102
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 2. května 1994,
kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin
Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při projektování, výstavbě, změnách dokončených staveb a provozu výroben, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic a pomocných zařízení, ve kterých se provádějí práce s výbušninami1) a výbušnými předměty (dále jen „výbušniny“), municí, střelivem2) a pyrotechnickými předměty.3)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) objektem prostor pro výstavbu výroben výbušnin, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic, prostor pro ničení výbušnin, pomocných zařízení, jakož jejich stavby, budovy, jejich prostorově oddělené části, příslušenství, zařízení, vlečky, překladiště, vnější kanalizace,
b) obložením nejvýše povolené množství výbušniny,
c) bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem,
d) bezpečnostním okruhem hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu,
e) bezpečnostním pásmem prostor vymezený bezpečnostními okruhy,
f) kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),
g) ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val,
h) opěrnou zdí konstrukce, budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,
i) výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,
j) výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště (bez krovu) z lehkého, snadno tříštitelného materiálu u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin nebo výbuchem hořlavých par,
k) úschovnou úložný prostor (schránka apod.), určený k uložení výbušnin nebo výbušného odpadu v průběhu směny,
l) ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu,
m) odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,
n) společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu,
o) uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran,
p) tunelovou střelnicí střelnice umístěná v tunelu se zachycením střel a střepin nebo částí střel po celé dráze letu,
r) polozakrytou střelnicí střelnice, jejíž část není zakryta,
s) dálkovou střelnicí střelnice pro střelbu do volného terénu,
t) souborem výroben několik bezprostředně souvisejících objektů, uvažovaných jako jeden celek z hlediska obložení a bezpečnostních vzdáleností k nejbližším ohroženým objektům,
u) pancéřovými dveřmi dveře s odolností proti tlakové vlně nejméně takovou, jakou mají stěny budovy,
v) hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části,
w) palební linkou koridor, vymezený palebným stanovištěm a dopadištěm v závislosti na druhu střelby,
x) délkou palební linky součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku,
y) municí výbušné předměty a střelivo používané v ozbrojených silách, bezpečnostních a ozbrojených sborech,
z) vývojovým pracovištěm vývojová laboratoř, vývojová dílna, vývojová zkušebna nebo poloprovoz.
ČÁST DRUHÁ
VÝSTAVBA VÝROBEN VÝBUŠNIN, LABORATOŘÍ, ZKUŠEBEN, VÝVOJOVÝCH PRACOVIŠŤ, STŘELNIC A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 3
Podmínky pro výstavbu
(1) Objekty musí splňovat obecné technické požadavky,4) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Fyzické a právnické osoby při činnostech upravených touto vyhláškou (dále jen „organizace“) prostor provozovny oplotí nebo jinak zajistí proti vstupu nepovolaných osob. Vzdálenost objektů nebezpečných výbuchem nebo požárem výbušnin od oplocení provozovny se určuje v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, ohrožení a stavebnímu provedení.
(3) Oplocení nesmí bránit úniku osob z objektu. Vchod do tohoto prostoru musí být pod kontrolou.
(4) Prostor o šíři 5 m od oplocení nesmí být zalesněn.
§ 4
Třídy nebezpečí výbušnin a objektů
(1) Výbušniny se podle chování při výbuchové přeměně zařazují do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.
(2) Třída nebezpečí objektu je dána třídou a skupinou nebezpečí výbušniny, pro niž je objekt určen, a nejvyšším stupněm nebezpečnosti operací, které se v něm provádějí. Třídění nejdůležitějších výrobních objektů z hlediska ohrožení okolí je uvedeno v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.
§ 5
Určení bezpečnostních vzdáleností
(1) Projektant nebo organizace určí bezpečnostní vzdálenosti mezi objekty výpočtem podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky.
(2) Při výpočtu bezpečnostních vzdáleností jsou do obložení zahrnuty všechny výbušniny. Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí, určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. To neplatí, jsou-li v objektech provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, kdy lze použít pro výpočet bezpečnostních vzdáleností i dílčí obložení objektu. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny ohrožujícího prostoru.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti platí
a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenosti mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt,
f) provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.
(4) Do obložení objektu se nepočítají výbušniny rozpracované nebo zpracovávané, pokud nejsou nebezpečné výbuchem.
(5) U objektů laborace střeliva a munice všech ráží se stanoví obložení výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství výbušnin.
§ 6
Ochranné valy
(1) Okolí objektů třídy nebezpečí A se chrání proti účinkům výbuchu ochrannými valy, ochrannými stěnami, výfukovým provedením stavby, kyvnými stěnami, zalesněním apod. Přírodní překážka, například návrší, kopec, skála, vzrostlý lesní porost šířky nejméně 15 m, může nahradit ochranný val, ochrannou stěnu, je-li dostatečně vysoká. Průhlednost lesního porostu nesmí být v tomto případě větší než 30 % v zimním období a její vyhodnocení je organizace povinna doložit výpočtem nebo fotograficky. Lesní porost musí být od objektů vzdálen nejméně 8 m.
(2) Pokud z výpočtu bezpečnostní vzdálenosti podle § 5 vyplývá povinnost zřídit ochranný val, pak se zřizuje ve všech směrech možného ohrožení.
(3) Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu se zajistí proti erozi.
(4) Střešní římsa objektu nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň zpracovávaných výbušnin. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40° a šířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží výpočtem stability včetně sednutí tělesa valu a jeho zatlačení do podloží.
(5) Není-li některý z ochranných valů spojen s ostatními ochrannými valy, musí přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů nejméně o 0,5 m. Oddělený val lze nahradit stejně vysokou ochrannou stěnou. Ochranný val může mít ukončení boční části opěrnou zdí do výšky nejvýše dvou třetin ochranného valu.
(6) Vzdálenost paty uzavřeného valu ke stěně objektu je nejvýše 3 m a vzdálenost paty odděleného valu od stěny objektu nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu je upravena posypáním pískem, vydlážděním nebo vybetonováním, bez trávy a porostu. Podél paty ochranného valu se zřizuje strouha pro odvod vody.
(7) Vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon stanovený v odstavci 4 v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. Do vnitřního svahu ochranného valu nelze umístit žádné zařízení, příruční sklad výbušnin a úschovny výbušnin a výbušného odpadu.
