123
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 1975
o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
Zemědělská půda je základním výrobním prostředkem zemědělské výroby a nenahraditelným zdrojem výživy lidu. Zájem společnosti na účelném a řádném obhospodařování a zvelebování veškeré půdy vyžaduje, aby ji užívaly socialistické zemědělské organizace za takových podmínek, které účinně napomáhají intenzívnímu zvyšování rostlinné výroby a tak i dalšímu rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby.
K dosažení tohoto cíle, zejména k upevnění a prohloubení práv socialistických zemědělských organizací při užívání půdy a jiného zemědělského majetku, jež nejsou v socialistickém společenském vlastnictví, usneslo se Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:
Právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby
§ 1
Socialistické zemědělské organizace, jakož i státní organizace, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále jen „zemědělské organizace“), užívají půdu, kterou nemají v družstevním1) nebo náhradním2) užívání, jakož i jiný zemědělský majetek ve vlastnictví občanů a jiných než socialistických organizací, na základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen „právo užívání“).
§ 2
(1) Právo užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje zemědělskou organizaci k tomu, aby hospodařila s půdou a jiným zemědělským majetkem ve stejném rozsahu, jako by byla vlastníkem, a využívala ji v souladu s právními předpisy pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem její činnosti.
(2) Jde-li o užívání pozemků, může zemědělská organizace zejména
a) provádět na nich úpravy, potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,
b) měnit jejich podstatu a čerpat z ní,
c) zřizovat na nich stavby, potřebné pro činnost zemědělské organizace, i obytné domy v rámci podnikové bytové výstavby.
(3) Veškeré porosty na pozemcích, užívaných státní zemědělskou organizací, jsou ve vlastnictví státu. Veškeré porosty na pozemcích, užívaných družstevní zemědělskou organizací, jsou v jejím vlastnictví.
(4) Jde-li o užívání staveb, může zemědělská organizace zejména
a) provádět na nich úpravy, potřebné pro jejich účelné využití,
b) po projednání s příslušným orgánem státního hospodářského řízení zemědělství požádat stavební úřad o povolení odstranit stavbu na vlastní náklady.
§ 3
(1) Zemědělská organizace je oprávněna i povinna chránit své právo užívání proti každému, kdo do něho neoprávněně zasahuje.
(2) S půdou a jiným zemědělským majetkem, k nimž má právo užívání, je zemědělská organizace povinna řádně hospodařit v zájmu společnosti a co nejúčinněji je využívat k rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby; zejména je povinna pečovat o soustavné zvyšování úrodnosti zemědělských pozemků.
§ 4
Stejná oprávnění a povinnosti, jaká vyplývají z práva užívání podle tohoto zákona, přísluší zemědělské organizaci i k pozemkům, které má v náhradním užívání.
§ 5
(1) Právo užívání náleží zemědělské organizaci k majetku uvedenému v § 1, který užívá ke dni počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Právo užívání náleží zemědělské organizaci i k obytným částem zemědělských usedlostí a stavebním pozemkům, na nichž jsou zřízeny, pokud převzala celou usedlost do užívání před 1. dubnem 1964 a užívá ji ke dni počátku účinnosti tohoto zákona.
(3) V pochybnostech, zda zemědělské organizaci náleží podle odstavců 1 a 2 právo užívání, rozhodne okresní národní výbor.
Vznik práva užívání
§ 6
(1) Vlastník zemědělské půdy, která není v užívání socialistické organizace, je povinen zajistit v souladu s dosaženým stupněm rozvoje zemědělské výroby její řádné obdělávání ve shodě se zájmy společnosti a využívat ji k zajištění produkce společensky žádoucích zemědělských výrobků. Nemůže-li vlastník zemědělské půdy tyto povinnosti plnit, je povinen oznámit to bezodkladně prostřednictvím místního národního výboru okresnímu národnímu výboru.
(2) Okresní národní výbor působí k tomu, aby vlastník zemědělské půdy, který neplní nebo nemůže plnit povinnosti uvedené v odstavci 1, daroval své zemědělské pozemky státu nebo uzavřel se zemědělskou organizací písemnou dohodu, kterou jí odevzdá své zemědělské pozemky, popřípadě i jiný zemědělský majetek, který zemědělská organizace potřebuje, do užívání podle § 1 a násl.
(3) Nedojde-li k darování zemědělských pozemků státu ani k uzavření dohody podle odstavce 2, zřídí právo užívání (§ 1) k zemědělské půdě, popřípadě i k jinému zemědělskému majetku, který zemědělská organizace potřebuje, okresní národní výbor svým rozhodnutím.
(4) V dohodě podle odstavce 2 i v rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavce 3 musí být přesně označeny pozemky i jiný zemědělský majetek, k nimž právo užívání vzniká.
§ 7
Právo užívání nelze podle § 6 zřídit ke stavbám, které mohou být v osobním vlastnictví; nezřizuje se také k pozemkům, na nichž jsou tyto stavby zřízeny, k nádvořím, jakož i k zahradám, které souvisejí s pozemkem, na kterém je obytná budova, nebo jsou v zastavěné části obce (intravilánu), jestliže jejich výměra nepřesahuje 0,10 ha. Výjimečně se nezřídí právo užívání k zahradě, přesahující tuto výměru, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, zejména pokud by zbývající část pozemku, přesahující 0,10 ha, nemohla být zemědělskou organizací účelně využita.
§ 9
Dočasné užívání
(1) Pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může zemědělská organizace, které k nim náleží právo užívání, přenechat do dočasného užívání v tomto pořadí
a) svým členům anebo svým pracovníkům k zemědělskému využití,
b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému a výjimečně i k nezemědělskému využití,
c) společenské organizaci k zemědělskému využití,
d) jiným občanům k zemědělskému využití.
(2) Členům nebo pracovníkům zemědělské organizace nebo jiným občanům nelze přenechat do dočasného užívání vodní plochy a rybníky s chovem ryb.
(3) Zemědělská organizace může v odůvodněných případech přenechat do dočasného užívání socialistickým organizacím i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.
(4) Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru. Ve smlouvě o přenechání pozemku do dočasného užívání občanovi může být dohodnuta i přiměřená úplata.
(5) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich s předchozím souhlasem zemědělské organizace provádět úpravy a zřizovat dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití. To platí i pro stavby přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, pokud jde o stavební úpravy. Souhlas zemědělské organizace je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.1)
(6) Všechny porosty, které na pozemku vzešly v době dočasného užívání, jsou majetkem dočasného uživatele.
(7) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.
(8) Jsou-li pozemek nebo stavba, přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, užívány v rozporu se zájmem společnosti, okresní národní výbor smlouvu o dočasném užívání zruší.
(9) Ke dni skončení dočasného užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je třeba dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.
Převod práva užívání
§ 10
(1) Právo užívání může zemědělská organizace v odůvodněných případech převést na jinou zemědělskou organizaci písemnou smlouvou, k níž je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství.
(2) Právo užívání se převádí vždy bezúplatně. Jestliže však zemědělská organizace, jejíž právo užívání se převádí, vynaložila z vlastních prostředků náklady na investice do užívané nemovitosti, může požadovat od zemědělské organizace, na kterou právo užívání převádí, náhradu těchto nákladů; jejich výše se zjišťuje oceněním hodnoty investic ke dni převodu práva užívání.
(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě nákladů vynaložených na investice, rozhodne o ní na návrh zemědělské organizace, jejíž právo užívání bylo převedeno, okresní národní výbor po vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství; návrh lze podat nejpozději do jednoho roku po převodu práva užívání, jinak právo na náhradu těchto nákladů zanikne.
§ 11
Je-li v celospolečenském zájmu, aby se právo užívání převedlo na jinou zemědělskou organizaci a zemědělské organizace se o tomto převodu nedohodnou, rozhodne o přechodu práva užívání okresní národní výbor po vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství. Ustanovení § 10 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.
§ 11a
Právo užívání pozemku, na němž byla nebo má být zřízena malá vodní elektrárna, může zemědělská organizace převést na socialistickou organizaci nebo může pozemek přenechat do užívání občanovi písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru.
Zánik práva užívání
§ 12
(1) Právo užívání zaniká přechodem nebo převodem užívaného majetku do socialistického společenského vlastnictví. Jinou změnou vlastnictví není právo užívání dotčeno.
(2) Právo užívání zaniká také v případě, jestliže pozemky byly podle zvláštních předpisů rozhodnutím orgánu státní správy určeny k zalesnění a byly převedeny do užívání státní organizace lesního hospodářství.
(3) Ke smlouvě o převodu vlastnictví k majetku, k němuž náleží zemědělské organizaci právo užívání, je třeba též jejího souhlasu; to neplatí, jde-li o darování tohoto majetku státu.
§ 12a
(1) Právo užívání pozemku nebo jeho části může okresní národní výbor zrušit na návrh jeho vlastníka se souhlasem zemědělské organizace, pokud jde o nezastavěný stavební pozemek a pokud by pozemek vzhledem ke svému určení a výměře mohl být předmětem práva osobního užívání.2)
(2) Právo užívání hospodářské budovy nebo jiné stavby (dále jen „hospodářská budova“), kterou zemědělská organizace již nepotřebuje, může okresní národní výbor zrušit na návrh zemědělské organizace se souhlasem vlastníka. Rozhodnutím o zrušení práva užívání hospodářské budovy musí být zrušeno i právo užívání zastavěné plochy s nádvořím nebo přilehlou zahradou; výměra zahrady nesmí přesáhnout 400 m2. Nejvyšší přípustná výměra zahrady může být výjimečně překročena, jen kdyby jinak vznikl pozemek nevhodného tvaru anebo zbylá část pozemku byla zcela nevhodná pro hospodaření zemědělské organizace.
(3) Byla-li hospodářská budova na náklady zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník povinen poskytnout náhradu zemědělské organizaci odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době zrušení práva užívání.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 13
(1) Právo užívání podle § 5 odst. 1 nevznikne, užívá-li zemědělská organizace zemědělský majetek na základě smlouvy podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.; to neplatí, jde-li o zemědělské pozemky.
(2) Smluvní závazky zemědělských organizací z odkoupení živého inventáře a zásob podle § 4 vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, které vznikly před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčeny.
§ 14
Právo užívání k nemovitostem se zapisuje do evidence nemovitostí podle předpisů o evidenci nemovitostí.3)
§ 15
§ 16
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.