114
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 13. října 1971,
kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení
Federální ministerstvo financí stanoví podle § 37 zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „zákon“):
Článek 1
Poplatníci důchodové daně
(1) Za poplatníky podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona se považují též hospodářské organizace městského hospodářství, u nichž je uplatněn stejný režim hospodaření jako u hospodářských organizací komunálních služeb a místního průmyslu.*)
(3) Ostatními socialistickými organizacemi [§ 2 odst. 1 písm. f) zákona], pokud jejich vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy,**) jsou zejména:
a) všechny základní organizace společenských organizací, které provozují trvalou hospodářskou činnost;
b) podniky nebo hospodářská zařízení společenských organizací.
(4) Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou právnickými osobami [§ 2 odst. 1 písm. g) zákona] se rozumějí zejména církevní organizace, spolky, nadace, společnosti s ručením omezeným apod. Daňová povinnost těchto organizací není dotčena, je-li na jejich majetkovou podstatu zavedena národní správa.
(5) Výrobními a pracovními družstvy pro občany s těžším zdravotním poškozením [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona] jsou:
- Karko, Ústí nad Labem
- Obzor, Gottwaldov
- Obzor, Košice
- Obzor, Plzeň
- Obzor, Praha
- Úsvit, Bratislava
- Žiara, Zvolen.
Za hospodářská (účelová) zařízení svazů invalidů [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona] se považují jen taková zařízení, která zaměstnávají převážně (nad 50 %) občany s těžším zdravotním poškozením a splňují podmínku, že nejméně 80 % pracovníků jsou občané se změněnou pracovní schopností.
(6) Organizace uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) zákona a jejich hospodářská zařízení jsou osvobozeny od důchodové daně jen za podmínky, provádějí-li odvody svým vyšším orgánům nejméně ve výši 65 % (§ 16 zákona) ze základu daně ze zisku (§ 4 zákona), popř. 20 % ze základu daně ze zisku nepřesahujícího 80 000 Kčs (§ 22 odst. 1 zákona).*)
Článek 2
Předmět daně ze zisku
(1) Trvalou hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k dosahování zisku, převyšují-li tržby a výnosy z ní plynoucí částku 80 000 Kčs ve zdaňovacím období, a to bez ohledu na délku jejího trvání. Za trvalou hospodářskou činnost se vždy považuje provozování obchodní činnosti organizacemi, kterým byly přiznány obchodní srážky.
(2) Za trvalou hospodářskou činnost společenských organizací ve smyslu zákona se nepovažuje činnost, která se omezuje jen na plnění vlastního poslání těchto organizací podle stanov (s výjimkou hospodářské činnosti směřující k dosahování zisku).
Trvalou hospodářskou činností společenských organizací, s výjimkou jejich hospodářských zařízení (podniků), rovněž není: provozování rekreace Revolučního odborového hnutí pro vlastní pracovníky a pracovníky sdružených organizací (včetně jejich rodinných příslušníků), výměnná rekreace Revolučního odborového hnutí, dětská rekreace (včetně výměnné), školy v přírodě, školení v závodních rekreačních zařízeních Revolučního odborového hnutí pro vlastní zaměstnance, jakož i činnost kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí provozovaná v rámci schválených zásad Ústřední radou Čs. revolučního odborového hnutí včetně provozování kin s výjimkou trvale provozované obchodní činnosti (článek 7) těchto zařízení (za trvale provozovanou obchodní činnost se nepovažuje u těchto zařízení maloobchodní činnost a veřejné stravování, na které nebyly přiznány obchodní srážky) a činností, které jsou předmětem podnikání hospodářských organizací. Trvalou hospodářskou činností společenských organizací dále není pořádání sportovních zápasů, závodů, tělovýchovných a kulturních akcí, pořádání příležitostných tanečních zábav a zájezdů, zazvěřování a zarybňování v tuzemsku, postřik stromů a lisování ovoce pro členy. Za trvalou hospodářskou činnost se nepovažuje také provoz sběren Sazky a Sportky a činnost zimních stadiónů, je-li tato činnost provozovaná tělovýchovnými jednotami.
(3) U hospodářských zařízení (podniků) společenských organizací se trvalou hospodářskou činností rozumí veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí.
Článek 3
Základ daně ze zisku
(1) Podmínkou řádně vedeného účetnictví je též účtování nákladů a výnosů v jejich časové a hospodářské souvislosti.
(2) Jinými výnosy jsou veškeré výnosy jmenovitě neuvedené v § 4 odst. 2 zákona, které poplatník přijal, a to bez ohledu na to, na kterém účtě byly zaúčtovány. Do jiných výnosů se nezahrnují dotace a subvence k výsledku hospodaření ze státního rozpočtu nebo v rámci přerozdělení zisku.
(3) Celkovými náklady podle § 4 odst. 2 zákona jsou
a) materiálové náklady (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků podle příslušných předpisů včetně zůstatkové ceny při jejich vyřazení a odpisy předmětů postupné spotřeby v používání),
b) náklady na služby a výdaje nevýrobní povahy (včetně příspěvků oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho vlastní činnosti, příspěvků vyšším družstevním organizacím a příspěvků okresním zemědělským sdružením),
c) mzdové a ostatní osobní náklady,
d) finanční náklady a výdaje.
(4) Částkami, o které byl zkrácen bilanční zisk v rozporu s právními předpisy, jsou částky, kterými byly neoprávněně zkráceny výnosy nebo zvýšeny náklady poplatníka. Zjistí-li se tyto položky po předložení ročních účetních výkazů, připočtou se k bilančnímu zisku vykázanému v ročních účetních výkazech.
(5) Částky, které poplatník odvedl do státního rozpočtu z titulu porušení cenových předpisů,**) snižují základ daně ze zisku v roce, ve kterém byl dodatkový odvod v základní výši***) proveden. Pro výpočet rentability se použije zisk snížený o dodatkový odvod v základní výši.
Článek 4
Připočitatelné položky
(1) Příspěvky a subvence [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona], k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti. Za příspěvky placené podle předpisů se považují členské příspěvky placené vyšším družstevním organizacím, příspěvky družstevních podniků placené družstevním svazům a Ústřední radě družstev v předepsané výši, členské příspěvky, které platí Ústřední rada družstev Mezinárodnímu družstevnímu svazu a příspěvky placené okresním zemědělským sdružením.
(2) Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit.
(3) Za placené penále se považuje též penále fakturované za nevrácení obalů.*)
Článek 5
Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnou položkou je daň z pozemků ve výši skutečně zaplacené ve zdaňovacím období.
(2) Odpočitatelnou položkou [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona] je u oborových (generálních) ředitelství příděl do vlastního fondu technického rozvoje, popřípadě příspěvek do fondu technického rozvoje u ústředního orgánu, ze zisku docíleného z vlastní činnosti.
(3) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem si může poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona 50 % z částek, které zaplatí dodavateli na faktury (splátky),**) jde-li o podnikovou bytovou výstavbu prováděnou ve vlastní režii, může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1971 u poplatníků podle zákonů o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení***) platných do účinnosti tohoto zákona a před 1. lednem 1972 u ostatních poplatníků, se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby. Nelze však odečítat dotace, které byly poskytnuty poplatníkovi na podnikovou bytovou výstavbu.
(4) Pro posouzení, zda jde o podnikovou bytovou výstavbu, na niž lze příspěvek podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona odpočítávat od bilančního zisku, je rozhodující zejména dodržení těchto podmínek:
a) poplatník financuje výstavbu obytného domu prováděnou za účelem stabilizace pracovníků z vlastních zdrojů a z investičního úvěru;
b) obytný dům zůstává po dokončení ve správě poplatníka;
c) na přidělování bytů (stanovení pořadníků) postavených v rámci podnikové bytové výstavby se nevztahuje ustanovení o schvalování národním výborem;†)
d) převážnou část obytného domu tvoří bytové jednotky, přidělované podnikem k trvalému bydlení vlastních pracovníků, nikoliv jen k přechodnému ubytování.
(5) Pokud jsou v rámci podnikové bytové výstavby budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostorů z rozpočtové ceny.
(6) Sdruží-li se několik podniků ke společnému provádění podnikové bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek shora uvedených odečítat jednotliví účastníci sdružení, a to poměrnou částkou podle výše účasti.
Článek 6
(1) Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle předpisů federálního ministerstva práce a sociálních věcí a podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok. Průměrnou mzdou pro účely daně z objemu mezd je průměrná roční mzda pracovníka organizace.
(2) U pracovníků, kteří nebyli u poplatníka po celý kalendářní rok zaměstnáni, a u nichž nelze daň z individuálních mezd podle § 9 odst. 3 zákona vypočítat z celoroční mzdy, se přihlíží při výpočtu této daně ke mzdě přepočtené v poměru k době, po kterou pracovní poměr trval. Přitom se započítává i každý započatý měsíc. Přepočet se provádí i u pracovníků, kterým odměna za práci byla vyplacena v rámci ostatních osobních výdajů. V případech, kdy není vykazován odpracovaný čas, považuje se vyplacená odměna pro účely daně z individuálních mezd za jednorázovou měsíční odměnu.
(3) Poplatníci, u nichž se prolíná činnost podléhající dani ze zisku s činností nepodléhající této dani, platí daň z objemu mezd za pracovníky, kteří provádějí činnost podléhající dani ze zisku; jestliže pracovníci vykonávají jak činnost podléhající dani ze zisku, tak činnost nepodléhající dani ze zisku, platí poplatníci daň z objemu mezd za tyto pracovníky stejně, jako kdyby vykonávali pouze činnost podléhající dani ze zisku.
(4) Praporem, popřípadě standartou postavenými na roveň Rudému praporu páté pětiletky jsou: Standarta Klementa Gottwalda, Rudý prapor sovětských horníků, Rudý prapor budovatelů tranzitního plynovodu, Standarta rudného hornictví Rudý prapor sovětských železničářů, popřípadě další, o nichž tak bude rozhodnuto.
Článek 7
(1) Poplatníky zabývajícími se převážně obchodní činností (§ 11 odst. 1 zákona) jsou organizace, u nichž činí tržby z obchodní činnosti za předcházející kalendářní rok více než polovinu z tržeb organizace z výrobních činností, nevýrobních činností a dotací zvyšujících tržby; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizací. Za obchodní činnost se považuje maloobchodní a velkoobchodní činnost, veřejné stravování, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, propagační, reklamní a inzertní služby (včetně průzkumu trhu, komerčního výtvarnictví a aranžování). Za obchodní činnost se však nepovažuje sběrová činnost podniků a činnost podniků Sběrné suroviny.
(2) Provozují-li poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a) až c) a písm. f) zákona, s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev, činnost obchodní i neobchodní, použije se u nich sazby platné pro činnost, která převažuje. Pro posouzení, která činnost převažuje, rozhoduje objem tržeb z obchodní a neobchodní činnosti v předcházejícím zdaňovacím období; přitom se u poplatníků podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona nepřihlíží k tržbám ze zásobování opravářských podniků náhradními díly.
(4) Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % u organizací s převážně neobchodní činností, uvedených v příloze č. 1, se vypočte ze základu (§ 10 odst. 2 zákona), který odpovídá podílu tržeb za vybrané činnosti (služby) z celkových tržeb a výnosů organizace. Tento podíl se vypočte s přesností na setiny (bez zaokrouhlování).
Článek 9
Slevy na dani ze zisku
(1) Seznam preferovaných učebních oborů pro poskytování slev z daně ze zisku na výchovu učňů je uveden v příloze č. 2.
(2) Slevy z daně na výchovu učňů se poskytují podle skutečného stavu učňů k 31. prosinci kalendářního roku, za který se daň vyměřuje.
(3) Internátní výukou mimo podnik se rozumí výuka učňů v samostatném odborném internátním učilišti. Přitom není rozhodující, je-li učiliště ve správě poplatníka nebo jiné organizace; výuka může být kombinována i s praktickým výcvikem učňů (cyklická výuka). Soustředěnou výukou se rozumí skupinová výuka v učebním středisku pod vedením samostatného mistra výuky nebo jiného pracovníka pověřeného vedením výuky.
(4) Nově vzniklým družstvům invalidů nebo podnikům invalidů se sníží daň o 30 % (§ 22 odst. 3 zákona) po předložení potvrzení o jejich charakteru, které vydá příslušný svaz popř. ústřední odvětvový orgán na základě vyjádření příslušného ministerstva práce a sociálních věcí nebo orgánu jím pověřeného.
(5) Družstva invalidů nebo podniky invalidů jsou povinny oznámit změnu charakteru družstva nebo podniku do 15 dnů místně příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně.
(6) Seznam vybraných činností (služeb) je uveden v příloze č. 1.
(7) Podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) se vypočítá ze součtu tržeb za vybrané činnosti z výrobních a nevýrobních činností k celkovým tržbám a výnosům s přesností na setiny (bez zaokrouhlování).
(8) Procento slevy daně ze zisku podle § 22 odst. 4 zákona se vypočte tak, že podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) vyjádřený v procentech se vynásobí koeficientem 0,4; tato sleva však může činit maximálně 40 % daně ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).
Při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti (služby) proti předcházejícímu roku (období) se procento slevy (40 %) na dani ze zisku
| při přírůstku tržeb za vybrané činnosti v % | zvyšuje o % |
|---|---|
| do 4 | 1,— à |
| nad 4 do 10 | 4,— + 2,— à |
| nad 10 | 16,— + 3,— à, |
přičemž činitel „à“ se rovná procentu meziročního přírůstku tržeb za vybrané činnosti přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma s přesností na setiny.
Výsledné procento vypočtené slevy se stanoví s přesností na setiny (bez zaokrouhlování) a může činit maximálně 70 % z daně ze zisku, připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).
(9) Podíl tržeb za vybrané činnosti a meziroční růst těchto tržeb se vypočte tak, že při výpočtu musí být zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
Článek 10
Placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku, na daň z objemu mezd a na příspěvek na sociální zabezpečení je schválený roční finanční plán organizace. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán organizace.
(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit do osmi dnů nový propočet záloh orgánu vykonávajícímu správu daně a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.
(3) Při výpočtu daně ze zisku se po uplynutí čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky (§ 5 a 6 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.
(4) Při výpočtu záloh na daň ze zisku se přihlíží ke snížení podle § 22 odst. 2 a 3 zákona. Sleva na výchovu učňů se přitom vypočte ze stavu plánovaného k 31. prosinci běžného kalendářního roku a v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží ke skutečnému stavu.
(5) Poplatníci, kteří mají nárok na snížení daně podle § 22 odst. 4 zákona, nebo u nichž se zvyšuje sazba daně ze zisku podle § 17 zákona, odvádějí měsíční zálohy na daň ze zisku podle plánované skladby činností. Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se zjistí, kolik činí toto snížení nebo zvýšení podle skutečné skladby činností.
(6) Zjistí-li orgán vykonávající správu daně, že poplatník si vypočetl zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě nesprávně stanoveného plánu, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nově zálohy podle vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do 15 dnů.
(7) Ustanovení poslední věty § 29 odst. 1 písm. a) zákona se použije v tom případě, kdy podle očekávané skutečnosti bude celoroční povinnost daně ze zisku vyšší než odvedené zálohy na tuto daň. V opačném případě se přeplatek na žádost organizace přeúčtuje na úhradu záloh na daň z objemu mezd nebo na úhradu záloh na příspěvek na sociální zabezpečení.
(8) U poplatníků se sezónní činností stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka měsíční zálohy na daň zpravidla ve výši 1/3 čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce. Obdobně je možno postupovat i v jiných odůvodněných případech.
(9) U poplatníků, u nichž celková roční daňová povinnost činila v uplynulém roce méně než 10 000,- Kčs, stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka, že poplatník neprovádí čtvrtletní zálohy podle § 29 odst. 2 zákona, nýbrž že vyrovná daňovou povinnost do lhůty pro podání přiznání k dani, aniž by platil zálohy.
(10) Daň se platí na příslušné účty státního rozpočtu nebo národního výboru vedené u Státní banky československé pro orgán vykonávající správu daně. Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí na samostatný účet státního rozpočtu vedený Státní bankou československou pro orgán vykonávající správu příspěvku.
Článek 11
Penále ukládané zvýšením daně nebo příspěvku na sociální zabezpečení (§ 31 odst. 2 zákona) se předepíše jak z rozdílu, o který jsou daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení vyměřené platebním výměrem vyšší než daň nebo příspěvek na sociální zabezpečení, které si poplatník sám vypočetl v přiznání, tak i z rozdílů stanovených dodatečným platebním výměrem na základě kontroly nebo revize provedené po vyměření. Nezaplatil-li poplatník rozdíl včetně zvýšení (§ 31 odst. 2 zákona) do 15 dnů po doručení platebního výměru, je povinen platit z nedoplatku ke lhůtě splatnosti penále podle § 31 odst. 1 zákona.
Článek 12
Za zahájení činnosti nově budované organizace, které je rozhodné pro osvobození podle § 36 odst. 2 písm. f) zákona, se považuje den, kdy byla započata dani podléhající činnost.
Článek 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Ministr:
Doc. Ing. Rohlíček, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 114/1971 Sb.
SEZNAM
vybraných činností (služeb)
(1) Vybranými činnostmi (službami) ve smyslu § 15 odst. 2 a § 22 odst. 4 zákona jsou níže uvedené činnosti, vykonávané podniky komunálních služeb, místního průmyslu a výrobními družstvy:
| Činnost | Číselný statistický znak*) |
|---|---|
| Ze zemědělství: | 1 |
| - zahradnictví celkem | 11 |
| Z průmyslových činností: | 2,3 |
| - opravy pneu, duší včetně vyvažování pneumatik, opravy dopravních pásů a gumárenských výrobků s výjimkou protektorování | 25 část |
| - opravy rozhlasových, televizních přijímačů a reprodukčních přístrojů včetně oprav jejich doplňků | 261 rozšíř. |
| - opravy výrobků automobilového průmyslu | 262 |
| - opravy elektrických spotřebičů a chladniček pro domácnost | 263 |
| - opravy ostatních výrobků strojírenského a kovodělného průmyslu poskytované obyvatelstvu**) nebo prováděné v obytných domech***) | 264 část |
| - opravy výrobků dřevozpracujícího průmyslu | 282 |
| - zakázková výroba pleteného ošacení†) (obor 702, 705) pro obyvatelstvo**) | 31 část |
| - opravy výrobků textilního průmyslu | 312 |
| - zakázkové šití osobního prádla†) | 321 rozšíř. |
| - zakázkové šití oděvů†) (včetně oborů 703, 715 až 717) s výjimkou šití oděvů z kožešin | 322 rozšíř. |
| - opravy výrobků konfekčního průmyslu | 323 |
| - opravy obuvi | 332 |
