10
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 6. prosince 1993,
kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních
Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1991 Sb., zákona České národní rady č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška stanoví způsob zřizování pasivních protivýbuchových uzávěr na uhelných a lignitových dolech s nebezpečím výbuchu uhelného nebo lignitového prachu.
§ 2
Výklad pojmů
(1) Pasivní protivýbuchová uzávěra je zařízení v dlouhých důlních dílech určené k zabránění přenosu výbuchu uhelného prachu rozmetáním hasicího prostředku, v daném případě inertního prachu nebo vody do profilu důlního díla tlakovou vlnou výbuchu. Podle použitého hasicího prostředku rozlišujeme protivýbuchové uzávěry prachové nebo vodní.
(2) Prachová protivýbuchová uzávěra je tvořena řadou přehrad rozmístěných ve stanovených vzdálenostech v profilu dlouhého důlního díla kolmo k jeho ose. Na nich je uložen inertní prach, jehož hmotnost je závislá od průřezu důlního díla. Rovněž je stanovena nejmenší délka celé protivýbuchové uzávěry.
(3) Protivýbuchové vodní uzávěry se rozlišují podle způsobu rozmístění přehrad v důlním díle na soustředěné nebo dělené.
(4) Protivýbuchová vodní uzávěra soustředěná je tvořena řadou přehrad rozmístěných ve stanovených vzdálenostech v profilu důlního díla kolmo k jeho ose. Na nich je uložen nebo zavěšen takový počet korýtek naplněných vodou, aby byl dodržen její stanovený objem odvozený od průřezu důlního díla. Rovněž je stanovena nejmenší a největší délka celé protivýbuchové uzávěry.
(5) Protivýbuchová vodní uzávěra dělená je tvořena skupinami přehrad rozmístěných ve stanovených vzdálenostech v profilu důlního díla kolmo k jeho ose. Na nich je uložen nebo zavěšen takový počet korýtek naplněných vodou, aby byl dodržen stanovený objem vody. Objem vody ve skupině přehrad se určí podle objemu důlního díla mezi skupinami korýtek. Nepřímo je stanovena pouze nejmenší délka celé dělené uzávěry, která je odvozena od požadavku dodržení stanoveného objemu vody ve všech skupinách přehrad v závislosti na průměrném průřezu důlního díla. Horní hranice její délky není stanovena.
(6) Přehradou protivýbuchové uzávěry se rozumí rozmístění hasicího prostředku v příčném profilu důlního díla ke splnění účelu protivýbuchové uzávěry, to je zabránění přenosu výbuchu uhelného prachu. Základním prvkem přehrady je zpravidla nosná konstrukce sahající od jednoho boku důlního díla k druhému boku, na které je volně uložen buď inertní prach, nebo jsou položena nebo zavěšena korýtka s vodou. Součástí přehrady u vodních protivýbuchových uzávěr jsou i korýtka s vodou umístěná v jiných částech příčného profilu důlního díla za účelem lepšího vykrytí celého profilu.
§ 3
Určení druhu a konkrétního provedení protivýbuchové uzávěry
V technologickém postupu1) pro vedení důlních děl musí být konkrétně zpracován způsob ochrany proti přenosu výbuchu uhelného prachu pomocí protivýbuchových uzávěr. Profil důlního díla musí být určen tak, aby vzhledem k předpokládanému rozmístění výstroje dopravního a strojního zařízení, luten a prostoru pro chůzi byla ustanovení této vyhlášky dodržena. Obdobně musí být zpracován způsob ochrany proti přenosu výbuchu uhelného prachu pomocí protivýbuchových uzávěr pro důlní díla již vyražená, pokud vznikne povinnost tyto uzávěry v důlním díle rozmístit.
ČÁST DRUHÁ
PRACHOVÉ PROTIVÝBUCHOVÉ UZÁVĚRY
§ 4
Místo pro postavení prachové protivýbuchové uzávěry
(1) Prachové protivýbuchové uzávěry (dále jen „prachová uzávěra“) se nesmí zřizovat v místech, kde stéká voda ze stropu, v blízkosti křižovatek, ostrých zatáček a v úsecích důlních děl s většími změnami průřezu proti průměrnému průřezu důlního díla, v němž se má uzávěra zřídit.
(2) Pro stanovení průměrného průřezu důlního díla je rozhodující úsek důlního díla, v němž je prachová uzávěra umístěna, a úseky navazující na tento úsek v obou směrech. Délka navazujících úseků se rovná délce prachové uzávěry. Průměrný průřez se vypočítá jako průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed této uzávěry a na obou koncích navazujících úseků.
(3) Jestliže je nutné zvětšení průřezu důlního díla, aby se získala dostatečná výška pro umístění prachové uzávěry, musí se tak provést z každé její strany na vzdálenost, která se rovná alespoň délce této uzávěry.
(4) V prostoru před a za prachovou uzávěrou na vzdálenost rovnající se její délce nesmějí být překážky, které podstatně zmenšují světlý průřez důlního díla.
§ 5
Stanovení hmotnosti inertního prachu v prachové uzávěře
(1) Hmotnost inertního prachu uloženého na přehradách prachové uzávěry musí být určena tak, aby na 1 m2 průměrného průřezu důlního díla připadlo nejméně 400 kg inertního prachu.
(2) Hmotnost inertního prachu navršeného na přehradě lze přibližně vypočítat podle vzorce
G=67 . b2 3 a-b,
kde G je hmotnost inertního prachu na přehradě v kg,
a délka přehrady v metrech,
b šířka přehrady v metrech.
§ 6
Konstrukce přehrad prachové uzávěry
(1) Konstrukce přehrady prachové uzávěry musí zajišťovat její snadné převržení v případě výbuchu. Proto se její části nesmí dohromady sbíjet a výstroj důlního díla nesmí být na překážku jejímu rozmetání. Současně však musí být dostatečně stabilní proti nárazům při dopravě, trhací práci a podobně.
(2) Přehrada prachové uzávěry má tyto části:
a) nosné podstavce - zpravidla dřevěné hranoly pevně uchycené na výztuž důlního díla tak, aby byly vždy umístěny pod úrovní uzávěry. Každá přehrada musí mít samostatné podstavce podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky, obrázek č. 4,
b) příčné nosníky - zpravidla hranoly nebo fošny položené na nosné podstavce v patřičné vzdálenosti od sebe kolmo k ose důlního díla. Jako nosníků se nesmí používat kolejnic, vyrovnaných oblouků ocelové výztuže a podobně,
c) destičky - volně položené dřevěné desky na příčné nosníky tvořící stůl přehrady pro navršení inertního prachu. Destičky o šířce maximálně 20 cm se kladou volně vedle sebe napříč k nosníkům, nesmí však do sebe zapadat, aby prach nebyl shozen jako celek, ale rozmetán. Destičky musí přečnívat nosník na každé straně u lehkých přehrad o minimálně 10 cm, u těžkých přehrad o minimálně 13 cm podle přílohy č. 1, obrázek č. 1 a 2.
(3) Přehrady se staví v poloze vodorovné a kolmo na osu důlního díla.
(4) Délka každé přehrady musí být taková, aby sahala od jednoho boku důlního díla k druhému. Nosníky a destičky se nesmí v žádném místě dotýkat výztuže a výstroje.
§ 7
Druhy přehrad prachové uzávěry
(1) Podle šířky přehrady a v důsledku toho hmotnosti navršeného inertního prachu se rozlišují:
a) přehrady lehké o šířce 35 cm. Hmotnost prachu na přehradě je cca 23 kg na 1 bm její délky podle přílohy č. 1, obrázek č. 1,
b) přehrady těžké o šířce 50 cm. Hmotnost prachu na přehradě je cca 45 kg na 1 bm její délky podle přílohy č. 1, obrázek č. 2,
c) přehrady těžké dvojité, kde prach je rozložen z poloviny na jedné a z poloviny na druhé přehradě tak, aby se navršení prachu překrývalo v ose důlního díla po délce 30 až 35 cm podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky. Těchto přehrad se používá v důlních dílech, kde délka přehrad je větší než 3 m, takže zátěž přehrady inertním prachem je tak veliká, že není zaručeno správné rozmetání přehrady tlakovou vlnou výbuchu.
(2) V širokých průřezech důlních děl, kde by hmotnost inertního prachu mohla způsobit případné prohnutí příčných nosníků, smějí se uchytit nosníky uprostřed drátem nebo řetízkem ke stropní části důlní výztuže.
§ 8
Celkové složení a délka prachové uzávěry
(1) Prachová uzávěra se staví jako uzávěra soustředěná. Její celková délka nesmí být menší než 40 m.
(2) Prachová uzávěra sestává z jednotlivých přehrad, na nichž je uložen inertní prach. Počet přehrad se určuje podle požadované hmotnosti inertního prachu v celé prachové uzávěře.
(3) Vzdálenost mezi jednotlivými přehradami je 1,5 m až 2 m. Jen výjimečně, kde poměry nedovolují dodržení této vzdálenosti podle přílohy č. 1, obrázek č. 3, může být tato vzdálenost zkrácena na 1 m.
(4) Přehrady prachové uzávěry se umísťují v horní třetině světlého průřezu důlního díla, přičemž musí každá přehrada krýt alespoň 65 % maximální šířky světlého průřezu důlního díla.
(5) První a poslední 2 až 3 přehrady jsou lehké (o šířce 35 cm), ostatní jsou těžké (o šířce 50 cm) podle přílohy č. 1, obrázek č. 3. Stejně se postupuje, je-li prachová uzávěra zhotovena z dvojitých přehrad.
§ 9
Sypání inertního prachu a jeho výměna
(1) Inertní prach na přehradách musí být volně navršen a nesmí být udusán. Usadí-li se na navršeném inertním prachu viditelná vrstva uhelného prachu, musí být odstraněna a inertní prach do stanovené hmotnosti doplněn.
(2) Zvlhne-li inertní prach a přestane-li být rozviřitelný, musí se vyměnit. Při jeho výměně se nejdříve zřídí nadpočetná přehrada s navršením nezávadného inertního prachu, a pak se postupně vymění nevyhovující prach na jednotlivých přehradách. Během výměny musí být v uzávěře stále předepsaný počet přehrad s navršeným inertním prachem. Obdobně se musí postupovat i při opravách poškozených přehrad.
§ 10
Přemisťování prachové uzávěry
Má-li se prachová uzávěra přemístit, může se s rozebíráním staré uzávěry začít až po postavení nové prachové uzávěry.
ČÁST TŘETĺ
VODNĺ PROTIVÝBUCHOVÉ UZÁVĚRY
DÍL PRVNĺ
SPOLEČNÁ USTANOVENĺ
§ 11
Korýtka
(1) Pro stavbu vodních protivýbuchových uzávěr (dále jen „vodní uzávěra“) se smí použít pouze korýtek, která jsou pro tento účel schválena zkušebnou určenou Českým báňským úřadem.2) Zkušebna současně stanoví závazné pokyny pro používání daného typu korýtka.
(2) Na každém korýtku musí být výrobcem označen jeho obsah a výška hladiny odpovídající tomuto obsahu. Výška hladiny v korýtku se musí dát snadno kontrolovat.
(3) Pro omezení odpařování vody z korýtka se může použít poklop. Pokud není poklop použit, musí se počítat s objemem korýtka o 10 % nižším, než je objem stanovený výrobcem.
§ 12
Plnění korýtek vodou
(1) Korýtka vodní uzávěry musí být stále naplněna nejméně takovým objemem vody, který odpovídá příslušnému znaku na korýtku.
(2) Korýtka se plní nebo doplňují vodou buď pomocí hadice napojené na důlní vodovod, nebo centrálně pomocí potrubí opatřeného otvory umístěného nad korýtky. Toto potrubí nesmí bránit správné funkci vodní uzávěry.
(3) Je-li pod korýtky trolejové vedení, musí být chráněno stříškou, která zabrání stékání vody na toto vedení. Při plnění nebo doplňování korýtek vodou musí být v trolejovém vedení vypnut elektrický proud.
§ 13
Vykrytí profilu důlního díla přehradou
(1) Korýtka v přehradě vodní uzávěry se umísťují v horní třetině světlého průřezu důlního díla, přičemž musí krýt alespoň 50 % maximální šířky světlého průřezu důlního díla o ploše do 15 m2 a alespoň 60 % maximální šířky průřezů větších. Výstroj důlního díla nesmí bránit účinnému rozptýlení vody do profilu důlního díla. Pokud výstroj důlního díla neumožňuje rozmístění korýtek v jedné rovině, mohou být korýtka rozmístěna ve více rovinách. Příklad uveden v příloze č. 2 této vyhlášky, obrázek č. 2 a 5.
(2) K vykrytí volných prostorů, zejména na bocích důlního díla, se použije korýtek uložených na nosičích. Příklad uveden v příloze č. 2, obrázek č. 3.
(3) Korýtka v každé přehradě se musí umístit tak, aby se nedotýkala výztuže nebo boku důlního díla, výstroje ani navzájem. Součet mezer mezi jednotlivými korýtky a korýtky a boky důlního díla nesmí být větší než 150 cm, přičemž žádná mezera nesmí být větší než 50 cm. Pokud jsou korýtka umístěna v různých rovinách, týkají se údaje o mezerách vzdáleností mezi svislými rovinami proloženými okraji korýtek. Příklad uveden v příloze č. 2, obrázek č. 3.
