Nejvyšší správní soud

1 Ao 3/2021

1 Afs 109/2021

Předpokladem úpravy základu daně podle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je zjištění, že se jedná o vztah mezi spojenými osobami. Až poté, co správce daně unese důkazní břemeno ve vztahu k této podmínce, může přikročit k posuzování, zda se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Závěr o tom, že účastníci právního vztahu jsou osobami jinak spojenými ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 citovaného zákona, proto nelze dovozovat toliko ze skutečnosti, že v posuzovaném případě existuje rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou obvyklou.

7 As 358/2019

I. Pro uznání dokladu o dosažené kvalifikaci v jiném členském státě v režimu nabytých práv podle § 28b odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, je nezbytné, aby byla požadovaná odborná praxe vykonána právě v tom členském státě, ve kterém bylo právo k výkonu dotčeného zdravotnického povolání nabyto. II. Pokud žadatel o uznání odborné kvalifikace nedisponuje dokladem předpokládaným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, musí příslušné správní orgány posoudit jeho odborné dovednosti (včetně těch, které byly nabyty v České republice) a porovnat je s dovednostmi požadovanými Českou republikou pro přístup k příslušnému zdravotnickému povolání. Žadatel v takovém případě prokazuje své odborné dovednosti prostřednictvím dokladů, z nichž musí vyplývat délka a obsah vzdělávání a přípravy, které prokazují.

8 Afs 292/2020

Ustanovení § 148 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, které obsahuje výjimečné pravidlo umožňující v situaci, kdy došlo k vydání pravomocného rozhodnutí o spáchání daňového trestného činu, stanovit daň i po uplynutí desetileté prekluzivní lhůty, se použije pouze na daňové povinnosti vzniklé po 1. 1. 2011. Přechodné ustanovení § 264 odst. 4 citovaného zákona na tuto situaci nedopadá.

10 Afs 163/2021

Zajištění peněz na účtu daňového subjektu jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti podle § 79g odst. 1 trestního řádu není bez dalšího překážkou pro vydání zajišťovacího příkazu podle § 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jsou-li současně pro užití zajišťovacího příkazu splněny ostatní zákonné podmínky.

4 Afs 30/2021

10 Afs 352/2019

Správní soudnictví nechrání veřejná subjektivní práva podle zásady „jednou a dost“: jeho smyslem není potrestat správní orgán (zrušením rozhodnutí bez možnosti nápravy) za to, že hned napoprvé nevydal bezvadné rozhodnutí, ale dovést jej k tomu, aby vydal rozhodnutí zákonné. Správnímu soudu rozhodujícímu v plné jurisdikci proto nic nebrání, aby provedl důkaz (§ 52 a § 77 s. ř. s.) listinou, která sice existovala už před vydáním napadeného rozhodnutí, ale kterou žalovaný správní orgán předkládá ve prospěch svých závěrů až v řízení o žalobě [zde: závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která by mohla zpochybnit tvrzenou dobrou víru žalobce – celního deklaranta – podle čl. 220 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Není ovšem úkolem soudu, aby tuto listinu hodnotil jako první. Je-li listina důležitá pro rozhodnutí ve věci, soud zruší napadené rozhodnutí kvůli nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu a nechá na správním orgánu, aby zhodnotil obsah nově předložené listiny a znovu posoudil spornou otázku (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

8 Ao 13/2021

10 Azs 218/2021

3 Azs 386/2020

9 As 90/2021

2 Afs 39/2020

Pokud správce daně uzavřel daňovou kontrolu, aniž vyčkal výsledku mezinárodního dožádání, nelze toto dožádání považovat za úkon stavící běh lhůty ke stanovení daně [§ 148 odst. 4 písm. f) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu].

3 As 150/2021

10 As 123/2021

K podání žaloby či jiného návrhu ve správním soudnictví nezletilým zastoupeným zákonným zástupcem není zpravidla třeba souhlasu opatrovnického soudu (§ 898 odst. 1 občanského zákoníku). Správní soud v každém jednotlivém případě vyhodnotí, jak podstatně by dané řízení mohlo zasáhnout do práv či povinností nezletilého a zda konkrétní žaloba vyžaduje schválení opatrovnického soudu.

3 Ads 305/2019

Proti rozhodnutí o námitkách proti výkazu nedoplatků vydanému dle § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nelze podat odvolání.

6 As 96/2021

I. Vystupuje-li organizační složka státu jako původce v režimu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, jedná v nevrchnostenském postavení a může se domáhat ochrany v řízení před správními soudy. II. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o povinnosti původce či jeho organizační části svěřit archiválie do péče jiného než příslušného archivu podle § 44 písm. q) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, je rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu. III. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o povinnosti původce či jeho organizační části svěřit archiválie do péče jiného než příslušného archivu podle § 44 písm. q) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, není rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení [§ 70 písm. c) s. ř. s.].

