121
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České a Slovenské Federativní Republiky
ze dne 23. dubna 1990
o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 269 odst. 2 zákoníku práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.):
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Na pracovněprávní vztahy, které vznikají při soukromém podnikání občanů, se vztahuje zákoník práce (dále jen „zákoník“), pokud toto nařízení nestanoví jinak.
§ 2
§ 3
Jestliže u podnikatele působí odborová organizace, platí pro pracovněprávní vztahy ustanovení zákoníku, která upravují působnost odborů.
ODCHYLNÉ ÚPRAVY
§ 4
Pro pracovněprávní vztahy mezi podnikatelem a pracovníkem se nepoužijí tato ustanovení zákoníku: § 9 odst. 4, § 20 odst. 1, 4 a 6, § 21, § 26 odst. 2, § 27 odst. 1, 3 a 4, § 34, § 35 odst. 3, § 46 odst. 1 písm. f) část věty za středníkem, § 53 odst. 1 písm. b) a c), § 59 odst. 3, § 65 až 68, § 72, § 74 odst. 1 písm. b), e) a h) a odst. 2, § 75, 77 až 81, § 82 odst. 1, 3 a 6, § 85, 99a, § 111 odst. 2 až 5, § 112 až 113, § 114 odst. 1 a 3, § 116 odst. 1 až 3, § 118, § 119 odst. 1 věta poslední, § 139 odst. 4, § 140, 141, § 152 odst. 2, § 176 odst. 4, § 185 odst. 1, odst. 2 část věty za středníkem a odst. 5 věta druhá, § 186, 207 až 216, 227, 249 až 251, 268, § 269 odst. 1 a § 271.
§ 5
Kolektivní smlouva
(1) K zabezpečování oprávněných zájmů a potřeb pracovníků, ke zlepšování jejich pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek může podnikatel s příslušným odborovým orgánem uzavřít kolektivní smlouvu.
(2) Za plnění závazků podnikatele přijatých v kolektivní smlouvě a za včasnou kontrolu jejich plnění odpovídá podle zákoníku podnikatel a další pracovníci jmenovitě uvedení v kolektivní smlouvě. Za plnění závazků přijatých příslušným odborovým orgánem odpovídá tento orgán podle stanov.
§ 6
Okamžité zrušení pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr
Podnikatel může okamžitě zrušit pracovní poměr nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr výjimečně také tehdy, poruší-li pracovník zvlášť hrubým způsobem povinnosti vyplývající z pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr a na podnikateli nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval v pracovním poměru nebo dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.
§ 7
Pracovní řád
Za účelem vnitřního pořádku a upevňování pracovní kázně může podnikatel vydat pracovní řád.
§ 8
Pracovní doba
Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky provozu, aby pracovní doba byla rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, může podnikatel s pracovníkem dohodnout rozvržení pracovní doby nerovnoměrně, popřípadě za podmínek stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky4) (§ 92 odst. 3 písm. b) zákoníku) dohodnout odchylně nepřetržitý odpočinek v týdnu; průměrná pracovní doba nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním nebo v období celého kalendářního roku, přesahovat hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu.
Mzda
§ 9
(1) Podnikatel poskytuje pracovníku mzdu podle mzdového předpisu a v souladu s ním podle vnitřního mzdového předpisu, pracovní smlouvy, popřípadě kolektivní smlouvy. Jiná plnění peněžité hodnoty nesmí podnikatel pracovníku v souvislosti s pracovním poměrem poskytovat, pokud to právní předpisy nedovolují. Naturální požitky a jiná plnění za práci, která nejsou vyplácena v penězích, poskytuje podnikatel pracovníku pouze tehdy, stanoví-li to mzdový nebo jiný právní předpis, a to jako součást mzdy.
(2) Pracovníku se nezávisle na celkových výsledcích podnikatelské činnosti zaručují nároky vzniklé na mzdu, která nesmí být v jednotlivých tarifních stupních nižší než souhrn základního mzdového tarifu5) podle mzdového předpisu a mzdových příplatků stanovených ve mzdovém předpisu, pokud pracovní smlouva nezaručí vyšší mzdu. V pracovní smlouvě nelze sjednat nižší mzdu, než stanoví mzdový předpis.
§ 10
Podnikatel může stanovit normy spotřeby práce. Normy spotřeby práce musí odpovídat pracovnímu tempu přiměřenému fyziologickým možnostem pracovníka, zahrnovat obecně nutné přestávky a nezbytný čas vyplývající z užívání osobních ochranných pomůcek a z právních a ostatních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
§ 11
(1) Za práci přesčas poskytuje podnikatel pracovníku k dosažené mzdě příplatek ve výši nejméně 25 % základního mzdového tarifu, a jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši nejméně 50 % základního mzdového tarifu. Mzdový předpis může stanovit jednotný příplatek ve výši nejméně 33 % základního mzdového tarifu.
(2) Podnikatel může s pracovníkem dohodnout poskytnutí náhradního volna za práci přesčas místo příplatku; dohodnuté náhradní volno je povinen poskytnout pracovníku nejpozději v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud nebyla sjednána delší doba.
§ 12
V pracovní smlouvě, popřípadě v kolektivní smlouvě lze dohodnout, že některé složky mzdy s výjimkou mzdy podle § 9 odst. 2 a mzdových příplatků jsou splatné později než za měsíční období.
§ 13
Podnikatel, který provozuje podnikatelskou činnost prostřednictvím vedoucího nebo jiného pracovníka,6) může mu zřídit za podmínek stanovených mzdovým předpisem osobní účet mzdy. Na osobní účet se převádějí mzdovým předpisem stanovené nadtarifní složky mzdy, na něž vznikl nárok; nelze však na něj převádět mzdu podle § 9 odst. 2. Mzdový předpis stanoví, po jaké době, popřípadě za jakých podmínek se příslušné částky mzdy z osobního účtu vedoucímu nebo jinému pracovníku vyplatí, a ve kterých případech nárok na ně v závislosti na jeho dlouhodobých pracovních výsledcích zcela nebo zčásti zaniká.
Péče o pracovníky
§ 14
Podnikatel může pracovníkům zabezpečovat stravování a vhodné nápoje přímo na pracovišti nebo v jeho blízkosti; přitom může pracovníkům poskytnout příspěvek až do výše 10 Kčs denně. Stravování podle předchozí věty musí odpovídat zásadám správné výživy.
§ 15
Podnikatel pečuje o prohlubování kvalifikace pracovníků, popřípadě o její zvyšování a zabezpečuje, aby byli zaměstnáváni pracemi odpovídajícími dosažené kvalifikaci.
§ 16
Odchylné použití některých ustanovení
Na práva a povinnosti mezi podnikatelem a pracovníkem vyplývající z § 74 odst. 1 písm. g), § 95 odst. 2, § 105 odst. 4, § 133 odst. 6, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 zákoníku se použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro organizace s obdobnou činností, jakou provozuje podnikatel.
§ 17
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Smrtí podnikatele přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.7)
§ 18
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.
Čalfa v. r.
3) Například zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
4) § 13 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.