Nejvyšší správní soud

50A 7/2012

I. Výzva k odstranění vad návrhu přípravného výboru (§ 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) není správním rozhodnutím a jako taková nemůže být stižena nepřezkoumatelností. Ostatně z formulace § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. plyne, že návrhem u soudu se lze domáhat pouze určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. II. Žádnému z orgánů obce nepřísluší zkoumat vhodnost či věcnou opodstatněnost pokládané otázky ani důvody, jež přípravný výbor k iniciaci místního referenda vedly – o nich rozhodují konečným způsobem přímo oprávněné osoby tím, že v dostatečném počtu připojí svůj podpis na podpisové listiny (§ 11 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). III. V případě náležitostí stanovených v § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, by obecní úřad měl vyzývat k odstranění vad vyčíslení nákladů z důvodu nesprávnosti pouze v případech, kdy míra této nesprávnosti mohla zjevně vést k manipulaci s oprávněnými osobami ve prospěch konání místního referenda či ve prospěch konkrétního rozhodnutí o otázce v referendu položené. IV. Údaj o způsobu úhrady nákladů z rozpočtu obce (§ 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) nevyžaduje uvedení konkrétní kapitoly rozpočtu obce.

1 Aos 1/2012

Opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemní komunikaci spočívající v umístění dopravní značky ve smyslu § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přijaté do 1. 4. 2008 nabývá účinnosti dnem, kdy došlo k faktickému umístění dopravní značky v terénu.

1 Afs 45/2012

Úhrada a přijetí ceny dosažené vydražením podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, představuje výjimku z povinnosti provést bezhotovostní platbu podle § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.

1 Afs 103/2010

Přepravní společnost, která pouze zajišťuje přepravu osob tím, že poskytuje autobusovou přepravu cestovním kancelářím, a neposkytuje žádné další služby, jako je ubytování, průvodcovská činnost nebo poskytování rad, neuskutečňuje plnění, na která se vztahuje zvláštní režim pro cestovní kanceláře podle § 89 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a čl. 306 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

30 A 39/2011

I. Požadavky na umístění odstavných a parkovacích stání u staveb pro bydlení ve smyslu § 20 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jsou naplněny pouhou existencí prostoru pro ně, ať již přímo na stavebním pozemku či pozemcích dalších (viz § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu). Tato stání nemusí být stavebně upravena, když v tomto směru záleží jen na výši komfortu, s jakým je stavebník spojuje. Lze tak parkovat i přímo na trávě. Ostatně podle § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 2006 jsou i pozemkové parcely, a to zpravidla pod společným oplocením či tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, zastavěným stavebním pozemkem. II. Předloží-li stavebník spolu se žádostí o vydání stavebního povolení (§ 110 stavebního zákona z roku 2006) na novou stavbu příslušný dokument, podle něhož budou po její realizaci dodrženy normové hodnoty pro zastínění či proslunění sousedních staveb, netřeba opatřovat jako důkaz v tomto směru novou (další) studii, omezí-li stavebník v průběhu stavebního řízení svůj záměr (rozhodne se pro stavbu nižší či menšího objemu na stejném místě). Byly-li normové hodnoty dodrženy při vyšší (větší) stínící překážce, tím spíše budou dodrženy, dojde-li k jejímu zmenšení.

9 Ca 84/2009

Jednání advokáta, který se coby žalobce v řízení o palmární žalobě snaží nečestně obohatit na úkor svého bývalého klienta tím, že předstírá existenci vztahu zastoupení (na základě plné moci udělené sobě samému), je kárným proviněním ve smyslu § 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, neboť se jedná o závažné porušení povinnosti advokáta jednat při výkonu advokacie čestně (§ 16 odst. 2 téhož zákona) a postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu (§ 17 téhož zákona).

4 Ads 38/2012

Do příjmu rozhodného pro přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení se zahrnují všechny příjmy uvedené v § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterých dosáhla rodina žadatele o tuto dávku v celém rozhodném období předcházejícího kalendářního čtvrtletí, bez ohledu na to, že některá ze společně posuzovaných osob se přihlásila k trvalému pobytu v témže bytě jako oprávněná osoba až v průběhu rozhodného období.

