o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení — znění k 01.01.1976 – 31.07.1979

129

ZÁKON

České národní rady

ze dne 18. listopadu 1975

o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ORGÁNY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH ÚKOLY

§ 1

Orgány sociálního zabezpečení

(1) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky jsou:

a) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky,

b) Úřad důchodového zabezpečení v Praze,

c) národní výbory,

d) ministerstvo vnitra České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky v mezích působnosti stanovené zákonem o sociálním zabezpečení.¹)

(2) Jako orgány sociálního zabezpečení působí též sociální komise jednotných zemědělských družstev.

(3) Orgány sociálního zabezpečení České socialistické republiky zabezpečují co nejširší účast pracujících na výkonu sociálního zabezpečení a jeho kontrole, vytvářejí předpoklady pro účast pracujících na rozhodování ve věcech sociálního zabezpečení a úzce spolupracují se společenskými organizacemi, zejména s orgány Revolučního odborového hnutí, s orgány výrobních družstev a s orgány Svazu družstevních rolníků České socialistické republiky.

§ 2

Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“)

a) řídí a kontroluje výkon sociálního zabezpečení,

b) zajišťuje, aby úkoly sociálního zabezpečení byly plněny v souladu s možnostmi a potřebami společnosti.

(2) Ministerstvo může zřídit jako svůj orgán posudkovou komisi sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu ve výjimečných případech, které ministerstvo určí, protože jejich posouzení vyžaduje zvláštních odborných znalostí.

§ 3

Úřad důchodového zabezpečení v Praze

(1) Úřad důchodového zabezpečení v Praze rozhoduje o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení; při výkonu důchodového zabezpečení spolupracuje s národními výbory.

(2) Úřad důchodového zabezpečení v Praze odpovídá za účelné a hospodárné vynakládání prostředků na důchodové zabezpečení, s nimiž hospodaří.

Národní výbory

§ 4

(1) Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče a v případech stanovených tímto zákonem rozhodují o dávkách důchodového zabezpečení a o dávkách ze zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.

(2) Národní výbory rozhodují o dávkách zabezpečení matky a dítěte a o dávkách zabezpečení v nemoci, pokud je jejich poskytování upraveno prováděcími předpisy k zákonu o sociálním zabezpečení nebo předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jakož i o dalších dávkách a příspěvcích podle zvláštních předpisů.²)

§ 5

Správní komise

(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory³) zřizují jako správní komise posudkové komise sociálního zabezpečení, dávkové komise a komise péče o rodinu a děti.

(2) V případě potřeby může krajský národní výbor pověřit okresní národní výbor ve svém obvodu, aby jeho posudková komise sociálního zabezpečení posuzovala invaliditu nebo jiné zdravotní otázky související s výkonem sociálního zabezpečení účastníků boje proti fašismu a oběti fašismu, popřípadě v některých dalších odůvodněných případech, pro území celého kraje.

(3) V odůvodněných případech může okresní národní výbor se souhlasem krajského národního výboru zřídit posudkové komise sociálního zabezpečení s působností pro pracující velkých organizací, které mají závodní zdravotnické zařízení.

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ, ZABEZPEČENÍ ČLENŮ RODIN OBČANŮ KONAJÍCÍCH SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH, ZABEZPEČENÍ V NEMOCI A ZABEZPEČENÍ MATKY A DÍTĚTE

§ 6

Národní výbory při výkonu sociálního zabezpečení poskytují odbornou pomoc občanům a organizacím, kontrolují, jak organizace plní úkoly uložené zákonem o sociálním zabezpečení a ukládají jim, aby odstranily zjištěné nedostatky. Opatřují a předkládají Úřadu důchodového zabezpečení v Praze podklady potřebné k rozhodnutí o dávkách důchodového zabezpečení.

§ 7

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor rozhoduje

a) komu má být vyplácena dávka důchodového zabezpečení, jestliže by se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat,

b) komu se mají vyplácet přídavky na děti ze zabezpečení družstevních rolníků, ze zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců a architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů a ze zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru, z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, nebo výchovné ze sociálního zabezpečení, jestliže výplata do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky (výchovné) určeny.⁴)

Působnost okresních národních výborů

§ 8

(1) Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o tom, zda zaměstnání (pojištění) bylo přerušeno z vážných důvodů,

2. o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie z jiných vážných důvodů než zdravotních,

3. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevních rolníků,

4. o vzniku a zániku sociálního zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů,

