Nejvyšší správní soud

7 As 172/2022

I. Přestože česká právní úprava nestanoví maximální časový limit pro uchovávání identifikačních osobních údajů získaných policií dle § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, odpovídá kombinace povinností plynoucích policii z § 65 odst. 5, § 79 odst. 2 a § 82 odst. 1 téhož zákona tak, jak jsou tato ustanovení vykládána judikaturou správních soudů, požadavkům čl. 4 odst. 1 písm. e), čl. 5 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680 na přiměřenost lhůty pro pravidelný přezkum potřebnosti jejich dalšího uchovávání a na posouzení nezbytnosti (respektive naprosté nezbytnosti v případě biometrických a genetických údajů) prodloužení jejich uchovávání. II. Právo subjektu údajů žádat o výmaz uchovávaných osobních údajů dle § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s § 65 odst. 5 a § 82 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, s následným soudním přezkumem, představuje vhodnou záruku práv a svobod subjektu údajů ve vztahu ke zpracování biometrických a genetických údajů spadajících do zvláštních kategorií osobních údajů dle čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680. III. Při zpracovávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace dle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, není z hlediska účelů tohoto zpracovávání důvodu pro rozlišování mezi osobou obviněnou ze spáchání úmyslného trestného činu (§ 32 a § 160 trestního řádu) a osobou, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu dle § 179b odst. 3 trestního řádu.

21 Ads 219/2025

Pokud pojištěnci vznikne současně nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o tzv. výchovné podle § 34a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zvýšení podle § 37c odst. 2 téhož zákona, procentní výměra starobního důchodu vypočtená standardním způsobem podle § 34 až § 36 uvedeného zákona (vyjma zvýšení o výchovné) se nejprve zvýší podle § 37c odst. 2 tohoto zákona, a teprve výsledná částka se následně zvýší o výchovné.

10 As 11/2026

I v době přerušení výkonu trestu odnětí svobody uděleného rozhodnutím ředitele věznice formou odměny podle § 56 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se na odsouzeného vztahují ta zákonná omezení a zákazy ve smyslu § 28 téhož zákona, které nejsou přímo spojeny s jeho pobytem ve věznici; např. zákaz konzumace alkoholu.

2 Azs 64/2024

Zákonem zvláště neupravený účel pobytu [§ 46 odst. 1 ve spojení s § 31 odst. 1 písm. b), resp. § 30 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], pro který cizinec žádá povolení k dlouhodobému pobytu, musí mít k území České republiky dostatečně intenzivní, těsnou a seriózní vazbu.

9 As 76/2025

Je-li podle § 272b odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přípustná kasační stížnost proti usnesení o předběžném opatření, které bylo vydáno v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti dozoru nad dodržováním tohoto zákona, pak skončení řízení o této žalobě nemá za následek nedostatek podmínek řízení, pro který by podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. nebylo možné pokračovat v řízení o kasační stížnosti. Bez ohledu na zánik předběžného opatření podle § 38 odst. 4 s. ř. s. má rozhodnutí o kasační stížnosti i poté význam z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv osoby, do jejíchž práv bylo předběžným opatřením zasaženo.

3 As 123/2025

Ustanovení § 9 odst. 17 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, stanovuje pravidlo subsidiarity zásahu do vlastnických práv soukromých osob. Pro společná zařízení se proto použijí nejprve pozemky ve vlastnictví státu (s výjimkami), dále obce a až následně může dojít k zásahu do práv soukromých osob (případně se ještě předtím použijí pozemky vykoupené za tímto účelem dle § 9 odst. 16 citovaného zákona). V rámci výstavby společných zařízení nelze mechanicky aplikovat zásadu kontinuity v území tak, jako je tomu v územním plánování.

10 As 74/2025

I. Při odvolávání děkana z funkce (§ 28 odst. 2 a 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) postupuje rektor nikoli podle části druhé správního řádu, ale jen v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů (§ 2 až § 8 správního řádu). II. Hodlá-li rektor odvolat děkana z vlastního podnětu (§ 28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), musí nejprve získat jak vyjádření akademického senátu fakulty, tak souhlas akademického senátu veřejné vysoké školy. Zákon však nestanoví, že by se akademické senáty musely k rektorovu záměru vyslovit v určitém pořadí. Fakultní vyjádření tedy může následovat až po univerzitním souhlasu. III. V tom, že rektor může odvolat děkana z funkce i bez návrhu akademického senátu (§ 28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), se projevuje jeho správní uvážení, na které se vztahuje omezený soudní přezkum. Podmínky, za nichž tak rektor může učinit, vyjadřuje zákon naproti tomu za pomoci neurčitých právních pojmů. Otázka, zda rektor tyto pojmy správně vyložil a použil na konkrétní skutkový stav, pak podléhá plnému soudnímu přezkumu.

2 Ads 75/2025

Věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod [§ 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] se odvíjí od důchodového věku stanoveného podle § 32 tohoto zákona pro muže stejného data narození, nikoli od důchodového věku konkrétního pojištěnce.

1 As 157/2025

Maximální cenu léčivého přípravku lze podle § 39j odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zrušit i z důvodu, že přestal splňovat podmínky, které cenový výměr stanoví pro to, aby se na něj vztahovala povinnost dodržovat maximální cenu.

8 As 72/2025

Ustanovení § 117 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcí vyhlášky k některým oblastem výběrového řízení na funkci soudce, nepředstavuje zákonný důvod pro odmítnutí poskytnout informaci o zadání testových otázek písemné části takového již proběhlého výběrového řízení. Není tomu tak ani ve spojení s § 28 odst. 3 vyhlášky č. 516/2021 Sb., o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce a výběru předsedů soudů, ve znění účinném do 30. 6. 2023. Možnost omezit poskytnutí požadovaných informací totiž nelze podřadit pod žádnou z oblastí, které má podle § 117 odst. 3 uvedeného zákona upravit prováděcí vyhláška.

30 A 81/2025

Předpokladem provedení zápisu poznámky rozepře podle § 985 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 věty první zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, je, že žadatel o její zápis doloží, že u soudu v občanském soudním řízení podal žalobu, kterou se domáhá odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem. Musí však jít zároveň o žalobu, na jejímž základě může soud vydat rozhodnutí, podle něhož bude možné provést vklad věcného práva ve prospěch žalobce. Poznámku rozepře tak katastrální úřad nezapíše, pokud žaloba směřuje proti osobě, které nesvědčí právo podle stavu zápisů v okamžiku podání žádosti o zápis poznámky rozepře.

2 Afs 328/2023

I. Zjistí-li krajský soud, že žaloba podaná proti platebnímu výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, je důvodná, zruší napadený platební výměr a vysloví současně, že věc se vrací žalovanému, tedy prvostupňovému správci daně, k dalšímu řízení. II. Po zrušení platebního výměru, který nabyl právní moci dle § 243 odst. 2 daňového řádu, prvostupňový správce daně nalézací daňové řízení zastaví podle § 106 odst. 1 písm. f) téhož zákona.

54 Af 3/2024

I. Při určování, ve které domácnosti žije dítě z časového hlediska objektivně více, a která je tedy společně hospodařící domácností ve smyslu § 21e odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2020, je třeba pro účely přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě s ohledem na § 35c odst. 10 větu první téhož zákona zkoumat skutkový stav podle jednotlivých kalendářních měsíců. Nelze však zohlednit faktické prodloužení doby přítomnosti dítěte v domácnosti rodiče, jež nastalo záměrně opožděným předáním dítěte druhému rodiči oproti režimu styku určenému rozsudkem soudu či dohodou rodičů, stalo-li se tak v rozporu s vůlí druhého rodiče, nebo i v důsledku náhody, která se udála v právní sféře rodiče, jenž měl dítě předat. II. Faktická delší doba přítomnosti dítěte v domácnosti nad rámec styku určeného rozsudkem soudu v té době odsouhlasená oběma rodiči musí být pro účely přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2020, daňovými orgány zohledněna, i když byla vyvolána náhodnou a neobvyklou událostí. Pravidlo stanovené v § 35c odst. 7 větě první tohoto zákona na takovou situaci nedopadá.

