153
VYHLÁŠKA
ministra zahraničního obchodu
ze dne 28. prosince 1965
o některých změnách ve vyhlášce ministra zahraničního obchodu č. 307/1953 Ú. l., o přeměně společnosti Kovo, akciové společnosti pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, na podnik pro zahraniční obchod
Ministr zahraničního obchodu stanoví v dohodě s ministrem financí podle § 2, 18 a 20 zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství:
Článek I
Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 307/1953 Ú. l., o přeměně společnosti Kovo, akciové společnosti pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství, na podnik pro zahraniční obchod, se mění takto:
1. V § 1 se mění název podniku tak, že zní:
KOVO, podnik zahraničního obchodu.
3. § 4 zní:
㤠4
(1) Podnik je samostatnou právnickou osobou.
(2) Podnik je hospodářskou organizací, která hospodaří samostatně a odpovídá za své závazky svým jměním.
(3) Stát ani jiné organizace neručí za jednání a závazky podniku.
(4) Podnik neručí za závazky státu ani jiných organizací.
(5) Jako vlastník nemovitého majetku se zapisuje podnik.“
4. V § 5 se nahrazují slova „ústřední ředitel“ slovy „generální ředitel“.
5. § 7 zní:
㤠7
(1) Podnik náleží do působnosti ministerstva zahraničního obchodu.
(2) Bližší předpisy o poslání a hlavních úkolech podniku, o jeho organizaci, hospodaření, provádění obchodní činnosti a o dozoru ministerstva zahraničního obchodu vydává ministr zahraničního obchodu. Financování, úvěrování, platební styk, fakturování a pokladní operace podniku upravují zvláštní předpisy.“
6. Za § 8 se vkládá § 8a, který zní:
㤠8a
Podnik může uzavírat smlouvy o sdružení s dodavatelskými a odběratelskými hospodářskými organizacemi za účelem zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů a ke zvyšování ekonomické účinnosti zahraničního obchodu a výroby.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966 s výjimkou ustanovení čl. I bod 2, které nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.*)
Ministr:
Hamouz v. r.
*) Platí tedy do 30. 6. 1966 předmět podnikání podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 307/1953 Ú. l.