o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb — znění k 01.07.1968 – 28.02.1971

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví

ze dne 4. března 1965

o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb

Státní úřad sociálního zabezpečení, Ústřední rada odborů a ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 143 odst. 2 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, podle § 2 odst. 3 písm. c) a § 9 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a podle § 5 odst. 3 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících:

Část první

ZABEZPEČENÍ OBČANŮ ČINNÝCH PODLE DOHOD O PRACOVNÍ ČINNOSTI UZAVŘENÝCH SE SOCIALISTICKÝMI ORGANIZACEMI

Rozsah zabezpečení

§ 1

(1) Občané, kteří vykonávají práce podle dohody o pracovní činnosti uzavřené se socialistickou organizací především v zájmu rozšíření, prohloubení a zkvalitnění služeb zákazníkům (dále jen „pracovníci na dohodu“), jsou s odchylkami dále uvedenými účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovníci (pracující v pracovním poměru), jestliže

a) nejsou zabezpečeni (pojištěni) již z důvodu jiné činnosti,

b) nepobírají starobní ani invalidní důchod,

c) jsou povinni platit z příjmu za práce vykonávané podle dohody o pracovní činnosti daň z příjmů obyvatelstva stanovenou paušální částkou odpovídající příjmu aspoň 400 Kčs měsíčně.

(2) Vykonává-li pracovník na dohodu sjednané práce vedle svého zaměstnání (činnosti), posuzuje se úraz, který utrpěl při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení jako pracovní úraz v jeho zaměstnání (činnosti).

§ 2

(1) Pracovníci na dohodu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), jsou účastni jen důchodového zabezpečení pro případ plné (částečné) invalidity následkem pracovního úrazu utrpěného při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním, jestliže příjem z těchto prací předpokládaný pro účely daně z příjmů obyvatelstva činí aspoň 120 Kčs měsíčně.

(2) Utrpí-li úraz při výkonu sjednaných prací nebo v přímé souvislosti s ním pracovník na dohodu, který pobírá starobní nebo invalidní důchod, posuzuje se tento úraz pro účely důchodového zabezpečení jako pracovní úraz v zaměstnání (činnosti), z něhož mu byl přiznán důchod.

§ 3

(1) Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení podle této vyhlášky vzniká dnem, kterým pracovník na dohodu začal vykonávat sjednané práce.

(2) Jestliže pracovník na dohodu přestal vykonávat sjednané práce, zaniká nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení dnem následujícím po dni, kdy pracovník na dohodu konal práce naposledy; zaniká však vždy, jestliže uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána, nebo není-li splněna některá z podmínek stanovených v § 1 odst. 1.

Nemocenské pojištění

§ 4

(1) Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky:

a) lázeňská péče,

b) nemocenské,

c) peněžitá pomoc v mateřství,

d) podpora při narození dítěte,

e) pohřebné,

f) přídavky na děti.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny se neposkytuje.

§ 5

Započitatelným výdělkem pracovníka na dohodu pro stanovení nemocenského a peněžité pomoci v mateřství je příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je pracovník povinen platit z příjmu za sjednané práce.

§ 6

(1) Nemocenské náleží od osmého dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba pro poskytování nemocenského se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a při karanténě náleží nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti.

(2) Nemocenské se poskytuje za obecně stanovené pracovní dny a za svátky postavené jim na roveň, jestliže pracovník na dohodu z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu karantény v nich nekonal sjednané práce a jestliže v nich tyto práce v jeho prospěch nekonal ani nikdo jiný.

(3) Výše nemocenského za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.

(4) Pracovníku na dohodu, který má podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující šest měsíců, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí při pracovním úrazu, nebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti pojištěn podle předpisů o nemocenském pojištění alespoň 180 dnů.

§ 7

(1) Výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den se stanoví pevnou částkou podle připojené tabulky.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

§ 9

Ochranná lhůta nemocenského pojištění pro pracovníka na dohodu uvedeného v § 6 odst. 4 činí nejvýše 14 dní.

§ 10

Nemocenské pojištění pracovníků na dohodu se provádí v organizaci, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti. Tato organizace plní povinnosti závodu (zaměstnavatele) v nemocenském pojištění; přitom rovněž

a) spolupůsobí při určování a ověřování započitatelného výdělku (§ 5) a vede tento výdělek v evidenci,

b) platí pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % z tohoto započitatelného výdělku.