(4) Dna korýtek umístěných na nosné konstrukci v horní třetině důlního díla nesmí být nad počvou výše než 2,5 m. Pod touto částí přehrady musí být zachována předepsaná volná výška pro chůzi a dopravu. V průřezech, kde je nad korýtky volný prostor vyšší než 1,5 m, umístí se v tomto prostoru další přehrada, pro kterou platí odstavec 3. Příklad uveden v příloze č. 2, obrázek č. 2 a 4.
(5) Pokud je vzdálenost mezi spodní větví pásového dopravníku a počvou větší než 0,75 m, musí být v tomto prostoru v místě každé přehrady nejméně jedno korýtko s vodou. Voda v tomto korýtku se nezapočítává do celkového objemu vody ve vodní uzávěře.
§ 14
Umístění korýtek v přehradě
(1) Korýtka v přehradě mohou být
a) volně položena na nosníky nebo v případě jednoho korýtka na nosič,
b) zavěšena za svůj horní okraj v nosných rámech.
(2) V přehradě mohou být používána korýtka volně položená i zavěšená.
(3) Nosníky, nosiče a rámy se kladou vodorovně, kolmo k podélné ose důlního díla.
(4) Korýtka se
a) kladou nebo zavěšují svou delší stranou kolmo k podélné ose důlního díla - uložení nebo zavěšení příčné,
b) kladou nebo zavěšují svou delší stranou rovnoběžně s podélnou osou důlního díla - uložení podélné.
(5) Na jedné nosné konstrukci mohou být korýtka položena podélně i příčně (kombinovaný způsob), pokud zkušebna pověřená Českým báňským úřadem2) nestanoví při schvalování korýtek jinak.
§ 15
Nosné konstrukce pro korýtka
(1) Nosné díly, kterými jsou rámy, nosníky a jejich podstavce, nosiče, držáky a jejich ukotvení, musí být dostatečně pevné, aby nedocházelo k jejich nebezpečným průhybům při naplnění korýtek vodou. V širokých průřezech důlních děl, kde by případné prohnutí nosníků nebo rámů mohlo způsobit posun korýtek nebo vylévání vody z nich, dovoluje se uchycení nosníků nebo rámů uprostřed drátem nebo řetízkem ke stropní části důlní výztuže.
(2) Nosná konstrukce pro volně položená korýtka sestává zpravidla z nosníku zhotoveného z fošny nebo dvou hranolů volně položených na nosné podstavce, které musí být pevně uchycené přímo nebo pomocí držáků na horninu nebo výztuž důlního díla.
(3) U korýtek uložených příčně na nosnou konstrukci nesmí šířka nosníku, popřípadě vzdálenost mezi vnějšími hranami dvou hranolů umístěných vedle sebe překročit šířku dna korýtka. U korýtek uložených podélně nesmí být šířka nosníku větší než 2/3 délky dna korýtka. U kombinovaného uložení je možno podélně uložená korýtka podložit. Styčná plocha nosníku s dnem korýtka však musí být dostatečně velká, aby nedocházelo k deformaci dna korýtka po jeho naplnění vodou.
(4) Nosiče jednotlivých korýtek sestávají zpravidla ze dvou hranolů nebo fošny nehybně upevněných přímo nebo pomocí držáků na výstroj, výztuž nebo horninu na boku chodby. Korýtka se na nosiče kladou podélně nebo příčně.
(5) Nosné rámy pro zavěšení korýtek sestávají ze dvou rovnoběžných nosníků zhotovených z dřevěných hranolů, profilové oceli, trubek, popřípadě teleskopicky zasouvatelných, spolu pevně spojených kolmými příčkami zpravidla na obou koncích, které zajišťují jejich stálou vzdálenost. Stěny korýtek nesmí být nosným rámem zakryty na větší výšku než 6 cm.
(6) Nosné rámy se nehybně upevňují pomocí držáků nebo přímo na výztuž nebo na horninu důlního díla.
DÍL DRUHÝ
VODNÍ UZÁVĚRY SOUSTŘEDĚNÉ
§ 16
Objem vody ve vodní uzávěře soustředěné a její délka
(1) Objem vody ve vodní uzávěře soustředěné se stanoví tak, aby připadalo nejméně 200 l na každý m2 průměrného průřezu důlního díla, v němž je tato uzávěra umístěna.
