166
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR
ze dne 20. prosince 1971,
kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb a vyhlášky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, Federální cenový úřad, federální ministerstvo financí a Státní arbitráž ČSSR stanoví podle § 47 písm. a) a § 53 písm. a) a c) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, jakož i podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací socialistického sektoru a podle ustanovení § 269 odst. 3 a § 391 a 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků:
Článek I
Účel vyhlášky
Vyhláškou se sleduje efektivnější hospodaření s vedlejšími rozpočtovými náklady staveb, účelnější využití zařízení staveniště a tomu odpovídající úprava způsobu fakturace.
Článek II
Rozsah platnosti
Vyhláška se vztahuje na všechny stavby rozestavěné k 31. prosinci 1971 a po tomto datu zahajované. Pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady na zařízení staveniště, vztahuje se na stavby, na jejichž dodávku byla uzavřena hospodářská smlouva po 1. lednu 1972.
Článek III
Změny a doplňky vyhlášky č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen „vyhláška“), se mění a doplňuje takto:
1. V § 12 dosavadní odstavec 3 se očísluje jako odstavec 5 a vkládají se nové odstavce 3 a 4, které zní:
„(3) Se souhlasem vedoucího ústředního orgánu investora se zpracuje v předstihu projekt části stavby, schopné užívání již po dobu výstavby, a to pro objekty stavby, jichž lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o objekty terénních úprav a inženýrských sítí, objekty administrativní, bytové, skladové a halové).
(4) Vedoucí ústředního orgánu investora může udělit souhlas podle předchozího odstavce jen na základě posouzení koncepce souhrnného řešení stavby.“
2. Ustanovení § 18 odst. 3 se zrušují.
3. Za § 18 se vkládá nový § 18a) tohoto znění:
㤠18a
Dokumentace objektů zařízení staveniště
(1) Dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště a úprav jiných objektů, kterých má být využito jako součásti zařízení staveniště, se zpracovává v souladu s koncepcí stanovenou projektem stavby [§ 13 odst. 1 písm. d) a § 14 odst. 1 písm. b)] a popřípadě s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o přípustnosti stavby.
(2) Dokumentaci podle předcházejícího odstavce zabezpečují jako součást dodavatelské dokumentace organizace, které zařízení staveniště zajišťují. Její rozsah může zpracovatel v dohodě s přímými vyššími dodavateli, kteří budou zařízení staveniště užívat, omezit obdobně jako u staveb uvedených v § 18 odst. 1.“
4. Ustanovení § 27 odst. 1 zní:
„(1) Vedlejší rozpočtové náklady staveb (hlava VI) obsahují náklady na
a) zařízení staveniště;
b) územní vlivy, za něž se považuje zvýšení rozpočtových nákladů vznikající
- přesunem stavebních kapacit
- prováděním staveb na území se ztíženými výrobními podmínkami
- prováděním staveb v horských oblastech
- výplatou mzdových preferencí a preferenčního odlučného;
c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy);
d) přirážky za zkrácení lhůty výstavby a za snížení rozpočtových nákladů staveb*);
e) preferenční přirážky na vybraných stavbách.
5. Za dosavadní ustanovení § 27 odst. 2 se připojují odst. 3 a 4 tohoto znění:
„(3) Jednotlivé druhy vedlejších rozpočtových nákladů a způsob jejich použití blíže vymezí a podrobnosti jejich dokumentování včetně rozpočtování upraví závazně směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (dále jen „Směrnice“), a výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. prosince 1971, o vedlejších rozpočtových nákladech.
(4) Vedlejší rozpočtové náklady v souhrnném rozpočtu stavby komplexní bytové výstavby**) projedná generální projektant s dodavateli podle jednotlivých objektů a provozních souborů.“
6. Ustanovení § 28 odst. 1, 2 a 3 zní:
„(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště se stanoví
a) globální metodou, tj. přirážkami stanovenými globálními sazbami, popřípadě z nich odvozenými fakturačními sazbami***), rozpočtovými náklady vyčleněných společných zařízení a rozpočtovými náklady jednotlivých mimoglobálních objektů,
b) výjimečně individuální metodou, tj. rozpočtovými náklady jmenovitě určených objektů v plánu organizace výstavby a souhrnnými rozpočtovými náklady ostatních objektů.
(2) Individuální metoda může být použita jen tehdy, dá-li k tomu souhlas na odůvodněnou žádost ústředního orgánu investora nebo na žádost ústředních orgánů přímých vyšších dodavatelů podle příslušnosti investora buď federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR v dohodě s příslušným cenovým úřadem.
(3) Byla-li stanovena pro některou ze staveb, tvořících bytový soubor, individuální metoda rozpočtování nákladů zařízení staveniště, použije se tato metoda i pro ostatní stavby téhož souboru.“
7. Ustanovení § 28 odst. 4, 5†) a 6 se zrušují.
8. Ustanovení § 29, 30, 31 a 32 se zrušují.
9. Ustanovení § 35 zní:
„Rozpočtové náklady prací, dodávek a výdajů nezahrnované do základních prostředků††) včetně zvýšených výdajů (skutečných škod), které vzniknou dodavateli při povinném uzavření smlouvy, přirážky za prodloužení záruční doby nad dobu stanovenou zákonnými předpisy a přirážky za zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu z trvalého provozu†††), se určují podle cenových nebo zvláštních předpisů platných pro jejich jednotlivé druhy“.
10. Zrušuje se text řádků 22 a 23 souhrnného rozpočtu (tiskopis č. 1 přílohy k vyhlášce) a text řádku 24 zní:
„přirážky za zkrácení lhůty výstavby a snížení rozpočtových nákladů.“
Článek IV
Vyhláška federálního ministerstva financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací ve znění vyhlášky č. 136/1970 Sb., se doplňuje takto:
Vkládá se § 11 tohoto znění:
㤠11
Zařízení staveniště
(1) Jestliže jsou náklady na zařízení staveniště rozpočtovány globálními, popřípadě fakturačními sazbami, zahrnuje se do splátkových listů za dodávky a práce i přirážka ve výši stanoveného procenta z částky každého splátkového listu. Nevystavují-li se splátkové listy, nelze požadovat ani splátku na zařízení staveniště.
(2) Jestliže jsou náklady na dočasné objekty zařízení staveniště rozpočtovány jinak než globálními, popřípadě fakturačními sazbami, vystavují se postupně splátkové listy na zaplacení objemů prací na zařízení staveniště skutečně provedených. Provedené objemy prací odběratel zjišťuje a potvrzuje obdobně jako u trvalých objektů stavby. Splátkovými listy za pořízení dočasného objektu se vyčerpá částka jeho plných rozpočtových nákladů. Jestliže však rozpočtové náklady materiálu, který se získá demontáží, převyšují rozpočtové náklady demontáže, je možno splátky za práce spojené s pořízením dočasného objektu zařízení staveniště celkem čerpat jen do částky snížené o rozdíl mezi rozpočtovými náklady materiálu, který se získá demontáží a rozpočtovými náklady demontáže. Ceny za dokumentaci zařízení staveniště zahrnuje dodavatel jedinou částkou do prvého splátkového listu za práce provedené na zařízení staveniště. Jestliže se dokumentace zařízení staveniště vypracovává po částech, může dodavatel její hodnotu zahrnout do splátkových listů také po částech, avšak vždy v rozsahu nejméně zcela dokončené dokumentace pro jeden objekt zařízení staveniště.
(3) Právo fakturovat náklady na zařízení staveniště vzniká dodavateli, který zajišťuje zařízení staveniště*)
a) při použití globálních, popřípadě fakturačních sazeb současně s právem fakturovat dokončený trvalý objekt nebo provozní soubor stavby,
b) dnem dokončení stavby, jestliže jde o dočasné objekty zařízení staveniště rozpočtované jinak než globálními, popřípadě fakturačními sazbami. Do faktury se zahrnují plné náklady zařízení a náklady demontáže. Rozpočtové náklady materiálu, který se získá demontáží, se v téže faktuře odečtou.
(4) Organizace se mohou v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) dohodnout, že právo fakturovat vznikne dříve, nejdříve však dnem, kdy příslušný objekt přestal být při výstavbě používán a byl likvidován. Den likvidace objektu musí být zaznamenán ve stavebním deníku.
(5) Pozastávky podle § 13 a 14 se při fakturování nákladů na zařízení staveniště nepoužijí.“
Článek VI
Ustanovení přechodná
(1) Podmínka souhlasu k použití individuální metody rozpočtování zařízení staveniště podle čl. III odst. 6 neplatí pro stavbu, jejíž projektová dokumentace (projekt ve stadiu souhrnného projektového řešení) byla odevzdána***) do 31. března 1972, pokud stavba bude zahájena nejpozději do 30. června 1972.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se netýká staveb, na které se vztahují směrnice uvedené v čl. VII písm. a).
(3) Režim vedlejších rozpočtových nákladů na zařízení staveniště dohodnutý ve smlouvě do dne účinnosti této vyhlášky není jejími ustanoveními dotčen.
Článek VII
Ustanovení závěrečná
Zrušují se:
a) ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4 směrnic č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 27. května 1971, o zvláštním režimu přípravy a schvalování staveb odvětví paliv a energetiky;
b) ustanovení § 13 odst. 3 druhé věty vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra ČSSR a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;
c) pokyny ministerstva stavebnictví a ministerstva těžkého průmyslu ze dne 22. prosince 1966 pro určování některých vedlejších rozpočtových nákladů ve znění pokynů ze dne 21. prosince 1968 a jejich doplňků.
Článek VIII
Účinnost vyhlášky
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Ministr pověřený řízením
Federálního cenového úřadu:
doc. Sabolčík, CSc., v. r.
Hlavní arbitr ČSSR:
Brandejs v. r.
Ministr ČSSR
pro technický a investiční rozvoj:
Ing. Šupka v. r.
Ministr financí ČSSR:
doc. Ing. Rohlíček, CSc., v. r.
*) Podmínky pro jejich používání upravují § 2, 3 a 4 vyhl. č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě; § 2 a 3 cit. vyhlášky jsou t. č. sistovány nařízením vlády č. 168/1969 Sb., o přechodném zákazu zvyšování cen.
***) Směrnice čl. 6.11 a 7.5.
†) Obsah dosavadního ustanovení § 28 odst. 5 je pojat do Směrnic čl. 3, 4 a 5.
*) Směrnice čl. 3.
**) Směrnice čl. 3.1, 8 a 9.