5 Azs 161/2020

4 As 349/2020

I. Zákaz prodeje ve vybraných svátcích dle § 1 odst. 1 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, se nevztahuje na tzv. online prodej prostřednictvím e-shopu (tj. s využitím prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 1820 a násl. občanského zákoníku). II. Samotné vydání zboží zakoupeného zákazníkem prostřednictvím e-shopu v provozovně obchodníka, včetně případné úhrady kupní ceny, nelze považovat za prodej zakázaný v § 1 odst. 1 zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě. III. Prodejní plochou ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, jsou prostory prodejny, které jsou přístupné zákazníkům nebo používány k jejich přímé obsluze a jsou určeny k prodeji. Naopak za prodejní plochu se nepovažují prostory určené pro administrativní, skladovací a další účely přímo s prodejem nesouvisející.

4 As 11/2021

Pro účely výpočtu výše výsluhových nároků dle § 158 ve spojení s § 166 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, příslušníka zařazeného v záloze činné z důvodu služby u mezinárodní organizace, za kterou pobíral odměnu od mezinárodní organizace, se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem ze služebního příjmu, který mu byl v souladu s § 124 odst. 10 téhož zákona stanoven příslušnými podkladovými rozhodnutími služebních orgánů. Pro stanovení výsluhového příspěvku nelze vycházet z odměny poskytované mezinárodní organizací po dobu výkonu služby v zahraničí.

1 Ao 5/2021

9 Afs 71/2021

9 As 264/2020

I. Zakázala-li vláda krizovým opatřením vydaným podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, osobní přítomnost žáků na vzdělávání v základní škole, nelze pro účely řízení o zásahové žalobě považovat za původce zásahu spočívajícího v neumožnění prezenční výuky základní školu (§ 83 s. ř. s.). II. Účinky bezprostředně plynoucí z právního předpisu nemohou představovat přímé zkrácení na právech jednotlivce ve smyslu § 82 s. ř. s.

8 As 180/2019

Preventivní a paušální použití pout dle § 53 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vůči každé osobě, která se dopustila protiprávního jednání, je nepřípustné. K použití pout lze přistoupit pouze tehdy, pokud je v důsledku předchozího jednání poutané osoby bezprostředně ohrožen (je dána důvodná obava, že ohrožen bude) některý ze zákonem uvedených chráněných zájmů. Takové ohrožení ale nemůže vyplývat výlučně z postupu zvoleného policií (zde způsob eskorty), který si sama policie vyhodnotí jako obecně rizikový.

6 Ao 21/2021

I. Ten, kdo tvrdí a prokazuje, že patří do skupiny, která je diskriminována mimořádným opatřením při epidemii onemocnění COVID-19, je aktivně procesně legitimován dle § 101a odst. 1 s. ř. s. k podání návrhu na zrušení tohoto mimořádného opatření. II. Nezdůvodní-li Ministerstvo zdravotnictví nijak, proč se dvěma skupinami osob, které se jeví být ve stejném či obdobném postavení, zachází odlišně, je to důvod pro zrušení, popřípadě vyslovení nezákonnosti mimořádného opatření při epidemii onemocnění COVID-19.

8 Ao 7/2021

4 Ao 4 /2021

Zrušením mimořádného opatření vydaného podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, pozbývá platnosti i jeho změna, byť nebyla výslovně také zrušena novým mimořádným opatřením. Jestliže změna opatření obecné povahy takto pozbyla platnosti již před podáním návrhu na její zrušení, soud takový návrh podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítne pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v jeho chybějícím předmětu.

8 Afs 313/2019

1 As 138/2021

5 Ao 13/2021

1 As 505/2019

5 Ao 6/2021

8 Azs 50/2021

Pokud se osoba požívající doplňkové ochrany nedostaví k pohovoru v rámci řízení o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany, není to důvodem pro zastavení řízení podle § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť ten dopadá pouze na žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

8 Ao 16/2021

8 Ao 6/2021

I. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, může Ministerstvo zdravotnictví (nebo krajská hygienická stanice) regulovat (omezit či stanovit podmínky provozu) pouze činnost obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra, nikoli jakoukoli obchodní či výrobní činnost.; II. Zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách (prodejnách) je faktickým znemožněním maloobchodního prodeje uskutečňovaného osobně, fyzickou přítomností zákazníků. Výdej ani internetový prodej nejsou prodejem v provozovně (prodejně), a nemohou tak z faktického zákazu maloobchodního prodeje učinit jeho „pouhé“ omezení [§ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19].

