Právní věta
I. Oprávněnost nároku na vrácení cla se posuzuje podle skutkového stavu a právní úpravy v době vzniku celního dluhu.
II. Za nesprávné vyměření celního dluhu odůvodňující nárok na vrácení cla nelze považovat případ, kdy celní úřad přijal celní prohlášení, v němž deklarant prohlásil celní hodnotu podle ceny posledního prodeje (§ 66 a § 67 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění účinném do 30. 4. 2004), který vedl k dovozu do tuzemska, přestože mohl navrhnout hodnotu odvozenou z předchozího prodeje, který již byl realizován za účelem dovozu na území ČR.
Plný text
k § 57, § 66, § 67, § 104 odst. 5, 6 a § 286 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákonů č. 1/2002 Sb. a č. 187/2004 Sb.
k § 14 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona*)
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2006, čj. 10 Ca 204/2005-128)
*) Vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, byla s účinností od 1. 5. 2004 zrušena vyhláškou č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží.