Pokyn č. GFŘ-D-67 k promíjení příslušenství daně
Čl. I. Obecná ustanovení
[právní úprava] S účinností od 1. 1. 2015 byla přijata právní úprava týkající se individuálního promíjení příslušenství daně na základě zákona č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. S účinností od 1. 1. 2021 dochází k rozšíření možnosti promíjení zákonem č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Obecná právní úprava individuálního promíjení příslušenství daně je upravena v § 259 až § 259c zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí příslušenství daně podle daňového řádu.
[cíl pokynu] Generální finanční ředitelství, vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně, vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně. Současně směřuje k omezení excesivních individuálních rozhodnutí a k šetření veřejných práv daňových subjektů, zejména zákazu diskriminace a práva na řádný proces.
[čeho se pokyn netýká] Tento pokyn se netýká individuálního promíjení daně, individuálního promíjení příslušenství daně podle jiných právních předpisů a hromadného promíjení daně či příslušenství daně dle § 260 daňového řádu. Netýká se ani promíjení příslušenství daně podle zvláštních právních předpisů, které sice nese název „penále“ či „úrok z prodlení“, avšak pro jeho prominutí je stanovena zvláštní právní úprava.
I. 1. Přechodná ustanovení – kterého příslušenství daně se týká právní úprava
[penále] Dle čl. VII části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 3 lze žádat o prominutí penále vzniklého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správce daně rozhoduje o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Žádat o prominutí a prominout penále tak lze jen v případech, kde bylo penále oznámeno platebním výměrem počínaje 1. 1. 2015. Použití právní úpravy promíjení tedy závisí na datu oznámení platebního výměru, nikoli na zdaňovacím období daní.
[úroky] Dle čl. VII části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 4 lze žádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky pouze v případě úroku vzniklého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Dle bodu 5 pak platí, že od předepsání úroku z posečkané částky vzniklého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze upustit podle dosavadních právních předpisů.
[režim promíjení úroků] Režim promíjení úroků se rozpadá na dvě fáze – do 31. 12. 2014, kdy úrok z prodlení prominout nelze a při upuštění od předepsání úroku z posečkané částky je třeba postupovat dle zrušeného § 157 odst. 7 daňového řádu, a od 1. 1. 2015, kdy pro oba typy úroků je třeba použít právní úpravu § 259 až § 259c daňového řádu. Vzhledem k tomu, že úrok vzniká ex lege kontinuálně za každý den prodlení nebo posečkání, lze prominout pouze ty částky, které vznikly od 1. 1. 2015.
[příklad] Je-li např. daňový subjekt v prodlení s placením daně od 30. 9. 2014 a k úhradě daně dojde 1. 3. 2015, lze prominout částky úroků z prodlení, které vznikly v období od 1. 1. 2015 do 1. 3. 2015. Částky úroků z prodlení vzniklé do 31. 12. 2014 prominout nelze.
[pokuta dle § 250 daňového řádu] Dle čl. II bodu 13 zákona č. 283/2020 Sb. lze žádat o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádat o prominutí a prominout tuto pokutu tak lze jen v případech, kde byla oznámena platebním výměrem počínaje 1. 1. 2021.
[příslušenství dle ZSDP] Daňový řád nevylučuje možnost promíjení úroků z prodlení a penále v materiálním významu těchto příslušenství daně, které jsou ukládány v souladu s § 264 odst. 13 a odst. 14 daňového řádu a které vznikly v období od 1. 1. 2015.
I. 2. Žádost o prominutí uhrazeného příslušenství daně
Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout lze daň či příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada příslušenství daně tedy není překážkou jeho případného prominutí.
I. 3. Správní poplatek
[poplatková povinnost] Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku; žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku. Vyplývá to z bodu c) položky 1 části I Sazebníku – přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
[kumulace poplatku] Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.
[každá daň] Pod pojmem „každá daň“ je nutné chápat každý jednotlivý druh daně bez ohledu na to, zda se žádost týká jednoho nebo více zdaňovacích období nebo několika příslušenství vztahujících se ke stejnému druhu daně.
I. 4. Způsob použití pokynu
- [promíjení penále] aplikují se články II.1, II.2, III., IV.1, IV.5, V.–VII.
- [promíjení úroků] aplikují se články II.2, III., IV.2, IV.4, IV.5, V.–VII.
- [promíjení pokuty dle § 250] aplikují se články II.3, III., IV.3, IV.4, IV.5, V.–VII.
I. 5. Vztah ke generálním pardonům
Při aplikaci čl. III. a čl. IV.5 se nebere v úvahu příslušenství daně prominuté rozhodnutím dle § 260 daňového řádu.
Čl. II. Formální požadavky žádosti
II. 1. Dodržení lhůty pro podání žádosti o prominutí penále
[právní úprava] Daňový řád stanoví v § 259a odst. 3, že žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Pro posouzení dodržení této lhůty se uplatní obecná pravidla obsažená v § 35 daňového řádu. Tuto zákonnou lhůtu nelze prodloužit podle § 36 daňového řádu.
[stavení lhůty] Podle § 259a odst. 4 daňového řádu lhůta neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla, a po dobu posečkání úhrady této daně. V případech posečkání ex lege dle § 157a daňového řádu se lhůta staví po dobu od přiznání odkladného účinku žalobě soudem do právní moci soudního rozhodnutí.
[příklad] Dojde-li u některých zdaňovacích období k zastavení řízení o posečkání a u jiných k jeho povolení, běží lhůta pro podání žádosti o prominutí penále odděleně podle výsledku řízení o posečkání u jednotlivých daní.
II. 2. Úhrada daně v případě podání žádosti o prominutí penále a úroků
[penále] Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla, viz § 259a odst. 1 daňového řádu.
[úroky] Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož prodlení úrok vznikl, viz § 259b odst. 1 daňového řádu.
[posouzení] Splnění této podmínky se zkoumá ke dni vydání rozhodnutí ve věci žádosti o prominutí příslušenství daně; k tomuto dni již musí být daň zcela zaplacena.
II. 3. Podání daňového tvrzení v případě podání žádosti o prominutí pokuty dle § 250
Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným, viz § 259aa odst. 1 daňového řádu. Tato podmínka se posuzuje ke dni vydání rozhodnutí.
Čl. III. Meritorní posouzení – prvotní úvaha
[co se zkoumá] Splní-li žádost formální požadavky, správce daně nejprve posuzuje, zda lze vůbec žádosti vyhovět. V této fázi se nezkoumá rozsah prominutí, ale samotná možnost prominutí.
[právní úprava] Podle § 259c odst. 2 daňového řádu není prominutí možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.
[pojem závažnost] Závažnost musí být v konkrétním případě dostatečně odůvodněna. Nemusí jít jen o jednorázové intenzivní porušení; závažným porušením může být i opakované méně závažné porušování předpisů.
III. 1. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů
Za závažné porušení bude považována zejména situace, kdy osoba, u níž se test provádí:
- je nebo byla nespolehlivým plátcem dle § 106a nebo nespolehlivou osobou dle § 106aa zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
- byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu,
- prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u nichž existovala důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen,
- porušila své zákonné povinnosti tak, že došlo k vyměření nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani nebo ke stanovení daně sjednáním,
- opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění byla vyzvána správcem daně; za opakovanost se považují alespoň 2 případy během dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
- porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, způsobem, za který jí byla pravomocně uložena pokuta,
- je osobou, jíž byla uložena pokuta za delikt dle daňových nebo účetních předpisů s horní hranicí alespoň 250 000 Kč,
- nevede nebo nevedla řádně evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně,
- jinak závažně ohrožuje nebo porušuje řádný výkon správy daní.
Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli z uvedených situací. Správce daně přitom zohlední i objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, například živelní pohromy nebo závažné zdravotní důvody.
III. 2. Osoby, u nichž se posuzuje naplnění kritérií dle § 259c odst. 2 daňového řádu
Je-li žadatelem fyzická osoba, zkoumá se naplnění vylučující podmínky u samotné fyzické osoby a u všech právnických osob, ve kterých je nebo byla v uplynulých 3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu.
Je-li žadatelem právnická osoba, zkoumá se naplnění vylučující podmínky u samotné právnické osoby, u jejího statutárního orgánu a u dalších právnických osob, jejichž statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu je nebo byla v předcházejících 3 letech tato právnická osoba nebo její statutární orgán či jeho člen.