(8) Nelze-li vyloučit nebezpečí výbuchu v části objektu, musí se zajistit snížení odrazu tlakové vlny na přilehlá pracoviště.
(9) Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu. Vzdálenost ochranné stěny od stěn objektu nesmí činit méně než 1 m a nesmí přesáhnout 5 m.
(10) Průchody v ochranném valu se zřizují buď přerušením ochranného valu, nebo jako tunely. Zřizují se co nejblíže únikové cesty z objektu, jsou nejméně 1,5 m široké se sklonem do 8o, obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.
(11) Tunelový průchod se zřizuje nejméně 2,1 m vysoký s osvětlením bez jakýchkoliv výstupků se stěnami a stropem ze železobetonu nebo jiného odolného materiálu.
(12) Pokud bude u ústí tunelu na vnější straně ochranného valu vybudován nouzový kryt pro obsluhu s monolitickou železobetonovou konstrukcí, činí zásyp stropu nejméně 0,5 m.
(13) Úschovny výbušnin a výbušného odpadu se zřizují v průchodech ochranného valu, pokud to vyžaduje technologický sled operací.
(14) Na vnější straně ochranného valu mohou být umístěny příruční sklady výbušnin.
(15) Do vnějšího svahu ochranného valu nemohou být umístěna zařízení, která nejsou spojena s objektem v ochranném valu technologickými rozvody nebo která neslouží pro umístění rozvaděčů kontrolních měřicích přístrojů, případně zařízení pro dálkové ovládání objektů.
§ 7
Konstrukční požadavky na objekty
(1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí nehořlavé, případně nesnadno hořlavé materiály. V případě použití dřeva se sníží jeho vznětlivost.
(2) Vnitřní stěny objektů, včetně stropu, musí být hladké a spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené. Povrchová úprava se provádí tak, aby umožnila účinné vyčištění.
(3) U objektů nesmí být používáno těch stavebních materiálů a nátěrů, které tvoří s vyráběnými a zpracovávanými výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny.
(4) Střecha objektů může být provedena pouze
a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg.m-2 u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin a 90 kg.m-2 u objektů nebezpečných výbuchem hořlavých par, nebo
b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a tak dimenzovaná, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případného výbuchu, nebo
c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.
(5) Krytiny střech se zhotovují z takových materiálů, aby v případě požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou.
(6) Povrch podlah a obslužných plošin objektu, kde se nacházejí výbušniny, se zhotoví s povrchem snadno čistitelným a omyvatelným. Povrch podlah se zhotovuje jako nepropustný, bez trhlin a navazující na stěny. Tam, kde vznik jiskry může způsobit oheň nebo výbuch, se podlahy zhotoví z nejiskřivého materiálu. V budovách s kyselým provozem musí být podlahy kyselinovzdorné, jejich provedení se řídí druhem kyselého prostředí. Při výrobě a zpracování látek zvláště citlivých vůči mechanickým nárazům se podlahy a pracovní plošiny pokryjí pružným materiálem. V provozovnách, kde se pracuje s kapalnými nitroestery, se používá k pokrytí podlah olovo nebo jiný vhodný materiál. Podlahy v objektech s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par nebo s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin v důsledku výboje statické elektřiny se zhotoví s ochranou proti jejímu hromadění.
(7) Dveře v objektech musí být bez prahů. Dveře objektu se opatří uzávěrem ke snadnému otevírání tlakem zevnitř; zamykání na klíč zevnitř místnosti se vyloučí. V místnostech s velkou prašností s nebezpečím výbuchu výbušnin se používá takových zámků, západek, klíčů a kování, aby bylo zabráněno jiskření při tření; to platí i pro okna a světlíky.
(8) Pancéřové dveře, které mají zabránit přenosu výbuchu z místnosti, se otevírají jen do této místnosti.
(9) Okna a světlíky do objektu provozoven s volnými výbušninami se zasklí matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatří nátěrem bílé barvy.
(10) Stropní okna objektů, kde se pracuje s volnými výbušninami, se zevnitř zajistí proti pádu střepů, pokud není použito sklo v netříštivé úpravě nebo sklo s drátěnou mřížkou.
(11) Z objektů musí být nejméně dva východy; výjimkou jsou místnosti, u nichž dveře zabírají polovinu šířky stěny. Za východ se považují i okna, pokud jsou opatřena uzávěry k snadnému otevírání tlakem zevnitř. Výška parapetu se stanoví podle účelu okna, přičemž možnost úniku oknem nesmí být omezována topnými tělesy nebo jinou překážkou uvnitř i vně okna.
(12) Vzdálenost z kteréhokoliv místa objektu od východu smí být nejvíce 15 m u objektů třídy nebezpečí A, u ostatních nejvíce 20 m.
(13) Místnosti výroben bezdýmných prachů musí mít výfukové plochy, jejichž úhrnný součet v m2 se stanoví podle vzorce
F=3 . M . 1000-1
kde F je celková výfuková plocha v m2,
M je obložení v uvažované místnosti v kg.
§ 8
Výstavba objektů
(1) Při projektování a výstavbě objektů třídy nebezpečí A se do nich umístí jen nezbytný počet technologických zařízení a operací s co nejmenším počtem fyzických osob.
(2) Jednotlivé výrobní operace se stálým nebezpečím výbuchu výbušnin, například lisování třaskavin, laborace munice, se rozmístí podle tříd a skupin nebezpečí v oddělených místnostech, popřípadě ve vysunutých kobkách nebo za pancéřovými stěnami nebo za ochrannými valy. Rozmístění se provede tak, aby se na jednotlivých pracovištích nehromadil materiál a aby byla zachována zásada plynulého přísunu a odsunu materiálu a hotových výrobků.
(3) U objektů půdorysného tvaru „U“ nebo „E“ s polouzavřenými dvory nesmí být šířka dvorů mezi jednotlivými křídly menší než polovina součtu výšek obou proti sobě ležících křídel, avšak nejméně 35 m u objektu třídy nebezpečí A a nejméně 15 m u objektů tříd nebezpečí B a C. Není-li šířka dvora větší než délka zřídí se únikové cesty v obou křídlech objektu na bezpečnou stranu vně objektu.