7 Afs 76/2011

Výdaje daňového subjektu, který působí v rámci vícestupňové struktury poskytující služby finančních poradců, vynaložené na školení osob nacházejících se na nižších patrech této struktury mohou být nákladem splňujícím podmínky generální klausule v § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jestliže jsou příjmy dotyčného daňového subjektu na výkonech školených osob přímo nebo i jen zprostředkovaně (prostřednictvím dalších článků vícestupňové struktury) závislé.

2 Afs 11/2012

Pokud provozovatel pěstitelské pálenice zaplatí podle § 70 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, daň ve snížené sazbě zatěžující pěstitelské pálení za vypálení lihu pro osobu, která ve skutečnosti nesplňuje podmínky pro pěstitele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, je namístě, aby takovému provozovateli byla doměřena daň do výše odpovídající základní sazbě. Je totiž právě na provozovateli pěstitelské pálenice, aby si ověřil pravdivost údajů, jimiž pěstitelé prokazují, že podmínky tohoto ustanovení splňují.

22A 208/2010

Z žádného ustanovení zákona č. 56/2001 Sb. nelze dovodit, že žádost o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních vozidel ve smyslu § 13 odst. 2 tohoto zákona může podat pouze vlastník zapsaný v registru. Může tak učinit také vlastník vozidla v registru neevidovaný, který však relevantními důkazy prokáže své vlastnické právo k vozidlu.

1 Ao 7/2011

I. Míra podrobnosti, se kterou je vymezována dopravní a technická infrastruktura, se v jednotlivých nástrojích územního plánování liší od míry podrobnosti vymezení ostatních regulovaných prvků. Specifická míra vymezení dopravní a technické infrastruktury se projevuje již na úrovni politiky územního rozvoje, kdy je dopravní a technická infrastruktura vymezena skrze plochy a koridory a tyto záměry jsou tak podrobeny vyšší míře podrobnosti oproti ostatním regulovaným prvkům [§ 32 odst. 1 písm. d) a § 36 odst. 1 a 3 stavebního zákona z roku 2006]. II. Hodnocení CEA (Cumulative Environmental Assessment III. Vymezení koridorů a ploch nadmístního významu v zásadách územního rozvoje se nemůže z povahy věci dostat do rozporu s imisními limity znečištění ovzduší (§ 6 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) či nejvyššími přípustnými hodnotami hluku (§ 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Území, na němž jsou tyto limity a hodnoty překračovány, není a priori IV. Povinnost zpracovat varianty návrhu koncepce (eventuálně návrh koncepce řešící variantně jednotlivé plochy a koridory) a nechat posoudit jejich vliv na životní prostředí může být stanovena dotčeným orgánem na úseku posuzování vlivů na životní prostředí. Požadavek na zpracování návrhu zásad územního rozvoje ve variantách, a to ať již ve formě vícero variantních ucelených návrhů nebo ve formě jediného návrhu obsahujícího variantní řešení jednotlivých ploch a koridorů, může být součástí schváleného zadání zásad územního rozvoje rovněž z podnětu samotného pořizovatele. V. Pořizovatel zásad územního rozvoje je povinen převzít do zadání a na jeho podkladě zpracovaného návrhu zásad územního rozvoje záměry obsažené v platné politice územního rozvoje (viz § 31 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006). Pokud se v průběhu projednávání návrhu zásad územního rozvoje a posuzování jejich vlivů na udržitelný rozvoj území ukáže některý ze záměrů obsažených v politice územního rozvoje jako neproveditelný, je na pořizovateli, aby s dotčenými orgány a Ministerstvem promístní rozvoj dojednal vypuštění tohoto záměru z návrhu zásad územního rozvoje. VI. Součástí vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území není posouzení finanční náročnosti realizace obsahu zásad územního rozvoje (příloha č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a contrario VII. Postup Ministerstva životního prostředí, které ve svém stanovisku akceptovalo skutečnost, že v případě některých záměrů není možné stanovit významnost jejich možného negativního vlivu na území zařazená do soustavy NATURA VIII. Šíře plochy či koridoru v územně plánovacích nástrojích by měla být kompromisem mezi požadavkem přesného vymezení, který minimalizuje počet osob potenciálně dotčených na právech, a požadavkem ponechání dostatečného prostoru, který v nižších stupních územně plánovacích nástrojů umožňuje variantní řeše

