Nejvyšší správní soud

1 As 78/2026

5 Afs 121/2025

8 As 280/2024

1 As 5/2025

Stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, lze podle § 18 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění účinném do 31. 12. 2023, v chráněném ložiskovém území umisťovat i v soukromém zájmu. Poměření tohoto zájmu s veřejným zájmem na ochraně výhradního ložiska nerostu provádí dotčený orgán v závazném stanovisku na základě posouzení konkrétních parametrů záměru a dotčeného chráněného ložiskového území.

3 As 60/2024

10 As 169/2025

22 As 273/2025

2 Azs 221/2025

Pro posouzení nezletilosti, jež je podmínkou získání povolení k trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je rozhodné datum podání žádosti, nikoli datum rozhodnutí správního orgánu o této žádosti.

10 Afs 16/2026

9 As 34/2025

6 Afs 156/2025

2 Afs 234/2022

Ke stavení lhůty podle § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu dochází po dobu nalézacího občanského soudního řízení, v jehož rámci se vede spor o předběžnou otázku týkající se samotného předmětu daně, zejména pokud daňový subjekt nemohl vedení civilního řízení nijak odvrátit či mu předejít.

9 Afs 15/2026

1 As 192/2025

2 Azs 64/2024

9 Afs 16/2026

Je-li jednání odročeno (§ 50 s. ř. s.) před jeho zahájením, čas k přípravě podle § 49 odst. 1 s. ř. s. se počítá od předvolání k odročenému jednání, a nikoli od předvolání k původně nařízenému jednání.

4 As 13/2025

I. Žalobu proti usnesení správního orgánu podle § 66 odst. 2 správního řádu o zastavení správního řízení zahájeného z úřední povinnosti krajský soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., pokud bylo usnesení vydáno v řízení, jehož zahájení si žádný jednotlivec nemohl vynutit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ŽAVES), a současně podle zákona nepřipadalo v úvahu ani skončení správního řízení jiným způsobem, pro žalobce z nejrůznějších úhlů pohledu příznivějším nebo majícím pro něj v podstatných ohledech odlišný právní význam.; II. Pokud bylo usnesení o zastavení správního řízení podle § 66 odst. 2 správního řádu vydáno v řízení, u něhož nelze vyloučit vynucení si jeho zahájení žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§ 82 a násl. s. ř. s.), ale žaloba proti usnesení byla podána osobou, jejíž právní pozice se zastavením správního řízení oproti situaci před jeho zahájením nemohla zhoršit, a současně podle zákona nepřipadalo v úvahu ani skončení správního řízení jiným způsobem, pro žalobce z nejrůznějších úhlů pohledu příznivějším nebo majícím pro něj v podstatných ohledech odlišný právní význam, krajský soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jako žalobu podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou.

10 As 124/2025

6 As 168/2025

I. Politika územního rozvoje smí koridor dopravní infrastruktury vymezit toliko schematicky [§ 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu] a normativně stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování [§ 32 odst. 1 písm. e) téhož zákona]. Nemůže tedy závazně stanovit trasu koridoru (a to ani variantně) v podrobnostech náležejících územnímu rozvojovému plánu, či zásadám územního rozvoje ani svěřit závazný výběr trasy Ministerstvu dopravy.; II. Pořizovatel zásad územního rozvoje (či jejich aktualizace) je z hlediska vlivu koncepce na stanoviště soustavy NATURA 2000 povinen zpracovat varianty řešení (§ 45i odst. 2 věta druhá zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění účinném do 31. 12. 2023) a postupovat podle odstavců 9 a 10 téhož ustanovení tehdy, nevyloučí-li výsledek posouzení vlivů na životní prostředí významný negativní vliv koncepce na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality, resp. ptačí oblasti. Zjištění možných nevýznamných negativních vlivů nemajících dopad na celistvost lokality nebo předmět ochrany, které lze navíc omezit či vyloučit navrženými zmírňujícími preventivními opatřeními, takovou povinnost nezakládá.

5 As 163/2022

I. Proti provedení identifikačních úkonů ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, lze brojit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s. a v rámci této žaloby se domáhat též odstranění případných trvajících důsledků takového zásahu v podobě výmazu takto získaných osobních údajů z příslušných policejních databází (§ 87 odst. 2 s. ř. s.).; II. Po uplynutí lhůty pro podání zásahové žaloby proti provedení identifikačních úkonů stanovené v § 84 odst. 1 s. ř. s. se lze výmazu takto získaných osobních údajů z policejních databází domáhat pouze žádostí o tento výmaz dle § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a případně následnou žalobou dle § 65 a násl. s. ř. s. proti sdělení (rozhodnutí) spravujícího (správního) orgánu o vyřízení této žádosti vydanému na základě § 30 odst. 4 zákona o zpracování osobních údajů.

2 Afs 328/2023

1 Afs 226/2023

Přechodné ustanovení čl. II zákona č. 25/2015 Sb., podle něhož se právní vztahy vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 25/2015 Sb., dopadá pouze na vztahy hmotněprávní. Oprávnění podat námitky podle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech ve znění zákona č. 25/2015 Sb. je procesního charakteru, a proto se na jejich podání a proces rozhodování o nich použije právní úprava účinná v době, kdy poskytovatel dotace učinil opatření o nevyplacení dotace podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech.

8 Afs 195/2025

7 As 172/2022

I. Přestože česká právní úprava nestanoví maximální časový limit pro uchovávání identifikačních osobních údajů získaných policií dle § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, odpovídá kombinace povinností plynoucích policii z § 65 odst. 5, § 79 odst. 2 a § 82 odst. 1 téhož zákona tak, jak jsou tato ustanovení vykládána judikaturou správních soudů, požadavkům čl. 4 odst. 1 písm. e), čl. 5 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680 na přiměřenost lhůty pro pravidelný přezkum potřebnosti jejich dalšího uchovávání a na posouzení nezbytnosti (respektive naprosté nezbytnosti v případě biometrických a genetických údajů) prodloužení jejich uchovávání. II. Právo subjektu údajů žádat o výmaz uchovávaných osobních údajů dle § 29 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve spojení s § 65 odst. 5 a § 82 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, s následným soudním přezkumem, představuje vhodnou záruku práv a svobod subjektu údajů ve vztahu ke zpracování biometrických a genetických údajů spadajících do zvláštních kategorií osobních údajů dle čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/680. III. Při zpracovávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace dle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, není z hlediska účelů tohoto zpracovávání důvodu pro rozlišování mezi osobou obviněnou ze spáchání úmyslného trestného činu (§ 32 a § 160 trestního řádu) a osobou, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu dle § 179b odst. 3 trestního řádu.

21 Ads 219/2025

Pokud pojištěnci vznikne současně nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o tzv. výchovné podle § 34a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zvýšení podle § 37c odst. 2 téhož zákona, procentní výměra starobního důchodu vypočtená standardním způsobem podle § 34 až § 36 uvedeného zákona (vyjma zvýšení o výchovné) se nejprve zvýší podle § 37c odst. 2 tohoto zákona, a teprve výsledná částka se následně zvýší o výchovné.

10 As 11/2026

I v době přerušení výkonu trestu odnětí svobody uděleného rozhodnutím ředitele věznice formou odměny podle § 56 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se na odsouzeného vztahují ta zákonná omezení a zákazy ve smyslu § 28 téhož zákona, které nejsou přímo spojeny s jeho pobytem ve věznici; např. zákaz konzumace alkoholu.

8 Afs 46/2025

9 As 76/2025

Je-li podle § 272b odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přípustná kasační stížnost proti usnesení o předběžném opatření, které bylo vydáno v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti dozoru nad dodržováním tohoto zákona, pak skončení řízení o této žalobě nemá za následek nedostatek podmínek řízení, pro který by podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. nebylo možné pokračovat v řízení o kasační stížnosti. Bez ohledu na zánik předběžného opatření podle § 38 odst. 4 s. ř. s. má rozhodnutí o kasační stížnosti i poté význam z hlediska ochrany veřejných subjektivních práv osoby, do jejíchž práv bylo předběžným opatřením zasaženo.

1 Afs 206/2023

3 Afs 277/2024

3 As 123/2025

Ustanovení § 9 odst. 17 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, stanovuje pravidlo subsidiarity zásahu do vlastnických práv soukromých osob. Pro společná zařízení se proto použijí nejprve pozemky ve vlastnictví státu (s výjimkami), dále obce a až následně může dojít k zásahu do práv soukromých osob (případně se ještě předtím použijí pozemky vykoupené za tímto účelem dle § 9 odst. 16 citovaného zákona). V rámci výstavby společných zařízení nelze mechanicky aplikovat zásadu kontinuity v území tak, jako je tomu v územním plánování.

10 As 74/2025

I. Při odvolávání děkana z funkce (§ 28 odst. 2 a 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) postupuje rektor nikoli podle části druhé správního řádu, ale jen v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů (§ 2 až § 8 správního řádu). II. Hodlá-li rektor odvolat děkana z vlastního podnětu (§ 28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), musí nejprve získat jak vyjádření akademického senátu fakulty, tak souhlas akademického senátu veřejné vysoké školy. Zákon však nestanoví, že by se akademické senáty musely k rektorovu záměru vyslovit v určitém pořadí. Fakultní vyjádření tedy může následovat až po univerzitním souhlasu. III. V tom, že rektor může odvolat děkana z funkce i bez návrhu akademického senátu (§ 28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), se projevuje jeho správní uvážení, na které se vztahuje omezený soudní přezkum. Podmínky, za nichž tak rektor může učinit, vyjadřuje zákon naproti tomu za pomoci neurčitých právních pojmů. Otázka, zda rektor tyto pojmy správně vyložil a použil na konkrétní skutkový stav, pak podléhá plnému soudnímu přezkumu.

9 As 13/2026

4 As 188/2025

Za společný úkon při zastupování více osob přísluší advokátovi pouze jedna paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

2 Ads 75/2025

Věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod [§ 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] se odvíjí od důchodového věku stanoveného podle § 32 tohoto zákona pro muže stejného data narození, nikoli od důchodového věku konkrétního pojištěnce.

1 As 157/2025

Maximální cenu léčivého přípravku lze podle § 39j odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zrušit i z důvodu, že přestal splňovat podmínky, které cenový výměr stanoví pro to, aby se na něj vztahovala povinnost dodržovat maximální cenu.

8 As 72/2025

Ustanovení § 117 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, zmocňující Ministerstvo spravedlnosti k vydání prováděcí vyhlášky k některým oblastem výběrového řízení na funkci soudce, nepředstavuje zákonný důvod pro odmítnutí poskytnout informaci o zadání testových otázek písemné části takového již proběhlého výběrového řízení. Není tomu tak ani ve spojení s § 28 odst. 3 vyhlášky č. 516/2021 Sb., o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce a výběru předsedů soudů, ve znění účinném do 30. 6. 2023. Možnost omezit poskytnutí požadovaných informací totiž nelze podřadit pod žádnou z oblastí, které má podle § 117 odst. 3 uvedeného zákona upravit prováděcí vyhláška.

30 A 81/2025

Předpokladem provedení zápisu poznámky rozepře podle § 985 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 věty první zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, je, že žadatel o její zápis doloží, že u soudu v občanském soudním řízení podal žalobu, kterou se domáhá odstranění nesouladu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným právním stavem. Musí však jít zároveň o žalobu, na jejímž základě může soud vydat rozhodnutí, podle něhož bude možné provést vklad věcného práva ve prospěch žalobce. Poznámku rozepře tak katastrální úřad nezapíše, pokud žaloba směřuje proti osobě, které nesvědčí právo podle stavu zápisů v okamžiku podání žádosti o zápis poznámky rozepře.