(4) Je-li z provozních důvodů nutno zřídit v objektech všech tříd nebezpečí příruční sklad výbušnin, je nutno dodržet podmínky pro skladování výbušnin.
(5) Jsou-li operace s výbušninami různých tříd a skupin nebezpečí sdruženy ve výrobní linky, mohou být instalovány v jednom objektu, pokud budou provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu a rozšíření požáru.
§ 9
Zásobování vodou a protipožární zařízení objektů
(1) Objekty, v nichž přerušení přívodu vody může způsobit výbuch nebo požár, se napojí dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých.
(2) Hydranty nesmějí být umísťovány uvnitř valu a proti volným výfukovým stěnám objektů s nebezpečím výbuchu výbušnin.
(3) Protipožární zařízení v objektech bezpečně ovladatelná automaticky nebo ručně (sprchy, zaplavovací zařízení apod.) se zřizují tam, kde to stanoví projektová dokumentace.
(4) Pokud není možné zřídit požární vodovod, lze k odběru vody pro hašení požárů použít technologické vody nebo jiných zdrojů. V tomto případě se zajistí, aby odběrem vody k hašení nenastalo snížení dodávky vody, které by způsobilo výbuch nebo požár.
§ 10
Odpadní vody a kanalizace v objektech
(1) Veškeré odpadní vody, které jsou znečištěny výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticími, neutralizačními a zneškodňovacími stanicemi, kde jsou zachyceny nebo rozloženy a zneškodněny toxické a výbušné látky. Tyto stanice jsou umístěny buď přímo v objektech, nebo v samostatných stavbách umístěných odděleně od objektů. Při menší rychlosti průtoku odpadních vod se proplachuje kanalizační síť. Vypouštěné odpadní vody nesmějí ohrozit bezpečnost provozu a osob.
(2) Kanály odpadních vod včetně potrubních rozvodů pod podlahou se provedou tak, aby se zamezilo vnikání výbušnin do nich; odpad z nich se napojuje na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanály, které slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.
§ 11
Vytápění a zásobování objektů parou a horkou vodou
(1) Povrchová teplota rozvodů a topných těles v jednotlivých objektech se určí s přihlédnutím k technologickým operacím a tepelným a chemickým vlastnostem výbušniny. Tyto hodnoty se uvedou v provozní dokumentaci.
(2) Pro snadnou kontrolu a čištění se použije jako topných těles jen hladkostěnných radiátorů nebo hladkých trubek.
(3) Topná tělesa a potrubí se opatří nátěrem takové barvy, aby usazené částice prachu byly co nejlépe patrny. Vzdálenost topných těles od stěn a technologických potrubí nesmí být menší než 0,1 m.
(4) Komíny nepřevyšující výšku 20 m se vybaví zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komíny plynových kotelen.
(5) Regulační armatury a rozvod hlavních potrubí se neumísťují na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu výbušnin; na těchto pracovištích se nepoužívají armatury nebo jiné součásti topení z kovů, které mohou tvořit s výbušninami vysoce citlivé výbušné sloučeniny.
§ 12
Větrání pracovišť
(1) Pracoviště a prostory, v nichž se vyrábějí, zpracovávají a dopravují materiály vytvářející prach, páry nebo plyny nebezpečné požárem nebo výbuchem, se vybaví větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky.
(2) Větrací zařízení a rozvody se řeší tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně.
(3) Prachy, páry a plyny, jejichž směsi jsou výbušné, se nesmí odsávat společně.
(4) V místnosti, kde je možnost náhlého vývinu většího množství plynů a par, se zřídí nouzové odsávání, které nelze použít jako provozní ventilaci.
(5) Odsávaný vzduch s obsahem prachu výbušnin se vyčistí před jeho vypuštěním do volného prostoru mimo objekt.
(6) Při odsávání par a plynů, jejichž kondenzát je citlivý na úder, se provede odsávání ejektorem nebo přirozeným tahem šachtami na střeše.
§ 13
Elektrická zařízení objektů
(1) Objekty se chrání před účinky blesku a před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
(2) Objekty, ve kterých přerušení elektrického proudu by mohlo způsobit poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.
(3) V objektech, ve kterých při výrobních operacích není dovolena přítomnost obsluhy, se provádí ovládání technologických zařízení z úkrytu.
§ 14
Pomocná zařízení
(1) Pokud se zřídí strážnice, vrátnice, kanceláře pro administrativu apod. v prostorech výroby výbušnin, zřizují se v samostatných budovách, jejichž vzdálenost od objektů se stanoví podle § 5.
(2) Provozní kanceláře, laboratoře, sociální zařízení, sklady režijních a pomocných materiálů mohou být umístěny v objektech třídy nebezpečí B a C za předpokladu, že jsou odděleny od výrobních místností požární zdí apod.
(3) Sociální zařízení se zřizují v objektu třídy nebezpečí A s výjimkou záchodu s umyvadlem.
(4) Sociální zařízení, popřípadě kryty pro obsluhu objektů všech tříd nebezpečí se umísťují a konstruují tak, aby v případě havárie nebyly fyzické osoby, které se v nich nacházejí, ohroženy.
(5) Pro výrobní objekty černého prachu se nezřizují sociální zařízení ve valu.
(6) V objektech všech tříd nebezpečí lze zřídit místnost pro odložení svršků a přezutí do pracovní obuvi.
(7) Stanoviště první pomoci v budovách sociálního zařízení umístěných ve valu se nesmí zřizovat.
(8) Organizace vyrábějící výbušniny zajistí oddělené čištění osobních ochranných pracovních prostředků, zejména ochranných obleků.
§ 15
Dopravní cesty
(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.
(2) Odstupové vzdálenosti míst, kde se třídí náklady nebezpečné výbuchem, se stanovují výpočtem podle § 5.
(3) Při použití dopravních prostředků v provedení bezpečném proti výbuchu není vzdálenost dopravních cest od objektů všech tříd nebezpečí omezena.
(4) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní vozidla.
§ 16
Spojová zařízení
(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení (dále jen „telefony“), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve vzdálenosti nejvýše 120 m.
(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny, vývojová pracoviště a střelnice, musí mít zavedeny telefony.
