Pokyn č. GFŘ-D-53 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně

Čl. I – Úvod

1. Pokyn stanoví obecné principy, podle nichž orgány Finanční správy České republiky postupují při stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně v částce, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň – podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla"), ve znění účinném do 19. 2. 2015, – podle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 20. 2. 2015 do 31. 12. 2021, – podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 1. 1. 2022, v souladu s principem (zásadou) proporcionality (přiměřenosti).

2. Pokyn reflektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS") a na ni navazující judikaturu krajských soudů vztahující se ke stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, kdy je třeba vždy při stanovení příslušného odvodu zvažovat okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu proporcionality mezi závažností tohoto porušení a výší za něj předepsaného odvodu.

3. Cílem pokynu je zabránit vzniku neodůvodněných rozdílů při rozhodování skutkově shodných nebo obdobných případů¹ a sjednotit správní praxi.

Čl. II – Použití pokynu

1. Pokyn se použije při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel, ve znění účinném do 19. 2. 2015, dále podle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 20. 2. 2015 do 31. 12. 2021 a podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 1. 1. 2022, pokud:

• porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel² spočívá v neoprávněném použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu³, ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých předmětné prostředky byly zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu s podmínkami vydány,
• porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel spočívá v neoprávněném použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, ke kterému došlo porušením podmínek, za kterých byly předmětné prostředky poskytnuty,
• jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. j)⁴ rozpočtových pravidel.

2. Pokyn se nepoužije, nevyplývá-li z Přílohy pokynu (dále jen „Příloha") jinak⁵, při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně, pokud:

• porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a) spočívá v neoprávněném použití peněžních prostředků státního rozpočtu, ke kterému došlo výdejem, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, či v neprokázání, jak byly předmětné prostředky použity,
• porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) spočívá v neoprávněném použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, ke kterému došlo výdejem, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím případně dohodou o poskytnutí těchto peněžních prostředků, či v neprokázání, jak byly předmětné prostředky použity,
• porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) spočívá v zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
• jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. c)⁶, e)⁷, g), h)⁸ a i)⁹ rozpočtových pravidel,
• jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. d)¹⁰ a f)¹¹ rozpočtových pravidel,
• jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. k)¹² rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 1. 1. 2022,
• jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. l)¹³ rozpočtových pravidel, ve znění účinném od 1. 1. 2022.

Čl. III – Zásadní náležitosti

1. Při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je s ohledem na příslušnou judikaturu NSS a krajských soudů nutno v každém konkrétním případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých peněžních prostředků, či ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti.

2. V Příloze pokynu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující „typy" porušení rozpočtové kázně společně se způsobem stanovení výše odvodu zohledňujícím zásadu proporcionality.

3. K „typům" porušení, která v Příloze uvedena nejsou, je rovněž nutno přistupovat v souladu se zásadou proporcionality, a to analogicky k „typům" porušení rozpočtové kázně v Příloze uvedeným.

4. Způsob stanovení výše odvodu uvedený v Příloze tohoto pokynu je závazný. Odvod za porušení rozpočtové kázně v částce vyšší či nižší, než která vyplývá z Přílohy, stanovit lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

5. V případě zjištění více jednotlivých případů porušení rozpočtové kázně¹⁴ (dále jen „jednotlivý případ"), u nichž je postupováno dle tohoto pokynu, je nutné výši odvodu stanovit explicitně za každý jednotlivý případ zvlášť, každý jednotlivý případ zvlášť odůvodnit, a částky poté sečíst. Výjimkou z tohoto postupu jsou případy vícenásobného porušení rozpočtové kázně při zadávání veřejné zakázky, kdy bude uložen odvod ve výši nejvyššího odvodu stanoveného tímto pokynem ze všech zjištěných porušení u jedné veřejné zakázky¹⁵, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu jinak.

Čl. IV – Způsoby stanovení odvodů

V Příloze tohoto pokynu je použito celkem šest různých způsobů stanovení odvodů, které je nutno rozlišovat. Každý z nich totiž představuje rozdílnou „startovací pozici" (uvažovanou výchozí sazbu odvodu) při aplikaci zásady proporcionality:

• první způsob (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení, bez fixního limitu) – „startovací pozice" je na úrovni Přílohou pokynu stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 50 %, 25 %, nebo 10 % dle konkrétního „typu" porušení); snížit sazbu odvodu je možné až tehdy, jsou-li k tomu dány důvody; příkladem: 100 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 5 %,
• druhý způsob (odvod ve výši konkrétní sazby s možností snížení, s fixním limitem) – „startovací pozice" je na úrovni stanovené konkrétní sazby (buď 25 %, nebo 10 %); snížit sazbu odvodu je možné, jsou-li k tomu dány důvody; zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní limity; příkladem: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky s možností snížení až na 10 %, nejvýše však 1 000 000 Kč,
• třetí způsob (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení, bez fixního limitu) – „startovací pozice" je na úrovni stanovené konkrétní sazby odvodu (buď 100 %, 25 %, 10 %, 5 % nebo 0,1 %); příkladem: 25 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
• čtvrtý způsob (odvod ve výši konkrétní sazby bez možnosti snížení, s fixním limitem) – „startovací pozice" je na úrovni stanovené sazby (buď 1 %, 0,25 % nebo 0,1 %); zároveň je nutné respektovat maximální absolutní či relativní limity; příkladem: 0,25 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc trvání protiprávního stavu, nejvýše však 20 000 Kč za každý výše uvedený měsíc,
• pátý způsob (odvod v rámci procentního rozmezí) – „startovací pozice" se nachází ve středu procentního rozmezí; jsou-li k tomu dány důvody, je možné sazbu odvodu jak zvýšit, tak snížit; příkladem: 25 % – 50 % z částky použité na financování předmětné veřejné zakázky,
• šestý způsob (odvod v poměrné výši) – výše odvodu bude odvislá od míry naplnění konkrétní podmínky, přičemž zde platí inverzní vztah¹⁶; příkladem: odvod v poměrné výši s ohledem na míru naplnění limitů, parametrů či indikátorů.

Čl. V – Zrušovací a přechodná ustanovení

1. Tímto pokynem se ruší Pokyn č. GFŘ-D-38 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně č. j. 74816/18/7500-30091 ze dne 6. 12. 2018.

2. Daňová řízení ve věci správy odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto pokynu se dokončí v souladu s tímto pokynem.

Čl. VI – Účinnost

Tento pokyn nabývá účinnosti šestým pracovním dnem po jeho podpisu.