5 As 327/2022

I. Ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jak je vykládáno judikaturou správních soudů, dostatečně stanoví minimální podmínky zpracování osobních údajů (včetně údajů biometrických a genetických) tak, aby mohlo sloužit coby právní základ jejich zpracování podle čl. 8 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů. II. Předání odsouzeného mimo věznici v rozporu s § 42a odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost tzv. identifikačních úkonů provedených policií po tomto předání podle § 65 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

5 Azs 248/2025

Žádost osoby požívající dočasné ochrany na základě čl. 2 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, která žádá o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice, na něž této osobě vzniká nárok na základě čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES, není správní orgán oprávněn vrátit této osobě jako nepřijatelnou dle § 5 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění účinném od 3. 9. 2025, z toho důvodu, že této osobě je nebo bylo uděleno povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také v jiném členském státě Evropské unie.

21 As 125/2025

Prodávající poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pokud bez objektivních a rozumných důvodů vyloučí všechny osoby mladší 18 let z možnosti samostatně využívat jím běžně poskytované služby (např. věrnostní program nebo online nákupy), a to i tehdy, umožňuje-li jim využití těchto služeb pouze zprostředkovaně prostřednictvím zákonných zástupců. Samotná snaha předejít porušení veřejnoprávních povinností (zejména zákazu reklamy či prodeje vybraného zboží nezletilým) nepředstavuje dostatečné ospravedlnění takového plošného věkového omezení, pokud existují méně omezující prostředky, které by sledovaného legitimního cíle dosáhly.

8 Afs 80/2025

Z fondu kulturních a sociálních potřeb lze uhradit takové vybavení, které zlepšuje pracovní podmínky zaměstnanců nad rámec povinného vybavení nezbytného pro výkon práce (§ 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech; § 4 odst. 3 a § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb). Povinné vybavení může výjimečně částečně naplňovat účel fondu kulturních a sociálních potřeb, a to v rozsahu, v němž se jedná o prokazatelný nadstandard, jehož cílem je primárně zlepšení pohodlí zaměstnanců, nikoliv zvýšení efektivity práce.

30 Af 21/2024

I. Pojem „dotace k ceně“, respektive „dotace přímo vázaná k ceně“ [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty] je třeba vykládat eurokonformně, bez ohledu na přechodná ustanovení novely č. 461/2024 Sb. (čl. II odst. 3). O dotaci přímo vázanou k ceně plnění ve smyslu judikatury Soudního dvora může jít jedině v případě, že: a) je možné určit cenu zboží či služby před vyplacením dotace II. Vedle „dotace přímo vázané k ceně“ [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty] rozeznává judikatura III. Pokud se spor vede o nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu (§ 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) a posouzení povahy dotace

Komp 3/2018

I. Veřejné opatrovnictví je nevrchnostenskou státní správou vykonávanou v přenesené působnosti. Zatímco o výkonu veřejného opatrovnictví ani o úkonech veřejného opatrovníka se nevede formální správní řízení ve smyslu § 9 správního řádu a nejde ani o jinou činnost podle části čtvrté správního řádu, o žádosti o nahlížení do spisové dokumentace vedené při výkonu veřejného opatrovnictví se správní řízení ve smyslu § 9 správního řádu vede. II. K vyřízení podnětu k přezkumnému řízení ve věci žádosti o nahlížení do spisové dokumentace vedené při výkonu veřejného opatrovnictví je věcně příslušné Ministerstvo práce a sociálních věcí (§ 9 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky).

31 A 87/2024

I. Čekárna pro cestující, která se nachází v železniční stanici, je zařízením služeb podle § 2 odst. 9 ve spojení s § 23d odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb. II. Při posuzování sporů o pravomoc mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a civilním soudem podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, se bez dalšího neuplatní obecný princip, že výluky z rozhodovací pravomoci obecných soudů ve prospěch správních orgánů je třeba vykládat restriktivně. Je naopak třeba vždy zkoumat, zda by projednání případu před civilním soudem nenarušilo výlučnou pravomoc úřadu. III. Řízení podle § 23d odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je řízením o žádosti ve smyslu § 44 správního řádu, a nikoliv sporným řízením dle § 141 tohoto zákona.

2 As 109/2024

Dospěl-li soud k závěru, že nebude přihlížet k podání ve smyslu § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. ve znění účinném do 31. 12. 2025, neboť bylo učiněno v jiné formě a nebyla splněna podmínka jeho potvrzení či předložení originálu ve třídenní lhůtě, a tuto skutečnost vyznačil ve spisu a informoval o ní podatele, nemůže následně v důsledku změny svého právního názoru pokračovat v řízení o takovém podání.