5. o vzniku a zániku důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,

6. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

7. o zvýšení důchodu manželky pro bezmocnost a zvýšení sociálního důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,

8. o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce,

9. o příspěvku na rekreaci dětí nepracujícího důchodce,

10. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě člena jeho rodiny,

11. o pohřebném při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo rodinného příslušníka,

12. o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení vědeckých pracovníků, spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, novinářů, výkonných umělců a artistů,

13. o dávkách zabezpečení matky a dítěte ze sociálního zabezpečení občanů, kteří poskytují služby a opravy na základě povolení národního výboru, a z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin,

14. o povinnosti občanů uvedených v bodě 12 a 13 a členů jednotných zemědělských družstev vrátit dávku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti jednotného zemědělského družstva nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou těchto dávek,

15. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,

16. o zaopatřovacím příspěvku a o příspěvku na úhradu za užívání bytu;

b) zpracovává rozbory invalidizace a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.

§ 9

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. z podnětu lékařské poradní komise⁵) o tom, zda je plně nebo částečně invalidní pracující, který je neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců a jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takovéto jeho žádosti,

2. o tom, zda zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo ze zdravotních důvodů,

3. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li posudková komise sociálního zabezpečení v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,⁶)

4. o poskytnutí lázeňské péče pro nepracující důchodce, členy jednotných zemědělských družstev, vědecké pracovníky, spisovatele, hudební skladatele, výtvarné umělce, architekty, novináře, výkonné umělce, artisty a jejich rodinné příslušníky s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují podle zvláštních předpisů orgány státní zdravotní správy,

5. o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně pro přiznání příplatku k přídavkům na děti z nemocenského pojištění;⁷)

b) vydává posudek

1. o plné (částečné) invaliditě, o bezmocnosti, o invaliditě (těžkém zdravotním postižení) dítěte a o nutnosti stálé péče o ně, v řízení o dávkách důchodového zabezpečení, pokud nejde o případy uvedené pod písm. a) bod 1, a v řízení o dávkách zabezpečení matky a dítěte,

2. o tom, zda občan pro nepříznivý zdravotní stav má značně ztížené obecné životní podmínky;

c) v souvislosti s rozhodováním nebo vydáváním posudků doporučuje

1. poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby v případech, kdy lze očekávat, že pracovník v krátké době nabude pracovní schopnosti,

2. v rámci posuzování plné (částečné) invalidity opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost dalšího léčení, vhodnou úpravu pracovních podmínek, popřípadě opatření vhodných pomůcek.

§ 10

Okresní národní výbor svou dávkovou komisí

a) rozhoduje

1. o sociálním důchodu a o výchovném k němu,

2. o důchodu manželky,

3. o poskytování vdovského důchodu rozvedené ženě po uplynutí doby, po kterou měl bývalý manžel povinnost poskytovat jí příspěvek na výživu,

4. o zastavení výplaty sirotčího důchodu nebo výchovného k důchodu, jestliže sirotek nebo dítě, na něž je výchovné k důchodu poskytováno, uzavře manželství,

5. o částečném invalidním důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu částečně invalidními, a o jeho zvýšení,

6. o zvýšení invalidního důchodu jednotlivě hospodařících rolníků a spolupracujících členů jejich rodin, kteří se stali následkem pracovního úrazu plně invalidními,

7. o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než mu náležela, a o povinnosti organizace nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,

8. o započtení doby nezaměstnanosti, pokud se tato doba nezapočítává již podle zákona o sociálním zabezpečení,

9. o započtení doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně českoslovenští občané v době nesvobody,

10. o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách a zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami;

b) navrhuje Úřadu důchodového zabezpečení v Praze

1. zápočet doby zaměstnání ve sporných případech,

2. zvýšení invalidního důchodu invalidy z mládí a invalidy mladšího 26 let, který pobírá důchod ve výši 500 Kčs měsíčně, až o 200 Kčs měsíčně v případech hodných zřetele.

§ 11

Působnost krajských národních výborů

(1) Krajský národní výbor

a) zastupuje Úřad důchodového zabezpečení v Praze před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení,

b) zpracovává rozbory invalidizace v kraji a navrhuje příslušným orgánům opatření směřující k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity.

(2) Posudková komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru podává posudky v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru.

