100
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti
ze dne 5. března 1993
o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 95 odst. 2 a § 123 odst. 2 písm. b) a odst. 4 zákoníku práce v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí:
§ 1
Tato vyhláška upravuje nařizování a způsob odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů.
Pracovní pohotovost soudce
§ 2
§ 3
Pohotovost nařizuje jménem organizace3) předseda soudu podle rozvrhu, který stanoví zpravidla na tři měsíce dopředu. Pohotovost začíná jednu hodinu po skončení pracovní doby a končí jednu hodinu před začátkem pracovní doby stanovené na následující den nebo na den následující po dni pracovního klidu.4) Začátek i konec pohotovosti může být upraven odchylně, vyžadují-li to okolnosti nebo místní podmínky.
§ 4
(1) Pohotovost se nařizuje rovnoměrně soudcům působícím na trestním úseku. Pokud by pohotovost připadla na soudce častěji než jednou za čtyři týdny nebo z jiného důležitého důvodu, nařídí se pohotovost i soudcům působícím na jiných úsecích.
(2) Při nařizování pohotovosti se postupuje podle stanoveného rozvrhu.
(3) Při nařizování pohotovosti je nutno brát zřetel na zájmy žen a osamělých mužů, pečujících o nezletilé děti. Pohotovost nelze nařídit těhotným ženám a ženám, které pečují o dítě mladší než jeden rok.5)
§ 5
(1) Za každou hodinu pohotovosti mimo pracoviště se soudci poskytuje odměna ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu,4) ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
(2) Za každou hodinu pohotovosti na pracovišti se soudci poskytuje odměna ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu,4) ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.
(3) Odměna za pohotovost je splatná společně s platem za kalendářní měsíc, v němž byla pohotovost vykonána.
(4) Za výkon práce v době pohotovosti přísluší soudci plat. Odměna za pohotovost v tomto případě nepřísluší.
§ 6
Pracovní pohotovost justičního čekatele
(1) Pohotovost může být jménem organizace3) v odůvodněných případech nařízena předsedou soudu též justičnímu čekateli. Povinností justičního čekatele je zdržovat se na předem dohodnutém místě, aby v případě potřeby mohl poskytovat potřebnou pracovní součinnost soudci, určenému podle § 2, při uskutečňování příslušných úkonů.
§ 7
Pracovní pohotovost zaměstnance odborného aparátu
(1) Pohotovost může být jménem organizace3) nařízena předsedou soudu i zaměstnanci odborného aparátu. Povinnosti zaměstnance odborného aparátu je zdržovat se na předem dohodnutém místě, aby v případě potřeby mohl poskytovat potřebnou pracovní součinnost soudci, určenému podle § 2, při uskutečňování příslušných úkonů.
(2) Pro pohotovost zaměstnanců odborného aparátu platí ustanovení § 3 a § 4 odst. 3 obdobně.
Závěrečná ustanovení
§ 8
Zrušuje se výnos ministerstva spravedlnosti České republiky č. 131/1992 Sb., o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců, justičních čekatelů a pracovníků odborného aparátu krajských a okresních soudů.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
1) § 35 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.
2) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 158/1992 Sb.).
4) § 91 zákoníku práce.
5) § 156 zákoníku práce.