111
ZÁKON
ze dne 7. října 1971
o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tímto zákonem se upravují
a) odvod ze zisku,
b) odvod z jmění,
c) odvod z objemu mezd,
d) příspěvek na sociální zabezpečení,
e) odvod z odpisů základních prostředků,
f) dodatkové odvody,
g) odvod státních hospodářských organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru (dále jen „státní rozpočet“) je určen finančním plánem.
§ 2
(1) Odvod ze zisku provádějí:
a) státní hospodářské organizace s průmyslovou nebo stavební činností;
b) organizace zahraničního obchodu;
c) státní hospodářské organizace s převážně obchodní činností;
d) státní projektové, projektově inženýrské a inženýrské organizace;
e) státní hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny;
f) státní odbytové a zásobovací organizace;
g) hospodářské organizace státních lázní;
h) státní organizace veřejné automobilové dopravy;
i) státní hospodářské organizace v oblasti kultury;
j) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá odvodu ze zisku podle tohoto zákona;
k) ostatní státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není určen finančním plánem;
l) tuzemské akciové společnosti;
m) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení*), pokud alespoň polovina jejich členů jsou organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona;
n) státní hospodářské organizace civilního letectví.
(2) Odvod z jmění provádějí organizace uvedené v odstavci 1 s výjimkou organizací uvedených pod písmeny c) až g), i) a n). Tento odvod neprovádějí organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, a oborová (generální) ředitelství, pokud více než polovina podřízených organizací nepodléhá odvodu z jmění.
(3) Odvod z objemu mezd provádějí organizace uvedené v odstavci 1 a státní hospodářské organizace, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí organizace uvedené v odstavci 3.
(5) Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu stanovený ve státním rozpočtu provádějí za úseky národního hospodářství, které řídí, ministerstva a jiné ústřední orgány.
(6) Dodatkové odvody provádějí organizace podléhající odvodům podle tohoto zákona nebo dani důchodové anebo zemědělské dani z důchodů.
§ 3
Odvodům podle § 2 odst. 1 až 4 tohoto zákona nepodléhají státní hospodářské organizace, na něž se vztahuje zákon o důchodové dani nebo které jsou poplatníky zemědělské daně z důchodů.
ČÁST I
ODVOD ZE ZISKU
§ 4
Základ odvodu
(1) Základem odvodu ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti organizace a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“). V případě, že organizace nevykáže zisk, je základem odvodu ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li organizace ztrátu, je základem tohoto odvodu částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, jiné výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení výnosů, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám.
(4) Součástí bilančního zisku jsou také veškeré částky, o které byl zkrácen zisk v rozporu s právními předpisy.
§ 5
Připočitatelné položky
(1) Připočitatelnými položkami jsou tyto položky účtované v nákladech organizace:
a) příspěvky a subvence, k jejichž úhradě není organizace povinna podle právních předpisů, a jiná bezúplatná věnování;
b) placené pokuty a penále;
c) zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod;
d) zúčtované poplatky za znečisťování ovzduší včetně přirážky;
e) věrnostní přídavky horníků nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí**) a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků;
f) záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností.
(2) Připočitatelnými položkami jsou dále:
a) vratky odvodu z jmění, popřípadě daně z jmění;
b) neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
§ 6
Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnými položkami jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku organizace:
a) odvod z jmění, popřípadě daň z jmění;
b) daň z pozemků***);
c) náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
d) příspěvek do oborového fondu technického rozvoje a u organizací přímo řízených příspěvek do fondu technického rozvoje ústředního orgánu;
e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f) příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.
Součástí odpočitatelných položek uvedených v tomto odstavci není penále související s těmito položkam
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) zisk ze závodního stravování;
b) přijaté pokuty a penále;
c) částky přijaté od jiné organizace z prostředků, které již byly podrobeny odvodu ze zisku, důchodové nebo obdobné dani, a položky podrobené již odvodu ze zisku u téže organizace, jsou-li součástí zisku;
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných u organizací, které podléhaly podnikovým daním, do 31. 12. 1969, u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností do 31. 12. 1970 a u ostatních organizací do 31. 12. 1971;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
§ 7
Sazba odvodu
(1) Sazba odvodu ze zisku činí 75 % ze základu odvodu (§ 4) s těmito odchylkami:
a) 50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren), u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů) a u oborových (generálních) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací provádí odvod ze zisku podle sazeb uvedených pod písmenem e);
b) 60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popřípadě rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů;
c) 65 % u státních projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací;
d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami;
e) u státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny, státních odbytových a zásobovacích organizací, hospodářských organizací státních lázní, státních organizací veřejné automobilové dopravy a státních hospodářských organizací civilního letectví
| při rentabilitě % | % | |
|---|---|---|
| do 5 | 25,- | |
| nad 5 | do 15 | 25,- + 2,- à |
| nad 15 | do 18 | 45,- + 1,7 à |
| nad 18 | do 23 | 50,1 + 1,3 à |
| nad 23 | do 28 | 56,6 + 1,- à |
| nad 28 | do 33 | 61,6 + 0,8 à |
| nad 33 | do 40 | 65,6 + 0,6 à |
| nad 40 | do 50 | 69,8 + 0,4 à |
| nad 50 | do 56 | 73,8 + 0,2 à |
| nad 56 | 75,-; | |
f) u státních hospodářských organizací v oblasti kultury
| při rentabilitě % | % | |
|---|---|---|
| do 5 | 30,- | |
| nad 5 | do 6 | 30,- + 10,- à |
| nad 6 | do 7 | 40,- + 7,- à |
| nad 7 | do 8 | 47,- + 5,- à |
| nad 8 | do 9 | 52,- + 4,- à |
| nad 9 | do 10 | 56,- + 3,- à |
| nad 10 | do 13 | 59,- + 2,- à |
| nad 13 | do 20 | 65,- + 1,- à |
| nad 20 | do 26 | 72,- + 0,5 à |
| nad 26 | 75,-. | |
(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům (včetně finančních). U vybraných státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, které mají vlastní výrobny, se celkové náklady snižují o spotřebu základních surovin v těchto výrobnách.
(3) Činitel „à“ se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.
§ 8
Odvodu ze zisku nepodléhají příjmy organizací ze zdrojů v cizině, jestliže byly podrobeny obdobnému odvodu nebo obdobné dani v cizině.
ČÁST II
ODVOD Z JMĚNÍ
§ 9
Základ odvodu
Základem odvodu z jmění je jmění organizace.
§ 10
Jmění organizace
(1) Jmění organizace tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, oborového fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u odvodu ze zisku [§ 6 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též splacený akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk.
(2) Z jmění organizace se odečítají:
a) zůstatková cena
1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení*) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro dětskou rekreaci revolučního odborového hnutí, rekreaci (i sdruženou) vlastních zaměstnanců, výměnnou rekreaci, a pro závodní stravování a ubytování;
2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
5. silničních komunikací s veřejným provozem;
6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3;
zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí příslušné vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány;
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo organizaci zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z fondů organizace;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
(3) U státních organizací veřejné automobilové dopravy se do základu odvodu z jmění nezapočítává jmění sloužící převážně osobní dopravě.
§ 11
Sazba odvodu
Sazba odvodu z jmění činí 5 % ze základu odvodu; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav, energetických organizací uvedených v § 7 odst. 1 písm. a) a u hornických a plynárenských organizací uvedených v § 7 odst. 1 písm. b) činí sazba 2 %.
§ 12
Pro stanovení povinností odvodu z jmění je rozhodný průměrný stav jmění v roce, za nějž se provádí odvod.
§ 13
Má-li organizace jmění v cizině, může si od odvodu z jmění odečítat částku obdobného odvodu (nebo daně) připadajícího na toto jmění, zaplacenou v cizině.