Čl. IV. Meritorní posouzení – rozsah prominutí
Pokud správce daně dospěje k závěru, že příslušenství daně lze prominout, posuzuje následně rozsah prominutí podle druhu příslušenství a kritérií stanovených tímto pokynem.
IV. 1. Rozsah součinnosti – penále
Pro posouzení rozsahu prominutí penále existují dvě kritéria: součinnost daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední dle § 259a odst. 2 daňového řádu a četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1 daňového řádu. Penále lze prominout do výše 75 %.
| Druh porušení povinnosti daňového subjektu | Procentuální ohodnocení |
|---|---|
| Daňový subjekt nereagoval na výzvu k odstranění pochybností dle § 89 daňového řádu. | -90 % |
| Daň byla stanovena podle pomůcek dle § 98 daňového řádu bez součinnosti daňového subjektu. | -100 % |
| Daňový subjekt na výzvu správce daně nepředložil všechny požadované doklady. | -20 % |
| Daňový subjekt alespoň 2x během daňové kontroly nereagoval včas na výzvu správce daně podle § 92 odst. 4 daňového řádu. | -30 % |
| Daňový subjekt neumožnil provedení místního šetření (§ 82 odst. 1 a 2, § 86 odst. 4 daňového řádu). | -30 % |
| Daňový subjekt prokazatelně zatajil důkazní prostředky (§ 86 odst. 3 písm. e) daňového řádu). | -100 % |
| Daňový subjekt předložil prokazatelně pozměněné nebo padělané doklady. | -100 % |
IV. 2. Ospravedlnitelný důvod prodlení – úroky
Pro posouzení rozsahu prominutí úroku existují tři kritéria: ospravedlnitelný důvod prodlení dle § 259b odst. 2 daňového řádu, ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku dle § 259b odst. 3 a četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1. Úrok lze prominout až do výše 100 %.
| Ospravedlnitelný důvod prodlení | Procentuální ohodnocení |
|---|---|
| Původní platba daně byla omylem vykonána na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně a nejde o nejasnou platbu. | 100 % |
| Nepříznivý zdravotní stav daňového dlužníka zabránil plnit daňové povinnosti. | 100 % |
| Jsou sankciovány pozdní platby zálohové povinnosti a celková daňová povinnost nevznikne nebo je nižší než úhrn záloh. | 70 % |
| Daňovému subjektu byla posečkána úhrada daně, k níž se váže úrok z posečkané částky. | 20 % |
| Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou. | 100 % |
| Úrok z prodlení byl předepsán u daně z převodu nemovitostí nebo daně z nabytí nemovitých věcí při chybně vyhotoveném znaleckém posudku. | 90 % |
| Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného bez výzvy správce daně. | 20 % |
| Úrok z prodlení vznikl na dani z nemovitých věcí či dani z nabytí nemovitých věcí za podmínek uvedených v pokynu, zejména při úhradě daně v náhradní lhůtě nebo do 30 dnů od podání tvrzení. | 20 % |
| Prodlení s úhradou daně činilo maximálně 15 kalendářních dnů ode dne původní splatnosti. | 30 % |
| Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. | 100 % |
| Úrok z prodlení vznikl právnické osobě z důvodu dočasné neexistence statutárního orgánu po úmrtí jediného společníka, který byl zároveň jediným statutárním orgánem. | 100 % |
| Úrok z prodlení vznikl na základě doměření daně, kdy původní tvrzení vycházelo z nesprávného potvrzení vydaného orgánem veřejné moci odlišným od Finanční správy. | 100 % |
| Úrok z prodlení vznikl plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při opravě zálohy či bonusu z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně vyživovanému dítěti za podmínek stanovených pokynem. | 100 % |
| Úrok z prodlení vznikl poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob při zpětném přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně vyživovanému dítěti za podmínek stanovených pokynem. | 100 % |
| Daňový subjekt podal ve lhůtě přihlášku k registraci k DPH, avšak registrační řízení trvalo i v den splatnosti daně a daň byla uhrazena nejpozději do 15 pracovních dnů po právní moci rozhodnutí o registraci. | 90 % |
| V poslední den lhůty nebyl funkční daňový portál Finanční správy a Finanční správa tuto nefunkčnost oznámila; daňové tvrzení a úhrada následovaly bezodkladně po zprovoznění. | 100 % |
IV. 3. Ospravedlnitelný důvod prodlení – pokuta dle § 250
Pro posouzení rozsahu prominutí pokuty existují tři kritéria: ospravedlnitelný důvod prodlení dle § 259aa odst. 2 daňového řádu, ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost vzniklé pokuty dle § 259aa odst. 3 a četnost porušování povinností při správě daní dle § 259c odst. 1. Pokutu lze prominout až do výše 100 %.
| Ospravedlnitelný důvod prodlení s podáním | Procentuální ohodnocení |
|---|---|
| Nepříznivý zdravotní stav zabránil plnit daňové povinnosti. | 100 % |
| Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou. | 100 % |
| V poslední den lhůty nebyl funkční daňový portál Finanční správy a podání bylo učiněno bezodkladně po zprovoznění. | 100 % |
| V poslední den lhůty nebyl funkční systém datových schránek a podání bylo učiněno bezodkladně po zprovoznění. | 100 % |
| Prodlení u právnické osoby vzniklo z důvodu dočasné neexistence statutárního orgánu po úmrtí jediného společníka, který byl zároveň jediným statutárním orgánem. | 100 % |
| Pokuta vznikla při přechodu daňové povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví. | 25 % |
| V předcházejících 5 po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích nevznikla povinnost podat daňové tvrzení na dotčené dani. | 75 % |
| Povinnost podat daňové tvrzení na dani z nemovitých věcí vznikla v důsledku vlastnictví nemovité věci deklarovaného zpětně s účinky ex tunc. | 100 % |
| Změna okolností rozhodná pro stanovení daně z nemovitých věcí byla způsobena pouze revizní či jinou obdobnou činností katastrálního úřadu. | 90 % |
| Daňový subjekt podal ve lhůtě přihlášku k registraci k DPH, registrační řízení však trvalo i v poslední den lhůty pro podání tvrzení a podání následovalo do 15 pracovních dnů po právní moci rozhodnutí o registraci. | 90 % |
| K opožděné registraci k DPH došlo z důvodu nepříznivého zdravotního stavu daňového subjektu a tvrzení bylo podáno do 15 pracovních dnů po právní moci rozhodnutí o registraci. | 100 % |
| Na DPH bylo omylem podáno přiznání za čtvrtletní zdaňovací období namísto měsíčního, a to v prvních třech měsíčních obdobích bezprostředně navazujících na předchozí čtvrtletní období. | 75 % |
| Daňové tvrzení bylo podáno opožděně, nicméně daň byla v době původní či náhradní splatnosti zcela uhrazena. | 70 % |
| Prodlení s podáním daňového tvrzení činilo maximálně 15 kalendářních dnů. | 70 % |
| Pokuta vznikla při opožděném podání daňového tvrzení podaném bez výzvy správce daně. | 50 % |
IV. 4. Ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost – úroky, pokuta dle § 250
Podle § 259b odst. 3 a § 259aa odst. 3 daňového řádu správce daně při posouzení rozsahu prominutí zohlední, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku nebo vzniklé pokuty. Toto kritérium může zvýšit procentní ohodnocení zjištěné dle čl. IV.2 nebo IV.3.
| Výše příjmu daňového subjektu | Procentuální ohodnocení |
|---|---|
| do dvanáctinásobku minimální mzdy | 50 % |
| dvanáctinásobek až dvacetičtyřnásobek minimální mzdy | 40 % |
| dvacetičtyřnásobek až čtyřicetiosminásobek minimální mzdy | 30 % |
Dalším důvodem pro zvýšení je existence důvodu k posečkání podle § 156 daňového řádu, která zakládá zvýšení o 50 %. Pokud jsou splněny důvody podle více bodů, procentní výše se sčítá.
IV. 5. Četnost porušování povinností při správě daní – penále, úroky, pokuta dle § 250
Podle § 259c odst. 1 daňového řádu správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní. Jde o kritérium, které může snížit výsledek výpočtu podle čl. IV.1 až IV.4.
| Druh porušení povinnosti daňového subjektu | Procentuální ohodnocení |
|---|---|
| Ke dni vydání rozhodnutí eviduje správce daně vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení uvedený na exekučním příkazu nebo starší 6 měsíců. | -50 % |
| V posledních třech letech měl daňový subjekt více než jeden daňový nedoplatek, vůči němuž správce daně zahájil daňovou exekuci. | -50 % |
| V posledních třech letech byla alespoň dvakrát pravomocně stanovena daň podle pomůcek dle § 98 daňového řádu bez součinnosti daňového subjektu. | -50 % |
| V posledních třech letech byla alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. | -50 % |
| V posledních třech letech byla alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu. | -50 % |
| V posledních třech letech byla alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. | -50 % |
Správce daně při posuzování tohoto kritéria nebere v úvahu nedoplatky na stejné nebo jiné dani vyvěrající ze stejného skutkového základu a u bodu 6 ani pokuty prominuté generálním pardonem či individuálním rozhodnutím z objektivního důvodu nezávislého na vůli daňového subjektu.
