181
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Slovenské socialistické republiky
ze dne 29. prosince 1969
o ochraně před povodněmi
Vláda Slovenské socialistické republiky nařizuje podle § 30 odst. 2 zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně:
§ 1
Účel úpravy
Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o ochraně před povodněmi (dále jen „nařízení vlády“) vymezuje úkoly, práva a povinnosti, jakož i spolupráci orgánů, organizací a občanů na přípravě a provádění opatření, k zamezení nebo ke zmenšení škod, které vznikají při povodních.
§ 2
Předmět úpravy
(1) Ochrana před povodněmi je soubor opatření k zamezení škod na životech a majetku občanů a společnosti, které způsobují velké vody v tocích a na přilehlém území, jakož i vnitřní vody na územích chráněných vodohospodářskými díly a zařízeními.
(2) Opatření na ochranu před povodněmi zahrnují
a) zabezpečovací práce, kterými jsou technická opatření k prevenci a obraně proti velkým vodám z toků a vnitřním vodám včetně zásahů k neškodnému odchodu ledů,
b) záchranné práce, kterými jsou opatření k záchraně životů a majetku za nebezpečí povodně a za povodně,
c) inspekční služby, kterými jsou pravidelné povodňové prohlídky vodních toků.
(3) Zabezpečovací práce na tocích a na územích chráněných vodohospodářskými díly jsou zejména: ochrana hrází proti vlnobití, prosakování, erosním vlivům, vyvěrání, ochrana proti přelití koruny hráze, ochrana koryta a břehů toku proti narušování velkými vodami, odstraňování překážek znemožňujících plynulý odtok vod, narušování ledových celin a zátarasů, mimořádná manipulace na vodohospodářských dílech a zařízeních potřebná za velkých vod, uzavírání průtrží hrází, odvedení vod, které vnikly na chráněné území a odvádění nebo odčerpávání vnitřních vod z území opatřených hrázemi.
(4) Záchranné práce jsou zejména: práce spojené s ochranou a evakuací obyvatelstva z území ohrožených povodní nebo již zaplavených, preventivní zdravotní ochrana tohoto obyvatelstva, ochrana a zachraňování majetku na těchto územích včetně případné předčasné sklizně úrody ohrožené povodní.
(5) Inspekční služby jsou zejména: pravidelné povodňové prohlídky na vodních tocích prováděné správci vodních toků v obdobích zvýšeného nebezpečí povodní, jakož i povodňové prohlídky prováděné národními výbory, při nichž se zjišťují nedostatky, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodní.
§ 3
Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi
(1) Orgány, organizace a občané jsou v rámci opatření na ochranu před povodněmi povinni přispět podle svých možností a sil osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku ohrožených povodní, spolupracovat pří výkonu opatření na ochranu před povodněmi a řídit se podle příkazů povodňových orgánů. K provádění zabezpečovacích a záchranných prací jsou povinny orgány, organizace a občané umožnit v nevyhnutelné míře členům a pracovníkům povodňových orgánů, kteří se prokáží příslušným dokladem, vstup na pozemky a do objektů, které mají ve správě, v užívání nebo ve vlastnictví.
(2) Za nebezpečí povodně po vyhlášení povodňové aktivity (§ 8, 9) orgány, organizace a občané jsou povinni na příkaz povodňových orgánů zejména:
a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky a jiné prostředky potřebné k ochraně povodní ohrožených životů a majetku a k jejich záchraně,
b) zúčastnit se prací na ochranu a záchranu životů a majetku před povodněmi,
c) dovolit odstranění staveb, jejich částí nebo porostů, jestliže si to vyžaduje ochrana před hrozící povodní nebo záchrana životů a majetku.
(3) Povodňové orgány ukládají povinnosti uvedené v odstavci 2 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.
(4) Na náhradu škody způsobené vstupem a opatřeními povodňových orgánů na pozemcích nebo objektech, které mají ve správě, v užívání nebo ve vlastnictví orgány, organizace nebo občané, se vztahují ustanovení § 19 až 21 tohoto nařízení vlády.
§ 4
Povodňové orgány a jejich působnost
(1) Povodňovými orgány jsou:
a) ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky,
b) ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky,
c) národní výbory.
(2) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ústředně řídí ochranu před povodněmi a dozírá na její provádění. Organizuje přípravu a ústředně řídí zabezpečovací práce a koordinuje záchranné práce, navazují-li na zabezpečovací práce.