1 Afs 75/2023

Ustanovení § 72 odst. 1 ve spojení s § 71 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2024, jež podmiňovalo osvobození lihových aromat s kódy nomenklatury 3302 od daně z lihu tím, že je jejich výrobce prodá uživateli [§ 3 odst. 1 písm. i) téhož zákona], který je užije ke stanovenému účelu, bylo v rozporu s čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (rozsudek Tribunálu ze dne 22. 10. 2025, AROCO

5 As 62/2025

Správní orgán rozhodující o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, není oprávněn přezkoumávat důvody zařazení, respektive ponechání na seznamu osob, na které se vztahují sankce ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny; tímto sankčním seznamem je správní orgán vázán a při posuzování, zda konkrétní majetek skutečně náleží sankcionované osobě, přihlíží k okolnostem uvalení sankcí i k širšímu kontextu známých praktik sloužících k jejich obcházení (čl. 9 uvedeného nařízení).

5 As 98/2022

U přestupků, které byly spáchány po zahájení řízení o jiném přestupku, se ve vztahu k tomuto jinému přestupku neuplatní pravidla pro ukládání úhrnného trestu vyjádřená v § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť o nich spolu s tímto jiným přestupkem nelze dle § 88 odst. 3 uvedeného zákona vést společné řízení, ani pokud se jejich skutková podstata týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k jejich projednání je příslušný tentýž správní orgán.

1 As 183/2023

Pseudonymizované údaje [čl. 4 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů] nemusejí být v každém případě a ve vztahu ke každé osobě automaticky osobními údaji (čl. 4 odst. 1 tamtéž). Závěr, zda je subjekt údajů identifikovatelný – a informace o něm jsou tedy osobními údaji –, se může lišit v závislosti na tom, k jaké osobě se jeho identifikovatelnost posuzuje.

22 Afs 24/2025

Příjmy získané z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce podléhají zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

8 Ads 164/2022

V řízení o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2021, byl žalovaným správním orgánem rozhodčí orgán, nikoliv zdravotní pojišťovna.

65 A 4/2025

Kratom je potravinou ve smyslu čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.

31 Af 36/2024

V odvolání proti autoremedurnímu rozhodnutí správce daně dle § 113 odst. 1 písm. a) daňového řádu nelze vznést námitky, které daňový subjekt neuplatnil v odvolání proti (dodatečnému) platebnímu výměru. Takovými námitkami se nezabývá ani odvolací orgán, ani následně soud při přezkumu rozhodnutí o odvolání.

30 Af 3/2023

I. Pro účely posouzení, zda je žádost žadatele (dítěte) o příspěvek na bydlení oprávněná, je správní orgán povinen zkoumat, zda dítě trvale žije s rodičem a tvoří s ním společně hospodařící domácnost. Jestliže tomu tak je, jeho pobyt v jiném bytě nenaplní podmínku trvalého bydliště podle § 7 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 30. 9. 2025, ve spojení s § 4 odst. 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a nárok na příspěvek na bydlení v jiném bytě dítěti nevznikne. II. Jestliže je středobodem životních poměrů dítěte jiná než společná domácnost s jeho rodičem, může dojít ke splnění podmínek pro poskytnutí příspěvku na bydlení podle § 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 30. 9. 2025; v takovém případě však rodič nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. III. Správní orgán je povinen opatřit si pro rozhodnutí o příspěvku na bydlení nezbytné podklady primárně ve své sféře [§ 6 odst. 2 správního řádu; § 63 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve spojení s § 53 odst. 1 písm. e) daňového řádu]; pokud jsou takto získané podklady nedostatečné či je jejich získání nemožné, žadatel je povinen při zjišťování skutkového stavu poskytnout správnímu orgánu potřebnou součinnost, a to v míře, v jaké je toho rozumně schopen při vynaložení přiměřeného úsilí (§ 61 odst. 2 až 4 zákona o státní sociální podpoře ve znění účinném do 30. 9. 2025, § 50 odst. 2 věta druhá správního řádu). Pokud jsou požadované informace mimo jeho sféru, je povinen sdělit, z jakých důvodů není schopen informace poskytnout. IV. Údaje o uplatnění či neuplatnění daňového zvýhodnění poplatníka na vyživované dítě podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, mohou představovat relevantní

1 Ads 116/2025

Snížení procentní výměry starobního důchodu některým představitelům komunistického režimu podle § 67d a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vložených zákonem č. 455/2022 Sb., nepředstavuje porušení rovného zacházení ve smyslu čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod ani nepřípustný zásah do legitimního očekávání poživatele důchodu.

