kterou se mění vyhláška č. 360/2016 Sb., o monitorování radiační situace

„(3) Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se

a) stanovuje výsledek měření, který tvoří

1. hodnota měřené fyzikální veličiny,

2. nejistota jejího stanovení a

3. příslušná jednotka fyzikální veličiny,

b) posuzuje splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a

c) porovnává změřená hodnota s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě; při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu.

(4) Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo.

(5) Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené v odstavci 4, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce a pokud nejistota měření vyhovuje laboratorním či měřicím postupům. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva nepoužijí.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

„(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled, forma a minimální rozsah jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odebraný vzorek včetně potřebných údajů musí být předán neprodleně přímo měřicí laboratoři nebo prostřednictvím sběrných míst.“.

„(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí pracoviště s jaderným zařízením je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Přiměřeně se použije i pro ostatní pracoviště držitelů povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště. Standardizované informace o uvolňování radionuklidů z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší a do vodotečí během normálního provozu jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přiměřeně se použijí i pro uvolňování radionuklidů z pracoviště s výzkumným reaktorem.“.

„(5) Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením Úřadu předává čtvrtletně zprávu o monitorování výpustí a okolí pracoviště, ve které uvede výpočet ozáření reprezentativní osoby od začátku kalendářního roku do konce uvedeného čtvrtletí. Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením nebo výzkumným reaktorem Úřadu předává v měsíčních zprávách týdenní přehled bilancí výpustí do ovzduší a měsíční přehled bilancí výpustí do vodotečí.“.

„[K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. b) atomového zákona]“.

„(3) Nácvik havarijního monitorování se provádí pro monitorovací síť, fyzikální veličinu a monitorovanou položku, pro niž není organizováno porovnávací měření. Při nácviku musí být prověřena činnost podle postupu určeného k provádění havarijního monitorování uvedeného v příslušném programu monitorování, pokud není tato činnost uvedena v zásahové instrukci držitele povolení podle § 9 atomového zákona.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„k) výčet stanovených měřidel a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.“.

„n) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.“.

„j) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.“.

„Příloha č. 1

Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí

Tabulka č. 1: Řídká a hustá sít

Vysvětlivky:

^a) Umístění monitorovacích míst v rámci husté sítě se volí tak, aby v teritoriálních sítích

1. byla monitorovací místa reprezentativní pro danou oblast,

2. v každé oblasti byly zastoupeny monitorované položky životního prostředí a monitorované položky potravního řetězce byly charakteristické pro danou oblast a

3. vybraná odběrová místa reprezentovala oblasti s větší hustotou zalidnění.

^b) Názvy oblastí jsou orientační, nejedná se o přesné zeměpisné vymezení.

^c) Uvede se obec, v jejímž katastru je uzávěra umístěna.

^d) Název se doplňuje o konkrétní název hraničního přechodu.

Tabulka č. 2: Síť pro zevní a vnitřní ozáření

Vysvětlivky:

^a) Měřicí místa jsou rozmístěna rovnoměrně po trase tak, aby jejich hustota (při měření každou sekundu) byla zhruba 1 měřicí místo na 13 m trasy v obci a 25 m mimo obec pro pozemní monitorování a 1 měřicí místo na 25 m trasy pro letecké monitorování, pokud Úřad neurčí jinak.

^b) Pouze za nehodové expoziční situace.

Příloha č. 2

Podrobnosti k členění monitorovaných položek

TABULKA č. 1: Monitorování radiační situace na území České republiky

Vysvětlivky:

^a) Se zpracovávanou nebo zkrmovanou nadzemní částí plodiny za nehodové expoziční situace.

^b) Povrchová kontaminace těla se měří za nehodové expoziční situace na uzávěrách.

^c) Pouze na uzávěrách a hraničních přechodech v rámci nehodové expoziční situace.

TABULKA č. 2: Monitorování výpustí z pracovišť

Příloha č. 3

Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách

TABULKA č. 1: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v řídké síti

Vysvětlivky:

^a) Aktivita v denní porci smíšené stravy pro 1 osobu vyjádřená v becquerelech na den (Bq/den).

TABULKA č. 2: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v teritoriální síti a havarijnímu monitorování v hraniční síti

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření v teritoriální síti

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů v teritoriální síti

Vysvětlivky:

^a) Zajišťuje odpovědný správní orgán: SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, MŽP – ministerstvo životního prostředí, MZe – Ministerstvo zemědělství.

^b) Vzorkovací interval je obvykle 10 minut, v případě potřeby lze zkrátit. Z vybraných měřicích míst se předává meteorologická informace s frekvencí 1 hodina.

^c) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu.

^d) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

^e) Trasa pozemního monitorování obsahuje stovky až tisíce měřicích míst.

