Právní věta
Běh lhůty pro podání návrhu na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidáta podle § 87 odst. 2 ve spojení s § 97a odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, se odvíjí od prvního vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Případné opakované vyhlášení výsledků voleb nezahajuje běh nové lhůty.
Plný text
k § 87 odst. 2 a § 97a odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (v textu jen „volební zákon“)
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2022, čj. Vol 1/2022-7)
Věc: P. H. za účasti 1) Státní volební komise a 2) Mgr. Jiřího Růžičky o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v I. kole voleb do Senátu Parlamentu.Návrhem došlým soudu dne 7. 10. 2022 v 19:20 hod se navrhovatel domáhal, aby soud rozhodl o neplatnosti volby kandidáta Mgr. Jiřího Růžičky senátorem v I. kole voleb do Senátu Parlamentu konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022. V návrhu poukazuje na to, že nebyla dodržena zásada rovného volebního práva, neboť v daném volebním obvodu stačilo ke zvolení senátora výrazně méně hlasů, než stačí v průměrném volebním obvodu.
Nejvyšší správní soud návrh odmítl.
Z odůvodnění:
[2] Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že občan se může domáhat neplatnosti volby kandidáta za podmínek stanovených zvláštními zákony. Tím je v posuzované věci volební zákon. Podle jeho § 87 odst. 2 věty poslední návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Podle § 97a odst. 3 volebního zákona lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
[3] Podle vyhlášených výsledků voleb byl Mgr. Jiří Růžička zvolen již v I. kole voleb do Senátu. Výsledky voleb v obvodech, kde byl senátor zvolen již v I. kole (obvody č. 25 – Praha 6, č. 46 – Ústí nad Orlicí a č. 64 – Bruntál), byly Státní volební komisí vyhlášeny a uveřejněny ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2022 pod č. 281/2022 Sb. Státní volební komise se při vyhlašování odvolala mj. na § 8 odst. 2 písm. e) a § 77 volebního zákona, tedy na ustanovení, která upravují vyhlášení výsledků voleb. Jednalo se tedy nepochybně o řádné vyhlášení výsledků voleb ve smyslu volebního zákona. Lhůta pro napadení výsledků voleb proto v souladu s § 87 odst. 2 a § 97 a odst. 3 volebního zákona skončila 7. 10. 2022 v 16:00. Návrh podaný téhož dne v 19:20 je proto opožděný.
[4] Na těchto závěrech nemění nic ani to, že Státní volební komise vyhlásila ve Sbírce zákonů dne 4. 10. 2022 pod č. 293/2022 Sb. výsledky voleb do třetiny Senátu, v nichž kromě vyhlášení výsledků voleb v II. kole znovu zopakovala i informaci o kandidátech zvolených již v I. kole. To však mohla učinit jen z informativních důvodů. Den následující po vyhlášení výsledků voleb pod č. 281/2022 Sb. se totiž rozběhla lhůta 10 dnů pro případné zpochybnění výsledků voleb, s níž úzce souvisí lhůta 20 dnů pro rozhodnutí soudu o došlých návrzích (§ 90 odst. 3 s. ř. s.). Smyslem těchto lhůt je co nejrychleji postavit najisto, kdo je zvoleným senátorem v příslušném volebním obvodu, aby jeho mandát již nemohl být jakkoliv zpochybněn. Tento smysl by byl popřen, pokud by Státní volební komise výsledky vyhlašovala opakovaně s účinky nového běhu lhůty pro jejich zpochybnění. Opakované informativní vyhlášení kandidátů zvolených v I. kole ve Sbírce zákonů pod č. 293/2022 Sb. tedy nemělo žádný vliv na uplynutí lhůty pro zpochybnění jejich zvolení.