Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 01.01.1972. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění14.12.1970 – 31.12.1970zrušeno 01.01.1972
116/1970 Sb.

o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení

Historické znění
116
ZÁKON
Slovenské národní rady
ze dne 3. prosince 1970
o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 2
Poplatníci
(1) Poplatníky důchodové daně jsou:
a) státní hospodářské organizace zabývající se převážně obchodní činností a jejich oborová (generální) ředitelství s výjimkou odbytových a zásobovacích organizací a organizací zahraničního obchodu;
b) družstevní organizace (družstva, jejich vyšší organizace, družstevní podniky včetně podniků zahraničního obchodu, společné družstevní podniky a meliorační družstva) s výjimkou jednotných zemědělských družstev;
c) hospodářské organizace komunálních služeb, místního průmyslu, podniky Sběrné suroviny, krajské organizace pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství a krajská dopravní střediska;
d) okresní (městské) stavební podniky a okresní zemědělské stavební podniky;
e) organizace zemědělských služeb;
f) ostatní socialistické organizace, jejich hospodářská zařízení (podniky), pokud provozují trvalou hospodářskou činnost a jejichž vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy;*)
g) jiné organizace než socialistické, jsou-li právnickými osobami;
h) společnosti obchodního a občanského práva, ústavy a nadace, podniky veřejnoprávních korporací, sdružení osob a jiné subjekty se sídlem v cizině, s výjimkou fyzických osob.
(2) Od důchodové daně jsou osvobozeny:
a) výrobní a pracovní družstva pro občany s těžším zdravotním poškozením a zařízení svazů družstev zabezpečující výběrovou rekreaci vlastních členů;
b) stavební bytová družstva, lidová bytová družstva, okresní výstavbová bytová družstva a ostatní bytová družstva co do příjmů z družstevní bytové výstavby a údržby vlastního bytového fondu;
c) svazy bytových družstev kromě příjmů z jejich vlastní trvalé hospodářské činnosti;
d) umělecké svazy, kulturní fondy a socialistické organizace zastupující autory nebo výkonné umělce, jakož i podniky provozované těmito svazy, fondy a organizacemi, pokud jejich činnost souvisí s posláním těchto organizací;
e) organizace hospodářsky vedené vyššími orgány organizací Národní fronty, Komunistické strany Československa, Revolučního odborového hnutí a Svazu pro spolupráci s armádou a jejich hospodářská zařízení, jež jsou přímo zapojeny na rozpočet společenské organizace, při které byly zřízeny, pokud jim vyšší orgány společenských organizací určí odvody nejméně ve výši odpovídající dani ze zisku podle tohoto zákona.

ČÁST PRVNÍ

Daň ze zisku
§ 3
Předmět daně
(1) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1, s výjimkou písm. f), je předmětem daně veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí.
(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. c) a e) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí.
(3) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 písm. b) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost a příjmy z ní plynoucí, mimo příjmy z družstevní bytové výstavby a údržby vlastního bytového fondu.
(4) U organizací uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) je předmětem daně trvalá hospodářská činnost, která nesouvisí s posláním těchto organizací, a příjmy z ní plynoucí.
(5) U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
(6) U poplatníků, kteří mají sídlo v cizině, podléhají dani jen příjmy, jejichž zdroj je na území Slovenské socialistické republiky.
§ 4
Základ daně
(1) Základem daně ze zisku je pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až f) a odst. 2 písm. b) až d) vytvořený bilanční zisk z činnosti poplatníka podle § 3 a z hospodaření s majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen „odpočitatelné položky“).
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, veškeré jiné výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení výnosů po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám.
(4) V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(5) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) je základem daně:
a) zisk z činnosti a z hospodaření s majetkem zvýšený o daň podle tohoto zákona včetně příslušenství, která snížila zisk, o odpisy základních prostředků účtované na vrub zisku, pokud převyšují odpisovou sazbu stanovenou pro socialistické organizace, o neprokázané náklady a o náklady, které nejsou nutné na dosažení nebo zajištění příjmů;
b) 30 % nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle odstavce 5 písm. a) by činil méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy nebo vykazuje-li poplatník ztrátu.
(6) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) základ daně tvoří:
a) příjmy za licenční a jim podobné poplatky a příjmy za technickou pomoc;
b) příjmy z autorských a provozovacích práv;
c) všechny ostatní příjmy po odečtení nákladů nutně vynaložených v tuzemsku na jejich dosažení, zajištění a údržbu;
d) 30 % nákladů na hrubé mzdy, jestliže základ daně podle odstavce 6 písm. c) by činily méně než 30 % nákladů na hrubé mzdy nebo vykazuje-li poplatník ztrátu.
(7) U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ daně ze zisku stanovit příslušným z uvedených způsobů, je základem této daně likvidační přebytek.
§ 5
Připočitatelné položky
Připočitatelnými položkami jsou:
a) položky účtované v nákladech poplatníka
1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů a nebyly zvláštními předpisy uznány za nákladovou položku, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2. tvorba, popř. změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3. výdaje spojené s pohoštěním, u družstevních podniků zahraničního obchodu jen výdaje spojené s pohoštěním a dary nad limit stanovený ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky v dohodě s příslušnými ústředními orgány družstev;
4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5. zaplacené pokuty a penále;
6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;
7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;
8. záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami mank u organizací s převážně obchodní činností;
b) neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c) dotace určené k úhradě nákladů u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev;
d) nezdaněné příděly do fondů zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e) částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.
§ 6
Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnými položkami, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka, jsou tyto položky:
a) zaplacená daň z pozemků;*)
b) odvody do fondu technického rozvoje vytvořeného u vyšších orgánů hospodářského řízení;
c) příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy;
d) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii.
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b) zisk ze závodního stravování;
c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky již zdaněné u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1970;
e) subvence poskytované družstvům a podnikům invalidů a svazům bytových družstev, pokud jsou zahrnuty do zisku;
f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí nebo k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty do zisku;
g) příplatky charakteru prémií u organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev, pokud jsou zahrnuty do zisku.

ČÁST DRUHÁ

Daň z objemu mezd
§ 7
Daň z objemu mezd se vybírá jako
a) daň z celkového objemu mezd nebo
b) daň z individuálních mezd.
§ 8
Základ daně
(1) Základem daně z celkového objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd k výplatě včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.
(2) Základem daně z individuálních mezd je roční individuální mzda pracovníka, přesahující částku 30 000 Kčs.
(3) Za individuální mzdu pracovníka se považuje v běžném roce zúčtovaná mzda k výplatě včetně ostatních osobních výdajů, vyplacených podílů na hospodářském výsledku a doplňkové odměny, snížená o případné odměny podle odstavce 4.
(4) Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny vyplacené nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Československého revolučního odborového hnutí nebo k praporu, popřípadě standartě mu na roveň postavené.
§ 9
Daňová sazba
(1) Sazba daně z celkového objemu mezd činí:
při přírůstku průměrných mezd proti
předchozímu roku v %
sazba daně v % z celkového
objemu mezd
od 0 do 30,5 à,
nad 3 do 51,5 + 1,— à,
nad 5 do 73,5 + 1,5 à,
nad 7 do 106,5 + 3,— à,
nad 1015,5 + 6,— à,
přičemž činitel „à“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 8), sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů, a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
(3) Sazba daně z individuálních mezd činí z rozdílu mezi roční mzdou a částkou 30 000 Kčs při roční mzdě
do 36 000 Kčs15 %
do 42 000 Kčs25 %
do 48 000 Kčs40 %
do 54 000 Kčs60 %
do 60 000 Kčs80 %
nad 60 000 Kčs100 %.

ČÁST TŘETÍ

Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 10
(1) Příspěvek na sociální zabezpečení odvádějí do státního rozpočtu poplatníci podléhající důchodové dani podle § 2 odst. 1.*)
(2) Základem pro výpočet příspěvku je objem v běžném roce zúčtovaných mezd k výplatě včetně ostatních osobních výdajů, vyplacených podílů na hospodářském výsledku a doplňkové odměny, snížený o případné odměny podle § 8 odst. 4.
(3) Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je pojistné nemocenského pojištění.**)