1 Afs 59/2025

I. Přezkum souladu veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace II. Příslušným orgánem ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, jehož úkon přerušuje běh prekluzivní lhůty pro zahájení přezkumného řízení ve věci veřejnoprávní smlouvy, není pouze orgán příslušný k vedení tohoto řízení (v tomto případě Ministerstvo zemědělství), ale i jiný orgán oprávněný vyšetřovat nebo vést řízení o nesrovnalosti ve smyslu čl. 1 odst. 2 citovaného nařízení (zde Státní zemědělský intervenční fond). III. Zákaz uvedený v § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, se nevztahuje pouze na poskytování dotací podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale rovněž na poskytování nenárokových dotací dle dalších zákonů vztahujících se k rozpočtovým pravidlům v materiálním smyslu, tedy i podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. IV. Veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je ovládající osobou dle § 4c tohoto zákona, pokud může v obchodní korporaci (ovládané osobě) vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Nepřímý vliv lze přitom vykonávat rovněž prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž veřejný funkcionář vložil svou majetkovou účast na ovládané osobě. To za předpokladu, že si zachová možnost tyto svěřenské fondy přímo či nepřímo řídit (resp. je ovládat). V. Veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace

3 As 48/2025

I. Vykonává-li krajské ředitelství Policie České republiky podle § 9c odst. 1 písm. d) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, správu zajištěných zbraní a střeliva, nejedná se o výkon vrchnostenské pravomoci. Vztahy týkající se správy těchto věcí se řídí v rozsahu, v jakém nejsou upraveny citovaným zákonem, soukromoprávními předpisy (§ 1400 a násl. občanského zákoníku). II. Jestliže krajské ředitelství Policie České republiky nevydá zajištěné zbraně a střelivo jejich vlastníkovi poté, co trestní soud rozhodl o jejich vrácení podle § 80 odst. 1 trestního řádu, může další záměrné zadržování těchto věcí představovat výkon veřejné moci. Pro rozlišení, v jakém právním postavení krajské ředitelství Policie České republiky jedná, je zásadní důvod, pro který pokračuje v zadržování věcí. Je-li tímto důvodem skutečnost, že vlastník zbraní a střeliva nedisponuje oprávněním k jejich držení dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, pak krajské ředitelství Policie České republiky jedná ve vrchnostenském postavení jako správní orgán, neboť tímto vykonává státní správu na úseku zbraní a střeliva (§ 74 téhož zákona). Jeho postup proto spadá do přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví v režimu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s.

1 As 48/2025

I. Je-li v případě zásahové žaloby proti nezahájení správního řízení z moci úřední o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) hrozící nebezpečí rozsáhlé a intenzivní, je podmínka využití jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy (§ 85 s. ř. s.) výjimečně splněna tehdy, pokud podněty podle § 42 a § 80 správního řádu uplatnila obec, jíž jsou žalobci občany, a vylíčila v nich konkrétní dotčení jejich práv. II. Krajský soud se při rozhodování o zásahové žalobě proti nezahájení správního řízení z moci úřední zabývá tím, zda existují rozumné předpoklady pro jeho zahájení. Není-li na základě skutkových okolností známých soudu v okamžiku jeho rozhodování prokázána existence ohrožovací havárie podle § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, jelikož jde o věc, v níž je třeba rozsáhlejšího dokazování či odborného posouzení, postačí, jestliže krajský soud shledá, že zákonem předvídané ohrožení vod je potenciálně možné. Otázka, zda je ohrožení také reálné, je pak na posouzení správního orgánu v řízení o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 uvedeného zákona).

2 Ads 209/2024

Pro vydání rozhodnutí o době péče podle § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, není nezbytné, aby byl opečovávané osobě přiznán příspěvek na péči nebo aby u ní bylo provedeno sociální šetření.

