stěžovatel v téže věci podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, je Úřad povinen řízení o tomto návrhu zastavit podle § 114 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, neboť byl podán osobou neoprávněnou. To však neznamená, že by přezkum úkonů zadavatele ve vztahu k pochybením, která byla v takovém návrhu na zahájení řízení namítána, měl být navždy vyloučen. Podle § 114 odst. 3 in fine zákona o veřejných zakázkách je totiž úřad v situaci, kdy má důvodné podezření, že došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, povinen zahájit správní řízení z moci úřední. Pojem „důvodné podezření“

44A 106/2010

Předvolebním průzkumem ve smyslu § 30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, není otevření ankety na internetové verzi místního periodika s názvem „Koho byste v Poděbradech nejraději viděli jako starostu?“ za situace, kdy k hlasování v anketě nebyla třeba registrace hlasujícího, jeho bydliště ani ověření věku, hlasovat mohl kdokoli, odkudkoli, bez ohledu na hranice města a celé České republiky a kdy navíc byla anketa zaměřena na zjištění, který z lídrů volebních stran by respondentům vyhovoval za starostu, nikoli na to, komu z lídrů volebních stran hodlá hlasující dát ve volbách svůj hlas.

44A 105/2010

I. Jestliže se v jednom volebním okrsku liší výsledky voleb od okrsků ostatních a je pro takový výsledek logické vysvětlení (bydliště několika kandidátů úspěšných volebních stran), nelze takové statistické odchylky považovat za indicii, která by soud vedla k tomu, že by v řízení o neplatnosti voleb a hlasování (§ 90 s.ř.s.) přistoupil k přepočítání hlasů. II. Volební strany (§ 20 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) jsou identifikovatelné podle celé řady atributů; je to název volební strany, její vylosované číslo a v neposlední řadě jsou to také její kandidáti. Záměna volebních stran při sčítání hlasů z titulu podobné zkratky volebních stran je proto ve své podstatě vyloučena.

62Af 46/2010

I. Jestliže správní orgán prostřednictvím tisku informuje o průběhu či výsledku jím vedeného správního řízení a jestliže má účastník správního řízení za to, že zveřejnění této informace, obsah a způsob, jakým je poskytována, má difamující charakter a poškozuje jeho dobrou pověst (dobrou pověst právnické osoby), pak právním prostředkem ochrany není žaloba podle § 82 s.ř.s., ale žaloba v občanském soudním řízení proti neoprávněnému zásahu do dobré pověsti právnické osoby podle § 19b odst. 3 občanského zákoníku. II. V případech řízení o ochraně před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s.ř.s. je třeba otázku totožnosti věci posuzovat především s přihlédnutím ke skutkovému stavu, který žalobce považuje za podstatný a o který on sám opírá názor vyjádřený v žalobě, že vůči němu bylo správním orgánem nezákonně zasaženo. Nelze proto formalisticky uzavřít, že kdykoli, kdy žalobce u soudu podruhé (poté, co soud již předtím pravomocně rozhodl o předchozí žalobě téhož žalobce se stejně formulovaným petitem) uplatňuje formulačně tentýž požadavek, který se má promítnout do rozsudku podle § 87 odst. 2 s.ř.s., se vždy musí jednat o opakované uplatnění téhož nároku ve věci již rozhodnuté.