(2) Pro stanovení průměrného průřezu důlního díla je rozhodující úsek důlního díla, v němž je vodní uzávěra soustředěná umístěna, a úseky navazující na tento úsek v obou směrech. Délka každého navazujícího úseku je 25 m. Průměrný průřez se vypočítá jako průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed této uzávěry a na obou koncích navazujících úseků.
(3) Vodní uzávěra soustředěná se skládá z potřebného počtu přehrad, ve kterých jsou umístěna korýtka naplněná vodou. Vzdálenost mezi korýtky na sousedních přehradách je 1 m až 3 m, celková délka vodní uzávěry soustředěné musí být nejméně 25 m, nejvíce 40 m.
(4) Celkový objem vody ve vodní uzávěře soustředěné musí být rovnoměrně rozdělen po délce této uzávěry tak, aby připadalo nejméně 5 l vody na každý m3 objemu úseku důlního díla, v němž je tato uzávěra postavena.
§ 17
Místo pro postavení vodní uzávěry soustředěné a jeho úprava
(1) Vodní uzávěra soustředěná se staví pokud možno v přímém úseku důlního díla. V prostoru před a za touto uzávěrou na vzdálenost 25 m nesmí být překážky, které podstatně zmenšují světlý průřez důlního díla.
(2) Jestliže je nutné zvětšit průřez důlního díla, aby se získala dostatečná výška pro postavení vodní uzávěry soustředěné, musí se tak provést z každé její strany na vzdálenost alespoň 25 m.
§ 18
Přemisťování vodní uzávěry soustředěné
Má-li se vodní uzávěra soustředěná přemístit, musí být dříve, než se začne rozebírat stará uzávěra, postavena uzávěra nová.
DÍL TŘETÍ
VODNÍ UZÁVĚRY DĚLENÉ
§ 19
Složení vodní uzávěry dělené
Vodní uzávěra dělená se skládá ze skupin přehrad s korýtky naplněnými vodou, které jsou rozmístěny průběžně v dlouhém důlním díle podle přílohy č. 2, obrázek č. 1. Vzdálenost mezi skupinami přehrad musí být taková, aby byl dodržen stanovený objem vody mezi skupinami přehrad, nejvíce však 30 m.
§ 20
Objem vody ve skupině přehrad s korýtky
V každé skupině přehrad musí být tolik korýtek stále naplněných takovým objemem vody v litrech, kolik činí objem důlního díla m3 k sousední skupině přehrad. Výpočet se provede pro úseky v obou směrech a podle vyšší hodnoty se určuje objem vody ve skupině přehrad. Vzdálenost mezi okraji korýtek mezi přehradami musí být alespoň 1,2 m. Skupina přehrad smí být v důlním díle rozmístěna v délce maximálně 4 m, měřeno mezi vnějšími okraji korýtek skupiny.
§ 21
Nejmenší objem vody ve vodní uzávěře dělené
Za vodní uzávěru dělenou se považuje teprve taková uzávěra, ve které je ve skupinách přehrad tvořících dělenou uzávěru objem vody v korýtkách nejméně 200 l na každý m2 průměrného světlého průřezu důlního díla, v němž je dělená uzávěra postavena. Průměrný průřez se vypočítá jako aritmetický průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed a na koncích dělené uzávěry.
§ 22
Přechod z vodní uzávěry dělené na soustředěnou a naopak
(1) Při změně vodní uzávěry dělené na soustředěnou a naopak musí být přechod proveden tak, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší než 30 m.
(2) Obdobný přechod z vodní uzávěry dělené na prachovou a naopak není dovolen.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
§ 24
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
Příloha č. 1
Obr. 1 Lehká prachová přehrada
a - délka přehrady v cm
b - šířka přehrady v cm
Obr. 2 Těžká prachová přehrada
Obr. 3 Schéma rozložení přehrad v prachové uzávěře
Obr. 4 Příklad upevnění podstavců na ocelovou výztuž
Obr. 5 Přehrada prachové uzávěry - příklad umístění v důlním díle
Příloha č. 2
Obr. 1 Schéma dělené protivýbuchové vodní uzávěry
Obr. 2 Příklad umístění korýtek ve velkých světlých průřezech
Obr. 3 Příklad umístění korýtek ve světlém průřezu
Obr. 4 Příklad umístění korýtek ve světlém průřezu
Obr. 5 Příklad umístění korýtek ve světlém průřezu
Příloha č. 3
a - délka přehrady v cm
b - šířka přehrady v cm
Dvojitá těžká přehrada
1) § 39 odst. 1, § 43 odst. 2 a 3 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů.