Nejvyšší správní soud

30 Af 3/2023

I. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neumožňuje ve vztahu k veřejně přístupným účelovým komunikacím povolit jejich zvláštní užívání, které by spočívalo ve zřízení vyhrazeného parkování ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c) bodu 4 tohoto zákona. II. Rozhodnutí dle § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, může vést toliko k úpravě nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci (jejího obecného užívání), nesmí však vést k trvalému popření znaků veřejně přístupné účelové komunikace, a to ani v případě, že by se toto popření mělo týkat jen některé části posuzované komunikace.

5 As 62/2025

Správní orgán rozhodující o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, není oprávněn přezkoumávat důvody zařazení, respektive ponechání na seznamu osob, na které se vztahují sankce ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny; tímto sankčním seznamem je správní orgán vázán a při posuzování, zda konkrétní majetek skutečně náleží sankcionované osobě, přihlíží k okolnostem uvalení sankcí i k širšímu kontextu známých praktik sloužících k jejich obcházení (čl. 9 uvedeného nařízení).

5 As 98/2022

U přestupků, které byly spáchány po zahájení řízení o jiném přestupku, se ve vztahu k tomuto jinému přestupku neuplatní pravidla pro ukládání úhrnného trestu vyjádřená v § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť o nich spolu s tímto jiným přestupkem nelze dle § 88 odst. 3 uvedeného zákona vést společné řízení, ani pokud se jejich skutková podstata týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy a k jejich projednání je příslušný tentýž správní orgán.

22 Afs 24/2025

Příjmy získané z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce podléhají zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

8 Ads 164/2022

V řízení o žalobě proti rozhodnutí rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2021, byl žalovaným správním orgánem rozhodčí orgán, nikoliv zdravotní pojišťovna.

1 Ads 116/2025

Snížení procentní výměry starobního důchodu některým představitelům komunistického režimu podle § 67d a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vložených zákonem č. 455/2022 Sb., nepředstavuje porušení rovného zacházení ve smyslu čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod ani nepřípustný zásah do legitimního očekávání poživatele důchodu.

1 Afs 59/2025

I. Přezkum souladu veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace II. Příslušným orgánem ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, jehož úkon přerušuje běh prekluzivní lhůty pro zahájení přezkumného řízení ve věci veřejnoprávní smlouvy, není pouze orgán příslušný k vedení tohoto řízení (v tomto případě Ministerstvo zemědělství), ale i jiný orgán oprávněný vyšetřovat nebo vést řízení o nesrovnalosti ve smyslu čl. 1 odst. 2 citovaného nařízení (zde Státní zemědělský intervenční fond). III. Zákaz uvedený v § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, se nevztahuje pouze na poskytování dotací podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ale rovněž na poskytování nenárokových dotací dle dalších zákonů vztahujících se k rozpočtovým pravidlům v materiálním smyslu, tedy i podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. IV. Veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je ovládající osobou dle § 4c tohoto zákona, pokud může v obchodní korporaci (ovládané osobě) vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv. Nepřímý vliv lze přitom vykonávat rovněž prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž veřejný funkcionář vložil svou majetkovou účast na ovládané osobě. To za předpokladu, že si zachová možnost tyto svěřenské fondy přímo či nepřímo řídit (resp. je ovládat). V. Veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace

3 As 48/2025

I. Vykonává-li krajské ředitelství Policie České republiky podle § 9c odst. 1 písm. d) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, správu zajištěných zbraní a střeliva, nejedná se o výkon vrchnostenské pravomoci. Vztahy týkající se správy těchto věcí se řídí v rozsahu, v jakém nejsou upraveny citovaným zákonem, soukromoprávními předpisy (§ 1400 a násl. občanského zákoníku). II. Jestliže krajské ředitelství Policie České republiky nevydá zajištěné zbraně a střelivo jejich vlastníkovi poté, co trestní soud rozhodl o jejich vrácení podle § 80 odst. 1 trestního řádu, může další záměrné zadržování těchto věcí představovat výkon veřejné moci. Pro rozlišení, v jakém právním postavení krajské ředitelství Policie České republiky jedná, je zásadní důvod, pro který pokračuje v zadržování věcí. Je-li tímto důvodem skutečnost, že vlastník zbraní a střeliva nedisponuje oprávněním k jejich držení dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, pak krajské ředitelství Policie České republiky jedná ve vrchnostenském postavení jako správní orgán, neboť tímto vykonává státní správu na úseku zbraní a střeliva (§ 74 téhož zákona). Jeho postup proto spadá do přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví v režimu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s.

1 As 48/2025

I. Je-li v případě zásahové žaloby proti nezahájení správního řízení z moci úřední o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) hrozící nebezpečí rozsáhlé a intenzivní, je podmínka využití jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy (§ 85 s. ř. s.) výjimečně splněna tehdy, pokud podněty podle § 42 a § 80 správního řádu uplatnila obec, jíž jsou žalobci občany, a vylíčila v nich konkrétní dotčení jejich práv. II. Krajský soud se při rozhodování o zásahové žalobě proti nezahájení správního řízení z moci úřední zabývá tím, zda existují rozumné předpoklady pro jeho zahájení. Není-li na základě skutkových okolností známých soudu v okamžiku jeho rozhodování prokázána existence ohrožovací havárie podle § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, jelikož jde o věc, v níž je třeba rozsáhlejšího dokazování či odborného posouzení, postačí, jestliže krajský soud shledá, že zákonem předvídané ohrožení vod je potenciálně možné. Otázka, zda je ohrožení také reálné, je pak na posouzení správního orgánu v řízení o uložení opatření k nápravě (§ 42 odst. 1 uvedeného zákona).

2 Ads 209/2024

Pro vydání rozhodnutí o době péče podle § 85 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, není nezbytné, aby byl opečovávané osobě přiznán příspěvek na péči nebo aby u ní bylo provedeno sociální šetření.

10 Ads 198/2024

I. Přechodné ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb. (novelizujícího zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) zachovalo dosavadní úpravu tzv. předčasného důchodu (starobního důchodu před dosažením důchodového věku), která byla pro pojištěnce příznivější, jen ve vztahu k těm nárokům, pro jejichž vznik byly do 30. 9. 2023 splněny veškeré hmotněprávní podmínky. Pojištěncům, kteří před tímto datem sice podali žádost o předčasný důchod, ale nesplnili zpravidla podmínku věku, tak nemohl být nárok přiznán podle dosavadních podmínek. Nešlo přitom o nepřípustný zásah do jejich legitimního očekávání. II. Pro posouzení nároku na tzv. předčasný důchod je rozhodný skutkový a právní stav ke dni, od něhož pojištěnec požaduje nárok přiznat, neboť právě k tomuto dni má nárok vzniknout (§ 31 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Nárok nelze přiznat dříve, než pojištěnec splní všechny hmotněprávní podmínky pro jeho přiznání.

22 Azs 57/2025

Z čl. 2 písm. c) směrnice Rady 2001/55/ES ani z žádných jiných unijních ustanovení neplyne, že vysídlenou osobou je pouze taková osoba, která na území členských států Evropské unie vstoupila bezprostředně ze země zasažené válkou, respektive že by o status

6 Afs 127/2024

Daňový subjekt může po správci daně žádat vrácení dodavatelem nesprávně naúčtované daně z přidané hodnoty za splnění několika podmínek: 1) musí se jednat o DPH, kterou dodavatel daňovému subjektu naúčtoval neoprávněně a kterou daňový subjekt zaplatil v ceně přijatého zdanitelného plnění, 2) neoprávněné naúčtování DPH nesmí být důsledkem podvodu či zneužití práva, 3) dodavatel tuto neoprávněně naúčtovanou daň musí skutečně uhradit a odvést do státního rozpočtu a zároveň mu nesmí být posléze vrácena, 4) daňový subjekt se musí pokusit tuto daň vymoci soukromoprávní cestou jako bezdůvodné obohacení.

1 Afs 82/2025

I. Obec byla oprávněna již v roce 2024 přijmout opatření obecné povahy, kterým od roku 2025 stanovila místní koeficient daně z nemovitých věcí pro vymezené nemovité věci podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Takové opatření není nezákonné z důvodu, že bylo přijato na základě v té době pouze platného zmocňujícího ustanovení zákona. II. V odůvodnění opatření obecné povahy je třeba srozumitelně vyjevit kritéria, na jejichž základě obec vymezila nemovité věci s koeficientem (§ 12 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Odůvodnění naopak nemusí obsahovat zdůvodnění konkrétní výše koeficientu.

