110
VYHLÁŠKA
ze dne 14. března 2008,
kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle článku II bodu 17 zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 32 odst. 6 energetického zákona:
Čl. I
1. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo ministerstvem vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí nebo sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu. U těch zařízení, která nevyhoví závazným parametrům, ztrácí osvědčení platnost od 1. července 2008.“.
2. V § 1 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) dosažení minimální účinnosti výroby stanovené podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.“.
3. V § 3 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „nebo 1 rok“.
4. Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.
Způsob určování úspory primární energie v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla
(1) Účinnost procesu kombinované výroby je podkladem pro stanovení úspory primární energie podle odstavce 2 a stanovení minimální účinnosti užití energie jako kriteria podle odstavců 15 až 17 této přílohy a platí pro zařízení uvedené do provozu před před platností zvláštního právního předpisu1). Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.
(2) Výpočet úspor primární energie
UPE=1-1ηqTηrV+ηeTηrE·100 %
přičemž dílčí účinnosti výroby tepla ηqT a elektřiny ηeT v teplárně se stanoví:
ηqT=QužTQpalT - ηeT=ETQpalT -
ηqT- je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v tomto soustrojí nebo výrobně. U parních výroben elektřiny a tepla
se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045 [-]
ηeT - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny dělená spotřebou paliva použitého v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. U parních výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107 [-]
ηrV- je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]
ηrE – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 12) [-]
QužT – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, které je využíváno ke sdílení a předání tepla bez následné transformace [MWh]
QpalT – je celkový energetický potenciál paliva použitého k společné výrobě užitečného tepla a elektřiny [MWh]
ET – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny ze soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla [MWh]
(3) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.
(4) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.
(5) Tabulka č. 1
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011
| Palivo | Zařízení KVET vybudované do roku | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006-2011 | ||
| ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ηripalE | ||
| Pevné | Černé uhlí | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 |
| Hnědé uhlí, lignit | 37,300 | 38,100 | 38,800 | 39,400 | 39,900 | 40,300 | 40,700 | 41,100 | 41,400 | 41,600 | 41,8 | |
| Dřevní hmota | 25,000 | 26,300 | 27,500 | 28,500 | 29,600 | 30,400 | 31,100 | 31,700 | 32,200 | 32,600 | 33,0 | |
| Biomasa | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | |
| Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | |
| Kapalné | Topné oleje | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 |
| Biopaliva | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | |
| Biologicky rozložitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | |
| Neobnovitelný odpad | 20,000 | 21,000 | 21,600 | 22,100 | 22,600 | 23,100 | 23,500 | 24,000 | 24,400 | 24,700 | 25,0 | |
| Plynné | Zemní plyn | 50,000 | 50,400 | 50,800 | 51,100 | 51,400 | 51,700 | 51,900 | 52,100 | 52,300 | 52,400 | 52,5 |
| Plyn z rafinace/vodík | 39,700 | 40,500 | 41,200 | 41,800 | 42,300 | 42,700 | 43,100 | 43,500 | 43,800 | 44,000 | 44,2 | |
| Koksárenský, vysokopecní a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,000 | 35,0 | |
| Bioplyn | 36,700 | 37,500 | 38,300 | 39,000 | 39,600 | 40,100 | 40,600 | 41,000 | 41,400 | 41,700 | 42,0 | |
(6) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č.1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.
(7) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem 6 harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.
(8) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.
(9) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu ηrpalE přímo hodnota ηripalE z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.
ηrpalE=∑i=1nQpal,i•ηripalE∑i=1nQpal,i %
Qpal,i – podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ]
ηripalE– harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva [%]
(10) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15° C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu ttep dosahuje 8° C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o
Δ ηrtepE = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]
Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.
(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny ηrtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení knap.úrovně přip.
Tabulka č. 2
Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám
| Napětí | Hodnota korekčního faktoru kinap.úrovně přip | |
|---|---|---|
| Elektřina dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy | Elektřina dodávána pro vlastní spotřebu nebo přímým vedením | |
| > 200 kV | 1,000 | 0,985 |
| 100-200 kV | 0,985 | 0,965 |
| 50-100 kV | 0,965 | 0,945 |
| 0,4-50 kV | 0,945 | 0,925 |
| < 0,4 kV | 0,925 | 0,860 |
Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu knap úrovně přip přímo hodnota kinap.úrovně přip. z tabulky č. 2.
V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.
knap.úrovňě přip=∑i=1nkinap.úrovně přip.Ei∑i=1n Ei -
Ei - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]
kinap.úrovně přip – jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.
(12) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 2 se stanoví podle vzorce
ηrE = (ηrpalE + Δ ηrtepE).knap.úrovně přip [%]
(13) Tabulka č. 3
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla
| Palivo | Druh média | ||
|---|---|---|---|
| Pára/horká voda | Přímé výfukové plyny | ||
| ηripalV | ηripalV | ||
| Pevné | Černé uhlí | 88,000 | 80,000 |
| Hnědé uhlí, lignit | 86,000 | 78,000 | |
| Dřevní hmota | 86,000 | 78,000 | |
| Biomasa | 80,000 | 72,000 | |
| Biologicky rozložitelný a neobnovitelný (komunální) odpad | 80,000 | 72,000 | |
| Kapalné | Topné oleje | 89,000 | 81,000 |
| Biopaliva | 89,000 | 81,000 | |
| Biologicky rozložitelný odpad | 80,000 | 72,000 | |
| Neobnovitelný odpad | 80,000 | 72,000 | |
| Plynné | Zemní plyn | 90,000 | 82,000 |
| Plyn z rafinace/vodík | 89,000 | 81,000 | |
| Koksárenský,vysokopecni a jiné odpadní plyny, odpadní teplo | 80,000 | 72,000 | |
| Bioplyn | 70,000 | 62,000 | |
Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 2 za hodnotu ηrV hodnota ηripalV – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce
ηrV=∑i=1nQpal,i.ηripalV ∑i=1nQpal,i-5 [%]
Qpal,i – jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]
ηripalV – jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]
(14) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.
(15) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je 31.12.1995 a dříve, v % je 43x při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2,32 GJ/Gj nebo 8,37 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50MW je účinnost výroby ηel 35 %xx při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2,85 GJ/GJ nebo 10,28 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50MW je účinnost výroby ηel 40xx% při měrné spotřebě energie v palivu Sevpal 2,5 GJ/GJ nebo 9GJ/MWh
Poznámky:
x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.
Účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí ηel se stanoví podle zvláštního právního předpisu1).
(16) Účinnost výroby energie pro parní turbosoustrojí ηel, kde rok výstavby je po 31.12.1995, se stanoví podle zvláštního právního předpisu1)
| Provozní soubor | Účinnost výroby ηet | Měrná spotřeba energie v palivu Setpal |
|---|---|---|
| % | GJ/GJ | |
| plynová turbína + spalinový kotel | 74 | 1,35 |
| plynová turbína + spalinový kotel – špičkový provoz | 28 | 3,57 |
| paroplynový cyklus s využitím tepla | 72 | 1,39 |
| Paroplynový cyklus s kondenzací | 50x | 1,39 |
Poznámka:
x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tpla).
Účinnost výroby elektrické energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem ηet se stanoví podle zvláštního právního předpisu1).
(17) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηkj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli ηet
| Jmenovitý el. Výkon kogenerační jednotky | teplota vody na výstupu z kogenerační jednotky | účinnost výroby energie v kogen. jednotce ηet | měrná spotřeba energie v palivu na výrobu el. Sevpal | účinnost výroby energie (tep.+el.) v kotelně ηetx |
|---|---|---|---|---|
| KW | °C | % | GJ/MWh | % |
| do 100 | do 90 | 75 | 4,8 | 75 + 9xK/(1 + K) |
| nad 100 | do 90 | 80 | 4,5 | 80 + 5xK/(1 + K) |
| nad 100 | 91 - 100 | 75 | 4,8 | 75 + 10xK/(1 + K) |
| nad 100 | 101 – 110 | 69 | 5,22 | 69 + 16xK/(1 +K) |
| nad 100 | 111 – 120 | 64 | 5,62 | 64 + 21xK/(1 + K) |
| nad 100 | 121 - 130 | 59 | 6,1 | 59 + 26xK/(1 + K) |
| nad 100 | nad 130 | 54 | 6,67 | 54 + 31xK/(1 +K) |
xK=QpalkoQpalkj
Qpalko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)
Qpalkj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)
Účinnost výroby elektrické energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem ηet se stanoví podle zvláštního právního předpisu1).“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.
Ministr:
Ing. Říman v. r.