| - opravy sedlářských a brašnářských výrobků, galanterních výrobků z usní a z jiných hmot a kožešnických výrobků | 333 |
| - opravy sportovních potřeb | 34 část |
| - vázání knih a preparátorské práce pro obyvatelstvo**) | 34 část |
| Ze stavebnictví: | |
| - opravy a práce stavebního charakteru poskytované obyvatelstvu**) s výjimkou dodávek staveb na klíč | 41 a 42 část |
| - opravy a neinvestiční práce stavebního charakteru prováděné v obytných domech,***) školských a zdravotnických zařízeních a v domovech důchodců | 41 a 42 část |
| Ze služeb: | |
| - ostatní dopravní služby, tj. vodní doprava, přívozy, potahová doprava, parkování, servisní služby, odtahová služba, technické prohlídky vozidel a rozvážková služba; nezahrnuje se půjčování osobních vozidel a motocyklů a garážování | 513 část |
| - praní a ostatní prádelenské služby | 521 |
| - čištění a barvení včetně impregnování | 522 |
| - holičské, kadeřnické a kosmetické služby; nezahrnuje se vlásenkářská a kosmetická výroba | 523 |
| - lázeňské a rekreační služby | 524 |
| - půjčování, zprostředkování a podobné služby pro obyvatelstvo,**) tj. půjčování spotřebních předmětů kromě motorových vozidel, cestovní a informační služby, zprostředkování sňatků a ostatní zprostředkovací služby, inzerce, služby písáren a rozmnožoven, hlídací služby a služby úschoven; nezahrnují se propagační práce a služby, překladatelské a tlumočnické služby | 525 část |
| - zprostředkovatelské služby v pohřebnictví | 526 část |
| - fotoslužba pro obyvatelstvo**) | 527 část |
| - kominictví | 528 část |
| - úklidové služby pro obyvatelstvo**) účtované za hodinové zúčtovací sazby | 5291 část |
| - vnější úprava obcí, tj. čištění obcí, odvoz popele, fekálií a odpadků, úprava sadů a parků a ostatní služby spojené s úpravou obcí | 53 |
| - ostatní služby, tj. čištění bot, služby veřejných hygienických zařízení, přeprava zavazadel osobami (nosiči), propůjčování tržních stánků, provoz místních vah a ladění hudebních nástrojů | 54 část |
| Z ostatních výrobních činností: | 6 |
| - pohostinství | 6 část |
| - řezání a štípání dřeva | 6 část |
| Z ostatních nevýrobních činností: | |
| - ubytovací služby včetně služeb poskytovaných ve stanových a srubových táborech a autokempincích | 7 část |
| - činnost samostatných učňovských zařízení s celostátně soustředěnou výchovou | 7 část |
(2) Vybranými činnostmi (službami) ve smyslu § 15 odst. 2 a § 22 odst. 4 zákona u krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství (KORT) jsou činnosti uvedené v odst. 1 této přílohy a dále tyto činnosti vykonávané pro národní výbory, organizace řízené národními výbory a pro výrobní družstva
a) zavádění nové techniky, technologie a organizace práce v rozsahu činností stanovených řídícím orgánem;
b) realizace prototypů, zlepšovacích návrhů a vynálezů u strojů, zařízení a přístrojů včetně ověřovací série v rozsahu činností stanovených řídícím orgánem.
(3) Vybranými činnostmi (službami) ve smyslu § 15 odst. 2 a § 22 odst. 4 zákona jsou u krajských dopravních středisek činnosti uvedené v odstavci 1 této přílohy, pokud jsou vykonávány v rámci základního poslání těchto organizací a dále činnost pojízdných dopravních dětských hřišť.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 114/1971 Sb.