(3) Národní výbory připravují, řídí a vykonávají záchranné práce na svém území. Jejich činnost v souvislosti se zabezpečovacími pracemi organizačně připravuje, usměrňuje a koordinuje ministerstvo vnitra.
Na vodních tocích ve správě místních (městských) národních výborů (§ 12 odst. 1) připravují, řídí a vykonávají národní výbory i zabezpečovací práce. V ostatních věcech ochrany před povodněmi národní výbory vykonávají úkoly uvedené dále.
(4) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a ministerstvo vnitra úzce spolupracují na ústředním řízení ochrany před povodněmi. Pokud národní výbory nejsou schopné provést úkoly v ochraně před povodněmi, ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve spolupráci s ministerstvem vnitra a ostatními ústředními orgány jim poskytuje pomoc, popřípadě provádí úkoly vlastními orgány a organizacemi.
§ 5
Zvláštní povodňové orgány a jejich působnost
(1) Zvláštní povodňové orgány jsou:
a) Ústřední povodňová komise na Slovensku,
b) povodňové komise národních výborů.
(2) Za nebezpečí povodně ohrožující rozsáhlé území zpravidla více okresů nebo za povodně, hrozí-li vážné ztráty na životech a majetku, ústřední řízení a dozor nad výkonem ochrany před povodněmi vykonává Ústřední povodňová komise na Slovensku jako orgán vlády Slovenské socialistické republiky.*) Tato komise koordinuje výkon působnosti ministerstva lesního a vodního hospodářství, ministerstva vnitra a dalších ministerstev a jiných orgánů státní správy.
(3) Povodňově komise národních výborů za nebezpečí povodně a za povodně na území národního výboru operativně řídí a koordinují výkon ochrany před povodněmi (zabezpečovací a záchranné práce); jsou podřízeny i povodňové komisi národního výboru vyššího stupně, okresní povodňové komisi i Ústřední povodňové komisi na Slovensku.
(4) Okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a Městský národní výbor v Košicích (dále jen „okresní národní výbory“) zřídí pro své území povodňovou komisi (dále jen „okresní povodňová komise“), pro území obce (města) zřídí ji podle potřeby místní (městský) národní výbor.
§ 6
Předpovědní, hlásná a varovná služba
(1) Orgány, organizace a občané jsou povinni bezodkladně hlásit nebezpečí povodňovým orgánům.
(2) Orgány a organizace, které vykonávají telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní služby, hlásné a varovné služby v ochraně před povodněmi.
(3) Varovnou službu za velkých vod vykonávají národní výbory za pomoci orgánů Veřejné bezpečnosti, organizací a občanů podle odborných pokynů Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. Jsou zejména povinny neprodleně varovat za nebezpečí povodně správce toků a národní výbory, jejichž území předvídatelně může být ohroženo povodní na nižší trati vodního toku.
(4) Hydrometeorologický ústav v Bratislavě za nebezpečí povodně a za povodně pravidelně podává povodňovým orgánům předpovědní zprávy podle zvláštních směrnic o hlásné a varovné službě a odpovídá za organizaci a pohotový výkon předpovědní služby.
(5) Předpovědní, hlásná a varovná služba na hraničních tocích vykonává se podle zvláštních mezistátních smluv.
§ 7
Příprava ochrany před povodněmi
(1) Ochrana před povodněmi se připravuje plánovitě. Příprava ochrany před povodněmi se zahrnuje do povodňových plánů, které se sestavují pro všechny stupně povodňových orgánů.
(2) Povodňové plány jsou komplexní a obsahují plány zabezpečovacích prací a plány záchranných prací. Mají textovou a grafickou část, ve které jsou vyznačeny zejména lokality a objekty předvídatelně ohrožené povodní. Vypracovávají se pro tři stupně povodňové aktivity.
(3) Povodňové plány a jejich změny schvalují okresní národní výbory jako povodňové orgány. Schválené povodňové plány okresní národní výbory předkládají ministerstvu lesního a vodního hospodářství a ministerstvu vnitra, které je v části zabezpečovacích a záchranných prací zkoordinují, popřípadě doplní a dají do souladu z hlediska celých povodí. Koordinované, popřípadě doplněné komplexní plány a jejich změny předkládá ministerstvo lesního a vodního hospodářství Ústřední povodňové komisi na Slovensku, která je schvaluje jako povodňový plán pro Slovensko.