7 Afs 31/2012

Porušení zásady transparentnosti postupu zadavatele podle § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nezpůsobuje pouhá možnost naplnění tvrzené, avšak neprokázané domněnky manipulace, ke které mohlo dojít při losování. Netransparentnost losování způsobují primárně skutkové okolnosti vzbuzující odůvodněnou pochybnost o férovosti jeho průběhu. Úvaha o proveditelnosti možné manipulace slouží pouze k potvrzení či vyvrácení toho, zda zjištěná netransparentnost mohla či nemohla mít, byť jen teoreticky, vliv na výsledek losování. K porušení zásady transparentnosti proto může dojít i v případě, že k žádné manipulaci ve skutečnosti nedošlo.

5 Afs 25/2012

Není vyloučeno, aby v rámci kontroly množství a druhu přepravovaného zboží dle § 41 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, celní orgán zjistil i jiná pochybení, která mohou být důvodem pro zajištění vybraných výrobků dle § 42 odst. 1 písm. a) až d) citovaného zákona. V takovém případě je však nutno taková pochybení specifikovat a podřadit pod případná porušení povinností, s nimiž zákon o spotřebních daních spojuje postup dle § 42, a vést stran odstranění takových pochybností dle jejich povahy určitý zákonem presumovaný postup a identifikovat relevantní Zajištění vybraných výrobků dle § 42 citovaného zákona však nelze bez dalšího provést toliko s odkazem na kontrolu, která byla provedena dle § 41 odst. 4 citovaného zákona, přitom bylo konstatováno, že závady v rámci této kontroly nebyly shledány.

1 Afs 48/2012

I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nerozšířil vynětí z nároku na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu obsažené v právní úpravě, která byla platná v době vstupu České republiky do Evropské unie, a § 75 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. proto neodporuje požadavkům stanoveným čl. 17 odst. 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. II. Jak předcházející úprava (§ 19 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty), tak úprava účinná od 1. 5. 2004 ze zásady nároku na odpočet vyjímaly toliko daň při pořízení osobního automobilu (a to i formou finančního pronájmu) a při technickém zhodnocení osobního automobilu, a to pouze za podmínky, že takový osobní automobil nebyl pořízen za účelem jeho dalšího prodeje (a to i formou finančního pronájmu) či vývozu. Ve všech ostatních případech bylo možno nárok na odpočet daně na vstupu uplatnit.

15A 32/2010

Veřejně přístupným podnikem podle § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je taková akce, která je určena blíže neurčenému okruhu účastníků (návštěvníků), tj. všem obyvatelům bez rozdílu, byť po splnění určitých obecných podmínek (nejčastěji zaplacení vstupného, překročení určité věkové hranice či výšky v případě atrakcí zábavních parků atd.). Naproti tomu u soukromé akce je okruh účastníků již dopředu vymezen a tyto účastníky lze již před konáním akce individualizovat. Soukromé akce jsou typicky vázány na pozvání, které je určeno jen určitému okruhu osob (např. členům občanského sdružení).

9 Ca 142/2009

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, podle kterého je ze zápisu do rejstříku vyloučeno "označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy, nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu

1 As 51/2012

I. Řízení o odvolání vedoucího státního zástupce nelze ztotožnit s deliktním či kárným řízením, které je primárně konstruováno na principu zaviněného naplnění zákonem definovaných znaků skutkové podstaty kárného provinění, svou povahou však ani nepředstavuje běžné správní řízení. Při nemožnosti přesnějšího „typového II. Vedoucí státní zástupce má vedle obecných povinností státního zástupce kompetence III. V případě dohledového zásahu vedoucího státního zástupce je třeba respektovat proporci mezi znalostí věci a zásahem do ní. Pokyn představuje intenzivní zásah do samostatného a zodpovědného výkonu funkce dozorového státního zástupce, je tedy nutné, aby měl racionální jádro. Neodborný a nahodilý pokyn porušuje maximy zákona o státním zastupitelství a nerespektuje ani zásadu odpovědnosti dozorového státního zástupce za svěřený případ. Má-li být zachován princip odbornosti, je třeba dodržet alespoň minimální standard znalosti věci, tedy být s případem rámcově obeznámen a mít k rozhodování podstatnou sumu informací.

Konf 44/2011

Pro určení mezinárodní příslušnosti k vydání evropského platebního rozkazu je třeba se zabývat otázkou, co se rozumí "soudem

5 As 73/2012

Zákonná výluka ze soudního přezkoumání rozhodnutí, jímž se podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ukládá odsouzenému kázeňský trest důtky, obsažená do 30. 6. 2011 v § 76 odst. 6 téhož zákona a od 1. 7. 2011 v § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, neodporuje ústavnímu pořádku.

6 Ads 30/2012

I. Povinnost mlčenlivosti advokáta je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci. K prolomení povinnosti mlčenlivosti by mělo docházet pouze v nezbytných případech a v nezbytném rozsahu. Advokát musí být schopen rozlišit, které informace získané v souvislosti s poskytováním právních služeb jsou podstatné pro posouzení skutkového stavu rozhodujícím orgánem a které informace naopak nezbytné nejsou, a proto nemají být s ohledem na povinnost mlčenlivosti poskytnuty (zde výše klientčina dluhu a další majetkové poměry klientky). II. Výjimku z povinnosti mlčenlivosti stanovenou § 21 odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, pro případ sporu mezi advokátem a klientem je třeba vykládat tak, že také v případě, kdy klient III. Ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, předchází již jen potenciálnímu střetu zájmů, který by mohl sám o sobě znehodnotit vztah důvěry mezi advokátem a jeho klientem. Pro jeho porušení je tedy nerozhodné, zda při poskytnutí právních služeb dvěma subjektům s vzájemně rozpornými zájmy reálně došlo ke zvýhodnění jednoho nebo druhého subjektu, či nikoliv.

3 Ads 151/2011

Žádosti o uznání specializované způsobilosti v oboru neonatologie podle § 44 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, je nutné vyhovět, odpovídá-li materie zkoušky z věcného podoboru neonatologie, která byla součástí II. atestační zkoušky z oboru pediatrie podle vyhlášky č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, svým zaměřením a obsahem požadovaným vědomostem pro získání specializace v nástavbovém oboru neonatologie, který byl nově zaveden vyhláškou ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

9 Afs 72/2011

I. Okamžik (nezákonného) odnětí zboží celnímu dohledu, který je určující pro vznik celního dluhu podle § 240 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, jsou povinny určit a prokázat celní orgány. Pro posouzení vzniku celního dluhu je rozhodující faktický stav. II. Ustanovení § 148 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve kterém je stanovena maximální desetiletá lhůta pro stanovení daně, jejíž běh nelze prodlužovat, přerušovat ani stavit, lze aplikovat pouze na prekluzivní lhůty, které počaly běžet za účinnosti daňového řádu, tj. od 1. 1. 2011; v případech, kdy maximální desetiletá prekluzivní lhůta

8 Afs 47/2011

Pokud se objednatel stavby domu zavázal umožnit následně prohlídku domu případným zájemcům o podobné stavby, je třeba jeho závazek považovat za službu ve smyslu § 14 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Uvedené platí i tehdy, pokud objednatel nepropagoval aktivně předmětný stavební systém ani nesháněl případné zájemce, poskytnutím služby se totiž rozumí také přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci [§ 14 odst. 1 písm. d) citovaného zákona]. Pokud zhotovitel stavby za uvedenou službu (závazek umožnit prohlídku domu) objednatele neplatil přímou úhradu, úhrada za jím uskutečněné plnění (stavba domu) odráží nejenom sjednanou cenu za předmětnou stavbu, ale i hodnotu jemu poskytnuté služby. Základem daně podle § 36 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, je součet této ceny díla a hodnoty dané služby (obvyklá cena díla snížená o hodnotu dané služby).

63A 1/2012

K územně plánovací dokumentaci vydávají orgány státní správy lesa stanoviska ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona z roku 2006 a nikoli závazná stanoviska [§ 4 odst. 2 písm. a) téhož zákona] ve formě souhlasu dle § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.

