kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů

„⁷) Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.“.

„(6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.“.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

„(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha lze provést na základě údajů

a) z evidence hnojení o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě a o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo

b) o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, podle jiného právního předpisu⁷); u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohlední průměrné stavy zvířat ve sledovaném kalendářním roce.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(1) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva⁶) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce; to neplatí pro

a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro minimálně pětiměsíční produkci, a zároveň pro uskladnění v období zákazu hnojení podle tabulky 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny, a

b) tuhá statková hnojiva, při možnosti jejich uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím;

snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu⁷); technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod¹⁴).

¹⁴) § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

„(3) Na zemědělských pozemcích s kulturou orná půda a travní porost se sklonitostí převyšující 10 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou je použití tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití. To se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky, ani na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na travním porostu.“.

„Tabulka č. 1

Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě

Vysvětlivky:

*⁾ První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky.

^**) Platí i pro upravené kaly.

^***) Pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin nebo meziplodin.“.

„Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

Limity hnojení jednotlivých plodin

Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu.

Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %.

Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.

Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.

Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi.

Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.

Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno.

Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.

Vysvětlivky:

^*) V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.

^**) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.“.