(4) Schválené povodňové plány se každý rok přezkoumají a podle potřeby doplní a upraví tak, aby se jejich změny a doplňky mohly schválit do konce roku.
(5) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem vnitra vydá směrnice k vypracování povodňových plánů a k postupu jejich schvalování.
§ 8
Stupně povodňové aktivity
(1) Stupně povodňové aktivity jsou situace, určené v povodňových plánech, když se uvádějí do činnosti složky ochrany před povodněmi, a to:
– stav bdělosti jako I. stupeň,
– stav pohotovosti jako II. stupeň a
– stav ohrožení jako III. stupeň.
(2) Stav bdělosti nastává:
a) při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, když voda v toku má stoupající tendenci (zpravidla je to stav, když voda vystoupí z koryta a dosáhne paty hráze; na neohrazených tocích je to stav, když hladina vody dosáhne břehové čáry),
b) při očekávané náhlé oblevě podle meteorologických předpovědí,
c) při vnitřních vodách, když hladina vnějších vod je vyšší než hladina vnitřních vod.
(3) Stav pohotovosti se vyhlašuje
a) na tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu, má-li voda stoupající tendenci,
b) při začátku oblevy, když podle předpovědí je možno očekávat rychlé stoupání hladin na tocích, nebo při očekávaném odchodu ledů,
c) při vnitřních vodách, když je možno přečerpávat s plným využitím kapacity čerpací stanice nepřetržitým provozem při dodržení maximální hladiny určené schváleným manipulačním řádem.
Na neohrazených tocích odpovídá pohotovosti zpravidla stav, jestliže voda v korytě přesáhne břehovou čáru a hrozí, že vystoupí z koryta.
(4) Stav ohrožení se vyhlašuje
a) na tocích při dosažení vodního stavu určeného v povodňovém plánu; při nižším stavu vody, když na ohrazeném toku stav pohotovosti trvá už 20 dní nebo méně, jsou-li hráze promočené, a za jiných nepředvídaných okolností, které mohou zavinit hospodářské škody většího rozsahu,
b) při odchodu ledů, je-li přímé nebezpečí tvorby ledových zátarasů anebo se už zátarasy začaly tvořit,
c) při vnitřních vodách, jestliže při plném využití kapacity čerpací stanice a při jejím nepřetržitém provozu voda stoupá nad maximální provozní hladinu určenou schváleným manipulačním řádem.
Na neohrazených tocích stav ohrožení vzniká, jestliže bezprostředně hrozí nebezpečí, že voda při stoupající hladině vystoupí z koryta, nebo jestliže vystoupí z koryta toku v rozsahu, který může mít za následek značné škody.
(5) Za povodňové situace, jestliže se voda přelila přes korunu hráze nebo se hráz protrhla, při záplavě způsobené ledovým zátarasem nebo nedostatečným výkonem čerpací stanice při jejím nepřetržitém provozu a plném využití k odvádění vnitřních vod trvá stav ohrožení s důsledky vyplývajícími z povodňových plánů a z opatření potřebných k omezení následků povodně a jejího zdolání.
(6) Stav pohotovosti a ohrožení se odvolává, když
a) stav vody v toku klesne pod hladinu určenou v povodňových plánech nebo když pominou jevy, které vyvolaly stav pohotovosti a ohrožení [odstavec 3 písm. a) a odstavec 4 písm. a)],
b) voda, která vnikla na ochranné území, je v převážné míře odvedena do toku a jsou vykonána technická opatření k zamezení škod,
c) při odchodu ledů přestane stav uvedený v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b),
d) při vnitřních vodách přestane stav uvedený v odstavci 3 písm. c) a odstavci 4 písm. c).
§ 9
Vyhlašování a odvolávání II. a III. stupně povodňové aktivity
(1) Stupeň pohotovosti a ohrožení vyhlašuje a odvolává pro území okresu předseda okresního národního výboru, pro území obce (města) předseda místního (městského) národního výboru, pro území několika okresů současně předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku s účinností, která se váže na situaci vzniklou na příslušném území.