^f) Trasa leteckého monitorování obsahuje tisíce měřicích míst.

^g) V každé monitorované oblasti je umístěno alespoň 1 odběrové místo.

^h) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.

ⁱ⁾ Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^j) V rámci cvičení mobilních skupin nebo na pokyn Úřadu do 30. 9.

^k) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^l) Integrační doba 1 h.

^m) Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den v jedné porci celodenní stravy pro jednu osobu.

ⁿ⁾ Aktivita na den vyjádřená jako aktivita v Bq/den ve vzorku exkretů sbíraných 24 hodin jednou osobou.

C. Havarijní monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření v teritoriální a hraničních sítích

D. Havarijní monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů v teritoriální a hraničních sítích

Vysvětlivky:

^a) Období lze dle potřeby zkrátit, měření slouží k upřesnění dávek v rámci nehodové expoziční situace.

^b) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení.

^c) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situace.

^d) Nejmenší detekovatelná hodnota měřené fyzikální veličiny při měření na 30 % HPGe detektoru po dobu 300 sekund pro vzorek o hmotnosti 500 gramů je dosažitelná na úrovni 10 Bq/kg nebo Bq/l.

^e) Integrační doba 1 h.

^f) Přednostně surové nebo konzumní mléko.

^g) Položky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.

^h) Další monitorované položky budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.

ⁱ⁾ Měření ve sběrných místech zřizovaných dle potřeby na hranicích ČR, nebo na hranici uzavřené oblasti, zasažené nehodovou expoziční situací.

TABULKA č. 3: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s energetickým jaderným zařízením

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Měřicí místa na hranici nebo uvnitř střeženého prostoru, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo.

^b) Měřicí místa vně střeženého prostoru v zóně havarijního plánování, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo.

^c) Příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu.

^d) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

^e) Měřicí místa ve staničkách radiační kontroly okolí.

^f) Jedno odběrové místo ve střeženém prostoru, ostatní v zóně havarijního plánování ve staničkách radiační kontroly okolí. Měří se spojený vzorek ze všech odběrových míst dané lokality energetického jaderného zařízení, pouze při překročení vyšetřovací úrovně se měří jednotlivé aerosolové filtry.

^g) Spojený vzorek z týdenních odběrů ze všech odběrových míst za dané období.

^h) Vybrané odběrové místo ve staničce radiační kontroly okolí v zóně havarijního plánování.

ⁱ⁾ Provozovatel pracoviště zajišťuje měření spojeného vzorku z několika odběrových míst.

^j) Odběrová místa ve staničkách radiační kontroly okolí.

^k) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^l) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^m) Měsíčně místo ovlivněné výpustí, čtvrtletně místo neovlivněné výpustí.

ⁿ⁾ Veřejný vodovod měsíčně, studna ročně.

^o) Integrační doba 1 h.

C. Havarijní monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

D. Havarijní monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku.

^b) Měřicí místa na hranici nebo uvnitř střeženého prostoru, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo.

^c) Měřicí místa vně střeženého prostoru v zóně havarijního plánování, přičemž ve výseči, jejíž střed se nachází v geometrickém středu energetického jaderného zařízení a jejíž velikost je 22,5°, je umístěno alespoň 1 měřicí místo.

^d) Období lze dle potřeby zkrátit, výměna dozimetrů probíhá po ukončení úniku.

^e) V zóně havarijního plánování je 16 monitorovacích tras, každá z nich pokrývá jednu výseč cca 22,5°, v závislosti na směru větru jsou monitorovány ohrožené výseče.

^f) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku.

^g) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situace.

^h) Odběrové místo pod zaústěním odpadního kanálu.

ⁱ⁾ Integrační doba 1 h.

^j) Položky smíšené stravy budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení podle roční doby, podle osevního plánu, podle nastalé nehodové expoziční situace a předpokládané kontaminace jednotlivých položek.

TABULKA č. 4: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště s výzkumným reaktorem

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

C. Havarijní monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

D. Havarijní monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

^b) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku.

^c) Období lze dle potřeby zkrátit.

^d) Nula ve sloupci minimální počet odběrových míst znamená, že odběrová místa budou součástí určení rozsahu a způsobu zapojení a budou stanovena operativně podle předpokládaného nebo skutečného úniku.

^e) Radionuklidy mohou být různé v závislosti na místě a průběhu nehodové expoziční situace.

^f) Odběrové místo pod zaústěním odpadního kanálu.

TABULKA č. 5: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí jiného pracoviště IV. kategorie, než je uvedeno v tabulkách č. 3 a 4, a okolí uzavřeného úložiště radioaktivních odpadů

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Týká se pracoviště s jaderným zařízením.