5 As 37/2011

I druhové označení v případech, kdy jeho druhový význam není z hlediska vnímání průměrného spotřebitele příliš známý a kdy je naopak tradičně užíváno jako součást ochranných známek pro výrobky či služby konkrétního vlastníka s dlouhodobě významným postavením na daném trhu, může posilovat spojení, které se na straně veřejnosti vytvořilo mezi těmito konkrétními výrobky nebo službami a pro ně užívanými ochrannými známkami. Ani v těchto případech nemůže vlastník takových starších ochranných známek bránit jiným subjektům, aby si pro danou kategorii výrobků nebo služeb přihlašovaly jako ochranné známky označení obsahující tento druhový výraz, může však i v rámci námitkového řízení požadovat, aby tato přihlašovaná označení byla svým provedením natolik odlišná, aby se ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyloučila pravděpodobnost záměny s ochrannými známkami tohoto vlastníka.

22 A 92/2010

Účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby je ten, kdo by při řádném podání žádosti o stavební povolení byl účastníkem stavebního řízení; nedostatek výslovného odkazu na § 109 stavebního zákona z roku 2006 v ustanoveních o řízení o dodatečném povolení stavby (v § 129 odst. 3 citovaného zákona) je toliko výrazem legislativní nedůslednosti.

3 As 11/2012

Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o odvolání proti usnesení mandátového a imunitního výboru o uložení sankce za disciplinární provinění spočívající v urážlivých projevech učiněných ve Sněmovně není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a je tak vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví [§ 70 písm. a) s. ř. s., § 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny].

5 Afs 23/2011

Z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je třeba posuzovat příjem získaný prodejem nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, který provedl komisionář

3 Ads 144/2011

Osoby pověřené výkonem sociálně-právní ochrany dětí mohou vykonávat sociálně-právní ochranu dětí pouze na základě a v rozsahu svého pověření, který je explicitně vymezen zákonem (§ 48 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Jestliže pověřená osoba zajistí seznámení rodičů byť nenarozeného dítěte, které má být podle záměru rodičů nabídnuto k osvojení, s potenciálními budoucími osvojiteli, pak se jedná o porušení zákazu zprostředkování osvojení, které je zákonem sankcionováno jako jiný správní delikt [§ 19 odst. 2, § 59f odst. 2 písm. b) a odst. 3 citovaného zákona ve znění účinném od 1. 6. 2006].

2 Ao 5/2011

Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) nejsou pro členské země této mezinárodní organizace právně závazná, nestávají se tedy součástí jednotlivých právních řádů, ani nezakládají povinnost jejich převedení do vnitrostátní legislativy. Jde o akty tzv. „soft law

1 As 32/2012

I. V řízení o určení, zda je určitý pozemek (cesta) veřejně přístupnou účelovou komunikací, či nikoli (§ 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), je třeba v prvé řadě zkoumat, existuje-li zde vůbec dopravní cesta ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona, která je užívána v režimu obecného užívání (§ 19 uvedeného zákona). II. Obecné užívání účelové pozemní komunikace spočívá v možnosti blíže neurčeného okruhu osob tuto komunikaci bezplatně užívat, a to způsobem obvyklým a k účelům, ke kterým je tato komunikace určena. Nejde-li o cestu obecně užívanou, nemůže jít ani o pozemní komunikaci. Úprava užívání takové cesty proto musí být řešena nikoli prostřednictvím institutů veřejného práva (deklarace veřejně přístupné účelové komunikace), ale práva soukromého.

1 As 35/2012

I. Rozhodování mateřské školy o nepřijetí dítěte do (předškolního) vzdělávacího systému podle § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se odehrává v oblasti veřejné správy. Vzdělávání včetně předškolního je veřejnou službou, je svázáno přísnou regulací a kontrolováno státem; rozhodování o jeho poskytnutí proto nelze považovat za akt vymykající se soudní kontrole. II. Disponuje-li mateřská škola pravomocí rozhodovat o přijetí dítěte do systému (předškolního) vzdělávání - mateřské školy - podle § 34 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, přičemž zákonné podmínky pro taková rozhodování zákon nikterak neupravuje, pak je nutno zajistit, aby byla při rozhodování vážena předem stanovená kritéria pro přijímání dětí do tohoto systému vzdělávání.

8 Afs 28/2011

První úplatný převod nebo přechod vlastnictví k bytu vytvořenému rekonstrukcí prostor, které již předtím sloužily k bydlení, nepodléhal osvobození od daně z převodu nemovitostí podle § 20 odst. 7 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění do 31. 12. 2008. Nic na tom nemění ani rozsah provedené rekonstrukce.

7 As 25/2012

I. Je-li občanské sdružení založeno teprve po zahájení správního řízení a podá-li žádost podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pak je třeba je informovat o již zahájených řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a umožnit mu účast v nich, lze-li toho ještě dosáhnout bez neúnosného prodloužení řízení. II. Občanské sdružení, které existuje v době, kdy je oznámeno nařízení veřejného ústního jednání (§ 87 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006), se již nemůže po konání tohoto jednání stát účastníkem řízení, a tedy ani uplatňovat námitky.

8 Afs 4/2012

I. Havarijní stav hmotného majetku sám o sobě nepředurčuje, zda bude odstraněn prostou opravou nebo kvalitativně odlišným technickým zhodnocením ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. O opravu se bude jednat pouze tehdy, pokud odstranění havarijního stavu nevedlo k technickému zhodnocení. II. Pro určení, zda došlo k rekonstrukci majetku (§ 33 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), je třeba posoudit změnu technických parametrů ve vztahu k celku, nemusí však dojít ke změně technických parametrů u 100 % daného majetku. Změna technických parametrů musí ovšem představovat dostatečně závažný zásah do majetku, který přinesl jeho technické zhodnocení.

9 Ca 75/2009

I. Ke zrušení povolení k dlouhodobému pobytu podle § 37 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve spojení s § 46 odst. 1 téhož zákona postačí, jestliže policie na základě informací získaných ze Schengenského informačního systému zjistí, že cizinci bylo v jiném členském státě EU uděleno vyhoštění a toto zjištění v následně vedeném konzultačním řízení prováděném podle čl. 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ověří co do důvodů a platnosti záznamu o vyhoštění, popř. dalších okolností významných pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Je přitom plně na uvážení policie (zde české strany), zda takto získané informace vyhodnotí jako dostatečný důvod k odnětí dříve vydaného povolení k pobytu. Česká strana není při tomto posouzení vázána názorem druhé smluvní strany, se kterou je konzultační řízení vedeno. II. Průběh konzultačního řízení prováděného podle čl. 25 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody není touto úmluvou nijak upraven, a již z tohoto důvodu nemá cizinec veřejné subjektivní právo požadovat, aby konzultační řízení probíhalo určitým (jím navrhovaným) způsobem, a to tím spíše, že sám není stranou tohoto řízení.

4 Ads 38/2011

I. Osoba samostatně výdělečně činná se považuje za osobu s hlavní samostatnou výdělečnou činností, dokud kvalifikovaným způsobem neoznámí skutečnosti a údaje, způsobilé posoudit samostatnou výdělečnou činnost jako samostatnou výdělečnou činnost vedlejší. II. Přihláška k pojistnému, kterou zaměstnavatel oznamuje okresní správě sociálního zabezpečení vstup zaměstnance do zaměstnání, není způsobilým dokladem prokazujícím vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť neobsahuje údaje o výkonu zaměstnání za kalendářní rok ani výši příjmů z něho dosažených. III. Povinnost osob samostatně výdělečně činných platit zálohy na pojistné se pro účely předepsání penále zkoumá samostatně bez ohledu na to, zda taková osoba byla za rozhodný kalendářní rok účastna pojištění. IV. Skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná s vedlejší činností nebyla z této činnosti za příslušný kalendářní rok účastna pojištění, nezbavuje takovou osobu povinnosti platit zálohy na pojistné v době, kdy se považovala za osobu samostatně výdělečně činnou s hlavní činností.

