Právní věta
Skutečnost, že advokát nemá sídlo ve stejném okrese jako klient
Plný text
k § 20 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2004, čj. 7 Azs 174/2004-51)
Věc: Prof. Dr. JUDr. Karel E., advokát se sídlem v P., za účasti A) Mykhayla M. (Ukrajina), t. č. Věznice Horní Slavkov, a B) Ministerstva vnitra, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení o ustanovení zástupce.Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 4. 2004 ustanovil stěžovatele zástupcem účastníka A) pro řízení o jeho kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2004.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost a jako důvod jejího podání uvedl, že v seznamu advokátů měl evidované sídlo na adrese S., ulice J. 1628, a z tohoto důvodu mj. došlo k jeho ustanovení zástupcem účastníkovi A), který je t. č. ve věznici v Horním Slavkově. Registrovaný údaj o stěžovatelově sídle však neodpovídá skutečnosti, neboť stěžovatel má již delší dobu sídlo na adrese P., ulice P. 9. Oznámení o této změně zaslal stěžovatel České advokátní komoře (dále jen "ČAK") dne 14. 5. 2004 a změna zápisu sídla advokáta v registru ČAK má deklaratorní povahu. Stěžovatel také poukázal na to, že je zaměstnancem Západočeské univerzity v P., kde působí jako vedoucí katedry obchodního práva s týdenním úvazkem 42,5 hod. V P. stěžovatel rovněž bydlí. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že není advokátem v S. Pro dokreslení celé situace stěžovatel uvedl, že jej váže povinnost vypracovat návrh rekodifikace občanského zákoníku v termínu, který si vyžaduje každodenní práci. S ohledem k tomu všemu je jasné, že se zastupování účastníka A) objektivně nemůže věnovat tak, jak by bylo třeba. Není s to prosazovat jeho práva, resp. poskytnout mu právní pomoc způsobem zaručeným v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, což samo implikuje porušení práva účastníka A) na spravedlivý proces. Proto navrhl napadené usnesení zrušit, věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení a přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené usnesení a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Z odůvodnění:
Podle § 29 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát povinen oznámit ČAK bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit ČAK bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.
Případy, kdy je advokát povinen a oprávněn požádat o zrušení ustanovení, jsou taxativně uvedeny v § 20 odst. 1, 2 zákona o advokacii. Podle odst. 1 citovaného ustanovení je advokát povinen požádat o zrušení ustanovení, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19, a podle odst. 2 citovaného ustanovení je advokát oprávněn požádat o zrušení ustanovení, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.
Krajský soud při ustanovení stěžovatele zástupcem účastníka A) pro řízení o kasační stížnosti vycházel z údajů uvedených v seznamu advokátů ČAK a usnesení o ustanovení také stěžovateli dne 30. 4. 2004 doručil na adresu S., ulice J. 1628. Teprve následně dne 14. 5. 2004 zaslal stěžovatel ČAK oznámení o změně sídla a současně podal kasační stížnost. Stěžovatelovo tvrzení o tom, že má již delší dobu sídlo v P., ulice P. 9, proto Nejvyšší správní soud hodnotí vzhledem k uvedeným skutečnostem jako účelové.
Pokud stěžovatel spatřuje důvod pro zrušení svého ustanovení v tom, že nemá jako advokát sídlo v S., a dále poukazuje na svou pracovní vytíženost, pro kterou není schopen poskytnout účastníkovi A) kvalitní právní služby, nejedná se o důvod, pro který musí nebo může být podle § 20 odst. 1, 2 zákona o advokacii zrušeno ustanovení advokáta, neboť se nejedná o skutečnosti uvedené v § 19 citovaného zákona, ani nedošlo k narušení nezbytné důvěry mezi advokátem a klientem, ani se nejedná o případ, kdy klient neposkytuje potřebnou součinnost.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.
(ci)