^b) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

TABULKA č. 6: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti okolí pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo práce vykonávané hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

^b) Pro pracoviště, kde jsou vykonávány práce hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu, platí pouze položky označené písmenem b).

TABULKA č. 7: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu. Pokud již v místě, kde se nachází daná lokální síť, není prováděna žádná činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, postačuje kontrola přenosným přístrojem jedenkrát ročně.

^b) Ve vrtech, resp. studnách.

^c) Staré zátěže (odvaly, štoly, odkaliště).

TABULKA č. 8: Podrobnosti k monitorovaným položkám měřeným a vyhodnocovaným v lokální síti držitele povolení k umístění nebo výstavbě energetického jaderného zařízení

A. Normální monitorování – monitorované položky charakterizující pole ionizujícího záření

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů

Vysvětlivky:

^a) Měřicí místa rovnoměrně rozložená v území do vzdálenosti 5 km od plánovaného areálu.

^b) Dávkový ekvivalent za monitorované období se přepočítává na průměrný příkon fotonového nebo prostorového dávkového ekvivalentu za hodinu.

^c) Odběrová místa rovnoměrně rozložená v území ve vzdálenosti 2-3 km od plánovaného areálu.

^d) Hodnota v závorce platí pro lokality s provozovaným energetickým jaderným zařízením.

^e) Odběrová místa rovnoměrně rozložená v území ve vzdálenosti 2-3 km od plánovaného areálu. Sr se měří pouze ve spojeném vzorku ze všech odběrových míst.

^f) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^g) Odběrová místa ve vodoteči, kam je zamýšlena výpust, jeden odběr nad plánovanou výpustí a dva pod ní.

^h) Odběrová místa rovnoměrně rozložená v území ve vzdálenosti 2-3 km od plánovaného areálu.

ⁱ⁾ Odběrová místa v plánovaném areálu nebo jeho bezprostředním okolí.

^j) Odběrové místo pod plánovanou výpustí.

^k) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

^l) Odběrová místa rovnoměrně rozložená v území ve vzdálenosti 2-3 km od plánovaného areálu.

^m) Vyhodnocují se přírodní radionuklidy zjistitelné spektrometrií gama záření. Především se vyhodnocuje ⁴⁰K.

ⁿ⁾ Odběrová místa rovnoměrně rozložená v území do vzdálenosti 5 km od plánovaného areálu.

TABULKA č. 9: Podrobnosti k monitorování výpustí

B. Normální monitorování – monitorované položky, ve kterých se stanovuje obsah radionuklidů při bilančním měření

B1. Pracoviště s energetickým jaderným zařízením

Vysvětlivky:

^a) Spojený vzorek z týdenních odběrů z odběrového místa za dané období.

B2. Pracoviště s výzkumným reaktorem

Vysvětlivky:

^a) Spojený vzorek z týdenních odběrů z odběrového místa za dané období.

B3. Pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo práce vykonávané hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu

Vysvětlivky:

^a) Provádí se přepočet na povrch odkaliště.

^b) Pro pracoviště, kde jsou vykonávány práce hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu, platí pouze položky označené písmenem b).

B4. Ostatní pracoviště IV. a III. kategorie

U jiných pracovišť IV. a III. kategorie, která nejsou uvedena v bodech B1 až B3, se uplatňuje diferencovaný přístup. Postupuje se podle programu monitorování výpustí a monitoruje se nuklid charakteristický pro danou výpust.

D. Havarijní monitorování.

Havarijní monitorování výpustí do ovzduší a do vodotečí u pracovišť IV. a III. kategorie uvedených v B1 až B4 se při radiační mimořádné události spojené s únikem radioaktivních látek do životního prostředí provádí podle programu monitorování držitele povolení.

Příloha č. 4

Obsah záznamu o odběru a záznamu o měření

TABULKA č. 1 - Záznam o odběru^a)

* Povinné položky, minimální požadavky dle § 9.

Vysvětlivky:

^a) Záznam o odběru může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků. Část A. vyplní zadavatel odběru, části B., C., D. a řádky E. 1 a E. 2 vyplní odběratel vzorku, řádek E. 3 a další se vyplní při předání/převzetí vzorku do měřicí laboratoře.

^b) V části C. se vyplní odpovídající údaje podle toho, zda byl odběr kontinuální nebo bodový.

^c) Např. úvodí (u povrchových vod: jméno řeky, jezera, nádrže nebo moře), popis lokality apod.

^d) Pouze pokud se liší od fyzické osoby v řádku E. 1.

^e) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.

TABULKA č. 2 – Záznam o měření^a)

* Povinné položky, minimální požadavky dle § 10.

Vysvětlivky:

^a) Záznam o měření může být doplněn o další informace, a to formou doplňujících poznámek v jednotlivých řádcích nebo doplněním řádků.