(2) Správce vodního toku (§ 12 odst. 1) nebo objektu na toku nebo při něm v dosahu ohrožení je povinen včas vykonat všechna opatření potřebná na ochranu před povodněmi bez ohledu na stupeň povodňové aktivity. Přitom vychází ze schválených povodňových plánů. Správce vodního toku dává návrh příslušnému orgánu povodňové ochrany na vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity vzhledem k situacím, jejich předvídatelnému vývoji a povodňovým plánům.
§ 10
Složeni zvláštních povodňových orgánů
(1) Předsedou Ústřední povodňové komise na Slovensku je ministr lesního a vodního hospodářství. Komise má dále místopředsedu a členy, které jmenuje a odvolává vláda Slovenské socialistické republiky, a další členy, které na základě zplnomocnění vlády jmenuje a odvolává předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku.
(2) Okresní povodňová komise má předsedu, kterým je předseda okresního národního výboru, a členy, kterými jsou zpravidla vedoucí odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, finančního odboru a dopravního odboru, náčelník okresní inspekce požární ochrany, náčelník okresního oddělení Veřejné bezpečnosti, zástupce vodohospodářské organizace pro správu toků, zástupce státní meliorační správy, náčelník okresní vojenské správy, okresní hygienik a zástupci dalších orgánů a organizací. Místní (městské) povodňové komise jsou složeny obdobně jako okresní povodňové komise.
§ 11
Poradní a výkonné orgány zvláštních povodňových orgánů
(1) Zvláštní povodňové orgány si zřizují výkonné orgány a poradní složky, je-li to účelné a potřebné k plnění úkolů.
(2) Ústřední povodňová komise na Slovensku má technický štáb jako svůj odborný poradní a výkonný orgán. Vedoucího technického štábu, jeho zástupce a členy štábu jmenuje a odvolává předseda Ústřední povodňové komise na Slovensku; vedoucího technického štábu jmenuje z řad vodohospodářských odborníků, jeho prvního zástupce z řad pracovníků ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, druhého zástupce z řad vodohospodářských odborníků; ostatní členy štábu jmenuje z řad odborných vodohospodářských pracovníků a z pracovníků jiných orgánů a organizací.
(3) Technický štáb Ústřední povodňové komise připravuje a předkládá Ústřední povodňové komisi návrhy rozhodnutí a opatření a vykonává její rozhodnutí a opatření. Plní zejména tyto úkoly:
a) navrhuje vyhlášení a odvolání stupně povodňové aktivity pro území několika okresních národních výborů, jestliže je nevyhlásily nebo neodvolaly příslušné orgány okresních národních výborů,
b) spolupracuje s okresními povodňovými komisemi a podle potřeby vyžaduje pomoc národních výborů k zabezpečovacím pracím ve větším rozsahu, než předpokládají povodňové plány,
c) sleduje vývoj povodňové situace a podle jejího vývoje upozorňuje příslušné okresní povodňové komise na nevyhnutelnost záchranných prací,
d) vyžaduje pomoc jednotek Československé lidové armády,
e) při nebezpečí rozsáhlé povodně nebo při povodni, která může způsobit vážné škody na životech a majetku, řídí přímo pracovní síly a věcné prostředky určené na zásah, jednotky Československé lidové armády prostřednictvím zástupce vojenské správy – člena technického štábu a velitelů jednotek,
f) dává souhlas k mimořádné manipulaci na vodohospodářských dílech a zařízeních při nebezpečí povodně, za povodně a při odchodu ledů a k zamýšlenému uvolňování ledových celin a zátarasů výbušninami*) na celém území Slovenské socialistické republiky.
(4) V případě nebezpečí z prodleni vedoucí technického štábu rozhoduje o provedení neodkladných opatření, která se vyžadují od Ústřední povodňové komise na Slovensku, a dodatečně je předkládá ke schválení komisi a jejímu technickému štábu.
(5) Okresní povodňové komise si podle potřeby zřizují jako odborné poradní a výkonné orgány technické štáby.
§ 12
Povinnosti a úkoly správců vodních toků a objektů
(1) Orgány a organizace, kterým přísluší péče o vodní tok (dále jen „správa“, resp. „správce vodního toku“), nebo mají ve správě díla a objekty na tocích nebo při nich v dosahu ohrožení, jsou povinny vykonávat vlastními pracovními silami a věcnými prostředky opatření na ochranu před povodněmi a na zmírnění jejich škodlivých účinků. Jsou též povinny vypracovat plány zabezpečovacích prací, obstarat věcné prostředky v potřebném množství na ochranu před povodněmi, účelně je rozmístit a zabezpečit pracovní síly pro případ použití těchto prostředků.
