Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.03.1964. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění29.11.1950 – 31.12.1952zrušeno 31.03.1964
152/1950 Sb.

o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby

Historické znění
152.
Zákon
ze dne 25. října 1950
o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Oddíl 1.

Plavební bezpečnost a plavební orgány.
§ 1.
Aby vnitrozemní plavba přispívala k úspěšné výstavbě a k rozvoji národního hospodářství, je třeba zajistit její řádný a bezpečný provoz. Plnění tohoto úkolu přísluší především ministerstvu dopravy a národním výborům.
§ 2.
(1) Provozovatelé plavby jsou povinni dbát toho, aby nikoho neohrožovali nebo nepoškozovali a aby nerušili řádný a bezpečný provoz vnitrozemní plavby.
(2) Provoz a zajištění bezpečnosti plavby (dále jen „plavební bezpečnost“) upravuje ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry nařízeními, v nichž může vedle plavebního pořádku a povinností provozovatelů plavby upraviti zejména též povinnosti držitelů břehů a majitelů vodních děl, jakož i otázky provozu a používání přístavů a překladišť.
(3) Nařízení vydaná podle odstavce 2 mohou bližší úpravu svěřit obecným právním předpisům ministerstva dopravy nebo národních výborů.
§ 3.
(1) Péče o plavební bezpečnost přísluší národním výborům a ministerstvu dopravy.
(2) Přímý dozor na dodržování předpisů o plavební bezpečnosti vykonávají orgány pověřené národními výbory (dále jen „plavební orgány“).
(3) Je-li nebezpečí v prodlení, mohou plavební orgány učinit předběžná opatření nutná k zajištění plavební bezpečnosti, k nimž je jinak oprávněn národní výbor.
§ 4.
Ministr dopravy v dohodě s příslušnými ministry vydá pro plavební orgány předpisy
a) o jejich služební pravomoci,
b) o služebních znacích a vlajkách,
c) o úpravě stejnokroje a výstroje a o způsobu vyzbrojení.
§ 5.
Plavební orgán může při výkonu služby požadovat od každého, aby poslechl jeho pokynů, výzvy nebo příkazů. Ministerstvo dopravy stanoví způsob, jakým se tyto pokyny, výzvy nebo příkazy dávají.
§ 6.
Zbraně smí plavební orgán při výkonu služby použíti, šetře opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen
a) v případě nutné obrany, aby odvrátil násilný útok, jenž na něj byl učiněn, nebo který mu bezprostředně hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné osoby,
b) nelze-li jinak překonati odpor směřující ke zmaření jeho služebního výkonu,
c) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku.
§ 7.
Plavební orgán má právo při výkonu služby žádat o vhodnou součinnost každý orgán veřejné správy; tyto orgány jsou povinny poskytnout podle možnosti potřebnou pomoc.
§ 8.
Plavební orgány budou vzaty do přísahy; předpisy o přísaze vydá ministr dopravy.

Oddíl 2.

Plavební znaky a světla.
§ 9.
(1) K zajištění bezpečnosti plavby slouží též plavební znaky a světla.
(2) Vlastníci (uživatelé) pozemků a objektů, na kterých mají býti umístěny plavební znaky a světla, předepsané zvláštními předpisy, jsou povinni trpěti za přiměřenou náhradu zřízení, umístění, udržování a obsluhu těchto znaků a světel na svém majetku.
(3) Na pozemcích a objektech, které jsou ve vlastnictví státu a slouží veřejným účelům, lze zřizovati plavební znaky a světla pouze v dohodě s příslušným orgánem veřejné správy.
(4) Osoby, které provádějí na vodách, jichž se používá k plavbě, úpravy plavební dráhy nebo jakékoliv stavby či zařízení, jsou povinny vlastním nákladem označiti staveniště a pracoviště znaky a světly podle rozhodnutí příslušného národního výboru; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, je národní výbor oprávněn označiti staveniště a pracoviště na jejich náklad.

Oddíl 3.

Povinnosti provozovatelů plavby.
§ 10.
Provozovatelé plavby odpovídají za škodu způsobenou při provozu plavby osobami, kterých používají při provozování plavby tak, jako by ji způsobili sami.
§ 11.
(1) V případech havarie plavidel jest provozovatel plavby povinen bez průtahu a včas na svůj náklad zařídit vše, čeho je třeba, aby plavba nebyla touto událostí ztěžována, rušena nebo ohrožena, a říditi se při tom pokyny národního výboru (plavebních orgánů). Je-li plavidlo poškozeno tak, že jeho odvlečení po vodě není možné, je provozovatel plavby povinen odstraniti je na bezpečné místo na břehu.
(2) Neučiní-li provozovatel plavby potřebná opatření sám ve lhůtě stanovené národním výborem, je národní výbor oprávněn zaříditi sám na účet a nebezpečí povinného, co uzná za nutné.
(3) Národní výbor může bez prodlení učiniti na účet a nebezpečí povinného potřebná opatření i bez jeho předchozího vyrozumění, je-li bezprostředně ohrožena bezpečnost vodních staveb, vodních zařízení nebo plavidel, nebo je-li tu jiný naléhavý veřejný zájem.
§ 12.
(1) Provozovatelé plavby jsou povinni bezplatně přepravovati plavební orgány při výkonu jejich služby, jakož i zavěšovati a vléci jejich služební plavidla.
(2) Provozovatelé plavby jsou povinni za náhradu provozních nákladů a skutečné škody dáti k použití národnímu výboru svá plavidla i s osazenstvem při povodních nebo při jiné živelní pohromě k záchraně lidských životů a majetku nebo vůbec za výjimečných poměrů.

Oddíl 4.

Zvláštní ustanovení o vojenské správě.
§ 13.
(1) Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě s ministerstvem národní obrany pro plavidla a zařízení vojenské správy výjimky z ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2) O cvičení nebo opatřeních, jimiž by mohl býti dočasně rušen nebo ohrožen provoz plavby, dohodne se vojenská správa s příslušným národním výborem, který učiní další potřebná opatření.
(3) Ustanovení § 11 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na vojenskou správu.
(4) Vojenská správa odpovídá za škodu způsobenou osobami, kterých používá při provozování plavby.

Oddíl 5.

Závěrečná ustanovení.
§ 14.
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem dopravy vyhláškou v příslušném úředním listě vydalo, měnilo, doplňovalo a rušilo předpisy o poplatcích plavebních, přístavních a pobřežních.
§ 15.
Působnost ministerstva národní bezpečnosti, jakož i působnost orgánů národní bezpečnosti zůstává nedotčena.
§ 16.
(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu; zejména se zrušuje vládní nařízení č. 198/1940 Sb., o vydávání plavebněpolicejních řádů a jiných předpisů pro vnitrozemní plavbu.
(2) Pokud nebudou vydány prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů.
§ 17.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Plojhar v. r.
za ministra Petra

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby — znění k 29.11.1950 – 31.12.1952 | Paragrafiq