15Ca 89/2009

V okamžiku, kdy zadavateli veřejné zakázky malého rozsahu odevzdá jeden z uchazečů zpracovanou nabídku, stávají se informace obsažené v této zpracované nabídce součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací. Zadavatel jako povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace ohledně nabídky zpracované jedním z uchazečů veřejné soutěže, vyjma dílčích informací podléhajících utajení dle tohoto zákona. Nesouhlas se zveřejněním zpracované nabídky vyslovený podle § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona jedním z uchazečů veřejné soutěže nemá relevanci s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

9 Ca 70/2009

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, neukládá provozovatelům televizního vysílání povinnost zkoumat, zda obsah vysílané reklamy na humánní léčivý přípravek zaměřené na širokou veřejnost vyhovuje zákonným požadavkům, tedy zda reklama obsahuje zřetelnou výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace (§ 5a odst. 5 citovaného zákona). Skutečnost, že provozovatelé vysílání nevznesli žádné výhrady proti odvysílání konkrétní reklamy, nemá žádný význam pro posouzení odpovědnosti zadavatele reklamy ze spáchání správního deliktu, který spočívá v porušení podmínky stanovené pro obsah reklamy v § 5a odst. 5 citovaného zákona [§ 8a odst. 2 písm. g) citovaného zákona].

44A 87/2011

Proti rozhodnutí o odložení věci podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je přípustné odvolání. Přezkoumatelné ve správním soudnictví je až rozhodnutí o odvolání.

2 As 54/2011

Rozhodnutí v pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o uzavřenou vodu, či nikoliv (§ 4 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů), není vyňato z přezkumu ve správním soudnictví.

7 As 22/2012

I. Slovo „lze II. Smyslem a účelem moderace (§ 78 odst. 2 s. ř. s.) není hledání „ideální

5 Afs 45/2011

I. Daně lze stanovit pouze na základě zákona, což se děje v rámci legislativního procesu, na základě zákonem stanoveného postupu. Pouze při dodržení zákonných podmínek lze mít za legitimní určení předmětu zdanění. Je proto zcela nepřípustné, aby předmět zdanění, tedy to, co má být zdaněno a odňato z majetkové sféry jednotlivce, bylo stanoveno jakýmkoli jiným způsobem, nadto nikoli v rámci moci zákonodárné, ale v rámci moci výkonné (tj. na základě prováděcí vyhlášky, resp. „Postupů účtování II. Pokud zákonodárce v zákoně nestanoví výslovně, co dani podléhá, resp. co je od daně osvobozeno, nebo např. které výdaje jsou daňově uznatelné a které nikoli, nelze určité plnění zdanit nebo naopak od daně osvobodit nebo výdaj pro účely stanovení základu daně uznat či vyloučit pomocí jiných nástrojů, a to zde konkrétně prostřednictvím mocí výkonnou stanovených účetních postupů (např. použití výsledkové nebo rozvahové metody účtování), které by bylo lze kdykoli měnit. Samotná skutečnost, že v důsledku účetních postupů se určitý „příjem III. Určité položky lze zaúčtovat z pohledu účetního výkaznictví, pro daňovou „uznatelnost IV. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. Samotnou změnu kurzu pod vymezení tohoto zákonného ustanovení nelze podřadit, zákon ani za pomocí legislativní techniky nestanoví, že za příjem, který má být předmětem daně, se považuje také např. rozdíl, který vznikne pouze v důsledku změny kurzu k rozvahovému dni. Samotná změna účetní metody nemůže ve svém důsledku, tj. pouhým účetním vytvořením hospodářského výsledku, určit ke zdanění „příjem V. Nerealizované kurzové rozdíly vyjadřují stav, který dosud nenastal, a je pouze simulován pro potřeby účetnictví, a to za účelem vykázání výše závazku v české měně; nelze zde proto hovořit o dosažení zisku nebo ztráty k rozvahovémudni, neboť k tomuto momentu nedochází k vlastní směně peněz, která jediná může vést k realizaci zisku, příp. ztráty. Ziskem může být pouze zhodnocení koruny vůči zahraniční měně doprovázené fyzickým tokempeněz, které je ovšem jasné až k datu uskutečnění operace (splátky, na kterou bylo vynaloženo méně českých korun). VI. Je třeba rozlišovat mezi „kurzovými rozdíly

1 As 26/2012

Ustanovení § 19b odst. 3 věty prvé zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění do 30. 6. 2010, podle něhož je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá, povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby, nebránilo tomu, aby odhad tržeb závazně určil kraj, a následně jej za svůj převzal dopravce ve vlastní nabídce učiněné v koncesním řízení. Provozování dopravy v závazku veřejné služby je podnikáním, které nemůže být prosto ekonomického rizika.