ČÁST TŘETÍ

PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA ÚSEKU SOCIÁLNÍ PÉČE

§ 12

Národní výbory organizují sociální péči a zabezpečují občanům a rodinám s dětmi k překonání nepříznivé životní situace sociální pomoc dávkami a službami sociální péče. Za tím účelem vyhledávají ve spolupráci se státními, družstevními a společenskými organizacemi občany, kteří potřebují sociální péči.

Péče o rodinu a děti

§ 13

(1) V péči o rodinu a děti rozvíjejí národní výbory soustavnou činnost zaměřenou na vytváření příznivých podmínek, které umožňují, aby rodiny řádně plnily své společenské funkce, zejména ve výchově dětí.

(2) Národní výbory v součinnosti se socialistickými organizacemi pečují o vytváření podmínek, které umožňují nebo usnadňují rodičům a jiným občanům odpovědným za výchovu řádný výkon péče o děti; národní výbory k tomu zejména budují předškolní a mimoškolní zařízení a zřizují služby, které mají význam pro pracující rodiče, zejména zaměstnané matky.

(3) Národní výbory pomáhají rodinám plnit jejich úkoly; dbají o to, aby se předešlo újmám, které by děti a mladiství mohli utrpět v rodinách, na pracovištích a jinde, a chrání je před škodlivými vlivy; zjišťují případy narušených rodin a ohroženého nebo narušeného vývoje dětí a působí k odstranění jejich příčin a důsledků; za tím účelem mohou nařídit nebo učinit výchovná opatření;⁸) organizují náhradní rodinnou výchovu dětí.

(4) Národní výbory vykonávají sociálněprávní ochranu dětí a pomáhají těhotným ženám, rodičům nebo jiným občanům pečujícím o nezaopatřené děti, kteří to z vážných důvodů potřebují, při ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.

§ 14

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor

a) rozhoduje

1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu,⁹)

2. o stanovení dohledu nad nezletilým,¹⁰)

b) navrhuje orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti (výchovném), aby v odůvodněných případech zastavil výplatu této dávky oprávněnému příjemci,¹¹)

c) poskytuje dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc,

d) oznamuje soudům a jiným státním orgánům skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodování ve věcech dětí,

e) oznamuje okresnímu národnímu výboru, kterým rodinám, dětem a těhotným ženám je třeba poskytnout sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování,

f) oznamuje orgánům, které rozhodují o mateřském příspěvku, skutečnosti, které jsou významné pro rozhodnutí o nároku ženy na mateřský příspěvek,

g) chrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy, které ohrožují jejich řádnou výchovu,

h) vyhledává a doporučuje okresnímu národnímu výboru občany vhodné za osvojitele, opatrovníky a pěstouny a navrhuje vhodné občany za důvěrníky péče o děti,

ch) spolupůsobí při výkonu ochranných nebo výchovných opatření vyslovených soudem nebo okresním národním výborem a sleduje jejich účinnost,

i) podílí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.

Působnost okresních národních výborů

§ 15

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. v nutných případech o okamžitém umístění dítěte do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud,

2. o odvolání proti rozhodnutí sociální komise jednotného zemědělského družstva o mateřském příspěvku,

3. o poskytnutí peněžitých příspěvků, věcné pomoci, půjček a pečovatelské služby,

4. o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,

5. o dalších opatřeních podle zvláštních předpisů,¹²)

b) vykonává funkci opatrovníka dětí,¹³)

c) vykonává stanovený dohled nad dětmi,¹⁴)

d) sleduje vývoj dětí, které byly umístěny do výchovy jiných občanů než rodičů,

e) navrhuje soudu nařízení ústavní výchovy¹⁵) nebo uložení ochranné výchovy¹⁶) nebo omezení, popřípadě zbavení rodičovských práv¹⁷) a zrušení ústavní výchovy,

f) na žádost soudu podává zprávy o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově a výživě dětí,

g) pečuje o to, aby děti, které byly propuštěny z ústavní nebo ochranné výchovy nebo mladiství, kteří byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, byli přijati do škol nebo zařazeni do vhodného učebního nebo pracovního poměru, popřípadě i vhodně ubytováni,

h) účastní se trestního řízení proti mladistvým,

ch) vede evidenci těžko vychovatelných dětí.

§ 16

Okresní národní výbor organizuje a koordinuje výchovu občanů k manželství a odpovědnému rodičovství a poskytuje též porady manželům, rodičům a dětem, těhotným ženám v otázkách týkajících se manželských a rodinných vztahů, výchovy dětí, určení otcovství; pomáhá při uplatňování práv a právem chráněných zájmů těchto občanů.

§ 17

Okresní národní výbor při plnění úkolů v péči o rodinu a děti spolupracuje s aktivem dobrovolných spolupracovníků, zejména důvěrníků péče o děti, které jmenuje zpravidla na návrh místních (městských) národních výborů.

§ 18

Okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti

a) rozhoduje

1. o napomenutí nezletilého, jeho rodičů a občanů, kteří narušují jeho řádnou výchovu, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor,¹⁸)

2. o stanovení dohledu nad nezletilým, neučinil-li tak místní (městský) národní výbor,¹⁹)

3. o uložení omezení nezletilému, které zabrání škodlivým vlivům na jeho výchovu,²⁰)

4. o poskytnutí příspěvku na výživu dítěte,²¹)

5. o poskytnutí odměny pěstounu, je-li jím prarodič dítěte svěřeného do pěstounské péče,²²)

6. o odvolání proti rozhodnutí místního (městského) národního výboru o napomenutí nebo o stanovení dohledu nad nezletilým,

7. o odstranění tvrdosti zákona při poskytování mateřského příspěvku, je-li k rozhodování o nároku příslušný okresní národní výbor nebo sociální komise jednotného zemědělského družstva,²³)

b) plní úkoly při koordinaci činnosti orgánů působících v péči o rodinu a děti.

§ 19

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor

a) rozhoduje o umístění matky s dítětem, popřípadě těhotné ženy do domova pro matky s dětmi, který spravuje,

b) spolupracuje s orgány řídícími výchovná zařízení, v nichž jsou mladiství ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

§ 20

Oprávnění občanů pověřených péčí o rodinu a děti

Při plnění svých úkolů jsou funkcionáři a pracovníci národních výborů, důvěrníci péče o děti, občané pověření dohledem a jiní dobrovolní spolupracovníci oprávněni navštívit dítě a rodinu v bytě nebo na místě, kde tráví svůj volný čas, dítě ve škole, mladistvého na pracovišti a zjistit, jak je zabezpečena péče o ně; mají též právo požadovat od všech zúčastněných občanů potřebné informace a vysvětlení.

Péče o občany se změněnou pracovní schopností

§ 21

Národní výbory pečují o to, aby se občané se změněnou pracovní schopností mohli zapojit do pracovního procesu a podílet se tak na plnění hospodářských úkolů a na rozvoji společnosti.

§ 22

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o příspěvku před umístěním do zaměstnání, o příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění a o zvýšení těchto příspěvků na rodinné příslušníky,

2. o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,²⁴)

3. o úhradě nákladů na přípravu pro pracovní uplatnění občanů se změněnou pracovní schopností, které do této přípravy vyslal okresní národní výbor,

4. o přijetí občanů se změněnou pracovní schopností do přípravy pro pracovní uplatnění, organizované národním výborem,

5. o příspěvcích podle zvláštních předpisů,

b) stanoví v součinnosti s organizacemi každoročně plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,

c) vypracovává v součinnosti s organizacemi každoročně plán úkolů potřebných k provádění pracovní rehabilitace,

d) vyhrazuje každoročně v plánech rozmístění dorostu počet učebních míst, míst ve školách a počet pracovních míst potřebných pro mladistvé občany se změněnou pracovní schopností,

e) doporučuje organizaci přijmout občana se změněnou pracovní schopností do pracovního poměru,

f) může organizaci odejmout nebo omezit oprávnění k náboru pracovních sil při závažném neplnění plánu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností,

g) kontroluje, zda organizace vybírají odpovědně pracovní místa pro občany se změněnou pracovní schopností,

h) sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc,

ch) vede evidenci občanů se změněnou pracovní schopností, která obsahuje též údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých organizacích.

§ 23

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. o tom, zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

2. o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání, zjistila-li v souvislosti s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracující pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dosavadní práci nebo že ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,²⁵)

b) v souvislosti s rozhodováním doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností, popřípadě u občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením

1. opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo pořízení vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,

2. vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro pracovní uplatnění s ohledem na jejich zdravotní stav a kvalifikaci,

3. umístění do výrobních družstev invalidů, do hospodářských zařízení Svazu invalidů v České socialistické republice a do chráněných dílen (pracovišť) organizací.

Péče o občany těžce postižené na zdraví

§ 24

Národní výbory organizují a vykonávají péči o občany těžce postižené na zdraví tak, aby těmto občanům byla podle jejich individuálních potřeb poskytnuta pomoc k překonání obtíží, které jim způsobuje jejich těžké zdravotní postižení.