ČÁST III
ODVOD Z OBJEMU MEZD
§ 14
Základ odvodu
Základem odvodu z objemu mezd je objem všech v běžném roce k výplatě zúčtovaných mzdových prostředků organizace. Do základu odvodu z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k výplatě nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu ze státního rozpočtu k Rudému praporu páté pětiletky nebo k praporu, popřípadě standartě, které jsou mu postaveny na roveň.
§ 15
Sazba odvodu
(1) Sazba odvodu z objemu mezd činí:
| při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v % | sazba odvodu v % z objemu mezd |
|---|---|
| od 0 do 3 | 0,5 à |
| nad 3 do 5 | 1,5 + 1,- à |
| nad 5 do 7 | 3,5 + 1,5 à |
| nad 7 do 10 | 6,5 + 3,- à |
| nad 10 | 15,5 + 6,- à, |
přičemž činitel „à“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mzdových prostředků (§ 14) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
ČÁST IV
PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 16
(1) Základem příspěvku na sociální zabezpečení je objem mzdových prostředků, zúčtovaných k výplatě v běžném roce. Sazba příspěvku činí 20 % ze základu s odchylkami uvedenými v odstavci 2 a 3.
(2) U státních hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny a u hospodářských organizací státních lázní činí sazba příspěvku na sociální zabezpečení 10 %.
(3) U organizací se vztahem ke státnímu rozpočtu určeným finančním plánem stanoví sazby příspěvku na sociální zabezpečení vláda Československé socialistické republiky; popřípadě též stanoví, které z nich tento příspěvek neodvádějí.
ČÁST V
ODVOD Z ODPISŮ ZÁKLADNÍCH PROSTŘEDKŮ
§ 17
Odvod z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu se stanoví ve státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivé ústřední orgány v případech, že tvorba odpisů všech ústřednímu orgánu podřízených organizací je vyšší než pro něj platný podíl z plánovaných investic, který může být uhrazen z odpisů. Tento podíl může být při sestavení státního rozpočtu zvýšen v případě, že bude možno současně snížit dotace ze státního rozpočtu na investice. Výši podílu a další podmínky odvodů z odpisů základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické republiky.
ČÁST VI
DODATKOVÉ ODVODY
§ 18
(1) Organizacím mohou být uloženy tyto dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů nebo v souvislosti se změnami cen;
b) k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;
c) k přerozdělení prostředků;
d) k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé;
e) odvod stavebních podniků z jednotné základny určené vládou;
f) odvod za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku;
g) odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů a podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření;
h) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.
(2) Podmínky a způsob provádění dodatkových odvodů stanoví vláda Československé socialistické republiky.
ČÁST VII
ODVODY NA ZÁKLADĚ FINANČNÍHO PLÁNU
§ 19
Vláda Československé socialistické republiky určí státní hospodářské organizace, které provádějí odvody do státního rozpočtu na základě finančního plánu. Provádění těchto odvodů včetně způsobu hmotné zainteresovanosti upraví vláda Československé socialistické republiky nařízením.
ČÁST VIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Správa odvodů a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Správu odvodů, jejichž výnos plyne
a) do státního rozpočtu federace, vykonávají finanční správy**);
b) do rozpočtu národních výborů, vykonávají orgány pověřené příslušnými ústředními orgány republik*).
(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu odvodů.
§ 21
(1) Organizace je povinna oznámit den svého vzniku do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů.
(2) Odvody podle § 1 písm. a) až c) a příspěvek na sociální zabezpečení se provádějí za běžný kalendářní rok (dále jen „odvodové období“).
Vyúčtování odvodů
§ 22
(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodů podle § 1 písm. a) až d) (dále jen „odvody“) u orgánu vykonávajícího správu odvodů (§ 20), v jehož obvodu měla sídlo k 31. prosinci odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období (§ 21) a připojit k němu účetní závěrku, jakož i další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí.
(2) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodů za uplynulou část roku.
(3) Organizace je povinna ve vyúčtování si odvody sama vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem v korunách.
(4) Nebylo-li vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu zvýšit odvody až o 10 %.
§ 23
V případě likvidace organizace trvá povinnost odvodů i povinnost podávat každoročně vyúčtování odvodů až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování za uplynulou část roku a ve vyúčtování odvodu ze zisku uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu odvodu ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.
Vyměření odvodů
§ 24
(1) Odvody vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období.
(2) Základ odvodů se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; odvody, zvýšení odvodů (§ 22 odst. 4) a penále se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 25
(1) O vyměření odvodů vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.
(2) Proti platebnímu výměru může organizace podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal.
(3) Odvolání nemá odkladný účinek.
Placení odvodů
§ 26
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy, a to:
a) na odvod ze zisku ve výši jedné dvanáctiny celoroční odvodové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte organizace, kolik činí odvod ze zisku ze základu skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li vypočtený odvod vyšší než odvedené zálohy, je povinna rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Pokud je vypočtený odvod nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících. Zároveň je povinna oznámit orgánu vykonávajícímu správu odvodů, jak odvod vypočetla;
b) na odvod z jmění ve výši jedné dvanáctiny celoroční odvodové povinnosti vypočtené z průměrného stavu jmění v ročním období; průměrný stav jmění se vypočte ze součtu účetního stavu jmění k 1. lednu a plánovaného stavu jmění k 31. prosinci běžného roku;
c) na odvod z objemu mezd ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše odvodu;
d) na příspěvek na sociální zabezpečení ve výši jedné dvanáctiny celoroční povinnosti vypočtené z objemu mzdových prostředků plánovaných na příslušný rok. Po uplynutí každého čtvrtletí provádí se úprava odvodu podle skutečně zúčtovaného objemu mzdových prostředků za uplynulé období obdobně jako u odvodu ze zisku podle písmena a).
(2) Organizace je povinna předložit orgánu vykonávajícímu správu odvodů nejpozději do 29. ledna každého roku výpočet plánované roční povinnosti jednotlivých odvodů.
(3) V odůvodněných případech, zejména organizacím se sezónní činností, může orgán vykonávající správu odvodů stanovit zálohy jinak.
(4) Jestliže odvody, vypočtené ve vyúčtování, jsou vyšší než zaplacené zálohy na ně, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování (§ 22 odst. 1). Jestliže uvedené odvody jsou nižší než zaplacené zálohy na ně, vrátí orgán vykonávající správu odvodů výsledný rozdíl za uplynulé období organizaci nejpozději do 15. března po odvodovém období.
(5) Jestliže odvod vypočtený organizací ve vyúčtování je menší než odvod stanovený platebním výměrem, je organizace povinna zaplatit rozdíl nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(6) Ustanovení o výkonu rozhodnutí v předpisech o řízení ve věcech daní a poplatků*) platí pro všechny organizace podléhající odvodům; použije se obdobně při úhradě dlužných částek z účtů i u ostatních peněžních ústavů.
§ 27
Penále
(1) Nebyly-li odvody organizace (včetně zvýšení odvodu podle § 22 odst. 4), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas, je organizace povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.
(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování odvody nižší částkou, než bude stanovena platebním výměrem, zvýší orgán vykonávající správu odvodů odvod o 10 % tohoto rozdílu.
§ 28
Promlčení
(1) Odvody nelze organizaci vyměřit ani je od ní vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla povinna podat vyúčtování odvodů.
(2) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodů, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena.
§ 29
Kontrola odvodů
(1) Orgán vykonávající správu odvodů prověřuje správnost a úplnost vyúčtování odvodů a včasnost, správnost a úplnost jejich placení.
(2) Organizace jsou povinny poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření odvodů a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
§ 30
Řízení
(1) Odklad placení odvodů nebo záloh na ně u organizací řízených ústředními orgány může povolit příslušné ministerstvo financí.
(2) Pro řízení ve věcech odvodů platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků**), pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 31
Vláda Československé socialistické republiky stanoví, která ustanovení části VIII se použijí i pro odvody podle § 1 písm. e) až g).
