176
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 25. června 1997,
kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) zařízeními a ochrannými systémy určenými pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
1. zařízení, která jsou schopna způsobit výbuch v důsledku svých vlastních potenciálních zdrojů iniciace; za zařízení se považují stroje, přístroje, pevná nebo mobilní zařízení, ovládací součásti a jejich přístrojové vybavení a detekční nebo preventivní ochranné systémy, které jsou samostatně nebo společně určeny pro výrobu, přenos, uskladňování, měření, regulaci a přeměnu energie a pro zpracovávání materiálu, a vozidla pro přepravu osob a materiálu,
2. ochranné systémy, kterými jsou konstrukční jednotky určené pro potlačení výbuchu v počátečním stadiu nebo pro omezení rozsahu účinků výbuchového plamene a výbuchových tlaků; ochranné systémy mohou být součástí zařízení nebo mohou být uváděny na trh samostatně a používány jako autonomní systémy,
3. součásti, kterými jsou prvky důležité pro bezpečnou funkci zařízení a ochranných systémů, ale nemají samostatnou funkci,
b) přístroji bezpečnostní, kontrolní a regulační zařízení určená pro použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, která však jsou nutná nebo přispívají k zajištění bezpečné funkce zařízení a ochranných systémů z hlediska nebezpečí výbuchu,
c) výbušnou atmosférou směs vzduchu a hořlavých látek ve formě plynů, par, mlhy nebo prachů při atmosférických podmínkách, ve které se po vzniku iniciace rozšíří hoření do celé nespálené směsi,
d) prostředím s nebezpečím výbuchu prostředí, které se může stát výbušným v důsledku místních a provozních podmínek,
e) předpokládaným použitím použití zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které odpovídá použití podle příslušné skupiny zařízení a kategorie a které je v souladu se všemi informacemi stanovenými výrobcem nezbytnými pro bezpečnou funkci zařízení, ochranných systémů a přístrojů.
§ 2
(1) Stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona jsou zařízení, ochranné systémy a přístroje s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 2. Zařízení se zařazují do skupin I a II a do kategorií M1, M2, 1, 2 a 3 podle kritérií uvedených v příloze č. 1.
(2) Toto nařízení se nevztahuje na
a) zařízení pro použití v lékařském prostředí,
b) zařízení a ochranné systémy určené pro použití pouze v prostorech s nebezpečím výbuchu výbušnin nebo chemicky nestabilních látek,
c) zařízení určená pro použití v domácnostech a nekomerčním prostředí, kde může vzniknout prostředí s nebezpečím výbuchu pouze zřídka jako výsledek náhodného úniku topného plynu,
d) osobní ochranné prostředky, které jsou stanoveny k posuzování shody nařízením vlády č. 172/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky,
e) námořní a vnitrozemská plavidla včetně zařízení na těchto plavidlech,
f) dopravní prostředky, které jsou určeny výhradně pro dopravu osob nebo zboží vzduchem, po silnicích, drahách nebo po vodních cestách, pokud nejsou určeny pro použití v prostorech s nebezpečím výbuchu,
g) zařízení sloužící k výrobě zbraní, střeliva a vojenského materiálu.
(3) Technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu jsou uvedeny v příloze č. 2 (dále jen „základní požadavky“).
(4) Pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými českými technickými normami (§ 4 odst. 4 zákona) nebo technickými předpisy a vlastnosti zařízení a ochranných systémů určených pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou tyto základní požadavky splněny.
§ 3
Zařízení a ochranné systémy mohou být navrženy pro konkrétní výbušnou atmosféru. V tomto případě musí být označeny způsobem, který jednoznačně identifikuje konkrétní výbušnou atmosféru.
§ 4
(1) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů se posuzování shody jejich vlastností s požadavky technických předpisů (dále jen „posouzení shody“) provádí následujícími postupy (§ 12 odst. 4 zákona):
a) u zařízení uvedených ve skupině I kategorie M1 a ve skupině II kategorie 1 a u autonomních ochranných systémů výrobce nebo dovozce zajistí posouzení shody vzorku zařízení nebo ochranného systému autorizovanou osobou (dále jen „přezkoušení typu“) podle přílohy č. 3 a dále podle své volby zajistí buď posouzení systému jakosti výroby autorizovanou osobou podle přílohy č. 4, nebo ověřování shody autorizovanou osobou podle přílohy č. 5,
b) u elektrických zařízení a u spalovacích motorů uvedených ve skupině I kategorie M2 a ve skupině II kategorie 2 výrobce nebo dovozce zajistí přezkoušení typu podle přílohy č. 3 a dále podle své volby zajistí buď ověřování shody výrobku s certifikovaným typem autorizovanou osobou podle přílohy č. 6, nebo postup posuzování shody typu (zabezpečování jakosti výrobků) podle přílohy č. 7,
c) u zařízení uvedených ve skupině I kategorie M2 a ve skupině II kategorie 2 neuvedených pod písmenem b) výrobce nebo dovozce provede, popřípadě zajistí posouzení shody podle přílohy č. 8 a předá technickou dokumentaci výrobku autorizované osobě (§ 11 odst. 1 zákona), která potvrdí její převzetí a archivuje ji,
d) u zařízení uvedených ve skupině II kategorie 3 výrobce nebo dovozce provede, popřípadě zajistí posouzení shody podle přílohy č. 8.
(2) U zařízení skupiny I nebo II nebo autonomních ochranných systémů může výrobce nebo dovozce zvolit místo postupů uvedených v odstavci 1 postup ověřování shody každého výrobku autorizovanou osobou podle přílohy č. 9.
(3) U bezpečnostních hledisek uvedených v bodě 1.2.7 přílohy č. 2 může být shoda prokázána výrobcem nebo dovozcem postupem podle přílohy č. 8.
(4) Při ověřování shody každého výrobku podle příloh č. 5, 6 a 9 zajistí autorizovaná osoba umístění české značky shody podle zvláštního předpisu1) na každé ověřené zařízení. Vedle značky uvede označení roku ověření. Toto ustanovení se nevztahuje na současti.
§ 5
(1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce, dodává se s každým výrobkem a obsahuje tyto náležitosti:
a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje a popis zařízení, ochranného systému nebo přístroje (např. název, typ, značka, model, výrobní číslo), u dovážených výrobků též identifikační údaje o výrobci,
c) údaj, které opatření podle přílohy č. 2 bodu 1.0.1 bylo použito, aby u zařízení, ochranného systému nebo přístroje byl dodržen princip komplexní bezpečnosti proti výbuchu,
d) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo autorizované osoby a číslo a datum vydání certifikátu typu nebo certifikátu shody,
e) údaj o použitém způsobu posouzení shody,
f) seznam technických předpisů a harmonizovaných českých technických norem a jiných technických norem použitých pro posouzení shody,
g) potvrzení výrobce nebo dovozce o tom, že vlastnosti zařízení, ochranného systému nebo přístroje splňují základní požadavky podle tohoto nařízení, popřípadě požadavky jiných technických předpisů, že zařízení, ochranný systém nebo přístroj je za podmínek správné instalace, údržby a použití pro zamýšlený, popřípadě výrobcem nebo dovozcem určený účel použití bezpečný a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech zařízení, ochranných systémů nebo přístrojů uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky,
h) datum a místo vydání prohlášení o shodě, jméno a funkce odpovědné osoby výrobce nebo dovozce a její podpis.
(2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě k zařízení, ochrannému systému nebo přístroji, který má být po této změně nadále uváděn na trh, a pokud tato změna může ovlivnit vlastnosti zařízení, ochranného systému nebo přístroje z hledisek základních požadavků stanovených tímto nařízením, výrobce nebo dovozce provede posouzení shody odpovídajícím postupem podle tohoto nařízení a vydá nové prohlášení o shodě. Jiné změny skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě, se uvádějí v doplňku k prohlášení o shodě.
§ 6
Prohlášení o shodě podle § 5 u součástí obsahuje též údaj o vlastnostech součástí a o způsobu, jakým musí být součásti zabudovány do zařízení nebo ochranného systému, aby byly splněny základní požadavky vztahující se na zařízení nebo ochranný systém.
§ 7
Doklady o použitém způsobu posouzení shody podle § 13 odst. 4 zákona zahrnují technickou dokumentaci a dokumenty a nálezy vydané při posuzování shody autorizovanou osobou.
§ 8
(1) Zařízení, ochranné systémy a přístroje, které budou uváděny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 30. června 1998, mohou splňovat jen technické požadavky uplatňované podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto nařízení.
(2) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které budou uváděny na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 30. června 1998, výrobce nebo dovozce při posouzení shody
a) zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které před nabytím účinnosti tohoto nařízení podléhaly schvalování podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, může nahradit postup posouzení shody podle § 4 postupem podle přílohy č. 3, nejpozději však do 30. června 1998,
b) zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které před nabytím účinnosti tohoto nařízení nepodléhaly schvalování podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, může nahradit postup posouzení shody podle § 4 postupem podle přílohy č. 8, nejpozději však do 30. června 1998.
(3) U zařízení, ochranných systémů a přístrojů, které budou uvedeny na trh v období od nabytí účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1997, může jejich výrobce nebo dovozce pořídit technickou dokumentaci uvedenou v příloze č. 8 bodu 2 písm. d) a e) dodatečně, nejpozději však do 31. prosince 1997.
§ 9
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997.
Předseda vlády:
prof. Ing. Klaus CSc. v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
JUDr. Kühnl v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
KRITÉRIA PRO ZAŘAZENÍ ZAŘÍZENÍ DO SKUPIN A KATEGORIÍ
1. Skupina zařízení I
a) Kategorie M 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno, a kde je to nutné, doplňkově vybaveno speciálními ochrannými prostředky tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů a povrchových instalacích části těchto dolů, které jsou ohroženy metanem nebo hořlavým prachem. Na zařízení této kategorie se vyžaduje, aby zůstalo funkční i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení, v přítomnosti výbušné atmosféry a aby se vyznačovalo se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že:
aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek ochrany, nebo
ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.0.1.
b) Kategorie M 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v podzemních částech dolů a povrchových instalacích těchto dolů, kde je pravděpodobnost vzniku ohrožení metanem nebo hořlavým prachem.
U tohoto zařízení se předpokládá, že bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto.
Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany při normálním provozu a také v případě těžších provozních podmínek vznikajících zejména hrubým zacházením a změnami okolního prostředí. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.0.2.
2. Skupina zařízení II
a) Kategorie 1 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními hodnotami stanovenými výrobcem a zajišťovalo velmi vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je výbušná atmosféra vytvořená plyny, párami nebo mlhami nebo prachovzdušnou směsí přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často.
Zařízení této kategorie musí zajišťovat dostatečnou úroveň odměny i v případě výjimečných událostí ve vztahu k zařízení a vyznačuje se takovými prostředky ochrany proti výbuchu, že
aa) buď v případě poruchy jednoho z použitých prostředků ochrany zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti alespoň jeden další nezávislý prostředek odměny, nebo
ab) v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch je zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti. Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.1.
b) Kategorie 2 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo vysokou úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, ve kterých je vznik výbušné atmosféry vytvořené plyny, párami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí pravděpodobný.
Ochranné prostředky pro zařízení této kategorie zajišťují dostatečnou úroveň ochrany i v případě často vznikajících poruch nebo selhání zařízení, se kterými se musí normálně počítat.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.2.
c) Kategorie 3 zahrnuje zařízení, které je konstruováno tak, aby bylo schopno provozu ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem a zajišťovalo normální úroveň ochrany.
Zařízení této kategorie je určeno pro použití v prostorech, kde není pravděpodobný vznik výbušné atmosféry vytvořené plyny, párami, mlhami nebo prachovzdušnou směsí, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze zřídka a pouze po krátké časové období.
Konstrukce zařízení této kategorie zajišťuje dostatečnou úroveň bezpečnosti při normálním provozu.
Zařízení patřící do této kategorie musí splňovat doplňkové požadavky uvedené v příloze č. 2 bod 2.3.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Úvodní poznámky
A. Při posuzování dále uvedených základních požadavků je třeba brát do úvahy i poznatky rozvíjející se vědy a techniky.
B. Dále uvedené základní požadavky se vztahují na přístroje pouze v tom rozsahu, ve kterém je přístroj určen k zabezpečení bezpečné funkce a provozu ochranných systémů z hlediska komplexní bezpečnosti proti výbuchu.
1. SPOLEČNÉ POŽADAVKY PRO ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY
1.0 Všeobecné požadavky
1.0.1 Principy komplexní bezpečnosti proti výbuchu
Zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu musí být konstruovány z hlediska komplexní bezpečnosti proti výbuchu.
K tomu musí být přijata tato opatření:
a) především, pokud je to možné, zabránit vzniku výbušné atmosféry, která by mohla být vytvářena v samotném zařízení nebo ochranných systémech nebo z nich unikat,
b) zabránit iniciaci výbušné atmosféry při zohlednění vlastností všech elektrických a neelektrických zdrojů iniciace,
c) kde je přesto pravděpodobný vznik výbuchu, který by mohl přímo nebo nepřímo ohrozit osoby nebo majetek, přijmout opatření pro okamžité potlačení výbuchu nebo pro omezení rozsahu účinku výbuchových plamenů a výbuchového tlaku na odpovídající úroveň bezpečnosti.
1.0.2 Zařízení a ochranné systémy musí být po přiměřené analýze možných provozních poruch provedeny tak, aby se pokud možno vyloučily nebezpečné situace.
V úvahu musí být bráno jakékoliv rozumně předpokládatelné použití pro jiné účely.
1.0.3 Speciální přezkušování a podmínky údržby
Zařízení a ochranné systémy, které podléhají speciálním podmínkám přezkušování a údržby, musí být provedeny s ohledem na tyto podmínky.
1.0.4 Okolní podmínky
Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby byly schopny odolávat skutečným a předvídatelným okolním podmínkám.
1.0.5 Označování
Všechna zařízení a ochranné systémy musí mít čitelně a trvanlivě vyznačeny tyto údaje:
a) jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní jméno právnické osoby, která je výrobcem a její sídlo,
b) označení série nebo typu,
c) sériové číslo, pokud existuje,
d) rok výroby,
e) specifické označení ochrany proti výbuchu Ex doplněné o symbol skupiny a kategorie zařízení,
f) pro zařízení skupiny II písmeno “G“ (pro výbušnou atmosféru složenou z plynů, par nebo mlhy) nebo písmeno “D“ ( pro výbušnou atmosféru tvořenou prachem) nebo obě písmena.
Dále, pokud je to nutné, musí byt rovněž vyznačeny všechny informace důležité pro bezpečné používání zařízení.
1.0.6 Návod k obsluze
a) S každým zařízením a ochranným systémem musí být dodáván návod k obsluze, který obsahuje alespoň tyto informace:
aa) zopakování informací, kterými jsou zařízení nebo ochranný systém označeny, s výjimkou sériového čísla (viz 1.0.5), spolu s jakýmikoliv vhodnými doplňkovými informacemi pro usnadnění údržby (např. adresy dovozce, opravárenské organizace apod.),
ab) návod pro bezpečné: uvedení do provozu, používání, montáž a demontáž, údržbu (servis a odstraňování poruch), instalaci, nastavování,
ac) kde je to nutné, vyznačení ohroženého prostoru před zařízením pro uvolnění tlaku,
ad) kde je to nutné, návod pro zaškolení,
ae) podrobnosti, které umožní beze všech pochybností rozhodnout, zda dané zařízení stanovené kategorie nebo ochranný systém mohou být bezpečně použity v uvažovaném prostoru za očekávaných provozních podmínek,
af) elektrické a tlakové parametry, maximální povrchová teplota a další mezní hodnoty,
ag) kde je to nutné, speciální podmínky použití, včetně podrobností o nevhodném použití (pro jiné než stanovené účely), ke kterému podle získaných zkušeností může dojít,
ah) kde je to nutné, základní vlastnosti nářadí, které je pro zařízení nebo ochranný systém vhodné.
b) Návod musí být vypracován v českém jazyce.
Všechna dovážená zařízení a ochranné systémy musí být vybaveny překladem návodů do češtiny a návody v původním jazyce.
Tento překlad provede výrobce nebo dovozce.
Návody na údržbu určené pro použití specialisty zaměstnávanými výrobcem nebo dovozcem mohou být v jazyce, kterému tento personál rozumí.
c) Návody musí obsahovat výkresy a diagramy nezbytné pro uvádění do provozu, údržbu, inspekce, kontrolu správného chodu, a kde je to vhodné, pro opravy zařízení nebo ochranného systému, spolu se všemi užitečnými návody zvláště z hlediska bezpečnosti.
d) Žádná obchodní literatura přikládaná k zařízení nebo ochrannému systému popisující zařízení nebo ochranný systém nesmí být v rozporu s návodem popisujícím bezpečnostní hlediska.
1.1 Výběr materiálů
1.1.1 Materiály použité pro konstrukci zařízení a ochranných systémů nesmějí způsobit výbuch při předvídaném provozním namáhání.
1.1.2 V rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem nesmí vznikat reakce mezi použitým materiálem a složkami potenciálně výbušné atmosféry, které by mohly narušit ochranu proti výbuchu.
1.1.3 Materiály musí být voleny tak, aby předvídatelné změny jejich vlastností a jejich slučitelnost s jinými materiály nevedly k snížení poskytované ochrany; pozornost musí být věnována zvláště korozním vlastnostem materiálů, odolnosti proti opotřebení, elektrické vodivosti, odolnosti proti nárazu, odolnosti proti stárnutí a účinkům změn teploty.
1.2 Návrh a konstrukce
1.2.1 Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny s ohledem na technické znalosti v oblasti ochrany proti výbuchu tak, aby mohly být bezpečně provozovány po celou jejich předpokládanou dobu životnosti.
1.2.2 Součástky určené pro vkládání nebo pro použití jako výměnné části pro zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby po jejich instalaci podle návodu výrobce bezpečně plnily svou stanovenou funkci ochrany proti výbuchu.
1.2.3 Uzavřené konstrukce a zabránění úniků
Zařízení, které může uvolňovat hořlavé plyny nebo prachy, musí přednostně využívat uzavřených konstrukcí.
Pokud jsou v zařízení otvory nebo netěsné spoje, musí být přednostně provedeny takovým způsobem, aby vznikající plyny nebo prach nemohly vytvořit mimo zařízení výbušnou atmosféru.
Místa, do kterých je materiál přiváděn nebo ze kterých je odebírán, musí být přednostně provedena a vybavena tak, aby byl při plnění nebo vypouštění omezen únik hořlavých látek.
1.2.4 Usazování prachu
Zařízení a ochranné systémy, které jsou určeny pro použití v prašném prostředí, musí být provedeny tak, aby se usazený prach na jejich povrchu nemohl vznítit.
Obecně má být, kde je to možné, omezeno usazování prachu. Zařízení a ochranné systémy se musí dát snadno čistit.
Povrchová teplota části zařízení musí být udržována dostatečně nízko pod teplotou doutnání usazeného prachu.
V úvahu musí být brána tloušťka vrstvy usazeného prachu, a pokud je potřebné, aby bylo zabráněno zahřívání, musí být provedena opatření pro omezení teploty.
1.2.5 Doplňkové ochranné prostředky
Zařízení a ochranné systémy, které mohou být vystaveny určitému typu vnějšího namáhání, musí být vybaveny, pokud je to nutné, doplňkovými ochrannými prostředky.
Zařízení musí vydržet příslušné namáhání bez nepříznivých účinků na ochranu proti výbuchu.
1.2.6 Bezpečné otevírání
Jsou-li zařízení a ochranné systémy umístěny v krytu nebo v zajištěném pouzdru tvořícím část samotné ochrany proti výbuchu, musí být možné otevřít tento kryt nebo pouzdro pouze za pomocí speciálních nástrojů nebo s použitím vhodných ochranných prostředků.
1.2.7 Ochrana proti jiným nebezpečím
Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby:
a) bylo vyloučeno jakékoliv poranění, které by mohlo nastat v důsledku přímého nebo nepřímého dotyku,
b) bylo zajištěno, že na přístupných částech nevznikne povrchová teplota nebo sálání, které by mohly způsobit nebezpečí,
c) bylo vyloučeno neelektrické nebezpečí, které podle zkušeností může vzniknout,
d) bylo zajištěno, že při předvídatelných podmínkách přetížení nedojde ke vzniku nebezpečné situace.
Vztahují-li se na nebezpečí uvedená v tomto bodu u zařízení a ochranných systémů zcela nebo částečně jiná nařízení vlády vydaná k provedení zákona, toto nařízení se na ně nevztahuje.
1.2.8 Přetížení zařízení
Zařízení musí být provedeno tak, aby bylo zabráněno přetížení zařízení pomocí využití měřicích, regulačních a ovládacích přístrojů, jako jsou nadproudové spouště, teplotní omezovače, diferenciální tlakové vypínače, hlídače průtoku, časová relé, hlídače mezní rychlosti nebo podobné typy hlídacích přístrojů.
1.2.9 Systémy v pevnérn závěru
Jsou-li části, které mohou vznítit výbušnou atmosféru, umístěny v závěru, musí být provedena taková opatření, která zajistí, že závěr vydrží tlak vznikající při explozi výbušné směsi uvnitř závěru a zabrání přenesení exploze do výbušné atmosféry obklopující závěr.
1.3 Potenciální iniciační zdroje
1.3.1 Nebezpečí způsobené různými iniciačními zdroji
Potenciální iniciační zdroje, jako jsou jiskry, plameny, elektrické oblouky, vysoké povrchové teploty, akustická energie, záření ve viditelném spektru, elektromagnetické vlny a jiné iniciační zdroje, musí být vyloučeny.
1.3.2 Nebezpečí způsobené statickou elektřinou
Vzniku elektrostatických nábojů schopných vytvářet nebezpečné výboje musí být zabráněno vhodnými prostředky.
1.3.3 Nebezpečí způsobené rozptylovými a svodovými elektrickými proudy
V elektricky vodivých částech zařízení musí být zabráněno vzniku rozptylových a svodových proudů, které by mohly vést např. ke vzniku nebezpečné koroze, přehřátí povrchu nebo jisker schopných způsobit iniciaci.
1.3.4 Nebezpečí způsobené přehřátím
Již při konstrukci, pokud je to možné, musí být zabráněno přehřátím způsobeným třením nebo nárazy, např. mezi materiály a částmi vzájemně se stýkajícími při otáčení nebo vnikání cizích těles.
1.3.5 Nebezpečí způsobené vyrovnáváním tlaku
Zařízení nebo ochranné systémy musí být provedeny nebo vybaveny se zabudovaným měřicím, ovládacím a regulačním zařízením tak, aby při vyrovnávání tlaku v důsledku jejich činnosti nevznikala žádná rázová vlna nebo stlačení, které by mohly způsobit iniciaci.
1.4 Nebezpečí způsobené vnějšími vlivy
1.4.1 Zařízení a ochranné systémy musí být provedeny tak, aby byly schopny vykonávat svou určenou funkci při plné bezpečnosti i v měnících se okolních podmínkách, pod vlivem rušivých napětí, ve vlhkosti, při vibracích, znečištění a při jiných vnějších vlivech v rozsahu provozních podmínek stanovených výrobcem.
1.4.2 Použité součástky a přístroje musí být vhodné pro předpokládané mechanické a tepelné namáhání a musí být schopné odolávat existujícím nebo očekávaným vlivům agresivních látek.
1.5 Požadavky na bezpečnostní přístroje
1.5.1 Bezpečnostní přístroje musí pracovat nezávisle na jakémkoliv měřicím nebo ovládacím a regulačním zařízení potřebném pro provoz.
Porucha bezpečnostního přístroje musí být detekována vhodnými technickými prostředky pokud možno dostatečně rychle, tak aby bylo zajištěno, že je pouze velmi malá pravděpodobnost vzniku nebezpečné situace.
Obecně má být pro elektrické obvody používáno principu uvedení do bezpečného stavu v případě poruchy.
Bezpečnostní vypínání musí obecně působit bez prostřednictví softwarových povelů přímo na odpovídající ovládací přístroj.
1.5.2 V případě poruchy bezpečnostního přístroje musí být zařízení nebo ochranný systém, pokud je to možné, uvedeny do bezpečného stanu.
1.5.3 Nouzové vypínací ovládače bezpečnostních přístrojů musí být pokud možno vybaveny blokováním proti opětnému zapnutí. Nový povel k zahájení normálního provozu může být dán pouze po úmyslném odstavení blokování proti opětnému zapnutí.
1.5.4 Ovládací a zobrazovací jednotky
Jsou-li použity ovládací a zobrazovací jednotky, musí být provedeny v souladu s ergonomickými principy tak, aby bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně provozní bezpečnosti z hlediska nebezpečí výbuchu.
1.5.5 Požadavky na přístroje s měřicí funkcí pro ochranu proti výbuchu
Přístroje s měřicí funkcí, které mají vliv na zařízení použité ve výbušné atmosféře, musí být provedeny tak, aby zvládly všechny předvídatelné provozní požadavky a speciální podmínky použití.
1.5.6 Pokud je to nutné, musí být možno provádět kontroly přesnosti údajů a provozuschopnosti přístrojů s měřicí funkcí.
1.5.7 Návrh přístrojů s měřicí funkcí musí počítat s bezpečnostním koeficientem, který zajistí aby výstražný práh ležel dostatečně daleko mimo meze výbušnosti nebo zápalnosti atmosféry, kterou zařízení registruje, především s ohledem na provozní podmínky instalace a možnosti odchylek měřicího systému.
1.5.8 Nebezpečí způsobené softwarem
U zařízení, ochranného systému nebo bezpečnostních přístrojů řízených softwarem musí být věnována zvláštní pozornost analýze nebezpečí vznikajícího při poruchách programu.
1.6 Bezpečnostní požadavky na systémy
1.6.1 Pro odstavení zařízení nebo ochranných systémů zapojených do automatických procesů musí být při odchylkách od očekávaných provozních podmínek, pokud to neohrozí bezpečnost, dána možnost ručního převzetí řízení.
1.6.2 Je-li uveden do činnosti nouzový vypínací systém, musí být nahromaděná energie co nejrychleji a nejbezpečněji snížena nebo izolována tak, aby již dále nebyla nebezpečná.
Tento požadavek neplatí pro elektrochemické zdroje energie.
1.6.3 Nebezpečí způsobené poruchou napájení
Zařízení a ochranné systémy, u kterých může mít porucha napájení za následek vznik dalšího nebezpečí, musí být zajištěny tak, aby bylo možno udržet jejich bezpečný provozní stav nezávisle na zbytku instalace.
1.6.4 Nebezpečí způsobené spoji
Zařízení a ochranné systémy musí mít vhodné kabelové vývodky a vývodky pro trubkové vedení.
Jsou-li zařízení a ochranné systémy určeny pro použití v kombinaci s jiným zařízením a ochrannými systémy, musí být jejich propojení provedeno bezpečným způsobem.
1.6.5 Umístění výstražných přístrojů jako součástí zařízení
Jsou-li zařízení nebo ochranné systémy vybaveny přístroji pro detekci nebo výstražnými přístroji pro kontrolu přítomnosti výbušné atmosféry, musí být dodány potřebné návody, aby bylo zajištěno umístění těchto přístrojů na vhodném místě.
2. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ
2.0 Požadavky na zařízení kategorie M skupiny zařízení I
2.0.1 Požadavky na zařízení kategorie M 1 skupiny zařízení I
2.0.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby iniciační zdroje nebyly aktivní ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.
Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň druhý nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo
b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
Pokud je to nutné, toto zařízení musí být vybaveno dodatečným speciálním ochranným prostředkem.
Zařízení musí zůstat funkční i za přítomnosti výbušné atmosféry.
2.0.1.2 Zařízení musí být, pokud je to nutné, provedeno tak, aby do jeho vnitřku nepronikl žádný prach.
2.0.1.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být povrchová teplota částí zařízení udržována dostatečně nízko pod teplotu vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.
2.0.1.4 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za beznapěťového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek.
Kde není možné uvést zařízení do beznapěťového stavu, tam musí být umístěn výstražný nápis na otevíranou část zařízení.
Pokud je to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodným dodatečným blokovacím systémem.
2.0.2 Požadavky na zařízení kategorie M 2 skupiny zařízení I
2.0.2.1 Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky zajišťujícími, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními při normálním provozu, při nepříznivých provozních podmínkách, které vznikají zvláště při hrubém zacházení a změnách okolních podmínek.
Zařízení má být v případě přítomnosti výbušné atmosféry vypnuto.
2.0.2.2 Zařízení musí být provedeno tak, aby bylo možno otevřít části zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, pouze v beznapěťovém stavu nebo pomocí vhodných blokovacích mechanismů. Kde není možné zařízení uvést do beznapěťového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.
2.0.2.3 Musí být uplatněny požadavky, které se týkají nebezpečí výbuchu prachu uvedené pro kategorii shody M 1.
2.1 Požadavky na kategorii 1 skupiny zařízení II
2.1.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami
2.1.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zdroje iniciace nemohly stát aktivními ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.
Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo
b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.1.2 U zařízení s povrchy, u nichž je pravděpodobnost ohřevu, musí být provedena taková opatření, aby stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v nejnepříznivějších podmínkách.
V této souvislosti musí být bráno do úvahy oteplení způsobené zahříváním a chemickými reakcemi.
2.1.1.3 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání částí zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za klidového stavu nebo za jiskrově bezpečných podmínek. Kde není možné zařízení uvést do klidového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.
Je-li to nutné, musí být zařízení vybaveno vhodnými dostatečnými blokovacími systémy.
2.1.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.1.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nedošlo k iniciaci přítornné prachovzdušné směsi ani v případě výjimečných událostí týkajících se zařízení.
Zařízení musí být vybaveno ochrannými prostředky tak, aby:
a) v případě poruchy jednoho z prostředků ochrany zajišťoval alespoň jeden další nezávislý prostředek dostatečnou úroveň ochrany nebo
b) dostatečná úroveň ochrany byla zajištěna i v případě vzniku dvou vzájemně nezávislých poruch.
2.1.2.2 Pokud je to nutné, musí být zařízení provedeno tak, aby prach mohl vstupovat do zařízení nebo z něj unikat pouze v zvlášť k tomu navržených místech.
Tento požadavek musí splňovat rovněž kabelové vývodky a připojovací díly.
2.1.2.3 Aby se zabránilo vznícení rozvířeného prachu, musí být udržována povrchová teplota částí zařízení dostatečně nízko pod teplotou vznícení předpokládané prachovzdušné směsi.
2.1.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavky uvedené v 2.1.1.3.
2.2 Požadavky na kategorii 2 skupiny zařízení II
2.2.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami
2.2.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, dokonce i v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými se musí běžně počítat.
2.2.1.2 Části zařízení musí být provedeny tak, aby jejich stanovené maximální povrchové teploty nebyly překročeny ani v případě nebezpečí vznikajícího v abnormálních situacích předvídaných výrobcem.
2.2.1.3 Zařízení musí být provedeno tak, aby se otevírání části zařízení, které mohou být zdrojem iniciace, mohlo provádět pouze za beznapěťového stavu nebo pomocí vhodných blokovacích systémů. Kde není možné zařízení uvést do beznapěťového stavu, tam musí být na otvíratelnou část zařízení upevněn výstražný štítek.
2.2.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.2.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nedošlo k iniciaci přítomné prachovzdušné směsi ani v případě často vznikajících poruch nebo provozních chyb zařízení, se kterými je normálně nutno počítat.
2.2.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky 2.1.2.3.
2.2.2.3 S ohledem na ochranu proti prachu platí požadavek 2.1.2.2.
2.2.2.4 Pro bezpečné otevírání částí zařízení platí požadavek 2.2.1.3.
2.3 Požadavky na kategorii 3 skupiny zařízení II
2.3.1 Výbušná atmosféra tvořená plyny, párami nebo mlhami
2.3.1.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby se zabránilo vzniku iniciačních zdrojů, které mohou vznikat při normálním provozu.
2.3.1.2 Při předpokládaných provozních podmínkách nesmějí povrchové teploty překročit stanovenou maximální povrchovou teplotu. Teploty vyšší mohou být ve výjimečných případech dovoleny pouze za předpokladu uplatnění speciálních dodatečných ochranných prostředků.
2.3.2 Výbušná atmosféra tvořená prachovzdušnou směsí
2.3.2.1 Zařízení musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k iniciaci prachovzdušné směsi iniciačními zdroji, jejichž vznik je pravděpodobný za normálních provozních podmínek.
2.3.2.2 Pro povrchové teploty platí požadavky uvedené v 2.1.2.3.
2.3.2.3 Zařízení včetně svých kabelových vývodek a spojovacích dílů musí být provedeno tak, aby prach s ohledem na velikost jeho částic nemohl uvnitř zařízení vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs nebo nebezpečné vrstvy usazeného prachu.
3. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANNÉ SYSTÉMY
3.0 Všeobecné požadavky
3.0.1 Ochranné systémy musí být dimenzovány tak, aby omezily účinky výbuchu na odpovídající úroveň bezpečnosti.
3.0.2 Ochranné systémy musí být provedeny tak a musí umožňovat takové umístění, aby bylo možno zabránit rozvinutí výbuchů do nebezpečných řetězových reakcí nebo rozšíření plamene a potlačit přechod z počátečního stadia výbuchu do detonace.
3.0.3 Aby se zabránilo nebezpečným situacím, musí si v případě poruchy napájení ochranné systémy zachovat po odpovídající dobu svou funkční schopnost.
3.0.4 Ochranné systémy nesmějí selhat vlivem vnějších rušivých vlivů.
3.1 Projektování a konstruování
3.1.1 Vlastnosti materiálů
Při projektování vlastností materiálů se pro maximální tlak a teplotu musí uvažovat s předpokládaným výbuchovým tlakem vznikajícím za extrémních provozních podmínek a předpokládanými tepelnými účinky plamene.
3.1.2 Ochranný systém určený k tomu, aby vydržel nebo zachytil výbuchy, musí být schopen vydržet očekávanou tlakovou vlnu bez ztráty funkčnosti systému.
3.1.3 Příslušenství připojené k ochranným systémům musí být schopno vydržet očekávaný maximální výbuchový tlak bez ztráty své funkční schopnosti.
3.1.4 Při projektování a konstruování ochranných systémů musí být brány do úvahy reakce způsobené tlaky v přídavných zařízeních a připojených potrubích.
3.1.5 Systémy pro uvolnění tlaku
Je-li pravděpodobné, že namáhání ochranných systémů překročí jejich konstrukční pevnost, musí být v projektu použito vhodného prostředku pro uvolnění tlaku, které neohrozí osoby v blízkosti.
3.1.6 Systémy pro potlačení výbuchu
Systémy pro potlačení výbuchu musí zajišťovat, aby při incidentu reagovaly na vznikající výbuch v co nejranějším stadiu a co nejlépe potlačily výbuch z hlediska maximální rychlosti nárůstu tlaku a maximálního výbuchového tlaku.
3.1.7 Systémy pro oddělení výbuchu
Systémy pro oddělení výbuchu, které co nejrychleji oddělí určené zařízené v počátečním stadiu výbuchu pomocí odpovídajících přístrojů, musí být projektovány a konstruovány tak, aby v provozních podmínkách zůstaly bezpečné proti přenesení vnitřního výbuchu a uchovaly si svou mechanickou pevnost.
3.1.8 Ochranné systémy musí být možno zapojit do obvodu s vhodnou výstražnou mezí tak, že pokud je to nutné, dojde k přerušení dodávky a výstupu produktu a okamžitému uzavření těch částí zařízení, které již déle nemohou bezpečně fungovat.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
PŘEZKOUŠENÍ TYPU
1. Přezkoušení typu je postup, při kterém autorizovaná osoba ověřuje a zkouší, zda vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu splňuje příslušná ustanovení tohoto nařízení.
2. Výrobce nebo dovozce poskytuje pro přezkoušení typu autorizované osobě
a) identifikační údaje o výrobci nebo dovozci (jméno a příjmení fyzické osoby její bydliště a místo podnikání nebo obchodní jméno právnické osoby a její sídlo),
b) technickou dokumentaci,
c) písemné prohlášení, že smlouva o přezkoušení typu nebyla sjednána s jinou autorizovanou osobou,
d) vzorek výrobku reprezentující uvažovanou výrobu. Pokud to vyžaduje program zkoušek, může si autorizovaná osoba vyžádat další vzorky.
3. Technická dokumentace musí umožnit posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení. Pokud je to pro posouzení nutné, musí obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci výrobku a musí v tomto rozsahu obsahovat
a) všeobecný popis výrobku,
b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů apod.,
c) popisy a komentáře nutné pro pochopení výkresů a schémat a funkce výrobku,
d) seznam harmonizovaných českých technických norem, které byly úplně nebo částečně uplatněny, a popis přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, pokud nebyly použity harmonizované české technické normy nebo pokud tyto normy nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na výrobek vztahují,
e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoumání atd.,
f) zkušební protokoly.
4. Autorizovaná osoba
4.1 prověřuje technickou dokumentaci, ověřuje, zda vzorek výrobku byl vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a určuje prvky„ které byly navrženy podle odpovídajících ustanovení harmonizovaných českých technických norem, jakož i prvky, které byly navrženy bez využití odpovídajících ustanovení těchto harmonizovaných českých technických norem,
4.2 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro ověření, zda tam, kde nebyly použity harmonizované české technické normy nebo kde tyto normy nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na výrobek vztahují, řešení přijaté výrobcem splňuje základní požadavky,
4.3 provádí nebo nechává provést odpovídající přezkoumání a nezbytné zkoušky pro ověření, zda tam, kde se výrobce rozhodl použít harmonizované české technické normy, byly tyto normy skutečně použity,
4.4 dohodne s výrobcem nebo dovozcem místo, kde se budou provádět přezkoumání a nezbytné zkoušky.
5. Pokud výrobek splňuje odpovídající ustanovení tohoto nařízení, vydá autorizovaná osoba výrobci nebo dovozci certifikát typu. Certifikát typu musí obsahovat jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní jméno právnické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem a její sídlo, u dovážených výrobků též údaj identifikující výrobce, závěry zkoušky a údaje potřebné pro identifikaci certifikovaného typu.
K certifikátu typu musí být přiložen seznam předané technické dokumentace, kopii seznamu si ponechá autorizovaná osoba.
Pokud autorizovaná osoba odmítne vydat výrobci nebo dovozci certifikát typu, musí odmítnutí podrobně odůvodnit.
6. Výrobce nebo dovozce musí informovat autorizovanou osobu, která vydala certifikát typu a uchovává technickou dokumentaci týkající se tohoto certifikátu, o všech úpravách certifikovaného výrobku, a pokud tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo předepsané podmínky pro použití výrobku vydá autorizovaná osoba po prověření těchto změn dodatek k tomuto certifikátu nebo certifikát typu nový.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
POSUZOVÁNÍ SYSTÉMU JAKOSTI VÝROBY
1. Posuzování systému jakosti výroby je postup, při kterém výrobce, který má zaveden systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení zaručující, že výrobky
a) budou shodné s typem popsaným v certifikátu typu,
b) budou splňovat požadavky tohoto nařízení,
zajišťuje u autorizované osoby posouzení tohoto systému jakosti včetně dohledu.
zajišťuje u autorizované osoby posouzení tohoto systému jakosti včetně dohledu.
2. Systém jakosti
2.1 Výrobce nebo dovozce poskytuje pro posouzení systému jakosti autorizované osobě
a) všechny potřebné informace pro danou kategorii výrobků,
b) dokumentaci týkající se systému jakosti,
c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu typu.
2.2 Všechny prvky„ požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.
Dokumentace musí obsahovat popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědnosti a pravomoci vedení z hlediska jakosti výrobků,
b) výrobních postupů, řízení jakosti a technik zabezpečování jakosti, postupů a systematických činností, které budou používány,
c) ověřování a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během ní a po výrobě, a četnost jejich provádění,
d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu, atd.,
e) prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti výrobků a účinné funkce systému jakosti.
2.3 Autorizovaná osoba posuzuje systém jakosti zavedený u výrobce a vyhodnocuje, zda tento systém splňuje požadavky uvedené v dokumentaci (bod 3. 2). Předpoklad shody s těmito požadavky je splněn u systémů jakosti, které odpovídají příslušným českým technickým normám. Posuzování systému jakosti musí zahrnovat návštěvu na pracovištích výrobce a musí se ho účastnit alespoň jeden pracovník se zkušenostmi v posuzování dané technologie výrobků. Autorizovaná osoba oznámí výrobci nebo dovozci závěry posouzení systému jakosti včetně odůvodnění.
2.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a udržuje ho tak, aby byl stále přiměřený a účinný.
Výrobce nebo dovozce musí informovat autorizovanou osobu, která schválila jeho systém jakosti, o každé připravované úpravě tohoto systému.
Autorizovaná osoba ověřuje navrhované změny a rozhodne, zda změna provedená v činnostech systému jakosti bude nadále splňovat požadavky uvedené v dokumentaci podle bod 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.
Své rozhodnutí oznamuje výrobci nebo dovozci. Oznámení obsahuje závěry ověření včetně odůvodnění.
3. Dohled nad systémem jakosti
3.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.
3.2 Výrobce umožňuje autorizované osobě vstup do výrobních prostorů, prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů výrobků a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména
a) dokumentaci týkající se systému jakosti,
b) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách, údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu atd.
3.3 Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu.
3.4 Navíc může autorizovaná osoba provádět u výrobce neohlášený dohled, během něhož může provádět nebo nechat provést zkoušky pro ověření správné funkce systému jakosti, je-li to nutné. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu, popřípadě o výsledcích zkoušek.
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb
OVĚŘOVÁNÍ SHODY
1. Ověřování shody je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zabezpečující, aby výrobky byly shodné s typern popsaným v certifikátu typu a splňovaly požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují, zajišťuje u autorizované osoby přezkoumání a zkoušky každého výrobku podle bodu 2 za účelem zjištění shody výrobku s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.
2. Ověřování shody přezkoumáním a zkouškou každého výrobku autorizovanou osobou
2.1 Všechny výrobky musí být individuálně přezkoumány a odpovídajícím způsobem přezkoušeny podle požadavků v harmonizovaných českých technických normách nebo musí být provedeny zkoušky výrobků pro ověření jejich shody s typem popsaným v certifikátu typu a s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení.
2.2 Autorizovaná osoba na každý kus výrobku, který vyhověl provedeným zkouškám, vydá písemný certifikát shody týkající se provedených zkoušek a zajistí na tomto výrobku umístění české značky shody podle zvláštního předpisu1) doplněné jejím identifikačním číslem a vyznačením roku provedení zkoušky.
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
OVĚŘOVÁNÍ SHODY VÝROBKU S CERTIFIKOVANÝM TYPEM
1. Ověřování shody výrobku s certifikovaným typem je postup, při kterém výrobce nebo dovozce zabezpečující, aby výrobky byly shodné s typem popsaným v certifikátu typu a splňovaly požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují, zajišťuje provedení zkoušky vztahující se k ochraně proti výbuchu u každého kusu výrobku.
2. Za způsob provádění zkoušek odpovídá autorizovaná osoba zvolená výrobcem.
3. Se souhlasem této autorizované osoby je každý výrobek označován českou značkou shody podle zvláštního předpisu1) doplněné jejím identifikačním číslem a vyznačením roku provedení zkoušky již v průběhu výrobního procesu.
Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
POSUZOVÁNÍ SHODY TYPU (ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBKŮ)
1. Posuzování shody typu (zabezpečování jakosti výrobků) je postup, při kterém výrobce, který má zaveden systém jakosti pro výstupní kontrolu a zkoušení zaručující, že výrobky budou shodné s typem popsaným v certifikátu typu, zajišťuje u autorizované osoby posouzení tohoto systému jakosti včetně dohledu.
2. Systém jakosti
2.1 Výrobce nebo dovozce poskytuje pro posouzení systému jakosti autorizované osobě
a) všechny potřebné informace pro danou kategorii výrobků,
b) dokumentaci týkající se systému jakosti,
c) technickou dokumentaci certifikovaného typu a kopii certifikátu typu.
2.2 V rámci systému jakosti musí být každý kus výrobku přezkoumán a odpovídajícím způsobem zkoušen podle požadavků v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo musí být provedeny ekvivalentní zkoušky pro ověření shody výrobku se základními požadavky. Všechny prvky, požadavky a opatření přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně písemně dokumentovány ve formě koncepcí, postupů a pokynů. Dokumentace týkající se systému jakosti musí umožňovat jednotný výklad programů jakosti, plánů, příruček a záznamů o jakosti.
Dokumentace musí obsahovat popis
a) cílů jakosti, organizační struktury, odpovědnosti a pravomocí vedení z hlediska jakosti výrobků,
b) ověřování a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c) prostředků pro sledování účinného fungování systému jakosti,
d) záznamů o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu apod.
2.3 Autorizovaná osoba posuzuje systém jakosti zavedený u výrobce a vyhodnocuje, zda splňuje požadavky uvedené v dokumentaci podle bodu 3.2. Předpoklad shody s těmito požadavky je splněn u systémů jakosti, které splňují požadavky příslušných českých technických norem.
Posuzování systému jakosti musí zahrnovat návštěvu na pracovištích výrobce a musí se ho účastnit alespoň jeden pracovník se zkušenostmi v posuzování dané technologie výrobků. Autorizovaná osoba seznámí výrobce se závěry posouzení systému jakosti a s odůvodněním svých závěrů.
2.4 Výrobce zajišťuje plnění závazků vyplývajících ze schváleného systému jakosti a udržuje ho tak, aby byl stále přiměřený a účinný.
Výrobce nebo dovozce musí informovat autorizovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé připravované úpravě systému jakosti.
Autorizovaná osoba ověřuje navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude nadále splňovat požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je třeba provést nové posouzení systému jakosti.
Své rozhodnutí oznamuje výrobci nebo dovozci. Oznámení obsahuje závěry ověření včetně odůvodnění.
3. Dohled nad systémem jakosti
3.1 Účelem dohledu je zabezpečit, aby výrobce náležitě plnil závazky vyplývající ze schváleného systému jakosti.
3.2 Výrobce umožňuje autorizované osobě vstup do prostorů, kde se provádějí kontroly a zkoušení, a do skladovacích prostorů výrobků a poskytuje jí všechny nezbytné informace, zejména
a) dokumentaci týkající se systému jakosti,
b) technickou dokumentaci,
c) záznamy o jakosti, jako jsou protokoly o kontrolách a údaje ze zkoušek, údaje o kalibraci, záznamy o kvalifikaci příslušného personálu atd.
3.3 Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá schválený systém jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu.
3.4 Navíc může autorizovaná osoba provádět u výrobce neohlášený dohled, během něhož může provádět nebo nechat provést zkoušky pro ověření správné funkce systému jakosti. Autorizovaná osoba předává výrobci zprávu o výsledcích dohledu, popřípadě o výsledcích zkoušek.
Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
POSUZOVÁNÍ SHODY VYROBCEM NEBO DOVOZCEM
1. Posuzování shody výrobcem nebo dovozcem je postup, při kterém výrobce nebo dovozce pořizuje technickou dokumentaci k výrobkům, které uvádí na trh a provede nebo zajistí posouzení jejich shody.
2. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. Musí v rozsahu nezbytném pro toto posouzení obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci výrobku. Obsahuje
a) obecný popis výrobku,
b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, atd.,
c) popisy a komentáře k výkresům, schématům a funkci výrobku,
d) seznam technických norem, které byly zcela nebo částečně využity, a pokud nebyly použity technické normy, popis přijatých řešení pro splnění požadavků tohoto nařízení,
e) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených kontrol, atd.,
f) zkušební protokoly.
Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
OVĚŘOVÁNÍ SHODY KAŽDÉHO VÝROBKU AUTORIZOVANOU OSOBOU
1. Ověřování shody každého výrobku autorizovanou osobou je postup, při kterém výrobce nebo dovozce předkládá autorizované osobě technickou dokumentaci podle bodu 3 a jednotlivé výrobky k ověření.
2. Autorizovaná osoba přezkoumá každý výrobek a provede odpovídající zkoušky podle harmonizovaných českých technických norem nebo provede ekvivalentní zkoušky pro ověření shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Autorizovaná osoba na každý výrobek, který vyhověl provedeným zkouškám, vydá písemný certifikát shody týkající se provedených zkoušek a zajistí na tomto výrobku umístění české značky shody podle zvláštního předpisu1) doplněné vyznačením roku provedení zkoušky.
3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky tohoto nařízení a obsahuje:
a) všeobecný popis výrobku,
b) koncepční návrhy, výrobní výkresy a schémata součástek, podsestav, obvodů atd.,
c) popisy a nezbytná vysvětlení k výkresům, schématům a funkci výrobku,
d) seznam harmonizovaných českých technických norem, které byly úplně nebo částečně využity, a pokud nebyly použity harmonizované české technické normy, popisy přijatých řešení pro splnění základních požadavků tohoto nařízení,
e) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených prověrek atd.,
f) zkušební protokoly.