o notářských poplatcích

(1) Za činnost státních notářů se vybírají notářské poplatky (dále jen „poplatky“).

(2) Předměty a sazby poplatků jsou uvedeny v připojeném sazebníku, který je součástí tohoto nařízení.

(1) Je-li poplatek stanoven podle ceny předmětu úkonu, vyměří se z ceny uvedené poplatníkem.

(2) Neuvede-li poplatník cenu předmětu úkonu nebo uvádí-li cenu zřejmě nízkou, stanoví státní notář (dále jen „notář“) cenu předmětu úkonu podle obsahu notářského zápisu nebo podle obsahu sepisovaného podání nebo jiné listiny, je-li úhrnná cena předmětu úkonu z obsahu zřejmá, anebo stanoví cenu podle dřívějších rozpočtů, návrhů, svědectví a jiných dokladů vyžádaných od poplatníka.

(3) Cena budov se zpravidla nestanoví menší částkou, než je jejich pojistná cena.

(4) Je-li předmětem úkonu opětující se plnění, stanoví se jeho cena, jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než tři roky, trojnásobkem ceny ročního plnění. Stejným způsobem se stanoví cena práv odpovídajících věcným břemenům, zejména práva požívání, užívání k vlastní potřebě a výměnku.

(5) Jestliže je cena předmětu úkonu určena nejnižší a nejvyšší částkou, je základem poplatku nejvyšší částka.

(6) Při smlouvách směnných je základem poplatku cena směňovaného majetku vyšší ceny.

(7) Nelze-li cenu předmětu úkonu stanovit, předpokládá se cena 15.000 Kčs.

(8) Základ procentního poplatku se zaokrouhluje dolů na částku dělitelnou stem; základ nepřevyšující 100 Kčs se nezaokrouhluje. Poplatky i s náhradami podle § 2 se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

(9) Stanovením základu poplatku podle tohoto nařízení nejsou dotčeny předpisy o stanovení základu jiných poplatků.

(1) Poplatek je povinen zaplatit, kdo o úkon žádá, nebo jde-li o úkon prováděný z pověření soudu, ten, v jehož zájmu se úkon provede. Je-li poplatníků několik, jsou povinni zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou; odkazovník, který neodpovídá za závazky zůstavitelovy (§ 537 obč. zák.), je však povinen zaplatit poplatek za projednání dědictví jen podle poměru ceny věci jemu zůstavené k ceně celého zanechaného majetku.

(2) Je-li některý z účastníků nebo žadatelů od poplatku zcela nebo zčásti osvobozen (§ 5), jsou ostatní povinni zaplatit celý poplatek nebo jeho zbytek. Jestliže však je dědicem nebo odkazovníkem osoba osvobozená od poplatku nebo připadne-li část dědictví státu, zejména jako odúmrť, jsou ostatní dědici a odkazovníci povinni zaplatit poplatek za projednání dědictví jen podle ceny dědictví, kterého nabyli.

(1) Československý stát zastoupený národními výbory a jinými orgány veřejné správy, dále zařízení státní správy, státní ústavy a státní fondy jsou od poplatků a náhrady výloh podle § 2 osvobozeny zcela. Osvobození pro jednotná zemědělská družstva a jeho rozsah stanoví ministerstvo financí.

(2) Ministerstvo financí může ze zvláštních důvodů, zejména z důvodu obecného zájmu, osvobodit od poplatků nebo poplatky snížit nebo poskytnout jiné úlevy skupinám osob nebo jednotlivým osobám. Z týchž důvodů a v tomtéž rozsahu může ministerstvo financí stanovit dočasné osvobození od poplatků nebo jiné úlevy nebo učinit vhodná opatření ke zmírnění tvrdostí.

(1) Poplatek stanovený pevnou částkou vyměří notář před provedením úkonu, ostatní poplatky neprodleně po provedení úkonu.

(2) Souvisí-li vzájemně několik úkonů, vyměří z nich notář po skončení posledního úkonu úhrnný poplatek, a to i tehdy, když některý ze souvisících úkonů podléhá poplatku stanovenému pevnou částku; úhrnný poplatek se rovná součtu poplatků za jednotlivé úkony.

(3) Náhradu výloh podle § 2 vyměří notář zpravidla s poplatkem.

