111
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 19. října 1965
o závěrečných učňovských zkouškách
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů podle § 228 zákoníku práce:
Základní ustanovení o závěrečných učňovských zkouškách
§ 1
(1) Učeň koná na konci doby učebního poměru závěrečnou učňovskou zkoušku. Úkolem této zkoušky je zjistit, jak je učeň připraven používat získané odborné vědomosti, dovednosti a návyky stanovené charakteristikou učebního oboru při plnění typických úkolů svého povolání.
(2) Závěrečné učňovské zkoušky organizuje a zajišťuje organizace*) určená krajským národním výborem a provádí je zkušební komise. Za přípravu a zabezpečení zkoušek odpovídá vedoucí organizace, v níž se závěrečné učňovské zkoušky konají. Za řádné provedení zkoušek odpovídá předseda zkušební komise.
§ 2
(1) Závěrečnou učňovskou zkoušku mohou vykonat učni, kteří prospěli z odborného výcviku a z povinných vyučovacích předmětů předepsaných učebním plánem posledního ročníku příslušného učebního oboru.
(2) Závěrečnou učňovskou zkoušku mohou výjimečně vykonat též pracovníci nebo členové družstva (dále jen „pracovníci“), jestliže
a) získali dovednosti a vědomosti předepsané učebními dokumenty*) učebního oboru, z něhož hodlají vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku (dále jen „příslušného učebního oboru“),
b) organizace, u které v pracovním nebo členském poměru (dále jen „pracovním poměru“) vykonávají práce odpovídající příslušnému učebnímu oboru, jim výjimečně, v dohodě se závodním výborem ROH, povolila vykonat závěrečnou učňovskou zkoušku a na přihláškách potvrdila, že po 18. roce svého věku k datu konání závěrečné učňovské zkoušky (16. červen až 31. srpen) vykazují dobu požadované praxe, stanovenou v odstavci 3, a že kvalitně vykonávají přidělené práce,
c) úspěšně vykonali zkoušku ze všech odborných předmětů příslušného učebního oboru na učňovské škole nebo odborném učilišti (dále jen „škole“).
Zkoušku z odborných předmětů příslušného učebního oboru na škole nekonají pracovníci, kteří mají střední odborné, úplné střední odborné, vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání téhož nebo příbuzného oboru.
(3) Požadovanou praxí se rozumí praktická činnost v pracovním poměru, odpovídající příslušnému učebnímu oboru,
a) konaná po dobu rovnající se době učebního poměru příslušného učebního oboru, prodloužená o 1 rok,
b) u pracovníků s úplným středním všeobecným vzděláním nebo úplným středním odborným vzděláním jiného směru konaná po dosažení tohoto vzdělání po dobu odpovídající době příslušného učebního oboru pro učně z řad absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol, prodloužená o 6 měsíců,
c) u pracovníků se středním odborným nebo úplným středním odborným vzděláním téhož nebo příbuzného oboru konaná po dosažení tohoto vzdělání po dobu 1 roku.
d) u pracovníků, kteří k 1. březnu 1976 vykonávají funkci mistra odborné výchovy, doba vykonávání této funkce v trvání nejméně 5 let.
U pracovníků podle písmen b) a c), kteří nedokončili přípravu pro povolání v učebním poměru, se započte do požadované praxe 6 měsíců, pokud úspěšně absolvovali 2. ročník příslušného učebního oboru s 3-4letou učební dobou nebo 1. ročník příslušného učebního oboru s 2letou učební dobou.
Podle písmen b) a c) se posuzuje požadovaná praxe též u pracovníků s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním.
U absolventek dvouletých dívčích odborných škol**) se požadovanou praxí rozumí praktická činnost konaná po úspěšném ukončení této školy v pracovním poměru po dobu nejméně 2 let podle specifického odborného zaměření dívčí odborné školy, resp. jednotlivých tříd, z toho alespoň 1 rok po 18. roce věku; ve škole vykonají zkoušku z odborných předmětů příslušného učebního oboru, které nebyly součástí jejich studia nebo jejichž obsah a rozsah neodpovídal učebnímu plánu a učebním osnovám odborných předmětů příslušného učebního oboru.