§ 25

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,

2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku, s výjimkou příspěvku na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz a příspěvku na zabezpečení zvláštních pomůcek,

3. o poskytnutí věcné pomoci,

4. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, a o propuštění z něho, jakož i o úhradě za poskytované služby;

b) umožňuje účast na společném stravování;

c) plní úkoly v péči o zapojení občanů těžce postižených na zdraví do společenského a kulturního života.

Působnost okresních národních výborů

§ 26

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytnutí opakujících se příspěvků, zejména na dietní stravování, příspěvků na zabezpečení zvláštních pomůcek a v případech těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí též na zakoupení motorového vozidla a na jeho provoz,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu, jakož i o úhradě za poskytované služby;

b) organizuje a umožňuje účast občanů těžce postižených na zdraví na společenském a kulturním životě;

c) vede evidenci dětí a mladistvých postižených na zdraví v zájmu zajištění a prohloubení komplexní péče o ně.

§ 27

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o tom, zda jde o občana těžce postiženého na zdraví, o stupni tohoto postižení a o přiznání mimořádných výhod.

§ 28

Působnost krajských národních výborů

Krajský národní výbor rozhoduje o přijetí občana těžce postiženého na zdraví do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, a to i v případech, kdy jde o ústavy zřízené pro potřebu celého kraje, které však spravuje okresní národní výbor.

Péče o staré občany

§ 29

Péči o staré občany organizují národní výbory tak, aby především bylo zajištěno a usnadněno uspokojování životních potřeb těm občanům, kterým nemůže poskytnout potřebnou péči vlastní rodina. Vytvářením vhodných podmínek a příležitostí národní výbory usnadňují život ve stáří všem občanům, umožňují jim účast na společenském a kulturním životě, pracovní a veřejnou činnost.

§ 30

Působnost místních (městských) národních výborů

Místní (městský) národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,

2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku a o věcné pomoci,

3. o případné úhradě za služby poskytnuté v zařízení sociální péče, které spravuje,

b) zřizuje a spravuje zařízení sociální péče místního významu pro staré občany,

c) umožňuje starým občanům účast na společném stravování,

d) spolupracuje s příslušnými orgány v otázkách bydlení starých občanů.

§ 31

Působnost okresních národních výborů

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytnutí opakujících se peněžitých příspěvků,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby;

b) organizuje a umožňuje účast starých občanů na společenském a kulturním životě.

Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc

§ 32

Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je dočasně překonat vlastním přičiněním ani za pomoci své rodiny, poskytuje okresní národní výbor věcnou pomoc, peněžité příspěvky, popřípadě půjčky.

§ 33

(1) Občanům, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, poskytuje okresní národní výbor zejména výchovnou péči a poradenskou službu a podle potřeby též věcnou pomoc a peněžité příspěvky.

(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní (městské) národní výbory.

(3) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

Péče o občany společensky nepřizpůsobené

§ 34

Okresní národní výbor rozvíjí v péči o občany společensky nepřizpůsobené především výchovnou a poradenskou činnost a poskytuje těmto občanům pomoc při pracovním umístění a při ubytování, v případě potřeby ubytování v účelovém zařízení a podle sociálních poměrů těchto občanů též půjčky nebo peněžitý příspěvek, popřípadě věcnou pomoc.

§ 35

Na výchovné péči o občany společensky nepřizpůsobené se podílejí místní (městské) národní výbory.

§ 36

Při posuzování vhodnosti pracovních míst pro občany společensky nepřizpůsobené hodnotí okresní národní výbor ve spolupráci s organizací zejména,

a) zda je místo vhodné vzhledem k zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i ke kvalifikaci občana,

b) zda jde o místo vhodné k výchovnému ovlivňování, zejména pracovním kolektivem, který by mohl příznivě působit na tohoto občana.

Společná ustanovení o službách sociální péče

Zařízení sociální péče

§ 37

Pro poskytování některých služeb sociální péče zřizují národní výbory tato účelová zařízení:

a) ústavy sociální péče,

b) manželské a předmanželské poradny,

c) domovy pro matky s dětmi,

d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,

e) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,

f) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,

g) kluby důchodců,

h) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

ch) střediska osobní hygieny.

§ 38

Pro poskytování ústavní sociální péče národní výbory zřizují a spravují tyto ústavy sociální péče:

a) ústavy pro tělesně postiženou mládež,

b) ústavy pro mentálně postiženou mládež,

c) ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže,

d) ústavy pro dospělé občany tělesně postižené,

e) ústavy pro dospělé občany smyslově postižené,

f) ústavy pro dospělé občany mentálně postižené,

g) domovy důchodců,

h) domovy penzióny pro důchodce.