Čl. V. Procesní ustanovení
[žádost a příslušnost] O prominutí příslušenství daně rozhoduje správce daně na základě žádosti daňového subjektu podané u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně, k níž se váže příslušenství, jehož prominutí je žádáno, v době podání žádosti.
[předmět řízení] Správce daně není vázán návrhem daňového subjektu ohledně rozsahu prominutí a může prominout více nebo méně, než je žádáno.
[z čeho správce daně čerpá] Správce daně vychází zejména z podkladů v daňovém spise, z informací v systému ADIS, z tvrzení uvedených v žádosti a z dokladů připojených daňovým subjektem.
[důkazní břemeno daňového subjektu] Pokud daňový subjekt své tvrzení v žádosti nedoloží a správce daně nemá tvrzení podloženo obsahem spisu, nese daňový subjekt riziko negativního rozhodnutí.
[dokdy lze prominout] K prominutí příslušenství daně může dojít do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i po jeho úhradě, viz § 259 odst. 2 daňového řádu.
V. 1. Rozhodnutí
[specifikace příslušenství] Ve všech rozhodnutích týkajících se promíjení příslušenství daně musí být přesně specifikováno příslušenství, o němž se rozhoduje. Penále a pokuta musí být určeny platebním výměrem, úrok z prodlení určením daně, zdaňovacího období a rozhodnutí, kterým byla daň stanovena, a úrok z posečkané částky rozhodnutím, na jehož základě bylo posečkáno nebo povoleny splátky.
V. 1. A. Rozhodování mimo meritum věci
- řízení se zastaví podle § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., pokud není zaplacen správní poplatek,
- řízení se zastaví podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, pokud se žádost týká příslušenství, na které se právní úprava promíjení nevztahuje,
- řízení se zastaví podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud ke dni rozhodnutí není uhrazena daň, nebylo podáno daňové tvrzení, byla žádost o prominutí penále podána po lhůtě, nebo byla nová žádost podána dříve než po 60 dnech od oznámení zamítavého rozhodnutí,
- žádost se odloží, pokud nová žádost podaná po 60 dnech neobsahuje jiné důvody než původní žádost.
V. 1. B. Meritorní rozhodnutí
Rozhodnutí se vydává na základě záznamu komise dokumentujícího průběh jednání k jednotlivému projednávanému případu rozhodování o prominutí.
Rozhodnutí se vydává ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně. Lhůta se staví v případech žádosti o stanovisko podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory.
Procentní sazba promíjené částky i částka k prominutí se zaokrouhlují nahoru.
Pokud bude rozhodnutím poskytnuta podpora de minimis, musí být součástí výroku údaj o poskytnutí podpory de minimis, její výši a přímo použitelný předpis EU.
V odůvodnění rozhodnutí správce daně uvede zejména závěry o tom, zda daňový subjekt unesl své břemeno tvrzení, zda jsou tvrzení řádně doložena, jak byla posouzena zákonná kritéria dle § 259a až § 259c daňového řádu, a případně údaje o veřejné podpoře.
[opravné prostředky] Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky, viz § 259 odst. 4 daňového řádu.
Čl. VI. Přechodná a zrušovací ustanovení
[zrušující ustanovení] Tímto pokynem se ruší Pokyn č. GFŘ-D-58 k promíjení příslušenství daně, č. j. 49837/22/7700-10123-050167 ze dne 23. 11. 2022.
[přechodné ustanovení] Žádosti o prominutí příslušenství daně doručené správci daně přede dnem účinnosti tohoto pokynu, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto pokynu, se posoudí podle tohoto pokynu.
Čl. VII. Účinnost
Tento pokyn nabývá účinnosti 1. 3. 2025.