Usnesení

Konf 14/2010

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 2010-05-07

Právní věta

Nelze směšovat poskytnutí dotace

Právní věta

Nelze směšovat poskytnutí dotace

Plný text

Prejudikatura: (Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 7. 5. 2010, čj. Konf 14/2010-8)
Kompetenční spory: poskytování dotací Věc: Spor o pravomoc mezi Finančním úřadem v Ústí nad Labem a Krajským soudem v Hradci Králové, za účasti 1) žalobce statutárního města Ústí nad Labem a 2) žalovaného Oldřicha D, ve věci žaloby o zaplacení částky 800 000 Kč s příslušenstvím. Statutární město Ústí nad Labem uzavřelo s žalovaným dne 30. 11. 1999 „smlouvu o poskytnutí investiční dotace“, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 800 000 Kč za účelem realizace stavby „Komunikace, chodníky a infrastruktura pro 24 rodinných domů v Krásném Březně“. V důsledku neplnění smlouvy žalovaným, žalobce dne 13. 9. 2004 od smlouvy (v souladu s článkem VII.) odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení částky 800 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes výzvu žalobce částku 800 000 Kč neuhradil, podal žalobce dne 26. 11. 2004 návrh na vydání platebního rozkazu u Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský soud platebním rozkazem ze dne 25. 7. 2006 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 800 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalovaný dne 22. 8. 2006 odpor, v němž namítal, že svoje povinnosti podle smlouvy o poskytnutí investiční dotace plnil, nicméně že kolaudace stavby nemohla být provedena, protože předmětný areál byl prodán v rámci konkursu. Následně byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť krajský soud se domníval, že žalobce není podnikatelem, a o věci by tak měl rozhodovat místně příslušný okresní soud. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 4. 2007 věc přikázal k projednání Okresnímu soudu v Semilech jako soudu věcně a místně příslušnému. Ten rozsudkem ze dne 20. 3. 2009 podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 800 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 5. 10. 2009, zrušil rozsudek okresního soudu a řízení o žalobě zastavil; současně rozhodl, že se věc postupuje k dalšímu řízení Finančnímu úřadu v Semilech a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Krajský soud konstatoval, že mezi účastníky došlo v souladu s § 5 odst. 2 a odst. 3 písm. a) zákona č. 576/1990 Sb. k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace ze státních prostředků. Dojde-li v souvislosti s poskytnutím dotace k porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 30 tohoto zákona, rozhodne územní finanční orgán o odvodu neoprávněně použitých dotací. Z tohoto důvodu je podle krajského soudu rozhodování o vrácení poskytnuté dotace ze státních prostředků výlučně v pravomoci příslušného finančního úřadu, nikoliv v pravomoci soudu. Finanční úřad v Semilech zjistil, že příjemcem dotace nebyl žalovaný, nýbrž žalobce statutární město Ústí nad Labem, proto věc postoupil Finančnímu úřadu v Ústí nad Labem jako finančnímu úřadu místně příslušnému. Finanční úřad v Ústí nad Labem poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí záporného kompetenčního sporu. Navrhovatel vycházel z toho, že předmětem žaloby bylo plnění povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi statutárním městem Ústí nad Labem a Oldřichem D.; tato smlouva však nebyla smlouvou o poskytnutí dotace ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb., přestože byla nazvána jako „smlouva o poskytnutí investiční dotace“. Účastníkem předmětné smlouvy nebyl stát a případné porušení této smlouvy nemůže být porušením rozpočtové kázně. Žalovaný nezískal peněžní prostředky ze státního rozpočtu, proto mu nelze uložit jejich odvod zpět do tohoto rozpočtu. Předmětem žaloby bylo plnění z občanskoprávní smlouvy, proto musí být spor z této smlouvy vyplývající projednán soudem v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí ve věci je soud a zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové.

Z odůvodnění:

Zvláštní senát se nejprve musel zabývat skutečnou povahou „smlouvy o poskytnutí investiční dotace“ uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, neboť pro určení orgánu pravomocného rozhodovat spory z této smlouvy vyplývající není relevantní, jak byla předmětná smlouva formálně označena, nýbrž její skutečný obsah. Zvláštní senát tedy zkoumal, zda se jednalo o smlouvu o poskytnutí dotace ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb.

Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 576/1990 Sb. se ze státního rozpočtu republiky hradí mj. dotace obcím a okresním úřadům. Ze státního rozpočtu se však mohou poskytovat dotace rovněž fyzickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost [§ 5 odst. 3 písm. a) tohoto zákona]. Kontrolu používání dotací ze státního rozpočtu provádějí územní finanční orgány za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (§ 20 téhož zákona). Rozhodné v posuzovaném případě je, komu byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta, zda příjemcem dotace byla obec, nebo žalovaný jako fyzická osoba vyvíjející podnikatelskou činnost.

Z předloženého spisového materiálu okresního soudu lze dovodit, že Ministerstvo pro místní rozvoj dne 13. 10. 1999 rozhodlo o účelovém určení prostředků státního rozpočtu na investiční akci „TI 24 Ústí nad Labem - Krásné Březno“, kde jako investor bylo označeno město Ústí nad Labem. Celkové náklady investiční akce byly vyčísleny na 1 600 000 Kč, přičemž vlastní zdroje investora činily 800 000 Kč a systémová dotace ze státního rozpočtu 800 000 Kč. Nedílnou součástí citovaného rozhodnutí byly podmínky čerpání prostředků státního rozpočtu, z nichž vyplývá, že příjemce dotace investor - mj. zabezpečí hospodárné nakládání s prostředky určenými na realizaci stavby a při jejím zadávání bude dodržovat zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek.1) Nesplnění podmínek a závazků vyplývajících pro investora z uvedeného rozhodnutí je porušením rozpočtové kázně ve smyslu § 30 zákona č. 576/1990 Sb. Dále je ve spise založeno oznámení rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky ze dne 2. 11. 1998, podle něhož byla jako nejvýhodnější nabídka v souladu se stanovenými kritérii vybrána nabídka uchazeče STAVOMAT Ústí nad Labem (firma žalovaného jako podnikající fyzické osoby).

V předloženém sporu o pravomoc bylo na zvláštním senátu, aby posoudil, zda předmětná smlouva uzavřená dne 30. 11. 1999 mezi žalobcem a žalovaným byla smlouvou o poskytnutí dotace podle zákona č. 576/1990 Sb., nebo smlouvou uzavřenou za účelem využití peněžních prostředků získaných formou dotace v souladu s cílem investiční akce, na niž byla dotace poskytnuta. Ze spisového materiálu je zřejmé, že předmětem uvedené smlouvy ze dne 30. 11. 1999 nebylo poskytnutí dotace žalovanému jako podnikající fyzické osobě podle § 5 odst. 3 písm. a) zákona č. 576/1990 Sb., jak konstatoval Krajský soud v Hradci Králové, nýbrž zhotovení investiční akce, jež byla předmětem dotace poskytnuté ze státního rozpočtu městu Ústí nad Labem. Krajský soud ve shora uvedeném usnesení opomněl význam rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj o poskytnutí dotace statutárnímu městu Ústí nad Labem, které bylo pro posouzení pravomoci stěžejní. Smlouva uzavřená následně mezi žalobcem a žalovaným, byť nazvaná jako „smlouva o poskytnutí investiční dotace“, nebyla dotací ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb., ale toliko smlouvou obchodněprávní, jak správně uvedl okresní soud.

Nelze směšovat pojmy poskytnutí dotace a následné použití, resp. využití, peněžních prostředků z poskytnuté dotace investorem. Právní vztah vzniklý poskytnutím dotace, tj. v tomto případě právní vztah mezi Českou republikou a statutárním městem Ústí nad Labem týkající se poskytnutí dotace ve výši 800 000 Kč, je veřejnoprávním vztahem podléhajícím ustanovením zákona č. 576/1990 Sb.; porušení podmínek čerpání dotace představuje porušení rozpočtové kázně podle § 30 citovaného zákona. Pokud však investor, jemuž byly peněžní prostředky podle zákona č. 576/1990 Sb. poskytnuty, tyto prostředky následně využívá k naplnění cíle schválené investiční akce, jedná se o soukromoprávní vztah mezi investorem a osobou, jež se na naplnění účelu investiční akce podílí (v tomto případě stavebník). Z výše uvedeného vyplývá, že dotace ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb. byla ze státního rozpočtu České republiky poskytnuta statutárnímu městu Ústí nad Labem, které v souladu s rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj o poskytnutí dotace vybralo podle zákona č. 199/1994 Sb. nejvýhodnější nabídku a pověřilo stavebníka (žalovaného) zhotovením stavby „Komunikace, chodníky a infrastruktura pro 24 rodinných domů v Krásném Březně“ smlouvou uzavřenou dne 30. 11. 1999.

1)S účinnosti od 1. 1. 2001 nahrazen zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací