107
ZÁKON
ze dne 8. října 1971
o mateřském příspěvku
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
V zájmu zlepšení populačního vývoje se poskytuje ženám, jestliže se věnují péči o děti a nemají v této době příjem z pracovní činnosti, mateřský příspěvek podle dalších ustanovení tohoto zákona.
Podmínky nároku
§ 2
(1) Na mateřský příspěvek má nárok žena, která celodenně a řádně pečuje o dítě ve věku do jednoho roku.
(2) Žena, která celodenně a řádně pečuje o dítě ve věku od jednoho do dvou let, má nárok na mateřský příspěvek, jestliže
a) řádně pečuje ještě o další dítě do skončení povinné školní docházky nebo o dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem1) nebo je poživatelem invalidního důchodu a vyžaduje stálou péči, nebo
b) jde o invalidní dítě, které vyžaduje stálou péči, nebo
c) jde o dítě, které převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nebo
d) jde o ženu svobodnou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, nebo
e) jde o ženu, jejíž manžel se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem1) anebo je poživatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný.
(3) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
(4) Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže dítě ve věku do jednoho roku nebo do dvou let je státním občanem Československé socialistické republiky a jestliže všechny děti uvedené v předchozích odstavcích žijí na území Československé socialistické republiky.
§ 3
Mateřský příspěvek náleží, jen jestliže žena řádně pečuje o tělesné a duševní zdraví a výchovu všech dětí a v době těhotenství se podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních.
§ 4
(1) Mateřský příspěvek se poskytuje, jen jestliže žena v době péče o dítě nemá nárok na mzdu (plat, pracovní odměnu, jiný příjem z výdělečné činnosti) ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani příspěvek před nástupem nového zaměstnání,*) příspěvek před umístěním do zaměstnání**) nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání.***)
(2) Jestliže však žena pobírá nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před nástupem nového zaměstnání, příspěvek před umístěním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání částkou, která je nižší, než by činil mateřský příspěvek, a žena jinak splňuje ostatní podmínky nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se jí mateřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěvkem před nástupem nového zaměstnání, příspěvkem před umístěním do zaměstnání nebo příspěvkem po dobu přípravy pro povolání.
(3) Jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, náleží mateřský příspěvek, i když je žena výdělečně činná, jestliže dítě mladší dvou let nemohlo být z vážných důvodů umístěno v jeslích a žena mu po dobu výkonu zaměstnání (pracovní činnosti) jinak zajistila na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou, než jsou rodiče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte.
§ 5
(1) Jestliže se mateřský příspěvek poskytuje podle § 2 odst. 2 písm. a), náleží nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo věku dvou let, i když po porodu tohoto dítěte další dítě zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku nebo přípravu na budoucí povolání nebo mu zanikl nárok na invalidní důchod anebo odpadla potřeba stálé péče o ně.
(2) Je-li dítě mladší dvou let nebo žena ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínajíc čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§ 11) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat i nadále.
§ 6
Výše mateřského příspěvku
(1) Mateřský příspěvek činí, pečuje-li žena
| o jedno dítě do dvou let věku | 600 Kčs, |
| o dvě děti do dvou let věku | 900 Kčs, |
| o tři a více dětí do dvou let věku | 1300 Kčs |
za kalendářní měsíc.
(2) Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí při péči
| o jedno dítě do dvou let věku | 20 Kčs, |
| o dvě děti do dvou let věku | 30 Kčs, |
| o tři a více děti do dvou let věku | 43 Kčs |
za kalendářní den.
(3) Mateřský příspěvek se poskytuje měsíčně pozadu.
§ 7
Změna a vrácení mateřského příspěvku
(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže mateřský příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se odejme nebo sníží anebo jeho výplata zastaví dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení výplaty příspěvku ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.
(2) Jestliže žena zavinila, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského příspěvku (§ 11). Částky neprávem přijaté, pokud je žena povinna je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.*)
(3) Vrácení částek vyplacených neprávem nebo v nesprávné výši může být požadováno nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.
§ 8
Promlčení nároku na mateřský příspěvek
Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.
§ 9
Úhrada
Výdaje vzniklé poskytováním mateřského příspěvku hradí stát.
Organizace a řízení
§ 10
Uplatnění nároku
(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují
a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění jako pracovnice, u organizace provádějící jejich nemocenské pojištění,
b) členky výrobních družstev u družstva, v němž jsou pracovně činné,
c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského družstva, v němž jsou pracovně činné,
d) vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,
e) ostatní ženy u okresního národního výboru příslušného podle jejich trvalého pobytu.
(2) Má-li žena dvě nebo několik zaměstnání (pracovních činností), uplatní nárok na mateřský příspěvek u organizace, v níž dosahovala nejvyššího výdělku.
§ 11
Orgány rozhodující o mateřském příspěvku
(1) O mateřském příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského pojištění, jehož je žena účastna (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbrojených silách); pro rozhodování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbrojených silách).
(2) V ostatních případech rozhoduje o mateřském příspěvku okresní národní výbor [§ 10 odst. 1 písm. e)]; přitom postupuje podle správního řádu. Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní výbor nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek.
(3) Pro úkoly závodů a orgánů nemocenského pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu mateřského příspěvku mezi závody a orgány nemocenského pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění pracovníků.
(4) Invaliditu posuzují pro účely tohoto zákona orgány sociálního zabezpečení.
§ 12
Povinnosti oprávněné ženy
(1) Žena, která uplatňuje nárok na mateřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku.
(2) Žena je povinna hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.
§ 13
Součinnost zdravotnických zařízení, školských orgánů a orgánů pověřených péčí o děti a mládež
Zdravotnická zařízení, školské orgány a orgány pověřené péčí o děti a mládež podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na mateřský příspěvek.
§ 13a
Poskytování příspěvku muži
(1) Příspěvek podle tohoto zákona se poskytuje muži, který celodenně a řádně pečuje aspoň o jedno dítě ve věku do dvou let, jde-li o muže svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého a který nežije s družkou.
(2) Pečuje-li v rodině celodenně a řádně o dítě ve věku do dvou let manžel, protože žena z vážných důvodů nemůže o dítě pečovat, může orgán uvedený v § 14 rozhodnout o poskytování příspěvku tomuto muži.
(3) O poskytování příspěvku muži platí jinak ustanovení o jeho poskytování ženě obdobně.
§ 14
Odstraňování tvrdostí
(1) Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat
okresní správy nemocenského pojištění, jde-li o ženy účastné nemocenského pojištění pracovníků,
příslušný svaz výrobních družstev, jde-li o členky těchto družstev, účastné nemocenského pojištění členů výrobních družstev,
orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy;
v ostatních případech může tyto tvrdosti odstraňovat okresní národní výbor.
(2) Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není přípustné odvolání.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 15
(1) Mateřský příspěvek podle tohoto zákona přísluší od 1. října 1971 a nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.
(2) Ženám, které dne 1. října 1971 pečují o dítě do dvou let věku a splňují ostatní podmínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje mateřský příspěvek od uvedeného dne po dobu stanovenou tímto zákonem. Příspěvek se poskytne, i když skutečnost uvedená v § 5 odst. 1 nastala před tímto dnem.
(3) Splnění podmínky podrobit se v době těhotenství pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních (§ 3 odst. 1) se nevyžaduje, jestliže se dítě narodí v době před 1. dubnem 1972.
§ 16
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí a příslušnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.
§ 17
Zrušuje se zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Dr. Štrougal v. r.
1) § 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb.
*) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 118/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb. a č. 71/1970 Sb.
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb.
Předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění uveřejněném pod č. 19/1970 Sb., a zákon č. 57/1963 Sb., o advokacii.
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 118/1967 Sb., č. 89/1968 Sb., č. 161/1968 Sb. a č. 71/1970 Sb.
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb.
Předpisy zakládající u některých skupin pracujících účast na nemocenském pojištění pracovníků, zejména zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění uveřejněném pod č. 19/1970 Sb., a zákon č. 57/1963 Sb., o advokacii.
*) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření.
**) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 94 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
***) § 72 zákona č. 101/1964 Sb., § 95 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., § 108 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, a § 78 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.