Důchodové zabezpečení

§ 11

(1) Za hrubý výdělek pracovníka na dohodu se pro účely důchodového zabezpečení považuje příjem ve výši odvozené z paušální částky daně z příjmů obyvatelstva, kterou je povinen platit z příjmu za sjednané práce.

(2) Stal-li se pracovník na dohodu plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu při výkonu prací nebo v přímé souvislosti s ním, považuje se za průměrný měsíční výdělek nejméně částka 400 Kčs. To platí též, jde-li o pracovníka na dohodu, který je zabezpečen již z důvodu jiného zaměstnání.

§ 12

Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má organizace, která uzavřela s pracovníkem dohodu o pracovní činnosti.

Část druhá

Zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru

§ 13

(1) Občanům, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy,^*) náleží podpora při narození dítěte, přídavky na děti a dávky důchodového zabezpečení za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům na dohodu uvedeným v části první.^**)

(2) Za průměrný měsíční výdělek občana poskytujícího služby a opravy na základě povolení národního výboru se považuje nejvýše částka 1200 Kčs; toto omezení neplatí, jde-li o občana se změněnou pracovní schopností.

(3) Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení vykonává místní národní výbor.

Část třetí

PREVENTIVNÍ A LÉČEBNÁ PÉČE

§ 14

Občanům, kteří jsou zabezpečeni podle této vyhlášky, a jejich rodinným příslušníkům se poskytuje preventivní a léčebná péče za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům (pracujícím v pracovním poměru).

Část čtvrtá

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 15

Koná-li práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru ten, kdo se připravuje na budoucí povolání soustavným výcvikem nebo studiem (žák, student, učeň apod.), posuzuje se jeho příjem za takovou činnost vykonávanou souběžně se studiem nebo výcvikem z hlediska předpisů o přídavcích na děti a o výchovném k důchodu jako nahodilý výdělek za brigádu a nezapočítává se do jeho vlastního příjmu.^*)

§ 16

Koná-li důchodce práce podle dohody o pracovní činnosti anebo poskytuje-li služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, jeho důchod se z tohoto důvodu neodnímá ani nekrátí. K příjmu z této činnosti se nehledí při zjišťování podstatného poklesu výdělku jako podmínky pro částečnou invaliditu.

§ 17

(1) Pracovník na dohodu je povinen poskytovat socialistické organizaci, s níž uzavřel dohodu o pracovní činnosti, veškeré podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, zejména podklady pro určení výše výdělku (§ 5 a 11).

(2) Občan, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, má pro účely důchodového zabezpečení obdobnou povinnost vůči místnímu národnímu výboru (§ 13 odst. 3).

§ 18

Ústřední rada odborů může stanovit, že se některým skupinám pracovníků na dohodu poskytuje nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže z povahy jejich činnosti vyplývá, že služby nemůže konat v jejich prospěch nikdo jiný a že od počátku pracovní neschopnosti pozbývají zdroje své obživy. Výše nemocenského za pracovní den stanovená v připojené tabulce se v těchto případech za první tři pracovní dny snižuje o 20 %; to však neplatí, jestliže pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem nebo jestliže jde o karanténu.

§ 19

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Pro účely důchodového zabezpečení se však podle ní hodnotí i činnost vykonávaná před počátkem účinnosti vyhlášky.

Předseda

Ústřední rady odborů:

Zupka v. r.

Předseda

Státního úřadu sociálního zabezpečení:

Štanceľ v. r.

Ministr zdravotnictví:

Plojhar v. r.

Příloha k vyhlášce č. 21/1965 Sb.

Tabulka k určení denní výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství pracovníků na dohodu

1		2	3
měsíční výše započitatelného výdělku		denní výše
měsíční výše započitatelného výdělku		nemocenského	peněžité pomoci v mateřství
od Kčs	do Kčs	Kčs	Kčs
400	500	14	14
501	600	16	16
601	700	16	19
701	800	18	21
801	900	20	24
901	1 000	22	27
1 001	1 100	24	30
1 101	1 200	26	33
1 201	1 300	28	36
1 301	1 400	30	38
1 401	1 500	32	41
1 501	1 600	34	44
1 601	1 700	36	47
1 701	1 800	39	49
1 801	1 900	42	52
1 901	2 000	45	55
2 001	a výše	48	57

*) § 3 písm. e) vyhlášky č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců, § 26 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a § 21 písm. e) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

*) u osamělých žen (§ 6 zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky) po celou dobu mateřské dovolené ve výši uvedené ve sloupci 2

^*) podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 3. března 1965 (č. 20/1965 Sb.)

^**) § 23, 24 a další zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.