(2) Na rozestavených stavbách na vodních tocích a v inundačním území na částech stavby, které investor nepřevzal od dodavatele, a na zařízeních staveniště těchto staveb vykonávají ochranu před povodněmi dodavatelské organizace. Jsou povinny vypracovat plán opatření na ochranu před povodněmi a projednat jej se správcem toku.
(3) Na splavných tocích a vodních nádržích jako vodních cestách za velkých vod zabezpečují ochranu plavidel a zařízení sloužících plavbě organizace, které vykonávají provoz plavidel a spravují zařízení sloužící plavbě. Přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy.
(4) Správci vodních toků v rámci úkolů a povinností uvedených v odst. 1 jsou povinni zejména:
a) připravovat plány zabezpečovacích prací na toku, obstarávat v potřebném množství a druzích věcné prostředky, jakož i pracovní síly k pohotovému uskutečnění těchto prací a materiály umístit a uskladnit na místech určených plánem;
b) organizovat a provádět zabezpečovací práce na vodních tocích v jejich správě, jakož i na objektech, které mají v správě na tocích a při nich v dosahu ohrožení;
c) vyhotovit soupis lokalit, které jsou v případě velké vody ohroženy povodněmi, a soupis objektů na vodním toku nebo při něm, které mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledového zátarasu (stavební objekty, jako lávky, mosty apod.);
d) vykonávat za nebezpečí povodně nebo za povodně mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech a zařízeních se souhlasem nebo podle pokynů Ústřední povodňové komise na Slovensku (vedoucího jejího technického štábu);
e) zabraňovat vzniku ledových zátarasů rozrušováním a nasekáváním ledů, postarat se o odstraňování ledových celin, hrozí-li nebezpečí tvorby ledových zátarasů; ledové zátarasy s použitím výbušnin rozrušují jen se souhlasem nebo podle pokynů Ústřední povodňové komise na Slovensku (vedoucího jejího technického štábu);
f) zřídit a vykonávat na toku hlásnou a varovnou službu ve spolupráci s národními výbory podle odborných pokynů Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě a včas upozornit národní výbory na nebezpečí povodně za účelem přípravy záchranných prací a případné jejich pomoci při výkonu zabezpečovacích prací;
g) vyžadovat v případě potřeby pomoc Československé lidové armády při zabezpečovacích pracích prostřednictvím Ústřední povodňové komise na Slovensku.
(5) Vodohospodářské organizace pro správu vodních toků řízené ministerstvem lesního a vodního hospodářství organizují podle směrnic ministerstva lesního a vodního hospodářství a ministerstva vnitra sestavování povodňových plánů v části zabezpečovacích prací za ucelené části povodí a sestavují návrhy povodňových plánů i na základě částí zpracovaných ostatními správci vodních toků a objektů na tocích a při nich v dosahu ohrožení.
(6) Vodohospodářské organizace pro správu vodních toků řízené ministerstvem lesního a vodního hospodářství koordinují výkon zabezpečovacích prací ostatních správců vodních toků a objektů na tocích v celém povodí a poskytují jim na požádání odbornou technickou a podle svých možností i materiálovou pomoc.
§ 13
Povinnosti a úkoly národních výborů
(1) Národní výbory všech stupňů ve svém obvodě vykonávají povinnosti a úkoly vyplývající z jejich působnosti jako povodňových orgánů (§ 4 a 5).
(2) Národní výbory při plnění úkolů uvedených v § 4 a 5 podle potřeby a svých možností poskytují si navzájem pomoc. Jestliže ostatní správcové toků a objektů na tocích a při nich v dosahu ohrožení nestačí za povodňové aktivity vlastními pracovními silami a věcnými prostředky vykonávat zabezpečovací práče, poskytují národní výbory na požádání pomoc i těmto správcům toků a objektů.
(3) Úkoly uvedené v odstavcích 1 a 2 plní národní výbory především s použitím veřejných požárních útvarů a veřejných požárních sborů, popřípadě organizováním dobrovolných sborů občanů pro ochranu proti povodním. Velitelem zásahu při zabezpečovacích pracích je zpravidla odborný vodohospodářský pracovník, při záchranných a pomocných pracích velitel požární jednotky.
