kterým se podrobněji vymezuje součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku

(1) Útvary Veřejné bezpečnosti plní své úkoly při ochraně veřejného pořádku v úzké součinnosti s národními výbory; o způsobu provedení jednotlivých úkolů rozhoduje náčelník nebo velitel příslušného útvaru Sboru národní bezpečnosti (dále jen „náčelník“).

(2) Součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku uskutečňují

(3) Součinnost útvarů Veřejné bezpečnosti a národních výborů se zabezpečuje zejména osobním stykem oprávněných zástupců těchto orgánů; písemná forma styku se vyžaduje jen v případech stanovených v tomto nařízení anebo vyplývá-li to z povahy věci.

(1) Národní výbory při přijímáni opatření k zajištění ochrany veřejného pořádku ve svých územních obvodech využívají podnětů a návrhů útvarů Veřejné bezpečnosti.

(2) Národní výbory informují příslušné útvary Veřejné bezpečnosti o přípravě svých obecně závazných nařízení a jiných opatření k zajištění veřejného pořádku, na jejichž provádění se budou útvary Veřejné bezpečnosti podílet.

(1) Útvary Veřejné bezpečnosti předkládají národním výborům v rámci obeznamování se stavem socialistické zákonnosti zprávy o stavu veřejného pořádku v jejich územních obvodech nejméně jednou v roce, popřípadě na požádání národního výboru i za kratší období; krajským národním výborům a okresním národním výborům předkládají tyto zprávy písemně.

(2) Zpráva o stavu veřejného pořádku obsahuje přehled o celkové situaci na tomto úseku, podíl útvaru Veřejné bezpečnosti a jednotek Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti na zajišťování veřejného pořádku, včetně závěrů pro jejich činnost a doporučení národnímu výboru k přijetí vhodných opatření. Zpráva obsahuje zpravidla i informaci o odhalování, objasňování a stíhání přestupků útvarem Veřejné bezpečnosti. V městech a obcích, kde je zřízena inspekce veřejného pořádku národního výboru, vyhodnotí se ve zprávě i spolupráce útvaru Veřejné bezpečnosti s touto inspekcí.

(3) Národní výbory projednávají předložené zprávy o stavu veřejného pořádku a přijímají k nim potřebná opatření.

(1) Útvary Veřejné bezpečnosti pomáhají národním výborům při zabezpečování ochrany veřejného pořádku i v preventivním a výchovném působení; podílejí se zejména na vypracovávání, uskutečňování a vyhodnocování plánů společných opatření zaměřených na předcházení protispolečenské činnosti a na výchově občanů k dodržování zákonů a jiných právních předpisů.

(2) Národní výbory a útvary Veřejné bezpečnosti se bezodkladně informují o okolnostech, které mohou vážně ohrozit veřejný pořádek a přijímají opatření k jeho ochraně.

(1) Útvary Veřejné bezpečnosti při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku plní úkoly uložené jim národními výbory, pokud je národní výbory nemohou zabezpečit vlastními silami a prostředky, tím, že

(2) Útvary Veřejné bezpečnosti informují národní výbory o splnění úkolů uvedených v odstavci 1.

(3) Nemůže-li útvar Veřejné bezpečnosti splnit úkoly, které mu uložil národní výbor, oznámí to náčelník tohoto útvaru předsedovi národního výboru a nadřízenému náčelníkovi.

(4) Neplní-li útvar Veřejné bezpečnosti úkoly, které mu uložil národní výbor, oznámí to národní výbor národnímu výboru vyššího stupně; další postup projedná předseda národního výboru vyššího stupně s náčelníkem nadřízeného útvaru Veřejné bezpečnosti. Jde-li o úkoly, které útvaru Veřejné bezpečnosti uložil krajský národní výbor (Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy), projedná jejich neplnění předseda krajského národního výboru (primátor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) s ministrem vnitra Slovenské socialistické republiky.

(1) Náčelníci Sboru národní bezpečností, kteří rozhodují o rozmístění útvarů Veřejné bezpečnosti, jsou povinni před rozhodnutím písemně si vyžádat vyjádření národního výboru příslušného podle územního rozsahu navrhovaného rozmístění.

(2) Krajské národní výbory a okresní národní výbory se vyjadřují k návrhům na rozmístění útvarů Veřejné bezpečnosti po zjištění stanovisek příslušných národních výborů nižších stupňů.

(3) Zamýšlí-li náčelník Sboru národní bezpečnosti rozhodnout o rozmístění útvaru Veřejné bezpečnosti jinak, než doporučil národní výbor ve svém písemném vyjádření, nejprve to s ním projedná; setrvá-li na svém záměru, oznámí národnímu výboru důvody svého rozhodnutí písemně.

(1) Náčelníci Sboru národní bezpečnosti, kteří rozhodují o zřízení jednotek Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, jsou povinni před rozhodnutím písemně si vyžádat vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu působí útvar Veřejné bezpečnosti, při němž se mají tyto jednotky zřídit; působí-li útvar Veřejné bezpečnosti v územních obvodech více národních výborů, vyžádají si vyjádření národního výboru vyššího stupně.

(2) Národní výbory vyšších stupňů se vyjadřují ke zřízení jednotek Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti po zjištění stanovisek příslušných národních výborů nižších stupňů.

(3) Rozhodne-li náčelník Sboru národní bezpečnosti o zřízení jednotky Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti jinak, než doporučil národní výbor ve svém písemném vyjádření, oznámí národnímu výboru důvody svého rozhodnutí písemně.

(1) Občan se může stát členem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti jen na písemné doporučení místního národního výboru v místě jeho trvalého nebo přechodného pobytu.

(2) Náčelník okresního oddělení Veřejné bezpečnosti je povinen informovat místní národní výbor o vzniku členství občana v Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti, o jeho uvolnění nebo zbavení členství; v informaci o zbavení členství se uvedou i důvody tohoto opatření.

(1) Služební zákrok směřující k rozpuštění veřejného shromáždění, manifestace nebo průvodu provádí okresní oddělení Veřejné bezpečnosti na písemný pokyn okresního národního výboru; v nebezpečí z prodlení možno dát pokyn i jiným věrohodným způsobem, přičemž se jeho písemné vyhotovení doručí bezodkladně.

(2) O každém služebním zákroku směřujícím k rozpuštění veřejného shromáždění, manifestace nebo průvodu okresní oddělení Veřejné bezpečnosti bezodkladně písemně uvědomí okresní národní výbor.

(1) Vznikne-li bezprostřední nebezpečí vážného ohrožení veřejného pořádku, které nelze odstranit silami a prostředky národního výboru nebo jiného příslušného orgánu, požádá národní výbor nejbližší dosažitelný útvar Veřejné bezpečností o provedení nezbytných opatření; obdobně postupuje v případech, v nichž k vážnému ohrožení veřejného pořádku již došlo.

(2) Útvar Veřejné bezpečnosti bezodkladně uvědomí národní výbor o případech nebezpečí vážného ohrožení veřejného pořádku nebo o jeho vzniku.