o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů

(1) V evidenci obyvatel se vedou údaje o

(2) Pro účely tohoto zákona se obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1.

(1) Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem⁵) je ministerstvo. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.^5a)

(2) Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí

(3) V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje:

(4) V informačním systému se o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu²) a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,³) vedou tyto údaje:

(5) Ministerstvo je uživatelem⁵) veškerých údajů vedených v informačním systému evidence obyvatel, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.

(6) Ministerstvo v informačním systému zpracovává^5f) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem⁶) v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4.

(7) V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny.

(8) V informačním systému se při zpracování údajů podle § 3a až 5 a § 8 odst. 2 vedou rovněž záznamy o přístupech do informačního systému, které obsahují:

(1) Krajský úřad je zpracovatelem⁵) údajů vedených v informačním systému pro ministerstvo, a to v rozsahu § 7 písm. a). Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají povolen pobyt ve správním obvodu příslušného krajského úřadu. Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů o těchto obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p) a podle § 3 odst. 4 písm. p) a r), nelze-li záznam o poskytnutí údajů za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může kraj a krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.

(2) Působnost krajského úřadu podle odstavce 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.

(1) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje z informačního systému mohou poskytovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Subjekty, které získávají osobní údaje z informačního systému podle zvláštního právního předpisu,

(3) Obyvateli staršímu 15 let na základě písemné žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. o) a § 3 odst. 4 písm. p), který se poskytuje pouze obyvateli staršímu 18 let. V žádosti obyvatel uvede

(4) Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavce 3, žádá o poskytnutí údajů podle odstavce 3 jejich zákonný zástupce.

(5) Osobní údaje z informačního systému poskytuje ministerstvo na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(6) O poskytnutí údajů podle odstavců 1, 3, 4 a 5 se provede v informačním systému záznam o datu a hodině výdeje a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1.

(7) V případech, kdy byly podle odstavce 1 na základě zvláštního právního předpisu^9a) poskytnuty z informačního systému údaje nezbytné pro zajišťování

(8) Subjekt, kterému mají být údaje z informačního systému poskytnuty podle odstavce 7, je povinen správci informačního systému oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 7 písm. a) až f).

(9) Prohlášení a oznámení podle odstavců 7 a 8 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.

(10) Ministerstvo poskytuje Ministerstvu zahraničních věcí na žádost údaje z informačního systému o občanech, a to

(11) Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvu zahraničních věcí ČR pro potřeby Česko-německého fondu budoucnosti k zajištění odškodnění osob oprávněných jako oběti nucené a otrocké práce v průběhu druhé světové války, údaje z informačního systému evidence obyvatel o občanech České republiky v rozsahu

(1) Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem.

(2) Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, v případě důvodných pochybností o správnosti a úplnosti údajů v informačním systému požádají příslušný zdroj informačního systému uvedený v § 6, 6a a 7, aby s uvedením důvodů těchto pochybností vyzval obyvatele k ověření údajů v informačním systému a k případnému předložení dokladů ke zjištění aktuální správnosti a úplnosti údajů. Zjistí-li nesoulad v údajích v informačním systému, zajistí jejich blokování proti případnému dalšímu zpracování a prostřednictvím ministerstva prověří jejich správnost; ministerstvo poté zabezpečí doplnění chybějících údajů, odstranění nesprávných údajů nebo odstranění údajů vedených mimo rámec podmínek stanovených zvláštním zákonem. Obyvatel je povinen na výzvu podle věty první předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.

(3) Pokud obyvatel požádá, aby správní úřady uvedené v odstavci 2 větě první provedly opravu nebo doplnění osobních údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly přesné a odpovídaly aktuálnímu stavu, má rovněž právo požadovat, aby osobní údaje k jeho osobě, které neodpovídají aktuálnímu stavu nebo nejsou přesné, byly zablokovány nebo zlikvidovány.

(1) Po úmrtí obyvatele nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje vedené na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 50 let.

(2) Při archivování dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁰)

(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu¹¹) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu¹²) určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.

(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.

(3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak.

(4) V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky^12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem.^12b)

(5) Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.

(6) Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen

(7) Při změně místa trvalého pobytu oddělí ohlašovna vyznačenou část¹³) občanského průkazu. Současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna bezodkladně nahlásit číslo potvrzení o změně místa trvalého pobytu spolu s údaji o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození občana, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.

(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu nebo jeho vymezené části na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese jím vlastněného objektu nebo jeho vymezené části.

(9) Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.

(10) Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, popřípadě pěstoun. Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo za občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce.

(11) Za občana může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě ověřené plné moci.⁹)

(12) Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu.

(1) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

(2) Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.

(3) Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.

(1) V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“).

(2) Rodné číslo určuje ministerstvo.

(3) Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.

(4) Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.

(5) V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.

(6) Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám.

(7) Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.

(1) Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel zpracovává registr rodných čísel (dále jen „registr“). Registr obsahuje veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů.

(2) Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence.

(3) V registru ministerstvo vede

(4) Pro účely zpracování údajů v registru a pro jejich jednoznačné přiřazení k přesně specifikované fyzické osobě využívá registr z informačního systému tyto údaje:

(5) V registru jsou vedena

(6) V registru podle odstavce 5 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17.

(7) Ministerstvo předává z registru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa, vyjma zvláštní matriky, předají nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce ministerstvu vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní měsíc. Zvláštní matrika předá ministerstvu vyplněné sestavy zpracované v příslušném kalendářním čtvrtletí vždy nejpozději do 10 dnů po ukončení tohoto kalendářního čtvrtletí. Vyplněné sestavy předávají výdejová místa ministerstvu ve formě, v jaké jim sestavy poskytlo. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rodná čísla lze využívat jen

(2) Pro využívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby.

(1) Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla.

(2) Změna rodného čísla se provede v případě, kdy

(3) Změna rodného čísla se neprovede v případech, kdy fyzická osoba užívá namísto rodného čísla desetimístné nebo devítimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejího narození, o němž však vznikly pochybnosti, že jeho číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla provedeným orgány veřejné moci do osobních a úředních dokladů a dalších listin (dále jen „užívané číslo“), pokud

(4) Ministerstvo do registru provede záznam o užívaném čísle fyzické osoby a v případě, že užívané číslo je totožné s rodným číslem, které je v sestavách vedené jako dosud nepřidělené, toto rodné číslo ze sestav vyřadí.

(5) Pokud se prokáže, že užívané číslo je shodné s rodným číslem, které užívá jiná fyzická osoba, provede se u osoby uvedené v odstavci 3 změna užívaného čísla podle odstavce 2 písm. b).

(6) Změnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo, a to na základě nového nebo opraveného rodného listu. Změny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.

(1) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.

(2) V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její

(3) Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,⁹) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,⁹) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. Úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje, podala-li žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení podle § 16 písm. e).

(4) K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 připojí žadatel doklad o datu a místě narození a státním občanství; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží k němu jeho úřední překlad do jazyka českého⁹). Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu^14c), nahrazuje úřední překlad dokladu podle věty první překlad provedený Českou správou sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení připojí k žádosti o přidělení rodného čísla adresu pro doručování fyzické osoby, pro niž o rodné číslo žádá podle § 16 písm. e).

(5) Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu^14c), doručí ministerstvo doklad o přiděleném rodném čísle fyzické osobě, pro niž bylo žádáno, a současně sdělí toto rodné číslo České správě sociálního zabezpečení.

(1) V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat

(2) Součástí žádosti je rovněž kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu žadatele o ověření a kopie rodného listu, popřípadě jiný doklad o datu, místě narození a státním občanství žadatele; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do českého jazyka⁹).

(3) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli duplicitního rodného čísla.

(4) Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 2 musí být žadateli o ověření doručeno do vlastních rukou.

(5) Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 2 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení.

(1) V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla.

(2) Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat

(3) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1

(4) Doklad o rodném čísle podle odstavce 3 musí být žadateli o osvědčení doručen do vlastních rukou.

(5) Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč.

(3) Přestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil.

(4) Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil.

(5) Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.^14e)

(1) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 000 Kč.

(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(4) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(5) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu osobních údajů^14e) (dále jen „Úřad“).

(7) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^14f) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(8) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(9) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu^14g).

(1) V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.

(2) O úkonech souvisejících s ohlášením změny místa trvalého pobytu podle § 10 odst. 4 až 11 se uskuteční záznam na přihlašovacím lístku.

(1) Zaměstnanci ministerstva, krajů nebo obcí, přednosta a zaměstnanci v újezdních úřadech⁴) a zaměstnanci a příslušníci policie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěny osoby uvedené v odstavci 1 pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů¹⁵) nebo podle § 22.

(1) Trvalý pobyt občana vedený dosud v evidenci pobytu občanů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za místo trvalého pobytu podle tohoto zákona.

(2) U občana, který nemá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veden trvalý pobyt v evidenci pobytu občanů, se postupuje podle § 10 odst. 3 obdobně.

(1) Ministerstvo a okresní úřady poskytují z informačního systému do 31. prosince 2001 na dožádání

(2) Údaje z informačního systému podle odstavce 1 se poskytují elektronickou formou.

(3) Povinnosti podle § 8 odst. 2 platí i pro orgány a obce uvedené v odstavci 1.

(1) Příslušné útvary policie, které vedly evidence občanů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny předat tyto evidence příslušným okresním úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Obecní úřady předají ohlašovnám spisovou dokumentaci související s přihlašováním pobytu občanů nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Orgány, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávaly státní správu v oblasti rodných čísel, převedou příslušnou spisovou dokumentaci ministerstvu nejpozději do 30. června 2003.