(4) Od vzniku nebezpečí povodně místní (městské) národní výbory pravidelně informují o průběhu povodňové situace okresní národní výbor; okresní národní výbory ministerstvo lesního a vodního hospodářství. Během činnosti povodňových komisí plní tento úkol povodňové komise.
§ 14
Úkoly místních (městských) národních výborů
(1) Místní (městské) národní výbory, na jejichž území může nastat nebezpečí povodně z vodních toků v jejich správě, jsou povinny vykonat vše potřebné k tomu, aby se nebezpečí povodně snížilo na nejmenší míru a aby se zamezily nebo zmírnily škody, které při nich vznikají. Místní (městské) národní výbory, na jejichž území může vzniknout nebezpečí povodně z ostatních vodních toků, plní i povinnosti uvedené v § 13.
(2) Místní (městské) národní výbory jsou povinny zejména:
a) vypracovat podle poznatků z minulých let plán zabezpečovacích a záchranných prací pro případ povodně z vodních toků v jejich správě, pro případ povodně z ostatních vodních toků plán záchranných prací v souladu s plánem zabezpečovacích prací a předložit plány ke schválení příslušnému okresnímu národnímu výboru;
b) zajistit pracovní síly a věcné prostředky pro případ povodně v rozsahu podle písmena a), zejména postarat se o náležité vybavení jednotky požární ochrany na zabezpečování a záchranné práce potřebnými prostředky a výstrojí (háky, lana, gumové boty apod.), vyhotovit soupis těchto prostředků, řádně je uskladnit a udržovat;
c) vykonat podle potřeby za odborné technické pomoci soupis objektů na vodních tocích v jejich správě nebo při nich, které mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledového zátarasu (mosty, lávky, vodní díla apod.), jakož i seznam lokalit, které jsou ohroženy v případě povodně;
d) dbát o to, aby vedení závodů na území místního (městského) národního výboru, jakož i správcové objektů ohrožených povodněmi vykonávali opatření na ochranu závodů před povodněmi podle schváleného povodňového plánu;
e) účinně varovat pro případ nebezpečí povodně občany v obci (místním rozhlasem, zvukovými signály apod.), upozornit na nebezpečí povodně sousední a níže ležící obce a hlásit nebezpečí povodně okresnímu národnímu výboru;
f) organizovat, řídit a vykonávat zabezpečovací práce za nebezpečí povodně a za povodně z vodních toků v jejich správě, záchranné práce za nebezpečí povodně a za povodně z ostatních vodních toků; v rámci této činnosti jako součást zabezpečovacích prací činit opatření k hladkému odchodu ledů, zejména včas a odborně nasekávat ledy podle odborných technických pokynů správy vodních toků;
g) postarat se v případě nebezpečí povodně a za povodně o dočasné ubytování a stravování občanů evakuovaných z ohrožených nebo zaplavených území a podle možnosti o ochranu jejich majetku a o dočasné stravování občanů nasazených na zabezpečovací práce a záchranné práce mimo jejich domovy;
h) poskytovat pomoc sousedním obcím v zabezpečovacích pracích na vodních tocích místního významu a v záchranných pracích vůbec a požádat o pomoc okresní národní výbor, jestliže na tyto práce nestačí vlastními silami a prostředky ani za pomoci sousedních obcí.
(3) Místní (městské) národní výbory, na jejichž území může vzniknout nebezpečí povodně, vykonávají jednou do roka, zpravidla před obdobím jarní oblevy, povodňovou prohlídku na vodních tocích v jejich správě. K prohlídce přiberou zástupce správců (vlastníků, uživatelů) objektů na vodních tocích nebo při tocích, které mohou být ohroženy povodní. O konání povodňové prohlídky uvědomí místní (městský) národní výbor i inspektorát Slovenské státní pojišťovny, jehož zástupce je oprávněn zúčastnit se prohlídky.