ČÁST ČTVRTÁ

Výše daně a příspěvku na sociální zabezpečení podle skupin poplatníků

ODDÍL PRVNÍ

Obchod
§ 11
(1) Sazba daně ze zisku u poplatníků s převážně obchodní činností s výjimkou poplatníků uvedených v odstavcích 2, 6 a 8, v § 2 odst. 1 písm. e), g), h) a odstavci 2 písm. b) až e) a s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev
při rentabilitě %činí %
do 520
nad 5 do 1520 + 2 à
nad 15 do 1840 + 1,5 à
nad 18 do 2344,5 + 1,2 à
nad 23 do 2850,5 + 1 à
nad 28 do 3355,5 + 0,8 à
nad 33 do 4059,5 + 0,6 à
nad 40 do 5063,7 + 0,4 à
nad 50 do 5567,7 + 0,3 à
nad 55 do 5969,2 + 0,2 à
nad 5970.
(2) Sazba daně ze zisku u organizací spotřebních družstev s převážně obchodní činností
při rentabilitě %činí %
do 510
nad 5 do 1510 + 2 à
nad 15 do 3030 + 1 à
nad 30 do 5045 + 0,5 à
nad 5055.
(3) Rentabilita se vypočítá jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům (včetně finančních). U vybraných organizací, které mají vlastní výrobny, se celkové náklady snižují o spotřebu základních surovin v těchto výrobnách.
(4) Činitel „à“ uvedený v odstavcích 1 a 2 se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(5) Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v § 22.
(6) U družstevních podniků zahraničního obchodu činí sazba daně ze zisku 65 %.
(7) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %.
(8) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a svazů družstev činí 50.%.
§ 12
(1) Poplatníci s převážně obchodní činností včetně družstevních podniků zahraničního obchodu platí daň z celkového objemu mezd.
(2) Poplatníci s převážně obchodní činností odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % a družstevní podniky zahraničního obchodu ve výši 25 % ze základu podle § 10 odst. 2.

ODDÍL DRUHÝ

Služby, místní výroba a místní stavebnictví
§ 13
(1) Sazba daně ze zisku u poplatníků s činností převážně neobchodní s výjimkou poplatníků uvedených v odstavci 5, v § 2 odst. 1 písm. e), g), h) a v odst. 2 písm. b) až e) a s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev
při rentabilitě %činí %
do 1530
nad 15 do 1830 + 3 à
nad 18 do 2239 + 2 à
nad 22 do 2647 + 1,5 à
nad 26 do 3053 + 1 à
nad 30 do 3557 + 0,8 à
nad 35 do 4061 + 0,6 à
nad 40 do 5564 + 0,4 à
nad 5570.
(2) U poplatníků s činností převážně neobchodní se rentabilita vypočítá jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k součtu bilančního zisku (neupraveného) a mzdových nákladů včetně ostatních osobních výdajů.
(3) Činitel „à“ uvedený v odstavci 1 se rovná procentu přírůstku rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(4) Vypočtená daň ze zisku se snižuje o slevy uvedené v § 22.
(5) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a svazů družstev činí 50 %.
(6) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %.
§ 14
(1) Poplatníci s převážně neobchodní činností platí daň z individuálních mezd s výjimkou okresních (městských) stavebních podniků, okresních zemědělských stavebních podniků, oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků, svazů družstev, výzkumných ústavů družstev a krajských organizací pro rozvoj a zavádění nové techniky v místním hospodářství a krajských dopravních středisek, které platí daň z celkového objemu mezd.
(2) U výrobních družstev se do individuální mzdy pracovníka nezapočítávají doplňkové odměny, nepřesáhne-li úhrn vyplacených doplňkových odměn za celé zdaňovací období 2,5 % mzdových prostředků výrobního družstva. Přesáhne-li úhrn těchto odměn 2,5 % mzdových prostředků výrobního družstva, započte se celá doplňková odměna do individuální mzdy pracovníka.
§ 15
(1) Poplatníci s činností převážně neobchodní s výjimkou uvedenou v odstavci 2 odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % ze základu podle § 10 odst. 2.
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % základu podle § 10 odst. 2 odvádějí oborová (generální) ředitelství, sdružení (svazy) podniků, svazy družstev, výzkumné ústavy družstev, společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení), družstva a podniky invalidů a ostatní organizace s převážně neobchodní činností za vybrané činnosti (služby).
§ 16
(1) Sazba daně ze zisku pro organizace uvedené v § 2 odst. 2 písm. b), d) a e) činí 65 % a pro organizace uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) 50 % základu podle § 4.
(2) Poplatníci daně ze zisku podle odstavce 1 platí daň z individuálních mezd za pracovníky provádějící činnost podléhající dani ze zisku s výjimkou svazů bytových družstev, které platí daň z celkového objemu mezd.

ODDÍL TŘETÍ

Zemědělství
§ 17
(1) U organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků a melioračních družstev s výjimkou organizací uvedených v odstavci 7
při rentabilitě %činí sazba daně ze zisku %
do 1010
nad 10 do 2510 + 0,5 à
nad 25 do 3517,5 + 1 à
nad 35 do 4527,5 + 1,25 à
nad 4540.
(2) Rentabilita se vypočítává jako poměr bilančního zisku (neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky) k celkovým nákladům včetně finančních nákladů.
(3) Činitel „à“ uvedený v odstavci 1 se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(4) U organizací zemědělských služeb, společných družstevních podniků, melioračních družstev a u organizací zemědělského zásobování a nákupu zvyšuje se sazba daně ze zisku o 1 % za každé 1 % podílu tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb, maximálně o 50 %.
(5) Maximální výše sazby daně ze zisku včetně zvýšení činí 70 %.
(6) Vypočtená daň se snižuje o slevy podle § 22 odst. 2.
(7) Sazba daně ze zisku u oborových (generálních) ředitelství, sdružení (svazů) podniků a družstevních svazů činí 50 %.
(8) Sazba daně z likvidačního přebytku činí 50 %.
§ 18
(1) Poplatníci uvedení v tomto oddílu s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev platí daň z celkového objemu mezd.
(2) Společné družstevní podniky a meliorační družstva platí daň z individuálních mezd.
§ 19
Poplatníci uvedení v tomto oddílu odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % z části základu podle § 10 odst. 2, který připadá na podíl tržeb z nezemědělské činnosti.

ODDÍL ČTVRTÝ

Jiné organizace než tuzemské socialistické organizace
§ 21
Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. g) a h) platí z mezd a odměn vyplacených na území Slovenské socialistické republiky daň z individuálních mezd (§ 8 odst. 3) a odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % (§ 10 odst. 2).

ČÁST PÁTÁ

Společná ustanovení
§ 22
Slevy na dani ze zisku
(1) Nepřesahuje-li základ daně za zisku 80 000 Kčs, činí sazba daně ze zisku 20 % (včetně zvýšení podle § 17 odst. 4) pro všechny poplatníky, pokud je pro ně výhodnější.
(2) Poplatníkům se poskytuje sleva na daní ze zisku na výchovu učňů v tuzemsku takto:
pro
preferované
činnosti
pro ostatní činností
ročně Kčs
na každého učně v 1. roce výuky
při internátní výuce mimo podnik50003000
při soustředěné výuce v podniku30002000
při individuální výuce20001000
na každého učně v 2. roce výuky
(při tříleté učební době)
při internátní výuce mimo podnik30002000
při soustředěné výuce v podniku20001500
při individuální výuce15001000
(3) Pro družstva nebo podniky invalidů a společenské organizace (jejich podniky a hospodářská zařízení) se daň ze zisku snižuje o 30 %.
(4) Poplatníkům s převážně neobchodní činností s výjimkou společenských organizací (jejich podniků a hospodářských zařízení) se daň ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti snižuje o 40 %.
§ 23
Správa důchodové daně a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Správa důchodové daně (dále jen „daň“),
a) jejíž výnos plyne do rozpočtu národních výborů, vykonává okresní národní výbor (národní výbor se stejnou působností),
b) jejíž výnos plyne do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky nebo státního rozpočtu federace, vykonává okresní (městská) finanční správa.*)
(2) Správu příspěvku na sociální zabezpečení vykonávají orgány příslušné pro správu daně.
(3) Správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení u poplatníků se sídlem v cizině, jejichž zdroj příjmů je na území Slovenské socialistické republiky, vykonává Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.
(4) Místní příslušnost, jde-li o poplatníky se sídlem v tuzemsku, se řídí sídlem poplatníka koncem zdaňovacího období, anebo při zániku jeho dani podrobené činnosti.
§ 24
Vznik a zánik daňové povinnosti a povinnosti odvodu příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení vzniká dnem zahájení dani podrobené činnosti poplatníka a zaniká jejím ukončením.
(2) U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) vzniká daňová povinnost a povinnost odvodu příspěvku na sociální zabezpečení dnem, kdy začali v tuzemsku vykonávat hospodářskou činnost, popřípadě, kdy jsou jim vypláceny, anebo k jejich dobru připisovány příjmy podrobené dani.
(3) Poplatník je povinen začátek a ukončení této činnosti oznámit do 15 dnů místně příslušnému orgánu, který spravuje daň a příspěvek na sociální zabezpečení.
§ 25
Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.
§ 26
Daňové přiznání
(1) Poplatník je povinen podat přiznání k dani na tiskopise vydaném ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky u místně příslušného orgánu vykonávajícího správu daně (§ 23) do konce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 25).
(2) Poplatník je povinen v přiznání k dani si daň sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(3) Při vstupu do likvidace nebo při zániku bez provedení likvidace je poplatník, popřípadě jeho právního nástupce, povinen podat přiznání k dani za uplynulou část roku do tří měsíců po vstupu do likvidace, popřípadě jeho zániku.
(4) Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani z likvidačního přebytku. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem pro použití likvidačního přebytku.
(5) Nebylo-li přiznání podáno včas, může být vyměřená daň zvýšena až o 10 %.
Vyměření daně
§ 27
(1) Daň vyměří orgán vykonávající správu daně (§ 23) po uplynutí zdaňovacího období.
(2) Daň se nevyměří, je-li menší než 100 Kčs.
(3) Základ daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru; daň a příslušenství daně se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 28
(1) O vyměření daně vyrozumí orgán vykonávající správu daně poplatníka platebním výměrem.
(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání u orgánu, který platební výměr vydal; odvolání nemá odkladný účinek.
Placení daně a příspěvku na sociální zabezpečeni
§ 29
(1) Poplatník je povinen nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na daň, a to:
a) na daň ze zisku ve výši jedné dvanáctiny celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh orgán vykonávající správu daně s přihlédnutím k plánovanému zisku poplatníka. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí) vypočte poplatník, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku, a je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;
b) na daň z objemu mezd ve výši jedné dvanáctiny plánované roční výše této daně.
(2) Činila-li daň za uplynulý kalendářní rok méně než 200 tis. Kčs, platí se zálohy na daň nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí), a to:
a) na daň ze zisku ve výši vypočtené ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku po odečtení záloh na tuto daň již zaplacených;
b) na daň z objemu mezd ve výši jedné čtvrtiny plánované roční povinnosti této daně.
(3) Poplatník je povinen předložit orgánu vykonávajícímu správu daně výpočet roční povinnosti daně ze zisku a daně z objemu mezd ve lhůtě stanovené pro zaplacení první zálohy na daň (odst. 1 a 2).
(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit nejpozději ve lhůtě stanovené pro podání přiznání k dani (§ 26 odst. 1).
(5) Rozdíl mezi daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.
(6) Při vstupu do likvidace doplatí poplatník rozdíl mezi přiznanou daní a odvedenými zálohami do tří měsíců ode dne vstupu do likvidace (§ 26 odst. 3).
(7) Daň z likvidačních přebytků zaplatí poplatník do konce následujícího měsíce po skončení likvidace (§ 26 odst. 4).
(8) V odůvodněných případech, zejména poplatníkům se sezónní činností nebo se sídlem v cizině, může orgán, vykonávající správu daně, stanovit zálohy jinak.
§ 30
(1) Daň ze zisku z příjmů uvedených v § 4 odst. 6 písm. a) a b), kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou. Srážku je povinen provést dlužník, který má bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „dlužník“), ve výši uvedené v § 20 odst. 2 písm. a) a b).
(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést příslušnému národnímu výboru (§ 23 odst 3) nejpozději v okamžiku, kdy poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve prospěch.
(3) Dlužník ručí za řádnou srážku daně ze zisku a její včasný odvod. Poplatník (věřitel) odpovídá za zaplacení této daně ze zisku jen tehdy, když dlužník daň ze zisku nesrazil; v tom případě je poplatník (věřitel) povinen podat přiznání k dani.
(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v § 4 odst. 6 písm. a) a b), se považuje za splněnou zaplacením daně ze zisku srážkou.
(5) Příslušný národní výbor může stanovit, že daň ze zisku, kterou jsou povinni platit poplatníci se sídlem v cizině, se vybírá srážkou i v jiných případech, jestliže je to účelné v zájmu zajištění daně. Národní výbor stanoví současně výši daňové srážky.
(6) Zaplacením daně ze zisku srážkou nepozbývá poplatník práva žádat o vyměření daně ze zisku na základě daňového přiznání.
§ 31
(1) Příspěvek na sociální zabezpečení, který si poplatník sám vypočte ze základu dosaženého v uplynulém měsíci (§ 10), je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce.
(2) Poplatníci, u nichž je stanoven příspěvek na sociální zabezpečení v rozdílné výši podle druhů činností, odvádějí příspěvek na sociální zabezpečení měsíčně do 15 dnů po uplynutí každého měsíce podle plánované skladby činností.
(3) Po uplynutí každého čtvrtletí vypočte poplatník, kolik činí příspěvek na sociální zabezpečení podle skutečné skladby činností za uplynulou dobu od začátku roku. Je-li takto vypočtený příspěvek na sociální zabezpečení vyšší než vykonané platby, je poplatník povinen rozdíl zaplatit za první až třetí čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro vyrovnání daně ze zisku (§ 29 odst. 1 a 2), a za čtvrté čtvrtletí ve lhůtě stanovené pro podání přiznání k dani (§ 26 odst. 1); vznikne-li přeplatek, odvede poplatník o tento rozdíl při nejbližší platbě příspěvku na sociální zabezpečení méně.
§ 32
Nebyla-li daň (včetně jejího zvýšení podle § 26 odst. 5), záloha na daň, anebo příspěvek na sociální zabezpečení zaplaceny včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z dlužné částky. Penále ve stejné výši je povinen platit dlužník, neodvede-li včas daň vybíranou srážkou (§ 30).
§ 33
Promlčení
(1) Daň podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo k vymáhání daně, popřípadě vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 34
Kontrola daně a příspěvku na sociální zabezpečení
(1) Orgán, vykonávající správu daně a příspěvku na sociální zabezpečení, kontroluje správnost a úplnost daňových přiznání a včasnost, správnost a úplnost placení daně a příspěvku na sociální zabezpečení.
(2) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daně a placení příspěvku na sociální zabezpečení, jakož i učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
§ 35
Řízení
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech této daně a přiměřeně i příspěvku na sociální zabezpečení předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)