Pracovníkům, kteří přerušili studium téhož nebo příbuzného oboru na odborné, střední odborné nebo vysoké škole, se do doby požadované praxe podle písmena a) započítává 1 rok, jestliže studium přerušili po úspěšném ukončení 2. ročníku, 2 roky po úspěšném ukončení 3. ročníku a 3 roky po úspěšném ukončení 4. a vyšších ročníků.
Do požadované praxe se nezapočítává doba praktické činnosti vykonávaná ve vedlejším pracovním poměru.
(4) Pracovníkům, kteří nedokončili přípravu pro povolání v učebním poměru a splňují podmínky podle odstavce 2, se do požadované praxe započítává potvrzená doba učebního poměru před 18. rokem věku; ve škole vykonají zkoušku z těch odborných předmětů, ve kterých v učebním poměru neprospěli nebo které neabsolvovali.
(5) Pracovníci vyučení v příbuzném učebním oboru, kteří po 18. roce věku splňují pro vykonání závěrečné učňovské zkoušky z druhého učebního oboru požadovanou praxi stanovenou organizací v rozsahu 6-12 měsíců, a jimž organizace v dohodě se závodním výborem ROH výjimečně povolila vykonání závěrečné učňovské zkoušky z druhého učebního oboru, vykonají ve škole rozdílovou zkoušku z odborných předmětů tohoto oboru.
(6) Učni se k závěrečné učňovské zkoušce nepřihlašují. Jejich počet je stanoven evidenčním stavem posledních ročníků odborných učilišť a učňovských škol.
(7) Jmenný seznam pracovníků, vyplněné a potvrzené tiskopisy přihlášek ke zkoušce z odborných předmětů a k závěrečné učňovské zkoušce zašlou organizace krajským národním výborům, a to nejpozději do 15. ledna. Organizace odpovídají za správnost údajů v přihláškách uvedených a za to, že uchazeči splňují stanovené podmínky. Krajské národní výbory po prověření, zda uchazeči podle údajů uvedených na přihláškách splňují stanovené podmínky, přidělí přijaté přihlášky ke zkouškám z odborných předmětů školám a přihlášky k závěrečným učňovským zkouškám zkušebním komisím; zjistí-li krajský národní výbor, že uchazeč nesplňuje stanovené podmínky, vrátí přihlášku organizaci se zdůvodněním jejího nepřijetí. Škola písemně vyrozumí uchazeče o místu, datu a hodině zkoušek z odborných předmětů, a to nejméně 14 dní před zkouškou. Zkušební komise písemně vyrozumí uchazeče, nejméně 14 dní předem, o místu, datu a hodině písemné, praktické a ústní závěrečné učňovské zkoušky.
Vysvědčení o zkoušce z odborných předmětů, popřípadě vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku školy, popř. doklad o ukončeném studiu (maturitní vysvědčení, diplom) nebo o vyučení v příbuzném učebním oboru (výuční list), předkládají pracovníci zkušební komisi osobně, a to před vykonáním závěrečné učňovské zkoušky.
(8) Zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. února do 30. dubna. Závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v době od 16. června do 31. srpna. Pro absolventy středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru s 1 1/2letou učební dobou a ve zvlášť odůvodněných případech, kdy učeň bez vlastní viny závěrečnou učňovskou zkoušku v řádném termínu nekonal, stanoví datum konání závěrečných učňovských zkoušek krajské národní výbory. Opravné zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. října do 31. října. Opravné závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v celém rozsahu v době od 1. listopadu do 31. prosince.
Zkušební komise
§ 3
(1) Zkušební komise pro závěrečné učňovské zkoušky se ustavují podle jednotlivých, popřípadě příbuzných učebních oborů na dobu nejméně tří roků a jsou společné pro učně i pracovníky. Zkušební komise se ustavují pouze v organizacích určených pro zabezpečení závěrečné učňovské zkoušky.