(4) Při povodňových prohlídkách místní (městské) národní výbory zjišťují, zda na vodních tocích, na jejich březích a na přilehlém území na objektech a zařízeních na tocích a při nich nejsou nedostatky, které by mohly způsobit nebo zvýšit nebezpečí povodně. Zejména zjišťují, zda nejsou porušeny hráze, zda jsou objekty a zařízení schopné provozu, zda na březích nebo v jejich blízkosti nejsou skládky dřeva a jiného materiálu, zda jsou mosty a lávky v řádném stavu, zda nejsou ucpané propustě apod. Směrnice o prováděni technických bezpečnostních prohlídek vodohospodářských děl a zařízení nejsou tím dotčeny.*)
(5) Místní (městské) národní výbory uloží správci toku, objektu nebo pozemku (jeho vlastníku, uživateli) opatření na bezodkladné odstranění zjištěných nedostatků a kontrolují splnění opatření. Jestliže zabezpečení opatření patří do působnosti jiného orgánu, zjištěné nedostatky oznámí bez odkladu příslušnému orgánu.
§ 15
Úkoly okresních národních výborů
(1) Okresní národní výbory dbají o to, aby místní (městské) národní výbory řádně plnily své úkoly v ochraně před povodněmi, a starají se o povodňovou ochranu na svém území, nejsou-li místní (městské) národní výbory schopny plnit tyto úkoly vlastními silami a prostředky; plní i povinnosti a úkoly uvedené v § 13.
(2) Okresní národní výbory na svém území zejména:
a) organizují hlásnou a varovnou službu a za tím účelem zpravidla jednou za rok vykonávají za účasti zástupců Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě instruktáž všech osob, zástupců orgánů a organizací určených k výkonu hlásné a varovné služby;
b) kontrolují před obdobím jarní oblevy, zejména v obvodech zvlášť ohrožovaných povodněmi, zařízení a opatření místních (městských) národních výborů k varování obyvatelstva a k vykonáváni záchranných prací, jakož i zařízení a opatření správců toků a objektů na tocích na vykonávání zabezpečovacích prací;
c) poskytují na požádání pomoc místním (městským) národním výborům, správcům toků a objektů na tocích a při nich v dosahu ohrožení, při vykonávání zabezpečovacích prací, když na tyto práce nestačí sily a prostředky těchto orgánů a organizací;
d) poskytují na požádání pomoc místním (městským) národním výborům na záchranné práce za nebezpečí povodně a za povodně, když na ně nestačí místní (městské) národní výbory vlastními silami a prostředky, popřípadě přejímají organizování, řízení a výkon záchranných prací na místě vážného nebezpečí povodně nebo za povodně;
e) zabezpečují ve spolupráci s okresní správou spojů, aby při zvýšeném nebezpečí povodně nebo za povodně byla zavedena na čas potřeby na příslušných poštovních úřadech (smluvních telefonních ústřednách a hovornách) prodloužená nebo nepřetržitá telefonní a telegrafní služba;
f) vyžadují v případě nebezpečí z prodleni přímo pomoc jednotek Československé lidové armády a současně informují o tom Ústřední povodňovou komisi na Slovensku; není-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc prostřednictvím Ústřední povodňové komise na Slovensku;
g) sestavují na základě plánů vypracovaných místními (městskými) národními výbory plány záchranných prací za okres v souladu se zabezpečovacími pracemi a schvalují komplexní povodňové plány za okres, které v části zabezpečovacích prací sestavuji vodohospodářské organizace jako správci toků na základě plánů zabezpečovacích prací vypracovaných ostatními správci toků včetně místních (městských) národních výborů a správci objektů na tocích; schválené komplexní povodňové plány předkládají ministerstvu lesního a vodního hospodářství a ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky;
h) vyžadují si na zamýšlené uvolňováni ledových celin a zátarasů výbušninami*) a na mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech a zařízeních za nebezpečí povodně, za povodně a při odchodu ledů souhlas Ústřední povodňové komise na Slovensku (vedoucího jejího technického štábu).
(3) Okresní národní výbory jako vodohospodářské orgány vykonávají technické bezpečnostní prohlídky vodohospodářských děl a zařízení**) z hlediska všeobecných zájmů bezpečnosti a bezpečnosti jednotlivých částí děl a provozu.
§ 16
Povinnosti uživatelů nemovitostí při vodních tocích
Uživatelé (vlastníci, správci) nemovitostí při vodních tocích jsou povinni na vlastní náklad přiměřeně hodnotě nemovitosti učinit opatření, která uložil výkonný orgán místního (městského) národního výboru nebo okresního národního výboru k zamezení nebo zmírnění nebezpečí povodně nebo zmírnění škodlivých následků povodně, není-li to podle platných předpisů povinností jiného.