10 Ads 198/2024

I. Přechodné ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb. (novelizujícího zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) zachovalo dosavadní úpravu tzv. předčasného důchodu (starobního důchodu před dosažením důchodového věku), která byla pro pojištěnce příznivější, jen ve vztahu k těm nárokům, pro jejichž vznik byly do 30. 9. 2023 splněny veškeré hmotněprávní podmínky. Pojištěncům, kteří před tímto datem sice podali žádost o předčasný důchod, ale nesplnili zpravidla podmínku věku, tak nemohl být nárok přiznán podle dosavadních podmínek. Nešlo přitom o nepřípustný zásah do jejich legitimního očekávání. II. Pro posouzení nároku na tzv. předčasný důchod je rozhodný skutkový a právní stav ke dni, od něhož pojištěnec požaduje nárok přiznat, neboť právě k tomuto dni má nárok vzniknout (§ 31 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Nárok nelze přiznat dříve, než pojištěnec splní všechny hmotněprávní podmínky pro jeho přiznání.

22 Azs 57/2025

Z čl. 2 písm. c) směrnice Rady 2001/55/ES ani z žádných jiných unijních ustanovení neplyne, že vysídlenou osobou je pouze taková osoba, která na území členských států Evropské unie vstoupila bezprostředně ze země zasažené válkou, respektive že by o status

6 Afs 127/2024

Daňový subjekt může po správci daně žádat vrácení dodavatelem nesprávně naúčtované daně z přidané hodnoty za splnění několika podmínek: 1) musí se jednat o DPH, kterou dodavatel daňovému subjektu naúčtoval neoprávněně a kterou daňový subjekt zaplatil v ceně přijatého zdanitelného plnění, 2) neoprávněné naúčtování DPH nesmí být důsledkem podvodu či zneužití práva, 3) dodavatel tuto neoprávněně naúčtovanou daň musí skutečně uhradit a odvést do státního rozpočtu a zároveň mu nesmí být posléze vrácena, 4) daňový subjekt se musí pokusit tuto daň vymoci soukromoprávní cestou jako bezdůvodné obohacení.

6 As 72/2024

I. Vypořádání stížnosti proti volbám do akademického senátu vysoké školy (§ 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., proti němuž by bylo možno podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a v případě jeho nevydání ve stanovené lhůtě žalobu na ochranu proti nečinnosti. Jediným možným prostředkem ochrany je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (§ 82 s. ř. s.). II. Neposouzení voleb do akademického senátu na podkladě volební stížnosti jako neplatných představuje jednorázový zásah správního orgánu. Subjektivní lhůta pro podání zásahové žaloby podle § 84 s. ř. s. začne běžet od okamžiku, kdy se žalobce dozví o vyřízení volební stížnosti, respektive od okamžiku, kdy správnímu orgánu marně uplynula lhůta pro její vyřízení. III. Stížnost podaná proti volbám do akademického senátu je procesním prostředkem, jímž mohou být zpochybněny a zvráceny výsledky voleb, tj. napraveny nedostatky v hlasování, které namítá oprávněná osoba. Tato stížnost představuje jiný právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s.

1 Afs 82/2025

I. Obec byla oprávněna již v roce 2024 přijmout opatření obecné povahy, kterým od roku 2025 stanovila místní koeficient daně z nemovitých věcí pro vymezené nemovité věci podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Takové opatření není nezákonné z důvodu, že bylo přijato na základě v té době pouze platného zmocňujícího ustanovení zákona. II. V odůvodnění opatření obecné povahy je třeba srozumitelně vyjevit kritéria, na jejichž základě obec vymezila nemovité věci s koeficientem (§ 12 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Odůvodnění naopak nemusí obsahovat zdůvodnění konkrétní výše koeficientu.

