Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 17.03.1992. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění25.02.1970 – 28.02.1970zrušeno 17.03.1992
13/1970 Sb.

o náhradách příslušejících soudcům z lidu

Historické znění
13
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
ze dne 17. února 1970
o náhradách příslušejících soudcům z lidu
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě s ministerstvy financí, práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky a Slovenskou radou odborových svazů podle § 64 odst. 2 až 4 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona č. 156/1969 Sb.:
§ 1
(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,*) hradí výdělek, který jim ušel vykonáváním soudcovské funkce, stát.
(2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru**) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, patří jim náhrada ve výši průměrného výdělku.***)
(3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší – pokud jsou výdělečně činní – náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku; jinak místo náhrady ušlého výdělku přísluší náhrada výdajů, které jim vznikly vzhledem k výkonu soudcovské funkce.
§ 2
(1) Výši ušlého výdělku je nutno prokázat dokladem organizace, ve které soudci z lidu pracují, popřípadě ve které jsou sdruženi nebo která je pro ně platebním místem; není-li takové organizace, je nutno prokázat výši ušlého výdělku potvrzením místního národního výboru v obci, ve které má soudce z lidu bydliště.
(2) Není-li možno u soudců z lidu uvedených v § 1 odst. 3 z předloženého dokladu s ohledem na povahu jejich zaměstnání spolehlivě zjistit výši ušlého výdělku, může být náhrada přiznána s přihlédnutím k celkovým poměrům soudce z lidu, nejvýše však částkou 6 Kčs za hodinu a nejvýše částkou 48 Kčs za jeden pracovní den.
§ 3
Hotové výdaje, které vznikly soudci z lidu vykonáváním soudcovské funkce, tj. cestovní výdaje, stravné, nocležné, popřípadě i další výdaje, nahrazují se jim podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. Hotové výdaje nahrazuje stát. Při posouzení nároku na náhradu těchto výdajů a při určování výše náhrady použije se obdobně předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.)
§ 4
Soudcům z lidu přísluší mimo náhradu ušlého výdělku a náhradu hotových výdajů paušální náhrada za každý den jejich jednání ve výši 15 Kčs, kterou poskytuje stát.
§ 5
Vykonáváním soudcovských funkcí se rozumí kromě jednání též účast soudců z lidu na školeních, aktivech a jiných akcích, které mají vztah k funkci soudců z lidu a náležejí k jejich úkolům.
§ 6
Náhrada ušlého výdělku a paušální náhrada za jednání je funkčním požitkem podrobeným dani ze mzdy.
§ 7
Nárok na náhradu ušlého výdělku, kterou poskytuje stát (§ 1), na náhradu hotových výdajů (§ 3) a na paušální náhradu (§ 4) musí být uplatněn do 15 dnů od výkonu soudcovské funkce u orgánu správy soudu, pro který je soudce z lidu zvolen.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1970.
Ministr:
Dr. Vašečka v. r.
*) Soudcům z lidu, kteří jsou v pracovním poměru, poskytuje náhradu ušlé mzdy (§ 124 zákona č. 65/1965 Sb.) podnik, v kterém jsou zaměstnáni (viz § 64 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb.)
**) Členové JZD, členové výrobních družstev, advokáti apod.
†) Vyhláška býv. Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

o náhradách příslušejících soudcům z lidu — znění k 25.02.1970 – 28.02.1970 | Paragrafiq