Právní věta
Žalobcem doložené omezení osobní svobody spočívající v tom, že byl v dubnu 1942 spolu se svými rodiči, kteří se odmítli přihlásit k německé národnosti, deportován do místa výkonu nucených prací, kde byli až do konce války pod dozorem německé policie, nesměli se stýkat s místními občany a žalobce nemohl navštěvovat školu, je nutno považovat za zásadní zásah do osobní svobody žalobce, k němuž došlo zvůlí nacistického režimu. Žalobce tak byl omezen na osobní svobodě „jinak
Plný text
k § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2009,čj. 9 Ca 178/2006-20)***)
***) Proti rozsudku byla podána kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 6. 2009, čj. 6 Ads 93/2009-48, zamítl.