Právní věta
I. Opatřením proti nečinnosti dle § 50 správního řádu se řízení přenáší na správní orgán, který by byl jinak oprávněn rozhodnout o odvolání. Byl-li však k rozhodování dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, příslušným správním úřadem ústřední orgán státní správy, je užití atrakčního práva ve smyslu § 50 správního řádu vyloučeno.
II. Vychází-li ustanovení § 79 s. ř. s. z předpokladu existence procesních prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu dosud neobsahuje, nelze za tohoto stavu po účastníku správního řízení požadovat, aby vyhledával alternativní prostředky pro naplnění hypotézy § 79 odst. 1 s. ř. s., např. cestou podnětu k postupu dle § 50 správního řádu. Účastník správního řízení, jež je stiženo nečinností správního orgánu, se může za popsané situace obrátit na soud ihned.
Plný text
k § 50 správního řádu
k § 79 soudního řádu správního
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, čj. 5 As 21/2003-40)
Věc:Radmila K. v Č. proti Ministerstvu zemědělství - Pozemkovému úřadu v Písku o ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o kasační stížnosti žalobkyně.Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 1. 2003 domáhala, aby Krajský soud v Českých Budějovicích žalovanému uložil rozhodnout ve věci vlastnictví k nemovitosti - pozemkové parcele č. 916/1 v k. ú. P., a to ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí soudu. Krajský soud však dne 3. 4. 2003 žalobu zamítl jako nedůvodnou.
Toto rozhodnutí žalobkyně napadla včasnou kasační stížností, v níž namítla, že soud rozhodl na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, neboť žalobkyni vytkl, že před podáním žaloby nepostupovala podle § 50 správního řádu. V daném případě však takový postup nebyl možný. Stěžovatelka podala podnět kanceláři Veřejného ochránce práv a též stížnost přednostovi Okresního úřadu v Písku; jiné procesní prostředky ve věci průtahů v řízení a nečinnosti správního orgánu však nemohla uplatnit. Zjištění soudu, že stěžovatelka nesplnila zákonnou podmínku pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, tak nevychází ze skutečného stavu věci a je nesprávné.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích proto zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žalobou proti nečinnosti správního orgánu se ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s. může domáhat ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
V daném případě jde o objektivní nemožnost naplnit požadavek právní normy, tj. ustanovení § 79 s. ř. s., neboť toto ustanovení vychází z předpokladu existence procesních prostředků, které dnešní právní řád dosud neobsahuje; jejich zakotvení bylo předpokládáno v novém správním řádu. Jde o zvláštní případ legis imperfectae, totiž normy, jež je nedostačující co do právních účinků. Nelze tedy zatím ani požadovat po účastníku správního řízení, aby vyhledával alternativní prostředky pro naplnění hypotézy ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s., např. cestou podnětu k postupu dle § 50 správního řádu. Účastník správního řízení, jež je stiženo nečinností správního orgánu, se může za popsané situace obrátit na soud ihned.
Navíc postup podle ustanovení § 50 správního řádu nebylo možno uplatnit vůbec. Opatřením proti nečinnosti dle § 50 správního řádu se řízení přenáší na správní úřad o jeden stupeň vyšší, tedy na úřad, který by jinak byl úřadem odvolacím. Byl-li v dané věci k rozhodování dle zákona č. 229/1991 Sb. příslušným správním úřadem ústřední orgán státní správy, nepřichází postup ve smyslu § 50 správního řádu v úvahu.
(aty)