6 As 72/2024

I. Vypořádání stížnosti proti volbám do akademického senátu vysoké školy (§ 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., proti němuž by bylo možno podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a v případě jeho nevydání ve stanovené lhůtě žalobu na ochranu proti nečinnosti. Jediným možným prostředkem ochrany je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (§ 82 s. ř. s.). II. Neposouzení voleb do akademického senátu na podkladě volební stížnosti jako neplatných představuje jednorázový zásah správního orgánu. Subjektivní lhůta pro podání zásahové žaloby podle § 84 s. ř. s. začne běžet od okamžiku, kdy se žalobce dozví o vyřízení volební stížnosti, respektive od okamžiku, kdy správnímu orgánu marně uplynula lhůta pro její vyřízení. III. Stížnost podaná proti volbám do akademického senátu je procesním prostředkem, jímž mohou být zpochybněny a zvráceny výsledky voleb, tj. napraveny nedostatky v hlasování, které namítá oprávněná osoba. Tato stížnost představuje jiný právní prostředek ochrany nebo nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s.

21 As 1/2025

I. Ke vzniku nároku na náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby podle § 118 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se nevyžaduje vedení bývalého vojáka (žadatele) v evidenci uchazečů o zaměstnání. Není-li žadatel v evidenci veden, je pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti třeba vyjít z pravděpodobného výdělku, jehož by dosáhl při práci odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a zdravotnímu stavu, kterou by prokazatelně vykonával. Je-li však žadatel v evidenci veden, při výpočtu náhrady se použije § 271b odst. 3 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 12. 2024 (fiktivní výdělek ve výši minimální mzdy), a to i tehdy, nemá-li z důvodu pobírání výsluhového příspěvku nárok na podporu v nezaměstnanosti [§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti]. II. Do průměrného služebního platu ve smyslu § 118 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se zahrnují pouze složky služebního platu dle § 67 téhož zákona [včetně „odměny“ podle § 67 písm. g)]. Kázeňské odměny podle § 52 odst. 2 písm. c) tohoto zákona se do průměrného platu nezahrnují, neboť náležejí do oblasti kázeňského práva a nejsou složkou služebního platu; totéž platí pro služební příspěvek na bydlení a stabilizační příspěvek. Správní orgán je však povinen posoudit materiálně, zda vyplacené částky byly skutečně kázeňskými odměnami, či odměnami podle § 67 písm. g) uvedeného zákona.

Ars 1/2025

Podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině je možné odvolat (§ 8 odst. 2 a § 10 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). Lze tak ovšem učinit pouze formou odpovídající požadavkům zákona (§ 11 odst. 2 uvedeného zákona), přičemž odvolání podpory návrhu je třeba oznámit přípravnému výboru i příslušné obci (obecnímu úřadu). Odvolat podporu návrhu na konání místního referenda lze pouze do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda příslušnému obecnímu úřadu (§ 12 odst. 1 téhož zákona).

7 As 8/2024

Poskytování služby vyhlídkové jízdy vozidlem určeným pro nejvýše 9 osob včetně řidiče je silniční dopravou a spadá pod zákonnou definici taxislužby podle § 2 odst. 9 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, třebaže jízda začíná i končí v tomtéž místě.

5 Afs 307/2024

I. Správce daně je při stanovení lhůty ve výzvě vydané podle § 145 odst. 1 daňového řádu limitován vyjma základních zásad správy daní pouze ustanovením § 32 daňového řádu; při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení není lhůtou upravenou v § 250 odst. 7 daňového řádu vázán. II. Ustanovení § 250 odst. 7 není ve vztahu lex specialis III. Nepodání daňového tvrzení, nebo jeho podání po uplynutí náhradní lhůty stanovené správcem daně dle § 145 odst. 1 daňového řádu navozuje stav předvídaný v § 145a odst. 1 daňového řádu výhradně pro účely vyměřovacího řízení. Takový stav však nelze automaticky presumovat pro účely uložení pokuty dle § 250 odst. 1 daňového řádu, respektive pro stanovení její výše (§ 250 odst. 7 daňového řádu).

10 As 95/2025

I. Je-li zakázka zadávána mimo zadávací řízení v režimu výjimky podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je rozsah ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele omezen. Z § 241 odst. 1 a 2 písm. c) téhož zákona plyne, že námitky se mohou věcně týkat pouze toho, že nejsou splněny podmínky k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, tedy že veřejná zakázka nespadá pod uplatněnou výjimku. II. Z § 250 odst. 1 písm. f), § 257 písm. h) a § 263 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, lze dovodit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má pravomoc rozhodnout výhradně o návrhu na přezkum úkonů zadavatele, jemuž předcházela řádně a včas uplatněná, a především zákonem předpokládaná námitka. Jinak úřad řízení o návrhu zastaví.

8 Ads 269/2024

Při posuzování obdobnosti dávky ze zahraničí ve smyslu § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, bude vždy nutné hodnotit především skutečný předmět dávek, jejich účel a to, zda česká a zahraniční dávka slouží k pokrytí stejných potřeb. Naopak stěžejní nemohou být kritéria formální (označení dávky nebo jakou formou a komu je poskytována či vyplácena).

9 Afs 197/2023

Za „omyl“, který odůvodňuje obnovení celního dluhu dle čl. 116 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex

6 As 252/2024

Prvotní informace o protisoutěžním jednání může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získat také při realizaci místního šetření (§ 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) u jiného podnikatelského subjektu. Soutěžitel v zásadě nemá právo na přezkum zákonnosti rozsahu místního šetření proběhlého u třetího subjektu.

8 As 107/2023

O nepřipuštění zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou podle § 35 odst. 2 až 7 s. ř. s. soud nerozhoduje. Nepřípustnost je dána ze zákona nesplněním podmínek pro účinky takového zastoupení vůči soudu. Soud pouze informuje účastníka řízení (přípisem), že zastoupení účastníkem vybranou osobou je vůči soudu neúčinné. Pokud přesto krajský soud vydá o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení specializovanou právnickou osobou usnesení, nejde o „rozhodnutí“ ve smyslu § 53 a § 102 s. ř. s. Kasační stížnost proti takovému úkonu soud odmítne pro nedostatek podmínky řízení, kterou je způsobilý předmět řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.].

5 Afs 205/2021

Článek 54 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky ve spojení s čl. 3 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vymáhání neoprávněně vyplacených částek dotace

9 Afs 45/2024

Pravidlo o stavení běhu prekluzivní lhůty po dobu řízení před správním soudem podle § 41 s. ř. s. se ve vztahu ke lhůtě pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do 29. 12. 2011 (nyní § 44a odst. 11 tohoto zákona), nepoužije.

1 Afs 208/2023

Úroky z dluhopisů nejsou podřaditelné pod „úroky z půjček a úroky z úvěrů“, jak je vymezoval § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2013.

2 As 361/2023

Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 4. 2021 lze pro nepřijatelnost odmítnout též kasační stížnosti podané proti procesním rozhodnutím krajských soudů vydaným ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, pokud svým významem podstatně nepřesahují vlastní zájmy stěžovatele.

Nao 26/2025

I. Ačkoliv dle § 8 odst. 1 s. ř. s. nejsou důvodem pro vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, je třeba zohlednit, zda tyto okolnosti nemohou být důvodem pro vyloučení soudce s ohledem na právo na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který je přednostně aplikovatelný dle čl. 10 Ústavy. Tak by tomu bylo tehdy, pokud by v prvním řízení musel soudce učinit předběžný názor na vinu osoby, o jejíž vině by ale s konečnou platností rozhodoval až v následném řízení. II. Pokud účastník řízení či osoba zúčastněná na řízení vznese námitky podjatosti dle § 8 odst. 5 s. ř. s. vůči většímu počtu soudců, než kolik jich má ve věci rozhodovat, rozhodne Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti zpravidla jen v rozsahu, který je nezbytný, aby byl dostatečný počet soudců, kteří jsou ve vztahu k věci nepodjatí a kteří mohou ve věci jednat a rozhodovat. Pokud by měl nakonec v dané věci jednat či rozhodovat náhradník, o kterém Nejvyšší správní soud původně nerozhodl, musí mu krajský soud předložit námitku podjatosti znovu.

5 As 296/2024

Účelem právní úpravy ochrany zvířat při usmrcování není primárně ochrana životního prostředí. Environmentální spolek je osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.] podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s., který spatřuje výhradně v nehumánním způsobu usmrcení zvířat (zde: slepic v infikovaném velkochovu).

10 As 3/2025

I. Počítají-li se záměrem zásady územního rozvoje, tedy nadřazená územně plánovací dokumentace, se kterou je obec povinna uvést do souladu svůj územní plán (§ 54 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), nelze žádost o výjimku z druhové ochrany rostlin a živočichů (podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) zamítnout jen pro nesoulad záměru s územním plánem. II. Nebyl-li záměr posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, ale proběhlo jen zjišťovací řízení (podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), nemohou orgány ochrany přírody v následném řízení o výjimce z druhové ochrany – při posuzování podmínky, že neexistuje jiné uspokojivé řešení (§ 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – odmítnout zabývat se jinými variantami záměru než tou, kterou předložil žadatel. Podmínku nelze považovat za splněnou jen na základě výsledku zjišťovacího řízení, podle kterého záměr v podobě předložené žadatelem nebude mít významný vliv na životní prostředí.

1 Azs 174/2024

I. Vrácení žádosti o dočasnou ochranu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podléhá soudnímu přezkumu. Soudní výluku stanovenou v tomto ustanovení v části věty za středníkem nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. II. Žádost o dočasnou ochranu podanou v České republice nelze vrátit jako nepřijatelnou z důvodu, že o ni žadatel již dříve požádal či mu byla udělena v jiném členském státě Evropské unie. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. III. Cizinci, kteří jsou držiteli dočasné ochrany podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, mají právo přemístit se v průběhu jejího trvání do jiného členského státu Evropské unie. Předpokladem pozitivního rozhodnutí o jejich žádosti je nicméně ukončení pobytového oprávnění vydaného v rámci dočasné ochrany v původním hostitelském státě.

5 Azs 273/2023

I. Postup správního orgánu spočívající ve vrácení žádosti o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany jako nepřijatelné dle § 5 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, lze napadnout žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.; výluka ze soudního přezkumu dle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. se pro její rozpor s právem na soudní ochranu dle čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie nepoužije. II. Žádost osoby požívající dočasné ochrany na základě prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice, na něž této osobě vzniká nárok na základě čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, není správní orgán oprávněn vrátit této osobě jako nepřijatelnou dle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, z toho důvodu, že tato osoba o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany požádala nebo jí bylo toto povolení uděleno také v jiném členském státě Evropské unie. III. Pokud správní orgán při podání žádosti oprávněné osoby o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany zjistí, že tato osoba je vedena v informačním systému členských států (Temporary Protection Platform) jako držitel povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v jiném členském státě, je povinen takovou žádost přijmout, vést o ní řádné správní řízení dle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, v jeho rámci poučit oprávněnou osobu o jejích právech a v návaznosti na její případná tvrzení, důkazní návrhy či jiné procesní kroky ověřit, zda povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany bylo jiným členským státem skutečně uděleno a zda dosud, ke dni rozhodování správního orgánu, trvá. IV. Pokud matka nezletilého dítěte pobývala na Ukrajině před 24. 2. 2022 a je osobou požívající dočasné ochrany na základě čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, pak její nezletilé dítě je jejím rodinným příslušníkem požívajícím dočasné ochrany dle čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 2 odst. 4 písm. b) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 i v případě, že se narodilo až po 24. 2. 2022.

33 A 9/2024

Jsou-li v kasinu podávány nápoje (například prostřednictvím baru), jde zároveň o provozovnu stravovacích služeb ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V takovém případě platí v provozovně úplný (absolutní) zákaz kouření ve všech jejích prostorách. V souladu se smyslem a účelem zákona není dovoleno provozovateli oddělit jednotlivé místnosti jako prostor, kde je kouření dovoleno (kuřárny), a to bez ohledu na to, zda jsou v takovém prostoru přímo podávány nápoje, tedy poskytovány stravovací služby [§ 8 písm. k) uvedeného zákona].

5 As 253/2024

Nesplní-li právnická nebo podnikající fyzická osoba náhradní opatření k nápravě podle § 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které spočívá v povinnosti něco vykonat (zde ve stanovené lhůtě obnovit funkce Ludvíkovického rybníka jako budoucího náhradního biotopu), dopustí se trvajícího přestupku podle § 88 odst. 2 písm. g) téhož zákona, za který jí lze opakovaně uložit pokutu, pokud nejde o totožný skutek; odlišení skutku je dáno časovým obdobím, po něž trvá nesplnění nápravného opatření, což musí být ve výroku rozhodnutí vymezeno.

5 As 219/2024

Užití vozidla s tabulkou registrační značky, která je upravena způsobem nenarušujícím identifikovatelnost vozidla (zde přeškrtnutý znak Evropské unie), není přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

7 As 320/2024

Podmínka zakotvená v § 307 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, týkající se koncentrace soudního řízení, se uplatní až v případech, v nichž bylo řízení o odvolání vedeno podle tohoto zákona.

10 Ads 271/2024

Podmínku péče o dítě osobně v největším rozsahu (čl. II zákona č. 323/2021 Sb.) může splnit i osoba, u které se tato péče v pracovní či studijní oblasti života nijak viditelně neprojeví například na omezení výdělku nebo kariérního růstu. Toto omezení může být v konkrétním případě vykládáno jako indicie

4 As 132/2024

Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z funkce dle § 7 odst. 7 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vyslání, je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

1 Afs 101/2024

Poměrný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, lze v podmínkách poskytovatelů služby veřejnoprávního vysílání stanovit pomocí poměru výnosů z ekonomické činnosti k celkovým výnosům plátce daně. Jestliže plátce daně není schopen proveditelným a ověřitelným způsobem určit poměr použití přijatých zdanitelných plnění k ekonomické činnosti, daňové orgány mohou při stanovení poměrného nároku vyjít z veřejně dostupných zdrojů (výročních zpráv) a určit poměrný koeficient pomocí výnosů za podnikatelskou (ekonomickou) činnost a výnosů za neekonomickou činnost v podobě zákonem stanovených poplatků zatěžujících vlastníky či držitele přijímačů veřejnoprávního vysílání. Tato tzv. výnosová metoda je v souladu s úpravou podmínek vzniku nároku na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 72 odst. 1 ve spojení s § 75 odst. 1 uvedeného zákona, stejně jako čl. 168 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

7 Ads 74/2024

Studentům, kteří soustavně a dlouhodobě vykonávali pod vedením Československého svazu tělesné výchovy sportovní činnost v rámci systematické přípravy československého reprezentačního družstva na olympijské hry v rozsahu bránícím reálnému plnění studijních povinností a jimž byla za tuto činnost vyplácena pravidelná odměna ve formě tzv. sportovního stipendia přesahující limit pro výdělek z tzv. příležitostného zaměstnání, vznikla účast na nemocenském pojištění též podle § 2 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 30. 6. 1990. Třebaže těmto studentům nelze podle § 13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zohlednit jako náhradní dobu pojištění dobu studia přesahující šest let po dosažení věku 18 let rozvolněného z důvodu zapojení do přípravy na reprezentační činnost, souběžná doba placené činnosti v československém reprezentačním družstvu jim zakládá dle § 13 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995 a § 2 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců uznatelnou dobu pojištění.

5 As 200/2024

Zajištění vozidla Policií České republiky podle § 124c odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je ve vztahu k jeho vlastníkovi nebo provozovateli zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., který počíná okamžikem, kdy je vozidlo zajištěno použitím technického prostředku nebo odtaženo, a trvá až do jeho uvolnění. Nelze rozlišit provedení zajištění vozidla a jeho následné zadržování jako dva relativně samostatné zásahy, neboť jde o jeden trvající zásah.

1 As 300/2024

I. Pokud osobní údaj vyžádaný podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vypovídá přímo o výkonu veřejné moci úřední osobou ve smyslu § 8a odst. 2 tohoto zákona, není zapotřebí žádné další posuzování přiměřenosti jeho zpracování spočívajícího ve zpřístupnění třetím osobám. II. Vlastnoruční podpis úřední osoby na písemném vyhotovení správního rozhodnutí může být osobním údajem týkajícím se identifikovatelné fyzické osoby dle čl. 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Je nicméně rovněž údajem o funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, který vypovídá o jeho úřední činnosti ve smyslu § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