2 Afs 79/2011

I. Stavení prekluzivní lhůty pro vyměření daně podle § 41 s. ř. s. je vázáno na samotnou skutečnost zahájení soudního řízení a trvá do doby rozhodnutí soudu. Přerušení soudního řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) s. ř. s. nemá na stavení lhůty vliv. II. Náklady na pořízení zásob vynaložené v letech 1997 až 1998, ovšem uplatněné jako náklady až ve zdaňovacím období roku 2004, je oprávněn správce daně podrobit kontrole za zdaňovací období roku 2004 (§ 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Za prokázané je však musí vzít v případě, pokud pořízení zásob bylo předmětem předchozí daňové kontroly.

17A 19/2011

Ustanovení § 19 až § 26 správního řádu z roku 2004 ve znění účinném do 30. 6. 2010 výslovně nestanovila, že průkazem doručení písemnosti je doručenka, neupravovala její obsahové náležitosti ani doručence nepřiznávala důkazní sílu veřejné listiny (na rozdíl např. od § 50f a § 50g o. s. ř.). Přesto byla doručenka ve správním řízení považována za obvyklý důkazní prostředek prokazující doručení jakékoliv písemnosti jejímu adresátu. Vznikne-li o právně významném údaji na doručence důvodná pochybnost, je nezbytné takový údaj učinit předmětem dalšího šetření (dokazování). Zásadní rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou spočívá v jejich odlišné důkazní síle. Pravá veřejná listina (tj. listina skutečně pocházející od vystavitele) může být zbavena své důkazní síly jen tím, že účastník řízení tvrdí skutečnosti a nabídne důkazy, jimiž bude prokázána nepravdivost obsahu listiny (její nesprávnost). Důkazní břemeno spočívá na tom, kdo správnost veřejné listiny popírá. Naproti tomu u pravé soukromé listiny stačí formální popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být soukromou listinou prokázány.

8 As 6/2011

Rámcová úprava povinnosti fyzických osob podrobit se očkování stanovená v § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a její upřesnění ve vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, odpovídají ústavněprávním požadavkům, podle nichž povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

1 Afs 1/2012

Soudní řád správní umožňuje správnímu soudu zohlednit hledisko přiměřenosti sankce jen v situaci, kdy je soud podle § 78 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce nadán pravomocí nahradit správní uvážení a výši uložené sankce moderovat a zároveň je správním orgánem uložená sankce zjevně nepřiměřená. Prostor pro zohlednění přiměřenosti ukládané sankce podle § 78 odst. 1 s. ř. s. by byl dán pouze tehdy, pokud by vytýkaná nepřiměřenost měla kvalitu nezákonnosti, tj. v případě, že by správní orgán vybočil ze zákonných mantinelů při ukládání pokuty, jeho hodnocení kritérií pro uložení pokuty by postrádalo logiku, správní orgán by nevzal do úvahy všechna zákonná kritéria, uložená pokuta by byla likvidační apod.

7 As 36/2012

Označení „kmotr ODS

6 As 26/2010

I. V upozornění podle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, musí být skutkovými okolnostmi dostatečně konkrétně popsáno jednání provozovatele, uvedeno, které povinnosti podle tohoto zákona byly porušeny, a stanovena konkrétní lhůta k nápravě. II. Předchozí upozornění podle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je s výjimkou případů podle § 59 odst. 4 tohoto zákona nutnou podmínkou postihu za další obdobné jednání. Teprve dostane-li se provozovateli takového upozornění, lze jej za opakované jednání vykazující v podstatných rysech znaky jako to, na jehož protiprávnost byl upozorněn, postihnout.