§ 39

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Městské národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu, zejména ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže.

(3) Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo několika krajů. Správu těchto ústavů, s výjimkou rozhodování o přijetí do nich, o propuštění z nich, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, mohou svěřit okresnímu národnímu výboru.

(4) Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje ústavy sociální péče pro potřebu obyvatel hlavního města Prahy.

§ 40

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

§ 41

Zařízení sociální péče uvedená v § 37 pod písmeny a) až e) mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravovaná krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

§ 42

Pečovatelská služba

(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory starým nebo zdravotně těžce postiženým občanům za předpokladu, že potřebnou péči nemohou zajistit rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, jakož i rodinám s dětmi, nelze-li ji zajistit jinak.

(2) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory prostřednictvím pečovatelek a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby. Dobrovolným pracovníkům poskytuje národní výbor odměnu.

§ 43

Stravování důchodců

Národní výbory organizují a zabezpečují důchodcům stravování zejména v organizacích, ve kterých pracovali před odchodem do důchodu, v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev, v zařízeních veřejného stravování, v ústavech sociální péče, popřípadě též v samostatných jídelnách pro důchodce.

§ 44

Půjčky

(1) Půjčky, které poskytuje národní výbor v rámci sociální péče, jsou bezúročné.

(2) Při poskytnutí půjčky uzavře národní výbor s občanem, kterému byla půjčka poskytnuta, písemnou dohodu o splátkách, popřípadě o srážkách ze mzdy,²⁶) ve které se zejména uvede, v jakých splátkách a termínech se bude půjčka splácet.

§ 45

Okresní ústavy sociálních služeb

(1) Okresní národní výbory mohou zřizovat okresní ústavy sociálních služeb.

(2) Okresní ústavy sociálních služeb komplexně zabezpečují ekonomické a technické řízení služeb sociální péče, u některých služeb též organizaci jejich poskytování.

§ 46

Krajská metodická střediska

Krajské národní výbory zřizují pro metodickoodborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče, krajská metodická střediska.

ČÁST ČTVRTÁ

OBECNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

§ 47

(1) Pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nebo zákon o sociálním zabezpečení nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost národních výborů ve správním řízení se řídí

a) místem stálého pracoviště účastníka řízení, v němž pracuje nebo pobírá nemocenské dávky, jestliže

1. je na tomto pracovišti závodní zdravotnické zařízení, v němž působí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto místě, řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,

2. rozhodují o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů,

3. rozhodují o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,²⁷)

b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,

c) sídlem školy, zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol,

d) sídlem lékařské komise v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra České socialistické republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníka ozbrojených sil z povolání a Sboru národní bezpečnosti, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,

e) sídlem nápravně výchovného ústavu, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody,

f) sídlem okresního nebo krajského národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat.

(3) Místní příslušnost národních výborů při péči o občany se změněnou pracovní schopností se řídí místem stálého pracoviště těchto občanů, jestliže národní výbory

a) doporučují vhodnou úpravu pracovních podmínek nebo vhodné pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností v organizaci, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

b) sledují, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností.

§ 48

Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu se podává u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem vojenské služby trvalý pobyt.

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 49

Tímto zákonem není dotčena působnost místních (městských) národních výborů rozhodovat ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na místní (městský) národní výbor.²⁸)

§ 50

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků České socialistické republiky stanoví

a) podmínky pro zřizování správních komisí, pro volbu členů těchto komisí a jejich složení,

b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,

c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví a dětí těžko vychovatelných,

d) další zařízení sociální péče, která mohou zřizovat národní výbory,

e) podmínky pro zřizování a činnost zařízení sociální péče, okresních ústavů sociálních služeb a krajských metodických středisek, pro přijímání občanů do zařízení sociální péče a upraví výši a podmínky úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,

f) podmínky pro poskytování odměny a její výši dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby.

§ 51

Zrušují se

1. § 1 až 18, § 20, § 22 a § 24 vládního nařízení č. 59 1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,

2. vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 78/1968 Sb. a č. 131/1971 Sb.,

3. položka č. 53 přílohy A a položky č. 20, 21 a 22 přílohy D zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

§ 52

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Erban v. r.

Korčák v. r.

¹) § 129 - 135, § 162 a § 165 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.