§ 17
Použití věcných prostředků určených na povodňovou ochranu
Věcné prostředky a zařízeni určené na ochranu před povodněmi mohou se použít na jiné účely jen se souhlasem příslušných orgánů povodňové ochrany. Druh a množství těchto prostředků a zařízení určí na základě povodňových plánů orgán nadřízený správci vodního toku, resp. orgánu odpovídajícímu za záchranné práce.
§ 18
Povinnosti a práva osob začleněných do organizace ochrany před povodněmi a jejich ochrana
(1) Osoby začleněné do organizace ochrany před povodněmi na základě schválených povodňových plánů jsou povinny za povodňové aktivity na výzvu v nejkratším čase se dostavit na určené místo.
(2) Orgány a organizace, s nimiž jsou pracovnici uvedení v odstavci 1 v pracovním poměru, jsou povinny uvolnit je ke službě v systému ochrany před povodněmi.
(3) Pracovníkům orgánů, organizací a občanům, kteří se podle povodňových plánů za povodňové aktivity zúčastnili na povodňové službě, vydá potvrzení o trvání jejich účasti na povodňové službě příslušný orgán povodňové ochrany. Za osobní účast na pracích při ochraně před povodněmi a na práci povodňových komisí přísluší náhrada prokázané ušlé mzdy a náhrada za případnou přesčasovou práci, kterou poskytuje nebo zaměstnavateli uhrazuje příslušný orgán povodňové ochrany nebo organizace, v rámci které se vykonávala povodňová služba.
(4) Pracovníci orgánů a organizací začlenění podle povodňových plánů do výkonu ochrany před povodněmi a viditelně označení při výkonu služby za povodňové aktivity požívají ochrany veřejného činitele. Při výkonu služby mohou nařídit, aby se z místa zásahu vzdálily nepovolané osoby nebo přítomné osoby se podrobily některým omezením nevyhnutelným při výkonu zásahu.
§ 19
Náklady na povodňovou ochranu
(1) Orgány, organizace a občané uhrazují ze svých prostředků náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními na ochranu jejich majetku (majetku v jejich správě nebo užívání) před povodněmi.
(2) Náklady na zabezpečovací práce na tocích uhrazují orgány a organizace, které vykonávají správu vodních toků.
(3) Náklady na záchranné práce kromě nákladů podle odstavce 1 uhrazují okresní národní výbory.
§ 20
Povodňové škody
(1) Povodňovými škodami jsou škody způsobené záplavou při vylití vody z koryta vodního toku, zaplavením chráněného území vnitřními vodami v důsledku velkých vod v toku a škody způsobené velkými vodami nebo povodní na tocích, objektech na tocích nebo pří nich.
(2) Po odchodu velkých vod, ledů nebo po povodni okresní národní výbory a místní (městské) národní výbory na svém území za účasti poškozených zjistí a ohodnotí vzniklé škody podle zvláštních směrnic vydaných ministerstvem lesního a vodního hospodářství a ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem financí.
§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními na ochranu před povodněmi
(1) Za škody, které vznikly v důsledku činnosti a výkonu opatření na ochranu před povodněmi, odpovídá a uhrazuje je příslušný okresní národní výbor. Této odpovědnosti se nemůže zbavit.
(2) Nahrazením škody není dotčen nárok okresního národního výboru proti tomu, kdo škodu zavinil.
§ 22
Pomoc jiných orgánů
Ústřední orgány a ostatní státní a jiné orgány jsou povinny pomáhat orgánům ochrany před povodněmi při plnění jejich úkolů.
§ 23
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se s platností pro území Slovenské socialistické republiky vyhláška ministerstva vnitra č. 126/1959 Ú. l., o ochraně před povodněmi a předpisy vydané k jejímu provedení.
§ 24
Účinnost nařízení vlády
Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Prof. Dr. Colotka v. r.
*) Ústřední povodňová komise na Slovensku zřízená usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 8. 4. 1969 č. 100.
*) Směrnice býv. ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství poř. č. 31/62 Sb. směrnic pro národní výbory.
**) § 25 vládního nařízení č. 14/1959 Sb. a směrnice býv. ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství poř. č. 31/1962 Sb. směrnic pro národní výbory