ČÁST IX
PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY, VÝJIMKY A ÚLEVY
§ 32
(1) Vláda Československé socialistické republiky může
a) stanovit pro nezbytné případy způsob přerozdělování prostředků podřízených hospodářských organizací oborovým (generálním) ředitelstvím, řídícím národním výborem, popřípadě přerozdělování prostředků výrobních hospodářských jednotek a organizací přímo řízených ústředním orgánem;
b) stanovit, které z organizací, jejichž vztah ke státnímu rozpočtu je určen finančním plánem, budou zčásti nebo zcela osvobozeny od odvodu z objemu mezd.
(2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány federace, a vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou
a) stanovit podmínky, za kterých nebude přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti postihován odvodem z objemu mezd;
b) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily jednotlivé odvody a příspěvek na sociální zabezpečení podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;
c) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečistěných nebo nedostatečně čistěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečisťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu odvodu ze zisku;
d) zcela osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění nově budované organizace na plánovanou dobu výstavby, popřípadě zčásti osvobodit od odvodu ze zisku a odvodu z jmění organizace, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
e) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit provádění odvodů prostřednictvím oborového (generálního) ředitelství nebo obdobného orgánu hospodářského řízení, popřípadě ministerstva za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit, aby se odvod ze zisku, popřípadě odvod z jmění prováděl za výrobní hospodářskou jednotku jako celek a aby plátce odvodu ze zisku, popřípadě i odvodu z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; tato výjimka se uplatní jen v těch případech, kdy takový postup bude odpovídat podmínkám systému řízení příslušné výrobní hospodářské jednotky a pokud v důsledku toho nedojde ke zhoršení vztahů ke státním rozpočtům. Jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení podřízeny organizace i v druhé republice, je třeba k vydání povolení dohoda s příslušným orgánem druhé republiky; této dohody není třeba u organizací řízených federálními orgány.
§ 33
(1) Federální ministerstvo financí stanoví způsob odvodové, popřípadě daňové povinnosti při sdružování prostředků organizací s rozdílnými vztahy ke státnímu rozpočtu.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace řízené orgány federace, a ministerstva financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány republik, mohou
a) povolovat slevy z odvodu z jmění a z odvodu ze zisku organizacím, u nichž celková odvodová povinnost u těchto odvodů bude činit více než 85 % základu odvodu ze zisku nesníženého o odvod z jmění, a to nejvýše tak, aby celková povinnost těchto odvodů činila nejméně 85 % tohoto základu;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu;
c) v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí stanovit pro účely odvodu z objemu mezd výchozí úroveň mezd, zejména
1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;
2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda Československé socialistické republiky;
d) určit okruh státních hospodářských organizací s převážně obchodní činností, u nichž pro účely výpočtu rentability budou celkové náklady snižovány o spotřebu základních surovin v jejich výrobnách (§ 7 odst. 2);
e) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojím odvodům z téhož základu odvodu u téže organizace;
f) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy, a určit orgány s vymezením jejich oprávnění k povolování této úlevy;
g) snížit odvod ze zisku státním hospodářským organizacím s převážně obchodní činností, a to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě.
§ 34
Vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky může povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z odvodu z jmění až do výše tohoto odvodu z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušným ministerstvem zemědělství a výživy.
§ 35
ČÁST X
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 36
Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od odvodu z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 37
Výnos odvodů podle § 1 písm. a) až c) a příspěvku na sociální zabezpečení od organizací řízených orgány federace plyne do státního rozpočtu federace.
§ 38
Zrušují se
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4 až 8 a § 9 odst. 1 a 2 a odstavce 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,
c) ustanovení § 2, 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,
d) zákon č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 102/1970 Sb.,
e) vládní nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodu ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,
f) zákon České národní rady č. 173/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 119/1970 Sb.,
g) zákon Slovenské národní rady č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 117/1970 Sb.,
§ 39
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
(2) Odvody podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1972.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Dr. Štrougal v. r.
*) Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.
**) Zákon ČNR č. 33/1970 Sb. a zákon SNR č. 115/1970 Sb., o finančních správách.