1 Afs 231/2022

I. Jestliže postup k odstranění pochybností (daňová kontrola) nevede ke svému cíli ve lhůtě pro stanovení daně (§ 148 odst. 5 daňového řádu), a neskončí proto zákonem předpokládaným a žádoucím způsobem, tedy pravomocným stanovením daně, nelze po uplynutí prekluzivní lhůty daňovému subjektu daň v rámci daňového řízení stanovit. II. Lhůta pro stanovení daně dle § 148 odst. 5 daňového řádu se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím této lhůty došlo k podání dodatečného daňového tvrzení na nižší daň. Daňové orgány mohou v takto prodloužené roční lhůtě provádět kontrolní postupy, jež se nemusí omezovat pouze na důvody, které vedly daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení. Daňové orgány jsou však omezeny co do výše tvrzené daně, tj. výsledná daň stanovená na základě podaného dodatečného tvrzení nemůže být vyšší než poslední známá daň.

1 As 146/2024

I. Existence smlouvy o spolupráci uzavřené mezi územním samosprávným celkem a investorem sama o sobě nezakládá systémovou podjatost (§ 14 odst. 1 správního řádu) úředníků podílejících se na rozhodování o záměru, který je předmětem smlouvy. Na systémovou podjatost lze usuzovat až z jejího konkrétního obsahu, z okolností předcházejících jejímu sjednání či z následného jednání smluvních stran. II. Jestliže soud v řízení o žalobě podle § 66 odst. 3 s. ř. s. dospěje k závěru, že veřejný ochránce práv prokázal existenci systémové podjatosti, pak je nejen splněna podmínka jeho aktivní legitimace k podání žaloby, ale rovněž dán i důvod pro zrušení žalobou napadeného správního rozhodnutí. III. Při posuzování, zda veřejný ochránce práv prokázal závažný veřejný zájem na podání žaloby podle § 66 odst. 3 s. ř. s., musí v případech systémové podjatosti ochrana právní jistoty a práv nabytých v dobré víře ustoupit zájmu na nestranném rozhodování.

7 As 17/2024

Ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu neskýtá dostatečný právní základ k tomu, aby kamerové záznamy získané v rámci sledování osob a věcí dle § 158d odst. 2 trestního řádu byly použity jakožto důkazní prostředky ve správním řízení.

1 As 111/2024

I. Existují-li pochybnosti, zda záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je namístě jej s ohledem na princip předběžné opatrnosti a prevence provést. II. Pojem „rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí“ (bod 116 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) zahrnuje i záměry rodinných a bytových domů umístěných v turisticky atraktivní přírodní lokalitě a umožňující rekreaci a ubytování ve větším měřítku. Typicky půjde o záměry podobné hotelovým komplexům.

10 Afs 157/2024

Stanoví-li pravidla pro poskytnutí dotace

5 Ads 231/2024

Oznámením o zrušení služebního poměru ve zkušební době služebním orgánem skončí v souladu s § 74 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, služební poměr státního zaměstnance, který má možnost využít jako prostředek ochrany svých práv žádost o určení právního vztahu (§ 142 správního řádu); proti rozhodnutí o této žádosti se státní zaměstnanec může bránit odvoláním u nadřízeného služebního orgánu, případně poté žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s.

8 As 314/2021

Veřejný zadavatel nemůže použití jednacího řízení bez uveřejnění odůvodnit ochranou výhradních práv [§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách], pokud mu je důvod této ochrany přičitatelný. Tato přičitatelnost se posuzuje nejen na základě skutkových a právních okolností, za nichž byla uzavřena smlouva na původní plnění, ale rovněž na základě všech okolností charakteristických pro období mezi datem uzavření této smlouvy a datem, kdy zadavatel zvolí řízení, které má být použito pro zadání navazující veřejné zakázky. Stav exkluzivity bude přičitatelný zadavateli, pokud k dosažení výsledku sledovaného dotyčnou zakázkou nebylo nezbytné, aby tento stav vytvořil, nebo pokud měl k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. 1. 2025, Česká republika – Generální finanční ředitelství Pokud zadavatel stav exkluzivity vytvořil v době, kdy neexistovala ani vnitrostátní právní úprava, která by vytvoření či trvání takového stavu bránila, lze mu jeho udržování klást k tíži až od okamžiku, kdy taková právní úprava vstoupila v účinnost a zadavatel měl zároveň k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil. Klíčové je zejména posuzování trvání stavu exkluzivity po přistoupení České republiky k Evropské unii.