Právní věta
I. Opravou daně není pouhá evidence předpokládaného nároku odběratele na vrácení jím poskytnutých finančních prostředků dodavatelem. V době, kdy nastala skutečnost odůvodňující opravu základu daně, tedy nepostačuje daňový dobropis pouze pořídit a uschovat. Rozhodující je, zda byl takový dobropis vystaven ke dni, kdy byla oprava základu daně provedena v účetnictví v souladu s § 13 odst. 1 a § 15 odst. 1 a 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (resp. § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) ve vazbě na § 6 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vystavení a zaúčtování daňového dobropisu prokazuje skutečné provedení opravy základu daně, její výše i oprávněné uplatnění nároku na odpočet daně.
II. Pokud nebylo o dobropisech účtováno v době, kdy nastala relevantní
Plný text
k § 13 odst. 1 a § 15 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty*)
k § 42 odst. 8 a § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2005
k § 6 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2008, čj. 9 Ca 69/2007-29)
*) S účinností od 1. 5. 2004 nahrazen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.