21 As 1/2025

I. Ke vzniku nároku na náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby podle § 118 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se nevyžaduje vedení bývalého vojáka (žadatele) v evidenci uchazečů o zaměstnání. Není-li žadatel v evidenci veden, je pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti třeba vyjít z pravděpodobného výdělku, jehož by dosáhl při práci odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, kterou by prokazatelně vykonával. Je-li však žadatel v evidenci veden, při výpočtu náhrady se použije § 271b odst. 3 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2024 (fiktivní výdělek ve výši minimální mzdy), a to i tehdy, nemá-li z důvodu pobírání výsluhového příspěvku nárok na podporu v nezaměstnanosti [§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti]. II. Do průměrného služebního platu ve smyslu § 118 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se zahrnují pouze složky služebního platu dle § 67 téhož zákona [včetně „odměny“ podle § 67 písm. g)]. Kázeňské odměny podle § 52 odst. 2 písm. c) tohoto zákona se do průměrného platu nezahrnují, neboť náležejí do oblasti kázeňského práva a nejsou složkou služebního platu; totéž platí pro služební příspěvek na bydlení a stabilizační příspěvek. Správní orgán je však povinen posoudit materiálně, zda vyplacené částky byly skutečně kázeňskými odměnami, či odměnami podle § 67 písm. g) uvedeného zákona.

Ars 1/2025

Podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině je možné odvolat (§ 8 odst. 2 a § 10 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). Lze tak ovšem učinit pouze formou odpovídající požadavkům zákona (§ 11 odst. 2 uvedeného zákona), přičemž odvolání podpory návrhu je třeba oznámit přípravnému výboru i příslušné obci (obecnímu úřadu). Odvolat podporu návrhu na konání místního referenda lze pouze do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda příslušnému obecnímu úřadu (§ 12 odst. 1 téhož zákona).

7 As 8/2024

Poskytování služby vyhlídkové jízdy vozidlem určeným pro nejvýše 9 osob včetně řidiče je silniční dopravou a spadá pod zákonnou definici taxislužby podle § 2 odst. 9 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, třebaže jízda začíná i končí v tomtéž místě.

17 A 30/2025

Proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vydanému podle zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek, je podle § 152 odst. 1 správního řádu přípustný opravný prostředek ve formě rozkladu, o němž rozhoduje předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

5 Afs 307/2024

I. Správce daně je při stanovení lhůty ve výzvě vydané podle § 145 odst. 1 daňového řádu limitován vyjma základních zásad správy daní pouze ustanovením § 32 daňového řádu; při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení není lhůtou upravenou v § 250 odst. 7 daňového řádu vázán. II. Ustanovení § 250 odst. 7 není ve vztahu lex specialis III. Nepodání daňového tvrzení, nebo jeho podání po uplynutí náhradní lhůty stanovené správcem daně dle § 145 odst. 1 daňového řádu navozuje stav předvídaný v § 145a odst. 1 daňového řádu výhradně pro účely vyměřovacího řízení. Takový stav však nelze automaticky presumovat pro účely uložení pokuty dle § 250 odst. 1 daňového řádu, respektive pro stanovení její výše (§ 250 odst. 7 daňového řádu).

10 As 95/2025

I. Je-li zakázka zadávána mimo zadávací řízení v režimu výjimky podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je rozsah ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele omezen. Z § 241 odst. 1 a 2 písm. c) téhož zákona plyne, že námitky se mohou věcně týkat pouze toho, že nejsou splněny podmínky k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, tedy že veřejná zakázka nespadá pod uplatněnou výjimku. II. Z § 250 odst. 1 písm. f), § 257 písm. h) a § 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, lze dovodit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má pravomoc rozhodnout výhradně o návrhu na přezkum úkonů zadavatele, jemuž předcházela řádně a včas uplatněná, a především zákonem předpokládaná námitka. Jinak úřad řízení o návrhu zastaví.

8 Ads 269/2024

Při posuzování obdobnosti dávky ze zahraničí ve smyslu § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, bude vždy nutné hodnotit především skutečný předmět dávek, jejich účel a to, zda česká a zahraniční dávka slouží k pokrytí stejných potřeb. Naopak stěžejní nemohou být kritéria formální (označení dávky nebo jakou formou a komu je poskytována či vyplácena).

9 Afs 197/2023

Za „omyl“, který odůvodňuje obnovení celního dluhu dle čl. 116 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex

6 As 252/2024

Prvotní informace o protisoutěžním jednání může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získat také při realizaci místního šetření (§ 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) u jiného podnikatelského subjektu. Soutěžitel v zásadě nemá právo na přezkum zákonnosti rozsahu místního šetření proběhlého u třetího subjektu.

5 Afs 205/2021

Článek 54 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky ve spojení s čl. 3 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vymáhání neoprávněně vyplacených částek dotace