SEZNAM
preferovaných učebních oborů pro poskytování slev z daně ze zisku na výchovu učňů
0309 - vulkanizér
0405 - kovář (včetně skupiny uměl. kovář)
0420 - montér výtahů
0424 - provozní zámečník
0425 - chladírenský mechanik
0429 - stavební zámečník
0431 - vahař
0435 - klempíř
0437 - karosář
0451 - automechanik
0463 - hodinář
0471 - galvanizér
0501 - elektromontér rozvodových zařízení
0601 - zedník
0603 - tesař
0611 - betonář stavebních dílců
0612 - kameník
0614 - dlaždič
0617 - pokrývač
0618 - instalatér
0619 - sklenář
0621 - malíř pokojů
0623 - malíř a natěrač
0625 - lakýrník
0628 - kominík
0805 - truhlář
0808 - čalouník
0809 - bednář a obalář
0810 - kolář
0813 - soustružník dřeva a nekovových materiálů
0814 - rámař
0931 - knihař
1022 - barvíř pro prádelny, čistírny a barvírny
1033 - chemik pro prádelny, čistírny a barvírny
1051 - kloboučník (jen pro chlapce)
1053 - dámský krejčí (jen pro chlapce)
1054 - pánský krejčí (jen pro chlapce)
1111 - kožešník
1113 - rukavičkář
1115 - brašnář
1116 - sedlář
1154 - obuvník
1158 - opravář obuvi
1202 - pekař
1221 - průmyslový krmivář
1302 - chovatel drůbeže
1307 - zahradník
1308 - zemědělec-mechanizátor
1321 - opravář zemědělských strojů
1325 - chovatel-mechanizátor
1411 - silničář
1553 - kuchař-číšník
1571 - holič a kadeřník (jen pro chlapce)
16 - rukodílná uměleckořemeslná výroba
Učni - osoby se změněnou pracovní schopností se zahrnují vždy do preferovaných učebních oborů.
*) To platí i o organizacích, u nichž je uplatněn jak systém rozpočtový, tak hospodářský, pokud větší část tržeb (příjmů) plyne organizaci městského hospodářství z hospodářské činnosti.
**) Zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.
Část druhá zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
Část druhá zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
*) Základní organizace těchto společenských organizací a jejich hospodářská zařízení jsou však, pokud provozují trvalou hospodářskou činnost, vždy poplatníky důchodové daně, a to podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona.
**) Vyhláška býv. Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících.
***) Dodatkovým odvodem v základní výši je odvod bez zvýšení (sankce).
**) Vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb.
***) Zákon SNR č. 116/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.
Zákon ČNR č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.
Zákon ČNR č. 120/1970 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.
**) Účet 400 - Tržby z výrobních činností.
***) Účet 408 - Aktivování investic.
****) Účet 410 - Tržby z nevýrobních činností.
†) Účet 429 - Dotace zvyšující tržby
††) Z účtu 400 - Tržby z výrobních činností.
†††) Z účtu 410 - Tržby z nevýrobních činností.
*) Pro účely zákona o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení se považuje: dílčí specifikace jednotlivých činností podle číselných znaků, pokud není jejich náplň podrobněji stanovena seznamem vybraných činností, jsou určeny ve Směrnicích a pokynech čs. statistiky č. 16 MH-VD, platných v r. 1970.
**) Za vybrané činnosti poskytované obyvatelstvu se považují:
a) činnosti placené obyvatelstvem, včetně tržeb z prodeje nevyzvednutých zakázek nebo výrobků, které byly předmětem opravy nebo služby, a to ve výši ceny provedené opravy na služby;
b) záruční opravy pro obyvatelstvo placené organizacemi včetně Státní pojišťovny;
c) tržby za hotové (§ 15 vyhlášky ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy).
a) činnosti placené obyvatelstvem, včetně tržeb z prodeje nevyzvednutých zakázek nebo výrobků, které byly předmětem opravy nebo služby, a to ve výši ceny provedené opravy na služby;
b) záruční opravy pro obyvatelstvo placené organizacemi včetně Státní pojišťovny;
c) tržby za hotové (§ 15 vyhlášky ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy).
***) Za obytné domy se považují domy podle odstavce 1 a 2 § 59 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.
†) Podrobnější náplň zakázkové výroby je stanovena ve Směrnicích a pokynech čs. statistiky č. 16 MH-VD platných v r. 1970, s výjimkou sériových výrobků dodatečně upravených podle individuálního přání zákazníka.