§ 17
Prostory pro ničení výbušnin
(1) Pro umístění a technické řešení prostorů pro ničení výbušnin platí podmínky uvedené v § 3, a to i když jsou umístěny mimo území provozovny.
(2) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů, skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická vedení a veřejné komunikace.
(3) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol, údolí, terénní vlna, les apod.).
(4) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního porostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v projektové dokumentaci.
(5) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován, lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních objektů se stanoví podle § 5.
§ 18
Laboratoře
(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u
| a) střelivin | 10 kg, |
| b) trhavin | 10 kg, |
| c) výbušných pyrotechnických složí | 10 kg, |
| d) třaskavin a třaskavých složí | 0,6 kg, |
| e) neznámých látek s dosud neověřenými vlastnostmi | 0,1 kg. |
(2) Obložení laboratoří, způsob a místo uložení výbušnin se stanoví v provozní dokumentaci.
(3) Nejvyšší přípustná hmotnost současně zpracovávané výbušniny se stanoví v provozní dokumentaci. Ostatní výbušniny se bezpečně uloží a zajistí proti iniciaci přenosem výbuchu nebo aktivaci ohněm či létajícími díly.
(4) Laboratoř nebo soubor laboratoří s vyšším obložením, než je uvedeno v odstavci 1, se zřizují jako samostatné objekty.
(5) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným vně laboratoře.
(6) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné na protilehlých stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno vedoucí do volného prostoru.
(7) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna, například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.
(8) Laboratoře se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky.
(9) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.
§ 19
Zkušebny
(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin a podle účelu se dělí na
a) střelnice k stanovování a ověřování charakteristik munice, muničních komponentů, střelivin, střeliva a provádění funkčních zkoušek zbraní,
b) trhavinářské zkušebny k stanovování a ověřování vlastností trhavin,
c) zkušebny rozněcovadel a pyrotechnických výrobků k stanovování a ověřování vlastností rozněcovadel a pyrotechnických výrobků,
d) jiné zkušebny k stanovování a ověřování, např. obecných charakteristik výbušnin.
(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.
(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami.
(4) Samostatně zřizované zkušebny se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky umístěnými na místech snadno přístupných a neohrožených účinky výbuchu.
(5) V místnosti zkušebny, kde jsou učiněna opatření k ochraně fyzických osob, nemusí být zřízeny dva východy.
§ 20
Střelnice
(1) Střelnice se dělí podle účinku a z hlediska dodržení bezpečnosti na
a) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva do ráže 30 mm,
b) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm,
c) dálkové pro střelbu do volného terénu,
d) speciální k ověření zvláštních požadavků.
(2) Střelnice se umisťuje mimo prostor provozovny nebo na jeho okraji. U polozakryté střelnice pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm musí být pásmo střelby vzdáleno od objektů nejméně 200 m.
(3) Prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných postavení se oplotí nebo jinak zajistí způsobem vyhovujícím místním podmínkám a opatří výstražnými tabulkami.
(4) Palebná postavení a ohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních objektů a zařízení střelnice. U střelnice polozakryté pro zkoušení munice ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo valem.
(5) Výstřelná se směruje do prostoru s terénními překážkami (kopec, terénní vlny, výmoly).
(6) Laborační dílny střelnice se oddělí od palebných postavení.
(7) U tunelové střelnice se jednotlivé střelecké linky od sebe oddělí ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla zbudována.
(8) U dálkových střelnic pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm je nutné, aby vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných linek byla nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu. Délka střelecké linky se určí součtem největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku střely.
(9) Při zkouškách munice a střeliva se světelnou, zápalnou a průbojně zápalnou střelou se provedou opatření k zabránění vzniku požáru volbou materiálu dopadiště a vytvoří možnosti efektivního hasebního zásahu.
(10) Šířka střelnice se stanoví podle druhu střelby. Při střelbách pod elevací do terénu se určí šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.
(11) Při přímých střelbách, s dopadovým úhlem do 25o, je nutné, aby byl možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště. Pokud nelze odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka střelnice jako součet čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně a střepinového účinku zbraně. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.
(12) Při stanovování délky a šířky střelnice určené pro protiletadlovou střelu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely.
(13) Speciální střelnice s nechráněným dopadištěm se umístí v oddělených prostorech vzdálených od všech objektů, kromě krytů pro obsluhu, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic s chráněným dopadištěm lze tuto vzdálenost snížit.
ČÁST TŘETÍ
PROVOZ OBJEKTŮ
§ 21
Obecná ustanovení o objektech
(1) Obložení jednotlivých objektů výbušninami se stanoví tak, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenosti podle § 5. Obložení se na pracovišti zřetelně vyznačí.
(2) V objektu lze ponechat mimo směnu jen výbušniny v rozpracovaném stavu, například vzorky odebrané pro zkoušku, výbušné meziprodukty.
(3) Vzorky výbušnin se označí způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
§ 22
Udržování pořádku
(1) Při práci s výbušninami v objektu se dbá na to, aby nedošlo k jejich rozsypání nebo rozlití; dojde-li k tomu, rozsypaná nebo rozlitá výbušnina se ihned bezpečně odstraní nebo zneškodní.
(2) V objektech smí být jen nezbytně nutné množství hořlaviny potřebné pro pracovní úkony; tyto jsou uloženy v nádobách na stanoveném místě a označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
(3) Při přerušení práce na dobu delší než jednu směnu se každé pracoviště objektu pečlivě vyčistí, uklidí a prohlédne. Zaměstnanec odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje energie určené v provozní dokumentaci. V laboratořích, zkušebnách, střelnicích a vývojových pracovištích u zkušebních postupů, které si vyžadují dlouhodobého průběhu, a tam, kde není zabezpečena kontrola po skončení pracovní doby, se učiní opatření, aby během této doby nemohlo dojít v případě nepředvídané události k rozšíření požáru.
(4) Dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.
(5) Prostor do vzdálenosti 8 m od stěn objektů a vnitřní strany ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů.
§ 23
Zásady pro práci s výbušninami
(1) Při práci s výbušninami se mohou provádět jen takové práce, které jsou stanoveny v provozní dokumentaci nebo určeny konkrétními pokyny danými zaměstnanci jeho nadřízenými.
(2) S výbušninami se může pracovat jen tehdy, je-li na pracovišti nebo v jeho blízkosti alespoň jeden další zaměstnanec, který v případě nehody zajistí potřebná opatření.
(3) Při práci s výbušninami se nesmí na pracovišti zdržovat fyzické osoby, které se nezúčastňují pracovního postupu nebo jimž nebyla přítomnost povolena.
(4) Zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nelze dále pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený okruh se opustí.
(5) Před zahájením každé práce s výbušninami v laboratořích, zkušebnách, vývojových pracovištích a střelnicích se provede kontrola, zda zkušební zařízení je použitelné k bezpečnému provedení zkoušky. Jsou-li na zařízení závady, nesmí se na něm pracovat.
Zvláštní ustanovení pro laboratoře, zkušebny a střelnice
§ 24
(1) Výbušniny neprověřených vlastností a výbušniny se sníženou stabilitou připravené pro výzkumné účely se ukládají mimo pracovní prostory tak, aby jejich případný rozklad neohrozil zdraví a majetek. Na pracovištích smí být při práci uchovávány nejméně 2 m od místa uložení nebo manipulace s ostatními výbušninami.
(2) V laboratořích nesmí být trvale ukládány vzorky výbušnin, s nimiž se nepracuje.
(3) Výbušniny se zpracovávají a uchovávají na takovém místě, aby nemohly být ohroženy požárem hořlavin.
(4) Způsob ukládání výbušnin a jejich označení se stanoví v provozní dokumentaci.
(5) Do obložení laboratoře se nezahrnují roztoky a suspenze výbušnin ve vodě a v rozpouštědlech, pokud nejsou schopny vybuchovat.
§ 25
(1) Výbušniny vyráběné a zpracovávané v laboratořích se evidují způsobem stanoveným v provozní dokumentaci.
(2) Ostatní výbušniny, které se ukládají do skladu při laboratoři, se evidují; evidence se vztahuje na příjem a výdej vzorků od jiných fyzických a právnických osob.
§ 26
(1) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy bude u východu z laboratoře instalována sprcha nebo uložena ochranná přikrývka.
(2) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy na vnější straně laboratoře nad dveřmi je nutné umístit červené světlo, které svítí, jsou-li prováděny na pracovišti rizikové operace.
(3) Při provozu laboratoře nesmí být dveře laboratoře zamčeny.
(4) Laboratorní stoly pro práce s výbušninami se opatří povrchovou úpravou umožňující její snadnou omyvatelnost.
(5) Telefon se instaluje na místě snadno dosažitelném, které není ohroženo výbuchem.
§ 27
(1) Zkušebny se vybaví zkušebním zařízením podle druhu prováděné zkoušky, popřípadě podle druhu zkoušené výbušniny. Zkoušky se provádějí na určeném místě.
(2) Před prováděním zkoušek se zajistí přístup k pracovišti střežením, výstražnými značkami nebo jiným způsobem určeným v provozní dokumentaci.
(3) Při zkouškách, jejichž charakter ohrožuje obsluhu, se stanoví v provozní dokumentaci bezpečné vzdálenosti, do nichž se obsluha při zkoušce uchýlí, nebo se vybudují bezpečné úkryty.
(4) Zkoušky výbušnin smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci určení organizací.
§ 28
(1) Muniční komponenty potřebné pro balistické a funkční zkoušky a jejich sestavy opatřené iniciátory, trhavinami, bezdýmným prachem, zažehovačem a pyrotechnickými složemi se uloží v souladu s předpisy o skladování výbušnin. Zbraně pro balistické zkoušky se skladují v odděleném prostoru a podle potřeby jsou přisunovány k jednotlivým zkouškám.
(2) Zbraně určené ke zkouškám se před zahájením zkoušky přezkouší a případné závady odstraní. Zbraní smí být použito pouze k plnění stanoveného zkušebního programu. Práce na střelnici se provádějí podle provozní dokumentace.
(3) Před zahájením střelby se ověří, zda byly zajištěny přístupové cesty ke střelnici podle provozní dokumentace.
(4) Záchytné tunely pro velkorážovou munici se upraví tak, aby při střelbě nedošlo k jejich proražení nebo zpětnému odrazu střel. Při střelbě na pancíře musí být střeliště kryté nebo musí být po dobu střelby v ohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu střepinami. Obsluha střeleckých stanovišť je při střelbách v úkrytu.
(5) Obsluha střeleckého stanoviště se chrání před rozletem úlomků v případě roztržení zbraně při výstřelu a před tlakovým účinkem výstřelu. Způsob ochrany se stanoví v provozní dokumentaci.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení § 5 odst. 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 4, 11 až 13, § 8 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a 6 a § 20 odst. 2, 4, 5, 8, 10 až 11 a 13 odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(3) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.
§ 30
Objekty vybudované a provozované přede dnem účinnosti této vyhlášky se považují za objekty vybudované a provozované v souladu s touto vyhláškou.
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r.
náměstek
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.
TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN
Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:
třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž se projeví silný destrukční účinek na okolí,
třída B - výbušniny nebezpečné výbuchem, jehož vznik je obtížný nebo málo pravděpodobný a jeho účinek na sousední objekty a zařízení je malý,
třída C - výbušniny nebezpečné požárem a hořící bez přístupu vzduchu, jejichž požár může ohrozit sousední objekty
TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN
| Třída a skupina nebezpečí | Poř. číslo | Druh výbušniny |
|---|---|---|
| A I | 1 | Třaskaviny - suchá třaskavá rtuť s obsahem vody do 10 %, azidy olova a stříbra, tricinát (trinitroresorcinát olovnatý), tetrazen, pikráty těžkých kovů atd. |
| 2 | Třaskavé slože pro roznečovadla (zápalky, roznětky, rozbušky apod.) obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu. | |
| A II | 3 | Vysokobrizantní kapalné trhaviny jako nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol. |
| 4 | Neflegmatizované a flegmatizované vysokobrizantní trhaviny a jejich směsi (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl, trhací želatina apod.), výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu. | |
| 5 | Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené ve třídě A II. | |
| A III | 6 | Černý prach ve volném a lisovaném stavu. |
| 7 | Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, obsahující nitroestery nebo trinitroaromáty. | |
| 8 | Trinitrotoluen a jeho směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, jiné trinitroaromáty suché (trinitroresorcin, kyselina pikrová apod.), výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují. | |
| 9 | Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici). | |
| 10 | Nitrocelulóza s obsahem vlhkosti do 10 %. | |
| 11 | Pyrotechnické slože skupiny 1 ve volném a slisovaném stavu.1) | |
| 12 | Hotová ostrá munice s výbušnou náplní třídy A. | |
| 13 | Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující výbušnou náplň třídy A II, A III, všech druhů a ráží s výbušným účinkem. | |
| A III | 14 | Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušné látky uvedené ve třídě A III (mimo munici). |
| 15 | Rozněcovadla, tj. zápalky, rozbušky všeho druhu, trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní apod., mimo výbušné předměty uvedené pod poř. č. 26 a 27. | |
| B | 16 | Bezdýmné prachy drobnozrnné, u nichž snadno dochází k přechodu hoření v detonaci.2) |
| 17 | Bezdýmné prachy drobnozrnné mimo prachy uvedené pod poř. č. 16. | |
| 18 | Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické neobsahující výbušné látky třídy A. | |
| 19 | Průmyslové trhaviny typu slurry. | |
| 20 | Třaskavá rtuť s obsahem vody nejméně 10 %. | |
| 21 | Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 %. | |
| 22 | Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště). | |
| 23 | m-Dinitrobenzen suchý krystalický a ostatní suché dinitroaromáty se stejnou nebo vyšší citlivostí k iniciaci kompresní vlnou. | |
| 24 | Trinitroresorcin a kyselina pikrová s obsahem nejméně 25 % vody. | |
| 25 | Náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm. | |
| 26 | Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby apod. | |
| 27 | Zápalky v expedičním obalu (o obsahu např. 100 kusů v jedné vrstvě, kde je vyloučen přenos detonace). | |
| 28 | Pyrotechnické slože skupiny 2 ve volném i slisovaném stavu.1) | |
| 29 | Výrobky laborované pyrotechnickými složemi skupin 1 a 2.1) | |
| 30 | Výrobky civilní a speciální pyrotechniky, ohňostroje, signální rakety, elektrické pilule, výbušky apod. | |
| C | 31 | Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové) a náplně z nich, s výjimkou prachů uvedených pod poř. č. 16 a 17. |
| C | 32 | Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentů), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny. |
| 33 | Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu nad 25 %, položelatina s obsahem vody nad 25 %. | |
| 34 | Drobnozrnné dvousložkové prachy s obsahem vody nad 15 %. | |
| 35 | Tuhé pohonné hmoty. | |
| 36 | Suché dinitroaromáty, kromě suchého m-Dinitrobenzenu (dinitrotolueny, dinititro- naftaleny apod.), a výbušné předměty, které je obsahují, s citlivostí k iniciaci kompresní vlnou nižší, než má suchý krystalický m-Dinitrobenzen. | |
| 37 | Pyrotechnické slože skupiny 3 ve volném i slisovaném stavu.1) | |
| 38 | Pyrotechnické slože skupiny 3 v zalaborovaném stavu a výbušné předměty obsahující termitové slože zápalné. | |
| 39 | Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové náplně. | |
| 40 | Kapalné lehkovznětlivé zápalné směsi a výbušné předměty jimi plněné. |
VYSVĚTLIVKY
1) Rozdělení pyrotechnických složí z hlediska jejich zařazení do skupin:
Skupina 1
Pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít až k výbušnému rozkladu:
a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů,
b) slože zažehovací, zápalky,
c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel apod.
Skupina 2
Pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. prudké zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):
a) slože osvětlovací,
b) slože světelné,
c) slože stopovkové apod.
Skupina 3
Pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu:
a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,
b) termitové slože,
c) slože skupiny 2, silně flegmatizované (např. dýmové slože apod.).
2) Týká se bezdýmných prachů, u kterých dochází k přechodu hoření v detonaci za podmínek stanovené délky předdetonační zóny.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.
TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ
| Kategorizace vyráběných výbušnin | Kategorizace nejdůležitějších výrobních objektů | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Třída a skupina nebezpečí | Poř. číslo | Druh výroby | A I | A II | A III | B | C |
| A I | 1 2 | Výroba třaskavin a třaskavých složí | Výrobny azidu olovnatého, stříbrného, trinitroresorcinátu olovnatého, dinitrodiazofenolu, objekty pro sušení a mísení všech třaskavin a třaskavých složí ve všech výrobních operacích suchým postupem. | Výrobny tetrazenu, solí kyseliny pikraminové, dinitro-okresolátu olovnatého (operace v mokrém stavu), výrobny acetylidů. Ú prava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání). | Výrobny třaskavé rtuti vlhčené, pokud je v mokrém stavu, výrobny třaskavých složí mokrým způsobem. | ||
| A II | 3 | Výroba kapalných dusičných esterů. | Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, filtrace, plnění a navažování do manipulačních nádob. | Objekty sedimentace a čištění odpadních vod, odlučování a filtrace odpadních kyselin a jejich zřeďování, stabilizace a denitrace odpadních kyselin. | |||
| 4 | Výroba pentritu, hexogenu, trhací želatiny apod. (neflegmatizované a flegmatizované). | Objekty nitrace, separace (nučování), praní, neutralizace (nučování, rekrystalizace, mokré prosévání a nučování), flegmatizace a nučování, sušení, prosévání, balení, mísení ngl a ncl. | Objekty sedimentace a čištění odpadních vod, sedimentace odpadních kyselin, stabilizace a denitrace odpadních kyselin. | ||||
| A III | 5 | Výroba předmětů s kovovým obalem obsahujících trhaviny třídy A II | |||||
| 6 | Výroba černého prachu a jeho zpracování. | Všechny operace počínající mísením trojné směsi až po balení a lisování černého prachu. | Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, z černého prachu, kompletace náplní bezdýmného prachu nápalkami. | ||||
| 7 | Výroba průmyslových trhavin plastických a poloplastických (s nitroestery). | Objekty mísení (malaxerování) a želatinace, náložkování, balení (včetně ukládání do beden a pytlů), objekty pro přípravu vsádky aromatických nitrolátek do trhavin (drcení, prosévání a navažování TNT), objekty mísení v bubnech, koloběhování, zrání, mletí a prosévání, šnekování a lisování. | Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, přečerpávání, vážení dinitrotoluenu). | ||||
| 8 | Výroba aromatických trinitrolátek (TNT, TNB, TNX, TNF, TNN), tetranitrometanu apod. | Objekty trinitrace, diskontinuálního praní, rafinace, sušení, škrabání, drcení, prosévání, balení, výroba eutektických směsí TNT (tritolový olej), šnekování, lisování a lití, oddestilování DNT s TNT. | Objekty sedimentace odpadních kyselin, objekty sedimentace a čištění odpadních vod, denitrace odpadní kyseliny, kontinuálního praní TNT. | ||||
| 9 | Výroba plastických trhavin na bázi výrobků pod poř. č. 4 a výbušných předmětů, které je obsahují (mimo munici). | Lisování, šnekování a spřádání, značení a balení. | |||||
| 10 | Výroba nitrocelulózy. | Sušení, úprava a balení ncl do 10 % vlhkosti. | Odkyselňování, autoklávování, odvodnění lisováním (alkoholizace). | Drcení. | |||
| 11 | Výroba pyrotechnických složí skupiny 1. | Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1. | Objekty pro mísení (hnětení) za mokra a granulaci pyrotechnických složí skupiny 1. Příprava chlorečnanů, chloristanů (mletí, sušení, prosévání). | ||||
| 12 13 | Výroba munice. | Laborace a sestava ostré munice s výbušnou náplní. Příprava trhavin a trhavinových směsí tř. A III a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava muničních dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalkových šroubů apod.). Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení a skladování munice. Delaborace munice. | Výroba a kompletace náplní z bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů bez rozbuškové pojistky a bez počinové náplně. | ||||
| 14 | Výroba výbušných předmětů s kovovým obalem obsahujících výbušné látky třídy A III (mimo munici). | ||||||
| 15 | Výroba rozněcovadel. | Objekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, sklady zápalek, roznětek a rozbušek, příprava černého prachu při výrobě zápalnic, zkušebny rozbušek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou. Výroba bleskovice. | Objekty pro lisování, kontrolu a balení zápalek, výroba elektrických pilulí (máčení, sušení, uřezávání, třídění), opřádání zápalnic. | ||||
| B | 16 17 | Výroba bezdýmných drobnozrnných prachů a) s těkavými rozpouštědly b) s netěkavými rozpouštědly. | Objekty pro dávkování nitroesterů a emulsery. | Objekty odvodňování lisováním (alkoholizace), šnekování, hnětení v malaxeru, povrchová úprava lisováním (kontilinka jen pro bezdýmné prachy s netěkavým rozpouštědlem). Šnekování, lisování (kontilinka). | Objekty předsoušení: vakuové a teplovzdušné sušení, vlhčení, míchání směsí a sérií, včetně mechanických sériovačů, automatické vážení, plnicí zařízení pro bezdýmný prach. | ||
| Objekty pro přípravu prachové masy (míchání, zrání), homogenizace, sériování a balení. | |||||||
| 18 | Výroba průmyslových trhavin bez nitroesterů a aromatických trinitrolátek. | Mísení (malaxerování), odvažování, pytlování, náložkování, balení. | |||||
| 19 | Výroba průmyslových trhavin typu slurry a emulzních trhavin. | Mísení a náložkovaání. | Balení do expedičních obalů. | ||||
| 20 | Výroba třaskavé rtuti s obsahem vody nejméně 10 %. | ||||||
| 21 | Výroba nitrocelulózy s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 %. | ||||||
| 22 | Výroba spalitelné masy a výrobků z ní (spalitelné pláště). | ||||||
| 23 | Výroba dinitrobenzenů (DNB), jeho derivátů a homologů (DNB, DNT, DNX, DNN apod.). | Nitrace, separace, praní a neutralizace, rafinace, krystalizace, šupinkování, odvažování a balení. | Sedimentace odpadních kyselin, sedimentace a čištění odpadních vod, denitrace odpadních kyselin. | ||||
| 24 | Výroba trinitroresorcinu a kyseliny pikrové s obsahem nejméně 25 % vody. | ||||||
| 25 | Výroba nábojů s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm. | Zhotovování zážehových váčků, plnění černým prachem, zašívání. | Laborace a delaborace nábojek bezdýmným prachem, sestava nábojů s netříštivou střelou. | ||||
| 26 | Výroba ostrých zapalovačů. | Ostření zapalovačů, rozněcovačů. Sestava, zkoušení, popř. skladování. | Dílny pro sestavování zápalkových šroubů, nábojnic s prachovou náplní, šroubování zápalkových šroubů, balení, expedice. Sestava zapalovačů bez rozbuškových pojistek a bez počinové náplně. | ||||
| 27 | Neobsazeno. | ||||||
| 28 | Výroba pyrotechnických složí skupiny 2. | Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 2. | Lisovny pyrotechnických složí skupin 1 a 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.). | ||||
| 29 | Neobsazeno. | ||||||
| 30 | Výroba pyrotechnických výrobků, které jsou výbušnými předměty. | ||||||
| C | 31 | Výroba bezdýmných prachů všeho druhu (mimo drobnozrnné, viz položky B 16 a 17). | Šnekování. | ||||
| 32 | Výroba nitrochipsů (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentů), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny. | ||||||
| 33 | Výroba nitrocelulózy s obsahem vody nebo alkoholu nad 25 %. | ||||||
| 34 | Výroba drobnozrnných dvousložkových prachů s obsahem vody nad 15 %. | ||||||
| 35 | Výroba TPH (tuhých pohonných hmot). | ||||||
| 36 | Výroba suchých dinitroaromátů, kromě suchého dinitrobenzenu, a výbušných předmětů, které je obsahují, s citlivostí k iniciaci kompresní vlnou nižší, než má suchý krystalický m-Dinitrobenzen. | ||||||
| 37 | Výroba pyrotechnických složí skupiny 3 a výrobků z nich. | Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování a skladování pyrotechnických složí skupiny 3, tabletování, drcení, prosévání, granulace, třídění. | |||||
| 38 | |||||||
| 39 | Výroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm a zapalovačů s rozbuškovou pojistkou bez počinové náplně. | Plnění nábojnic s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm. Sestava zapalovačů s rozbuškovou pojistkou bez počinové náplně. | |||||
| 40 | Výroba lehkovznětlivých zápalných směsí a výrobků jimi plněných. | Objekty pro plnění výrobků lehkovznětlivými zápalnými směsmi. | |||||
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.
URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ
(1) Bezpečnostní vzdálenosti se určí podle základního vzorce
S=k . (M)n,
kde S je bezpečnostní vzdálenost v metrech,
k je koeficient volený podle charakteru ohroženého objektu a stupně jeho poškození podle tab. č. 1,
M je obložení ohrožujícího objektu v kilogramech,
n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.
(2) Pro určení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí A se použije ve vzorci uvedeném v odstavci 1 této přílohy za hodnotu M ekvivalentní obložení Mekv vyjádřené vzorcem
Mekv=Qvyb4520 . M ,
kde Qvyb je výbuchové teplo výbušniny (kJ.kg-1), pro niž je objekt určen.
Je-li objekt určen pro výbušniny s různými hodnotami výbuchových tepel, určí se ekvivalentní obložení Mekv ze vzorce
Mekv= Σ Qivyb . Mi4520 ,
kde Qivyb je výbuchové teplo i-té výbušniny (kJ.kg-1), Mi je obložení pro i-tou výbušninu v kilogramech.
Hodnoty koeficientu „k“ jsou uvedeny v tab. č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Pokud je možno volit hodnotu koeficientu „k“ z jistého rozmezí, volí se podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod. Pokud se ohrožený objekt nachází v bezpečnostním pásmu 1 nebo 2 (tab. č. 1 této přílohy), volí se pro ohrožující objekty umístěné ve valu nejmenší hodnota koeficientu „k“.
(3) Pro určení bezpečnostních vzdáleností ohrožených objektů s nebezpečím výbuchu, které se nacházejí v bezpečnostním pásmu 3 podle tab. č. 1 této přílohy, od objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tab. č. 2 této přílohy.
(4) Pro určení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí B a C se ve vzorci uvedeném v odstavci 1 této přílohy použije hodnoty exponentu n = 1/3 a koeficientů „k“ uvedených v tab. č. 3 této přílohy.
(5) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:
a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt,
f) provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.
(6) Do obložení objektu se nepočítají výbušniny rozpracované nebo zpracovávané, které podle stavu při daném technologickém postupu pro tento objekt nejsou nebezpečné výbuchem.
(7) U objektu laborace munice všech ráží se stanoví obložení výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství výbušnin.
Tabulka č. 1
KOEFICIENTY PRO STANOVENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ OD OBJEKTŮ TŘÍDY NEBEZPEČÍ „A“
| Bezpečnostní pásmo | Ohrožený objekt | Stupeň poškození objektu Stupeň ohrožení zdraví | n | |
|---|---|---|---|---|
| 1/2 | 1/3 | |||
| k | ||||
| 1 | Sklad výbušnin. | Destrukce objektu, prolomení zdí. Nedojde k přenosu detonace. Žádná ochrana pro obsluhu objektu. | 0,5 | 2 až 4 |
| 2 | Objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy. | Úplné rozrušení budov, převracení železničních vozů, poškození elektrické sítě apod. Nedostatečná ochrana osob, těžké újmy na zdraví až smrt. | 0,5 až 1 | 2 až 4 |
| 3 | Objekty výbušninářských provozů s nebezpečím výbuchu. | Rozrušení méně odolných budov, vnitřních dřevěných příček, rámů oken a dveří. Těžká zranění osob způsobená padajícími troskami. Vážná poškození ušních bubínků a plic tlakovou vlnou. | 1 až 2,5 | 4 až 8 |
| 4 | Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické objekty. | Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček. Dočasná ztráta sluchu, těžká a smrtelná zranění málo pravděpodobná. | 2,5 až 6 | 8 až 22 |
| 5 | Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice. | Úplné zničení zasklených oken. Lehká zranění, trauma. | 6 až 17 | 22 až 60 |
| 6 | Stavby celostátního významu, obce bez souvislé výškové zástavby, školy, nádraží. | Nepatrné poškození budov, částečné zničení zasklených oken. | 17 až 34 | 60 až 120 |
| 7 | Zvlášť důležité stavby celostátního významu, sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, kulturní památky. | Náhodné poškození zasklených oken. | 34 | 120 |
Tabulka č. 2
KOEFICIENTY PRO STANOVENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ OHROŽENÝCH OBJEKTŮ TŘÍD NEBEZPEČÍ „A“, „B“ a „C“ OD OBJEKTŮ TŘÍDY NEBEZPEČÍ „A“
| Ohrožující výrobní objekty | n | Ohrožené výrobní objekty | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obložení (kg) | Stavební provedení | Třída a skupina nebezpečí | ||||||
| AI | A II | A III, B, C | ||||||
| Stavební provedení | ||||||||
| s valem | bez valu | s valem | bez valu | s valem | bez valu | |||
| M 2000 | s valem | 1/2 | 1,2 | 2,4 | 0,9 | 1,8 | 0,6 | 1,2 |
| bez valu | 1,6 | 3,2 | 1,2 | 2,4 | 0,8 | 1,6 | ||
| M 2000 | s valem | 1/3 | 4 | 8 | 3 | 6 | 2 | 4 |
| bez valu | 6 | 12 | 4 | 8 | 3 | 6 | ||
Tabulka č. 3
KOEFICIENTY PRO STANOVENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ OD OBJEKTŮ TŘÍD NEBEZPEČÍ „B“ a „C“
| Bezpečnostní pásmo | Ohrožený objekt | k |
|---|---|---|
| 1 | Sklady výbušnin, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, výrobní objekty výbušninářských provozů s nebezpečím výbuchu | 1 až 3,5 |
| 2 | Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu | 3,5 až 6,5 |
| 3 | Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin | 6,5 až 10 |
| 4 | Obytné budovy mimo území výrobního závodu, silnice, železnice | 10 |
1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.