Právní věta
Pokud stěžovatelka v kasační stížnosti uvádí pouze námitky obecného charakteru, aniž upřesňuje, které konkrétní důkazy či podklady pro rozhodnutí žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí chybí, je takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností nedůvodné. Nejvyšší správní soud vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“; proto nemůže stěžovatelka v kasační stížnosti úspěšně namítat, že správní orgán či soud v předcházejícím řízení nezjistily důsledně skutečný stav věcí, pokud sama neuvádí skutečnosti či důkazy, které pro takové tvrzení svědčí.
Plný text
k zákonu č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2004, čj. 3 Azs 18/2004-37)
Věc:Nataliya K. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o azyl, o kasační stížnosti žalobkyně.Žalovaný dne 15. 10. 2002 zamítl žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu.
Žalobkyně toto rozhodnutí napadla žalobou, v níž uvedla, že se nemůže vrátit na Ukrajinu, neboť pobývání tam je nebezpečné životu. Pocit bezpečí nemá ani v Polsku, neboť tato země má s Ukrajinou bezvízový styk a osoby, které jí vyhrožují, tam mohou bez omezení cestovat. Krajský soud v Praze však žalobu zamítl rozsudkem ze dne 21. října 2003.
Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost, mj. z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť měla za to, že krajský soud nesprávným způsobem posoudil otázku, zda správní řízení netrpělo procesní vadou. Je totiž nutné takové řízení zopakovat a krajský soud měl napadené rozhodnutí přezkoumat i z tohoto pohledu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Důvod podání kasační stížnosti spatřuje stěžovatelka rovněž v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť má za to, že soud nesprávným způsobem posoudil otázku, zda správní řízení netrpělo procesní vadou. Stěžovatelka je přesvědčena, že rozhodnutí žalovaného neodpovídá ustanovení § 47 odst. 3 správního řádu; odůvodnění rozhodnutí považuje za nedostatečné, trpící neodstranitelnou vadou. Je proto nutno takové řízení zopakovat.
Stěžovatelka však v kasační stížnosti uvádí pouze námitky obecného charakteru, aniž by uvedla, které konkrétní důkazy či podklady pro rozhodnutí žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí chybí; takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností je však stiženo nemožností jejich přezkoumání soudem.
Protože ve správním řízení dospěl žalovaný k závěru, že stěžovatelka přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, a nebylo prokázáno, že v jejím případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, zamítl žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Soud v přezkumném řízení byl vázán žalobním návrhem, přezkoumával, zda takové skutečnosti žalovaný spolehlivě zjistil, zda své rozhodnutí přiléhavě odůvodnil a zda postupoval v souladu se zákonem, a závěry uvedené v rozsudku zdůvodnil.
Nejvyšší správní soud vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“, proto nemůže stěžovatelka úspěšně v kasační stížnosti namítat, že správní orgán či soud v předcházejícím řízení důsledně nezjistily skutečný stav věcí, aniž by sama uvedla skutečnosti či důkazy, které pro takové tvrzení svědčí.
(ani)