21 As 246/2025

2 As 127/2025

Dostatečnou snahu o zjištění řidiče vozidla musí správní orgán vyvinout předtím, než věc přestupku nezjištěného řidiče odloží a zahájí řízení proti provozovateli vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Jakmile je řízení s provozovatelem vozidla zahájeno, nelze zhojit procesní pochybení, jehož se správní orgán dopustil při zjišťování pachatele přestupku, tedy před odložením věci proti nezjištěnému řidiči vozidla.

9 Afs 132/2024

10 As 161/2025

Výrok správního orgánu prvního stupně, jímž se nevylučuje odkladný účinek odvolání podle § 85 odst. 2 až 4 správního řádu, není úkonem, jenž by měl povahu rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a to ani ve spojení s věcným výrokem téhož prvostupňového rozhodnutí, který takovou povahu má. Proti výroku o nevyloučení odkladného účinku odvolání tedy nelze podat správní žalobu, ale jen řádný opravný prostředek ve správním řízení.

7 As 144/2025

22 Afs 232/2025

54 Af 3/2024

I. Při určování, ve které domácnosti žije dítě z časového hlediska objektivně více, a která je tedy společně hospodařící domácností ve smyslu § 21e odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2020, je třeba pro účely přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě s ohledem na § 35c odst. 10 větu první téhož zákona zkoumat skutkový stav podle jednotlivých kalendářních měsíců. Nelze však zohlednit faktické prodloužení doby přítomnosti dítěte v domácnosti rodiče, jež nastalo záměrně opožděným předáním dítěte druhému rodiči oproti režimu styku určenému rozsudkem soudu či dohodou rodičů, stalo-li se tak v rozporu s vůlí druhého rodiče, nebo i v důsledku náhody, která se udála v právní sféře rodiče, jenž měl dítě předat. II. Faktická delší doba přítomnosti dítěte v domácnosti nad rámec styku určeného rozsudkem soudu v té době odsouhlasená oběma rodiči musí být pro účely přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2020, daňovými orgány zohledněna, i když byla vyvolána náhodnou a neobvyklou událostí. Pravidlo stanovené v § 35c odst. 7 větě první tohoto zákona na takovou situaci nedopadá.

5 As 327/2022

I. Ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jak je vykládáno judikaturou správních soudů, dostatečně stanoví minimální podmínky zpracování osobních údajů (včetně údajů biometrických a genetických) tak, aby mohlo sloužit coby právní základ jejich zpracování podle čl. 8 a čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů. II. Předání odsouzeného mimo věznici v rozporu s § 42a odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, samo o sobě nezpůsobuje nezákonnost tzv. identifikačních úkonů provedených policií po tomto předání podle § 65 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

1 Afs 75/2023

Ustanovení § 72 odst. 1 ve spojení s § 71 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 31. 12. 2024, jež podmiňovalo osvobození lihových aromat s kódy nomenklatury 3302 od daně z lihu tím, že je jejich výrobce prodá uživateli [§ 3 odst. 1 písm. i) téhož zákona], který je užije ke stanovenému účelu, bylo v rozporu s čl. 27 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (rozsudek Tribunálu ze dne 22. 10. 2025, AROCO, T-614/24). Osvobození od daně nelze podmínit tím, že výrobce aromat je prodal výlučně jejich konečnému uživateli, ustanovení směrnice proto mělo přímý účinek a musí být použito namísto vnitrostátní právní úpravy.

10 As 223/2025

5 Azs 248/2025

Žádost osoby požívající dočasné ochrany na základě čl. 2 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, která žádá o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice, na něž této osobě vzniká nárok na základě čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES, není správní orgán oprávněn vrátit této osobě jako nepřijatelnou dle § 5 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění účinném od 3. 9. 2025, z toho důvodu, že této osobě je nebo bylo uděleno povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany také v jiném členském státě Evropské unie.

8 Afs 64/2023