Právní věta
Je-li předmětem řízení před správním soudem přezkum rozhodnutí správního orgánu, které se týká mimosmluvních sankcí (pokuty uložené za správní delikt) uvedených v § 170 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, jež nelze uspokojit žádným ze způsobů řešení úpadku (tj. ani konkursem), a jež se tedy nemohou dotýkat majetkové podstaty úpadce, nestává se insolvenční správce v již zahájeném řízení před správním soudem jeho účastníkem místo úpadce a § 264 odst. 1 citovaného zákona se nepoužije.
Plný text
Z odůvodnění:
Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že konkurs na majetek žalobce byl prohlášen dne 11. 11. 2009, tedy teprve po podání žaloby, která byla k poštovní přepravě podána dne 18. 9. 2009 a soudu doručena dne 21. 9. 2009, přičemž insolvenčním správcem je v současné době Ing. Jiří Němeček (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2009).
Podle § 2 písm. a) insolvenčního zákona, se pro účely tohoto zákona rozumí insolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, a podle § 4 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona se způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení (dále jen „způsob řešení úpadku“) rozumí konkurs, přičemž dle § 245 odst. 1 insolvenčního zákona účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Dále je třeba přihlédnout k § 263 odst. 1 insolvenčního zákona, podle kterého není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, a v těchto řízeních lze pokračovat jen za podmínek stanovených tímto zákonem. Dále pak v přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své pohledávky nebo jiná práva týkající se majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka (§ 264 odst. 1 insolvenčního zákona). Přes vše shora uvedené nelze opomenout, že podle § 170 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku. Posledně uvedené zákonné ustanovení je přitom rozhodující, protože je zřejmé, že předmětem tohoto řízení před správním soudem je přezkum rozhodnutí žalovaného, které se týká právě v § 170 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona uvedených mimosmluvních sankcí, tj. v daném případě pokuty za výše uvedené správní delikty, kterou nelze uspokojit žádným ze způsobů řešení úpadku (tj. ani konkursem), a nemůže se tedy ani dotýkat či jinak souviset smajetkovou podstatou žalobce Víta G. ve smyslu shora uvedeném. Z tohoto důvodu se tedy v rámci tohoto konkrétního řízení před správním soudem neuplatní ani citovaný § 264 odst. 1 insolvenčního zákona, a proto krajský soud rozhodl, že insolvenční správce Ing. Jiří Němeček se nestává žalobcem místo Víta G., s nímž bude krajský soud nadále v řízení jednat, kdy prohlášení konkursu nemá vliv na jeho procesní způsobilost (§ 245 odst. 3 insolvenčního zákona).