(1) Poplatek stanovený pevnou částkou do 1.000 Kčs vyměří notář ústně, a není-li to možno, písemnou výzvou k zaplacení poplatku; poplatek stanovený pevnou částkou převyšující 1.000 Kčs, poplatek stanovený podle ceny předmětu úkonu a úhrnný poplatek (§ 6 odst. 2) vyměří notář platebním výměrem.

(2) Náhradu výloh podle § 2 vyměří notář vždy platebním výměrem.

(3) Výjimečně vydá notář platební výměr na poplatek stanovený pevnou částkou do 1.000 Kčs, provede-li úkon z důvodu obecného zájmu nebo pro nebezpečí v prodlení před zaplacením poplatku.

(1) Poplatky vyměřené ústně nebo písemnou výzvou k zaplacení poplatku jsou splatné před provedením úkonu. Poplatky a náhrada skutečně vzešlých výloh vyměřené platebním výměrem jsou splatné do 15 dnů po doručení výměru.

(2) Poplatky vyměřené ústně nebo písemnou výzvou se platí kolkovými známkami. Poplatky a náhrada skutečně vzešlých výloh vyměřené platebním výměrem se platí na šekový účet okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notářství; zaplatí-li přítomný poplatník vyměřenou částku ihned v notářství, potvrdí to notář na platebním výměru.

(3) Kolkové známky se nalepí na notářský zápis nebo na doklad, který zůstane v notářství. Na stejnopise notářského zápisu, na notářském osvědčení nebo na jiné vydané písemnosti vyznačí notář, že poplatek byl zaplacen a jakou částkou. Pouze při ověření opisu (fotokopie) listiny nebo ověření souhlasu několika prvopisů se kolkové známky nalepí na ověřený opis nebo na jednotlivé prvopisy. Kolkové známky se znehodnotí otiskem notářské pečeti.

(4) Jde-li o úhrnný poplatek (§ 6 odst. 2) nebo byl-li poplatek zaplacen na písemnou výzvu, vyznačí notář tuto skutečnost poznámkou na vydané písemnosti; je-li touto písemností ověřený opis (fotokopie) listiny, připojí se na něj tato poznámka místo kolkové známky.

(1) Právo státu vyměřit poplatek se promlčí uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž měl být poplatek vyměřen.

(2) Právo státu vyměřit dodatek na poplatku, který byl nesprávně vyměřen nižší částkou, promlčí se uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl vyměřen původní poplatek.

(3) Právo státu vymáhat vyměřený poplatek (jeho dodatek) promlčí se uplynutím tří let počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl poplatek (jeho dodatek) splatný.

(4) Provede-li okresní soud úkon k vymáhání poplatku (jeho dodatku) a uvědomí-li o tom poplatníka, počíná běžet nová promlčecí lhůta od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž byl takový úkon proveden.

(1) Okresní soud vrátí plátci z úřední povinnosti

(2) Zaplatil-li poplatník více, než je sazebníkem stanoveno, nebo zaplatil-li poplatek, aniž byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek na jeho žádost, převyšuje-li 20 Kčs.

(3) Vracené částky se zaokrouhlují dolů na celé Kčs.

(4) Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zaniká uplynutím tří let, počítaných od počátku kalendářního roku, který následuje po roce, v němž nastaly skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

(1) Notáři jsou povinni pečovat, aby poplatky byly správně a včas vyměřovány a placeny.

(2) Soudní orgány jsou povinny pečovat, aby poplatky byly včas vymáhány.

(3) Orgány justiční správy kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů; ministerstvo financí a podle jeho směrnic orgány jím pověřené se přesvědčují občasnými dohlídkami o způsobu provádění tohoto nařízení.

(1) Na nároky na odměnu za činnost dosavadního notáře a na náhradu za promeškaný čas, které podle § 29 odst. 2 zákona o státním notářství přešly na stát, vydá notář, který nastoupí na místo dosavadního notáře, platební výměr.

(2) Vykoná-li notář po 31. prosinci 1951 další vzájemně souvisící úkon, vydá po skončení posledního úkonu pro nároky uvedené v odstavci 1 a pro poplatky za úkony provedené po tomto dni jediný platební výměr.

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se neužije, jde-li o projednání dědictví, ve kterém notář pokračuje po 31. prosinci 1951.