^b) Jednoznačné označení vzorku v měřicí laboratoři.

^c) Pokud měřicí zařízení podléhá ověření podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.

^d) Doplní se údaje pro všechny požadované a další zjištěné radionuklidy.

^e) Uvedou se hodnoty nejmenší významné aktivity (NVA), pokud je měřená hodnota menší než NVA.

^f) Referenční datum a čas, ke kterému se vztahuje naměřená hodnota.

Příloha č. 5

Obsah výroční zprávy o monitorování vypustí a okolí

Příloha č. 6

Požadavky na údaje o výpusti z pracoviště s jaderným zařízením během normálního provozu

TABULKA č. 1: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší

Vysvětlivky:

^a) Pro lehkovodní reaktory.

^b) Pro reaktory chlazené plynem.

^c) Pro reaktory chlazené plynem.

^d) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.

TABULKA č. 2: Radionuklidy uvolňované z pracoviště s energetickým jaderným zařízením a požadavky na nejmenší detekovatelnou aktivitu pro výpusti do vodotečí

Vysvětlivky:

^a) Pro reaktory chlazené plynem.

^b) Stanovuje se pouze, není-li možné stanovit jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa uvedené v tabulce.

TABULKA č. 3: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do ovzduší

TABULKA č. 4: Radionuklidy uvolňované z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva a požadavky na nejmenší detekovatelnou objemovou aktivitu pro výpusti do vodotečí

Vysvětlivky:

^a) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.

TABULKA č. 5: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší

Vysvětlivky:

^a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.

^b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).

^c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě ³H a ¹⁴C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.

^d) Pro reaktory chlazené plynem.

^e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.

TABULKA č. 6: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do vodotečí

Vysvětlivky:

^a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 2 této přílohy.

^b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).

^c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě ³H a ¹⁴C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.

^d) Pro reaktory chlazené plynem.

^e) Pouze pokud se neměří jednotlivé radionuklidy emitující záření alfa.

TABULKA č. 7: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do ovzduší

Vysvětlivky:

^a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.

^b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).

^c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě ³H a ¹⁴C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.

TABULKA č. 8: Standardizované informace o uvolňování radioaktivních látek z pracoviště závodu na přepracování vyhořelého jaderného paliva formou výpustí do vodotečí

Vysvětlivky:

^a) Klíčový radionuklid podle tabulky č. 1 této přílohy.

^b) V případě, že alespoň jedno měření aktivity konkrétního radionuklidu bude v průběhu roku větší než nejmenší významná aktivita (NVA), pak budou všechna ostatní měření aktivity s výsledkem menším než NVA konzervativně odhadnuta jednou polovinou hodnoty NVA a v tomto přehledu o výpustech bude vykázána aktivita tohoto radionuklidu jako součet všech hodnot větších než NVA a hodnot rovných jedné polovině NVA pro všechna měření aktivity s výsledkem menším než NVA. Pokud všechny hodnoty konkrétního radionuklidu budou za celý rok menší než NVA, pak výsledná aktivita tohoto radionuklidu bude vykázána jako nulová (v tabulce bude označeno symbolem „<DL“, DL = detekční limit = nejmenší detekovatelná aktivita).

^c) Komentář se uvádí v případě, kdy se bilance stanovuje předběžně výpočtem, v případě, kdy se při bilancování používají smluvené náhradní hodnoty namísto hodnot nižších než nejmenší detekovatelná aktivita (NDA), dále v případě informace o fyzikální nebo chemické formě ³H a ¹⁴C a jódů (organická nebo anorganická), v případě upřesnění monitorovacího období a vzorkovacích metod.

^d) Množství uvolněného uranu lze uvádět v kg.

Příloha č. 7

Rozsah porovnávacích měření organizovaných Úřadem a požadavky na nácviky

TABULKA č. 1: Podrobnosti rozsahu porovnávacích měření organizovaných Úřadem

TABULKA č. 2: Podrobnosti k provádění nácviků havarijního monitorování

Vysvětlivky:

^a) Nácvik se neprovádí, pokud se osoba působící při monitorování v daném roce zapojí do porovnávacího měření organizovaného Úřadem nebo havarijního cvičení, které zahrnuje činnosti ověřované nácvikem.

^b) Nácvikem musí být ověřeny postupy minimálně pro jednu monitorovanou položku 2. úrovně podle tabulky č. 1 přílohy č. 2 vyhlášky č. 360/2016 Sb. Příslušné postupy jsou specifikovány v Národním programu monitorování.“.

„¹²) Nařízení vlády č. 159/2023 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů závazných na celém území České republiky, databází geodetických a geografických údajů a státních mapových děl vytvářených pro celé území České republiky a zásadách jejich používání.“.