Komp 2/2020

I. V případě záporného kompetenčního sporu (§ 97 odst. 3 s. ř. s.) ústřední správní úřady nevedou dohodovací řízení (§ 133 odst. 3 správního řádu). II. Pro určení nadřízeného orgánu podle § 178 odst. 1 správního řádu je třeba pozitivní zákonné úpravy – zákon musí určit orgán, který má být nadřízeným správním orgánem jiného správního orgánu, nebo orgán, který má rozhodovat o odvolání, popřípadě orgán, který má nad jiným správním orgánem vykonávat dozor. Toto ustanovení je přitom nezbytné interpretovat prizmatem předmětu úpravy správního řádu dle jeho úvodního ustanovení § 1 odst. 1 a 3, podle nichž správní řád upravuje postup správních orgánů při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy a nevztahuje se mimo jiné na právní jednání prováděná správními orgány, tedy na správu nevrchnostenskou.

2 As 125/2021

5 Afs 21/2020

I. Ustanovení § 148 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je lex specialis II. Okamžik, od kterého počíná běh nové lhůty dle § 148 odst. 3 ve spojení s odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je v zákoně stanoven zcela jednoznačně, a to okamžikem zahájení daňové kontroly, § 33 odst. 1 citovaného zákona se nepoužije. III. V případě uplynutí hmotněprávní lhůty pro vyměření daně stanovené v § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, se § 33 odst. 4 citovaného zákona neaplikuje.

5 Azs 162/2020

10 As 18/2020

Policie je oprávněna [§ 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky] zajistit osoby, které vstoupily do neužívané budovy v majetku České republiky, aby tak protestovaly proti tomu, že stát nechává své budovy ležet ladem. Takové jednání se může důvodně jevit jako neoprávněné užívání cizího majetku [§ 50 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích] a pro tento závěr policie učiněný na místě není podstatné, že protestující chtěli jen vyjádřit politický postoj (nikoli užívat budovu) a že nakonec ani nebyli shledáni vinnými z přestupku.

4 Ads 348/2020

Nedojde-li po smrti oprávněného k vyplacení dosud nevyplacené části důchodu, na který oprávněnému před smrtí vznikl nárok, osobě podle § 63 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, představuje takový postup trvající zásah. Po dobu jeho trvání začíná lhůta pro podání žaloby na ochranu před takovýmto zásahem běžet každý den znovu.

9 Afs 240/2019

9 As 83/2021

I. Novela soudního řádu správního provedená zákonem č. 77/2021 Sb. (s účinností od 1. 4. 2021), kterou byl rozšířen okruh případů, při jejichž přezkumu Nejvyšší správní soud posuzuje přijatelnost kasační stížnosti (§ 104a s. ř. s.), nezakládá žádný rozumný důvod měnit judikatorně ustálená kritéria přijatelnosti kasační stížnosti vycházející z usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS.; II. K odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.) dochází na základě zjednodušeného věcného posouzení případu (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS), o náhradě nákladů řízení proto soud rozhodne podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

9 As 34/2021

2 Afs 253/2020

3 Afs 348/2019

Účinky zahájení daňové kontroly má podle § 87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2020, pouze takový úkon správce daně, z něhož je bez rozumných pochybností zřejmé, že jeho účelem je zahájit daňovou kontrolu.

5 Afs 90/2020

I. Ustanovení § 160 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nelze vykládat tak, že po zápisu zástavního práva do veřejného registru běží nepřetržitá lhůta pro placení daně v délce 30 let; odst. 6 citovaného ustanovení je lex specialis II. Právo správce daně vybrat daňový nedoplatek, který je zajištěn zástavním právem, zaniká za 30 let od data, kdy bylo zapsáno. Tato doba správci daně svědčí pouze tehdy, pokud v rámci šestileté prekluzivní lhůty pro placení daně dle § 160 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, učinil relevantní

8 Ao 9/2021

Deklaratorní

1 As 124/2021

Nejvyšší správní soud může odmítnout pro nepřijatelnost podle § 104a s. ř. s., ve znění zákona č. 77/2021 Sb., pouze kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, jímž se končí řízení o žalobě ve věcech vymezených v § 31 odst. 2 s. ř. s.

7 As 8/2021

Na ukládání výtky dle § 7a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, se nevztahují lhůty uvedené v § 117 odst. 3 téhož zákona a v § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. To však neznamená, že by výtku bylo možné uložit bez jakéhokoliv časového omezení. Orgán ukládající výtku je i v tomto ohledu limitován základními zásadami činnosti správních orgánů (mj. zásadou minimalizace zásahů do právní sféry dotčeného subjektu a zásadou rychlosti a hospodárnosti postupu správního orgánu). Dodržení těchto zásad je třeba zkoumat s ohledem na konkrétní okolnosti věci.

1 Azs 41/2021

Výzvu k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podle § 24a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze považovat za řádně doručenou pouze tehdy, pokud ji Ministerstvo vnitra doručuje jak samotnému žadateli o mezinárodní ochranu, tak i zmocněnci, který žadatele v řízení zastupuje.