(2) Zkušební komise je čtyřčlenná. U zemědělských odborných učilišť spravovaných národními výbory je členem zkušební komise též zástupce zemědělské organizace, a komise je v tomto případě pětičlenná. Předsedou je výchovný pracovník z jiného zařízení pro výchovu učňů, pověřený výkonem státního dozoru na výchovu učňů, nebo jiný osvědčený výchovný pracovník zpravidla s osmiletou odborně pedagogickou praxí; jmenuje ho krajský národní výbor nejpozději do 15. ledna. Místopředsedou je pracovník organizace, která zabezpečuje závěrečné učňovské zkoušky. Členy zkušební komise jsou mistr odborné výchovy a učitel odborných předmětů pro příslušný učební obor. Místopředsedu a členy komise navrhuje vedoucí zařízení pro výchovu učňů a jmenuje je po projednání se závodním výborem ROH a s předsedou zkušební komise vedoucí organizace, která zabezpečuje závěrečné učňovské zkoušky, do 31. ledna.
(3) Při velkém zařízení pro výchovu učňů lze v organizaci ustavit více samostatných zkušebních komisí.
(4) Práci zkušební komise řídí její předseda. Materiálně technické zabezpečení zkoušek, včetně stravování a ubytování učňů, pracovníků a členů zkušební komise, jakož i administrativních prací, spojených se závěrečnými učňovskými zkouškami, zajišťuje organizace ve spolupráci se zařízením pro výchovu učňů.
(5) Zkušební komise zejména
a) sestavuje pracovní plán své činnosti, a to nejpozději měsíc před závěrečnou učňovskou zkouškou,*)
b) schvaluje témata písemných, praktických a ústních zkoušek, doporučená metodickou komisí, jakož i místa konání jednotlivých částí závěrečných učňovských zkoušek,
c) kontroluje přípravy a zkouší učně nebo pracovníky ve všech částech závěrečných učňovských zkoušek,
d) hodnotí závěrečné učňovské zkoušky,
e) podává zprávu o průběhu a výsledcích závěrečných učňovských zkoušek vedoucímu organizace, která zabezpečovala závěrečné učňovské zkoušky, a krajskému národnímu výboru.
Rozsah a hodnocení závěrečných učňovských zkoušek
§ 4
(1) Závěrečná učňovská zkouška se skládá z
a) písemné zkoušky,
b) praktické zkoušky,
c) ústní zkoušky.
(2) Témata písemné zkoušky mají býti shodná (blízká) s praktickou zkouškou příslušného učebního oboru. Písemná zkouška se koná ve zkušební místnosti za přítomnosti pracovníka, pověřeného předsedou zkušební komise pedagogickým dozorem. Písemnou zkoušku musí učni nebo pracovníci vykonat zcela samostatně za 3–6 hodin, podle náročnosti učebního oboru. Po každé druhé hodině zkoušky se poskytne zkoušeným desetiminutová přestávka k odpočinku. V přestávkách zůstávají zkoušení v místnosti s pracovníkem konajícím pedagogický dozor a tuto mohou opouštět průběhem celé zkoušky jen jednotlivě a s jeho souhlasem.
(3) Písemnou práci opravuje a posuzuje člen zkušební komise, popřípadě pracovník pověřený předsedou zkušební komise. Výsledek se hodnotí známkou podle zkušebního řádu a uvede v kontrolním listě zkoušeného.
Při zkoušce se hodnotí
a) správnost postupu s uplatněním znalostí nejpoužívanějších a nejprogresívnějších metod práce,
b) účelné využití vědomostí, vhodná volba pracovních prostředků a předmětů,
c) správné používání odborných názvů, výpočty, znalost výkresů, bezpečnostních předpisů apod.
(4) Praktická zkouška se koná na pracovištích organizace a na typické práci učebního oboru. Podle náročnosti učebního oboru trvá 1 až 3 po sobě jdoucí pracovní dny za dozoru mistra pověřeného předsedou zkušební komise. V učebních oborech, kdy nelze z provozních důvodů organizovat tuto zkoušku, posuzuje zkušební komise dosažené pracovní výsledky učně nebo pracovníka z písemných dokladů provozního mistra, a to nejméně za poslední měsíc před závěrečnou učňovskou zkouškou. Doklady musí obsahovat údaje o charakteru vykonávané práce, třídy tarifně kvalifikačního katalogu, plnění výkonových norem, kvalitě práce a dodržování bezpečnostních předpisů.
Při zkoušce se hodnotí
a) správnost volby pracovního postupu, pracovních metod a kvalita výrobku (služby),
b) dodržení výrobních a technicko-hospodářských norem, plnění výkonových norem (pokud jsou stanoveny),
c) obsluha a údržba strojů a zařízení, použití a údržba výrobních pomůcek, uspořádání pracoviště, bezpečnost práce aj.
Výsledek praktické zkoušky hodnotí mistr, pod jehož vedením učeň nebo pracovník zkoušku konal, známkou podle zkušebního řádu, zapíše ji do kontrolního listu zkoušeného a obdobně u učňů nebo pracovníků, kde zkušební komise posuzuje úroveň dovedností z písemných dokladů provozního mistra o měsíčním sledování zkoušeného.
(5) Ústní zkouška se koná za přítomnosti všech členů zkušební komise. Při ústní zkoušce zkušební komise vychází z výsledků praktické a písemné zkoušky; v souladu s charakteristikou učebního oboru klade doplňující otázky. Individuální zkoušení jednoho učně nebo pracovníka trvá zpravidla 15 minut. Výsledek hodnocení podle zkušebního řádu zapíše do kontrolního listu zkoušeného.
§ 5
(1) Při závěrečném hodnocení učňovských zkoušek přihlíží zkušební komise nejen k výsledkům jednotlivých částí zkoušek, ale též k záznamu o chování a prospěchu během doby učebního poměru, k morálně politické vyspělosti zkoušeného a k jeho pracovním výsledkům v organizaci.
(2) Při závěrečném hodnocení má zkušební komise k dispozici učební smlouvu, učňovskou knížku, vysvědčení za všechny ročníky učebního oboru, komplexní hodnocení učně za celou dobu učebního poměru (soustředěné hlavně na období odborného rozvoje), doklady o písemné, praktické a ústní zkoušce, kontrolní list o závěrečné učňovské zkoušce a protokol o závěrečných učňovských zkouškách. U pracovníků má zkušební komise též k dispozici pracovní posudek, jímž organizace potvrzuje, že pracovník na dosavadním pracovišti získal dovednosti a vědomosti stanovené učebními dokumenty příslušného učebního oboru, vysvědčení o zkoušce z odborných předmětů, popřípadě vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku školy, popř. doklad o ukončeném studiu (maturitní vysvědčení, diplom) nebo o vyučení v příslušném učebním oboru (výuční list).
(3) V závěrečném hodnocení rozhodují všichni členové zkušební komise o výsledku závěrečné učňovské zkoušky hlasováním. Hodnocení provedou nejpozději do tří dnů po skončení ústní zkoušky. Rozhodnutí je platné, hlasuje-li pro návrh většina členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(4) Závěrečnou učňovskou zkoušku hodnotí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl s vyznamenáním,
má-li z praktické zkoušky známku výbornou a z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň chvalitebnou a
- učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů *) z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5;
- pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. c) a d) se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru; *)
b) prospěl velmi dobře,
má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky alespoň známku chvalitebnou, popř. z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň dobrou a
- učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů*) z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5;
- pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 4 a 5 se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru.**)
c) prospěl,
má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky známku aspoň dostatečnou;
d) neprospěl,
jestliže byla hodnocena jedna z částí závěrečné učňovské zkoušky (písemná, praktická nebo ústní) stupněm 5 (nedostatečně).
(5) Neprospěl-li zkoušený při závěrečné učňovské zkoušce, rozhodne komise o termínu náhradní zkoušky. Obdobně rozhodne, jestliže se uchazeč včas ke zkouškám nedostavil. Rozhodnutí uvede v kontrolním listě a v protokole o závěrečných učňovských zkouškách.
§ 6
(1) Učeň, který při závěrečné učňovské zkoušce neuspěl, obdrží od organizace, s níž měl sjednaný učební poměr, potvrzení o tom, po jakou dobu a pro který učební obor byl v učebním poměru vychováván. Pracovníkům se toto potvrzení nevydává.
(2) Učeň nebo pracovník, který s úspěchem vykonal závěrečnou učňovskou zkoušku, obdrží po skončení závěrečných učňovských zkoušek výuční list od organizace, kde zkoušku konal.
(3) Výuční listy podepisuje předseda zkušební komise a vedoucí organizace, v níž učeň nebo pracovník vykonal závěrečnou učňovskou zkoušku a datuje se dnem závěrečného hodnocení. Výuční list potvrzuje krajský národní výbor; bez tohoto potvrzení je výuční list neplatný.
(4) Zkušební komise doporučí vedoucím organizací, aby ti, kteří složili závěrečnou učňovskou zkoušku s vyznamenáním, byli zařazeni do vyšších kvalifikačních tříd než ostatní.
§ 7
(1) O závěrečných učňovských zkouškách vyhotovuje místopředseda zkušební komise dvojmo protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. Opis protokolu s výučními listy předá předseda zkušební komise nejpozději do týdne po skončení závěrečných učňovských zkoušek krajskému národnímu výboru.
(2) Protokol spolu s kontrolními listy, s písemnými pracemi zkoušených a potvrzenými výučními listy předá předseda vedoucímu organizace, v níž se zkoušky konaly. Vedoucí organizace vyrozumí ostatní organizace o výsledku zkoušek a v dohodě s předsedou předá výuční listy a zabezpečí uložení dokladů o vykonaných zkouškách pro případné vydání duplikátů výučních listů.
(3) Opisy protokolů ukládá krajský národní výbor pro případné vydání potvrzení o vykonání závěrečných učňovských zkoušek.
(4) Ukládání a skartace dokladů se řídí platnými předpisy.*) Opisy protokolů a kontrolní listy se skartují nejdříve po 30 letech a ostatní doklady nejdříve po 10 letech.
§ 8
(1) Věcné a osobní náklady spojené s organizací závěrečných učňovských zkoušek hradí organizace, v níž se zkoušky konají. Pokud v organizaci konají závěrečné učňovské zkoušky též učni nebo pracovníci jiné organizace, uhradí tato organizace poměrnou část nákladů. K nákladům patří i odměny za činnost zkoušejících při závěrečných učňovských zkouškách, které stanoví organizace podle obtížnosti práce.
(2) Za opravy, rozbor a posouzení písemných prací závěrečných učňovských zkoušek přísluší zkoušejícím odměna až do částky Kčs 8,- za jednu hodinu skutečně vykonané práce. Za zkoušení pracovníků z odborných předmětů učebního oboru před konáním závěrečné učňovské zkoušky náleží zkoušejícím odměna až do částky Kčs 12,- za jednu hodinu zkoušení.
(3) Za pedagogický dozor při písemných zkouškách a za odborný dozor při praktických zkouškách přísluší odměna až do částky Kčs 8,- za jednu hodinu dozoru, za posouzení výsledků praktické zkoušky, za ústní zkoušení a závěrečné hodnocení odměna až do částky Kčs 12,- za jednu hodinu. Tyto odměny nenáleží členům zkušební komise, pokud jim bylo pro tuto překážku v práci z důvodu obecného zájmu poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy.
(4) Pracovníci, kteří konali zkoušku z odborných předmětů na škole, jakož i závěrečnou učňovskou zkoušku, mají od své organizace nárok na náhradu ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku, nejvýše na tolik hodin, kolik činí jejich pracovní doba, stanovená podle rozvrhu směn na den, v němž konali zkoušku.
(5) Učňům, pracovníkům a členům zkušební komise náleží náhrady cestovních a jiných výdajů podle příslušných předpisů.***)
§ 9
Dozor nad závěrečnými učňovskými zkouškami konají orgány státního dozoru na výchovu učňů a ústřední orgány nadřízené organizacím, v nichž se zkoušky konají.
Odchylky pro zařízení Státního úřadu sociálního zabezpečení
§ 10
(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují, pokud dále nejsou stanoveny odchylky, také na přípravu a konání závěrečných učňovských zkoušek
a) občanů se změněnou pracovní schopností, kteří nejsou v pracovním poměru (členy družstev), pokud úspěšně dokončili přípravu pro povolání podle předpisů o sociálním zabezpečení a jestliže má tato příprava být podle učebního plánu a učebních osnov učebního oboru zakončena závěrečnou učňovskou zkouškou;
b) tělesně vadných svěřenců ústavů sociální péče pro tělesně postiženou mládež, kteří se připravují pro povolání v učebním poměru a absolvují odborný výcvik v ústavních výcvikových dílnách nebo v organizaci s učňovskou nebo zvláštní učňovskou školou pro mládež vyžadující zvláštní péče.
(2) Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečné učňovské zkoušky navrhují
a) u občanů se změněnou pracovní schopností vedoucí přípravy pro povolání;
b) u učňů z ústavů sociální péče pro tělesně postiženou mládež vedoucí ústavu po projednání s ředitelem učňovské školy (zvláštní učňovské školy), s vedoucím učňovského střediska ústavu a s mistrem odborné výchovy, jestliže odborný výcvik vykonával ve výcvikových dílnách ústavu, který sjednal s učněm učební poměr;
v ostatních případech vedoucí ústavu po projednání s ředitelem učňovské školy (zvláštní učňovské školy) a s vedoucím organizace, popřípadě s vedoucím učňovského střediska.
Koná-li se závěrečná učňovská zkouška mimo ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež, je členem zkušební komise též výchovný pracovník tohoto ústavu a komise v tomto případě je pětičlenná.
(3) Při závěrečném hodnocení (zejména pokud jde o dodržování výkonových norem), přihlíží zkušební komise k tomu, do jaké míry je zkoušený ovlivněn zdravotním postižením. Zkoušený v takových případech předkládá zkušební komisi lékařské potvrzení.
(4) Občan se změněnou pracovní schopností, který při závěrečné učňovské zkoušce neuspěl, obdrží od národního výboru, který pořádal přípravu pro povolání, potvrzení o tom, po jakou dobu a pro který učební obor se přípravy pro povolání zúčastnil.
(5) Náklady spojené se závěrečnými učňovskými zkouškami občanů se změněnou pracovní schopností hradí národní výbor, který pořádal přípravu pro povolání.
§ 10a)
Přechodná ustanovení
(1) Ustanovení § 2 odst. 3 písm. d) platí do konce roku 1981.
(2) Přihlášky mistrů odborné výchovy ke zkouškám z odborných předmětů a k závěrečným učňovským zkouškám v roce 1976 zašlou organizace krajským národním výborům nejpozději do 28. března 1976.
(3) Zkoušky z odborných předmětů v roce 1976 konají mistři odborné výchovy v době od 1. dubna do 28. května 1976.
Závěrečná ustanovení
§ 11
Zrušuje se
vyhláška ministerstva školství a kultury č. 81/1959 Ú. l., o závěrečných učňovských zkouškách a směrnice ústředních orgánů, vydané k jejímu provedení.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Ministr:
Císař v. r.
*) Za organizaci se považují i zemědělská (lesnická) odborná učiliště, řízená národními výbory a zemědělské učňovské školy.
*) V plánu vyznačí data a místa konání jednotlivých částí zkoušek, počty učňů a pracovníků, rozvrhne účast členů komise na přípravách, zkouškách a kontrole prací učňů a pracovníků na pracovištích.
*) Vyhláška ministerstva vnitra č. 62/1953 Ú. l., o zásadách pro vyřazování (skartaci) písemností a skartační směrnice příslušných ústředních orgánů, směrnice ministerstva vnitra o ukládání a vyřazování (skartaci) písemností výkonných orgánů národních výborů ze dne 4. ledna 1959 čj. NV/3-10 262/1958 (poř. č. 4) 1959 Sb. instr. pro výk. org. NV, na Slovensku směrnicemi Pověřenectva vnitra poř. č. 24/1959 Sb. instr.
*) u absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku
*) pracovníkům, kteří zkoušku z odborných předmětů nekonají, se prospěch stanoví pouze podle výsledku závěrečné učňovské zkoušky
**) u absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku
***) vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.
*) Rozumí se charakteristika učebního oboru, učební plán a učební osnovy - příloha č. 2 směrnic MŠK ze dne 18. 6. 1966 čj. 10 796/66-II/2 o nových učebních plánech a učebních osnovách v zařízeních pro výchovu učňů (Věstník MŠK 1966, str. 149) a výnos MŠ ČSR ze dne 22. 9. 1969 čj. 27 998/69-II/3a, jímž se vydávají nové učební plány pro některé učební obory (Věstník MŠ a MK 1969, str. 121)
**) Výnos MŠ ze dne 11. 6. 1968 čj. 19 032/68-II/3 o zřizování dívčích odborných škol (Věstník MŠ a MKI 1968, str. 291)
*) U absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku
**) Pracovníkům, kteří zkoušku z odborných předmětů nekonají, se prospěch stanoví pouze podle výsledku závěrečné učňovské zkoušky