ČÁST ŠESTÁ

Závěrečná ustanovení
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 36
Vláda Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice:
a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 6), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
c) snížit sazbu daně z celkového objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění, maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě organizacích, a u daně z individuálních mezd zvýšit hranici, od které se tato daň vybírá, a to nejvýše o 20 %.
§ 37
(1) Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice a pro poplatníky se sídlem v cizině, jejichž dani podrobený příjem se uskutečňuje na území Slovenské socialistické republiky
a) určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé organizace, u nichž daň z celkového objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
b) určit okruh preferovaných činností podle § 22 odst. 2;
c) určit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd
1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací,
2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda Slovenské socialistické republiky;
d) určit okruh vybraných činností (služeb) podle § 15 odst. 2 a podle § 22 odst. 4;
e) snížit daň ze zisku organizacím s činnosti převážně obchodní, a to až o 20 % pro dobudování obchodní sítě;
f) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku;
g) zcela nebo zčásti osvobodit od daně ze zisku nově budované organizace, a to nejvýše na dobu dvou let;
h) určit okruh organizací s převážně obchodní činností, u nichž pro účely výpočtu rentability budou celkové náklady snižovány o spotřebu základních surovin v jejich výrobnách;
ch) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně, popřípadě téhož příjmu, a na základě vzájemnosti upravit sazby uvedené v § 20 odst. 2 písm. a) a b) až do výše sazby podle písmena c) uvedeného ustanovení;
i) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění;
j) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě pro jednotlivé případy povolit úlevu, vyžadují-li to společenské zájmy; v konkrétních případech mohou tato opatřeni provádět krajské finanční správy a národní výbory v rozsahu stanoveném ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) postupuje ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.
§ 38
Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky se zmocňuje vydat obecně závazné právní předpisy k provedení tohoto zákona.
§ 39
(1) Pro poplatníky důchodové daně neplatí
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9, odst. 1, odst. 2 písm a) a odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a předpisy vydané k jejich provedení;
(2) Zrušuje se zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, ve znění zákonného opatření předsednictva Slovenské národní rady č. 88/1969 Sb., o dodatkovém odvodu, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel.

ČÁST SEDMÁ

Účinnost
§ 40
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1971.
(2) Důchodová daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1971.
Klokoč v. r.
Dr. Colotka v. r.
*) Organizace uvedené v § 2 odst. 2 tohoto zákona platí pojistné nemocenského pojištěni podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací