21
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice založené jako akciová společnost1) nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36), které
a) přijímají vklady od veřejnosti a
b) poskytují úvěry
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti
a) investování do cenných papírů na vlastní účet;
b) finanční pronájem (finanční leasing);
c) platební styk a zúčtování;
d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků;
e) poskytování záruk;
f) otvírání akreditivů;
g) obstarávání inkasa;
h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry;
i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb;
j) finanční makléřství;
k) poskytování porad ve věcech podnikání;
l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management);
m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot;
n) výkon funkce depozitáře investičního fondu;
o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků);
p) poskytování bankovních informací;
r) pronájem bezpečnostních schránek.
(4) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.
(5) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.
(6) Právní postavení Státní banky československé upravuje zvláštní zákon.2)
§ 2
Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 3
(1) Slovo „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady nebo slova, v jejichž základě se tato slova vyskytují, smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo „banka“ nebo „spořitelna“ používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby, jejichž obchodní jméno nebo název je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní smlouvou.
ČÁST DRUHÁ
POVOLENÍ PŮSOBIT JAKO BANKA
§ 4
(1) Žádost o povolení působit jako banka se předkládá Státní bance československé. Se žádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši základního jmění, u akciových společností upsaného základního jmění (dále jen „základní jmění“), která je podmínkou pro udělení povolení, stanoví Státní banka československá opatřením,3) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.
(2) O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít banka sídlo. Rozhodnutí o udělení povolení působit jako banka podepisuje guvernér Státní banky československé a viceguvernér pověřený řízením ústředí Státní banky československé pro příslušnou republiku.
(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení
a) původu, dostatečnosti a složení základního jmění a dalších finančních zdrojů banky;
b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení banky;
c) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností banky;
d) reálnosti ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky;
e) ekonomické účelnosti banky.
§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České a Slovenské Federativní Republiky, předkládá žádost o povolení působit jako banka Státní bance československé.
(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít pobočka zahraniční banky sídlo.
(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení
a) výše kapitálu a ostatních finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce;
b) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností;
c) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení pobočky;
d) reálnosti ekonomických kalkulací;
e) ekonomické potřebnosti;
f) vzájemnosti při povolování působení československých bank ve státě, ve kterém má zakládající zahraniční banka své sídlo.
(4) Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši poskytnutého kapitálu stanoví Státní banka československá opatřením,3) které vyhlásí ve Sbírce zákonů.
§ 6
(1) Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu.
(2) V povolení působit jako banka může být výkon některých činností uvedených v § 1 odst. 3 vyloučen nebo omezen.
§ 7
Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České a Slovenské Federativní Republiky vede Státní banka československá. Seznam je k nahlédnutí ve všech úřadovnách Státní banky československé.
ČÁST TŘETÍ
ORGANIZACE BANKY
§ 8
(1) Banka musí mít statutární orgán1) a dozorčí radu.
(2) Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy; člen dozorčí rady banky nesmí být zaměstnancem téže banky.
(3) Pravomoc statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) systém vnitřní kontroly.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u Státní banky československé.
§ 10
Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit u Státní banky československé výpis z obchodního rejstříku.
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZNÍ POŽADAVKY
§ 11
Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém nebo slovenském jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb. Ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.
§ 12
Banky jsou povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky (§ 15).
§ 13
Banky jsou povinny zabezpečovat, aby
a) částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků, nepřekročila stanovené procento z kapitálu a rezerv (§ 15);
b) celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků, nepřekročila stanovené procento z celkového objemu kapitálu a rezerv banky.
§ 14
Banky jsou povinny udržovat trvale svou platební schopnost v československé měně i cizích měnách. Za tím účelem jsou povinny dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu (§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené části zdrojů u Státní banky československé;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků;
c) omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasív banky;
d) omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice.
§ 15
Pravidla podle § 12 až 14, jakož i co se rozumí kapitálem, rezervami, aktivy a nezajištěnými devizovými pozicemi a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, stanoví Státní banka československá a vyhlašuje je jako svá opatření3) ve Sbírce zákonů.
§ 16
(1) Předchozí souhlas Státní banky československé je třeba
a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené;
b) ke sloučení, splynutí nebo rozdělení banky, jakož i ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení z důvodu ztráty;
c) k převodu podílové účasti v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky provedeného v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv jednu osobu nebo více osob jednajících ve shodě.
(2) Ustanovením odstavce 1 písm. b) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)
§ 17
(1) Banka nesmí bez předchozího souhlasu Státní banky československé
a) nakupovat akcie nebo nabývat podílové účasti, které ve svém úhrnu činí více než 10 % základního jmění právnické osoby, která není bankou podle tohoto zákona;
b) nakupovat akcie nebo nabývat podílové účasti na právnických osobách, které nejsou bankami podle tohoto zákona, v celkovém rozsahu převyšujícím 25 % kapitálu a rezerv banky.
(2) Zákazy podle odstavce 1 neplatí v případě
a) nabývání akcií nebo jiných podílových účastí, splácí-li se takto poskytnutý úvěr; v tomto případě je banka povinna odprodat akcie nebo podíly takto získané do dvou roků, pokud Státní banka československá nepovolí prodloužení této lhůty;
b) nabývání akcií za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám.
(3) Žádná banka nesmí mít při poskytování komerčních úvěrů, spotřebních úvěrů a při sběru úsporných vkladů vyšší podíl na relevantním trhu než 30 %. V případě, že jde o vzájemně propojenou skupinu bank, vztahuje se toto ustanovení na celou skupinu.
(4) Ustanovení odstavce 3 jsou banky povinny splnit nejpozději do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují
a) členové statutárního orgánu a ředitelé banky;
b) členové dozorčí rady banky;
c) právnické osoby mající kontrolu nad bankou, jejich hlavní akcionáři a členové vedení těchto společností;
d) osoby blízké5) členům statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelům banky a osobám majícím kontrolu nad bankou;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %;
f) hlavní akcionáři banky a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou;
g) členové bankovní rady Státní banky československé.
(2) Kontrolou nad bankou nebo jinou právnickou osobou se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jejích akcií nebo jiných podílových účastí nebo pravomoc volit statutární orgán banky, popřípadě jinak prosazovat rozhodující vliv na vedení banky nebo právnické osoby. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.
§ 20
Částka hypotékou nezajištěného úvěru, poskytnutého bankou kterémukoliv jejímu zaměstnanci, nesmí překročit jeho celkový hrubý příjem za dva roky. Celková částka úvěrů poskytnutých bankou jejím zaměstnancům nesmí překročit 5 % základního jmění banky.
ČÁST PÁTÁ
ÚČETNICTVÍ A OBCHODNÍ DOKUMENTACE
§ 21
(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.6)
(2) V případě, že banka má podílovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách větší než 20 % základního jmění, musí její účetní výkazy poskytovat také souhrnné údaje o těchto obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách.
§ 22
(1) Banka je povinna prostřednictvím auditorů podle zvláštního zákona zajistit
a) ověření účetní závěrky banky;
b) ověření hospodaření banky za příslušný rok;
c) vypracování zprávy o ověření účetní závěrky a hospodaření banky.
(2) Vybrané auditory je banka povinna oznámit Státní bance československé, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Banka je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Státní bankou československou nové auditory.
(3) Za auditory nemohou být vybrány osoby, které mají k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1.
(4) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávě podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.
§ 23
Banka je povinna zveřejňovat údaje z účetní závěrky ověřené podle § 22 způsobem stanoveným zvláštním předpisem a vydávat za účelem zveřejnění výroční zprávu.
§ 24
(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny archivovat doklady o uskutečněných obchodech; u obchodů, jejichž hodnota převyšuje 100 000 Kčs, jsou povinny tyto doklady archivovat nejméně 5 let.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat Státní bance československé informace a podklady, jejichž obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání stanoví Státní banka československá.2)
(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního jmění nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 2 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.
ČÁST ŠESTÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY
HLAVA PRVNÍ
§ 25
Činnost bank a poboček zahraničních bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Státní bankou československou.2)
§ 26
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu,
b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3,
c) zavést nucenou správu,
d) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
e) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky.
(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až e) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.
(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí
a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka,
b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou,
c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému,
d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné,
e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv.
(4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděném mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.
(6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.
(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.
(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.
(10) Pokutu podle odstavce 1 písm. d) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo § 3.
(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. d) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(12) Pokuta podle odstavce 1 písm. d) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.
HLAVA DRUHÁ
Nucená správa
§ 27
Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:
a) důvody pro zavedení nucené správy,
b) jméno, příjmení a rodné číslo správce,
c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností,
d) případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.
§ 28
(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.
(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby. Tyto osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
§ 29
(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.
(2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí valné hromady o zrušení banky lze provést pouze po písemném schválení správcem.
(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky v dohodě s Ministerstvem financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.
(4) S předchozím souhlasem valné hromady může správce podat návrh na vyrovnání.7)
(5) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na prohlášení konkurzu.
§ 30
Správce je oprávněn učinit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity banky, včetně uzavření poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky.
§ 31
Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.
§ 32
(1) Během nucené správy může Státní banka československá poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.
(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.
§ 33
Nucená správa končí
a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
b) prohlášením konkurzu, nebo
c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.
HLAVA TŘETÍ
Odnětí povolení působit jako banka
§ 34
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí republiky, na jejímž území má banka nebo pobočka zahraniční banky sídlo, povolení působit jako banka odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.
(2) Udělení povolení působit jako banka může být dále odňato,
a) jestliže se základní jmění sníží ztrátou o více než 50 % v jednom roce nebo o více než 10 % ročně po dobu tří let po sobě jdoucích;
b) jestliže banka více než 18 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti;
c) jestliže bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti;
d) jestliže jde o pobočku zahraniční banky a tato banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.
§ 35
(1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 34 se stanoví datum, ke kterému se odnímá povolení působit jako banka; rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.
(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO BANKY ZALOŽENÉ JAKO STÁTNÍ PENĚŽNÍ ÚSTAVY
§ 36
(1) Banku jako státní peněžní ústav může založit ústřední orgán státní správy. K jejímu založení uděluje povolení Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí té republiky, na jejímž území bude mít banka sídlo, není-li některé z nich zakladatelem; činí tak na základě žádosti, jejíž náležitosti jsou shodné s náležitostmi žádosti podle § 4 odst. 1.
(2) Zakladatel banky založené jako státní peněžní ústav
a) zabezpečuje základní jmění;
b) vydává stanovy;
c) jmenuje a odvolává statutární orgán složený ze tří členů;
d) jmenuje a odvolává dozorčí radu;
e) potvrzuje účetní závěrku banky;
f) rozhoduje o rozdělení, sloučení, splynutí a zrušení banky.
(3) Rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení banky nesmí být na újmu jejích věřitelů a k jeho účinnosti se vyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)
(4) Zaniká-li banka sloučením nebo splynutím, přechází její majetek a závazky na přejímající banku.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Banka je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100 000 Kčs a při pronájmu bezpečnostních schránek. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu.
(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;9)
c) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.
(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a odstavce 4 náleží bance úhrada věcných nákladů.
§ 39
(1) Zaměstnanci banky, jakož i členové dozorčí rady a osoby provádějící bankovní dohled jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3 a 4 je statutární orgán této povinnosti zprostí.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení povolení působit jako banka nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně Státní bance československé.
(2) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do tří měsíců, o žádosti o udělení povolení působit jako banka nejpozději do šesti měsíců od doručení úplné žádosti.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí Státní banky československé rozhoduje bankovní rada Státní banky československé. O rozkladu proti rozhodnutí Státní banky československé v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí České republiky nebo ministerstvem financí Slovenské republiky rozhoduje bankovní rada Státní banky československé v dohodě s ministrem financí České a Slovenské Federativní Republiky a ministrem financí příslušné republiky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí povolení působit jako banka podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST DEVÁTÁ
POJIŠTĚNÍ VKLADŮ FYZICKÝCH OSOB
§ 41a
(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.
(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.12) Na pojištění vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.
(3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů fyzických osob a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, bezúročné úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou jen fyzické osoby (dále jen „vkladatel“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.
§ 41b
(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.
(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.
(4) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.
(5) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.
§ 41c
(1) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,5 % z objemu vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen „pojištěné vklady“) ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru emitovaného bankou (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem.
(2) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení České národní banky učiněné v dohodě s Ministerstvem financí o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek.
(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní.
(3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy podle § 27 nebo § 29 odst. 3 v případě, že netrvá déle než 90 dnů.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady klienta u banky včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči bance. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb.
(2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 80 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 100 000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné banky.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky fyzických osob uložené do úřední úschovy13) a uložené na jeden účet se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob.
(2) Při zakládání tohoto účtu nebo při nejbližší dispozici s účtem již existujícím je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou uloženy peněžní prostředky fyzických osob. Od okamžiku tohoto oznámení banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakýmkoli jiným pojištěným vkladem.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklad na tomto účtu je vkladatel povinen předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.
(4) Náhrada za vklad se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky uložené na vlastním účtu.
§ 41g
(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou.
(2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka vkladatele vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.
(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu.
(3) Právo vkladatele na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.
§ 41i
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a 50 % potřebných peněžních prostředků Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru.
§ 41j
(1) Fond může investovat peněžní prostředky do
a) státních cenných papírů,
b) cenných papírů se státní zárukou,
c) poukázek České národní banky.
(2) Peněžní prostředky může Fond také bezúročně uložit u České národní banky.
§ 41k
V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc a bezúročný úvěr podle § 41i, zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a bezúročného úvěru podle § 41i se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 1.
ČÁST DESÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 42
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.
§ 43
Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.
§ 44
(1) Do doby nabytí účinnosti právní úpravy pojištění vkladů a úroků z vkladů fyzických osob bankami a pobočkami zahraničních bank ručí za vklady těchto osob
a) Česká a Slovenská Federativní Republika u vkladů uložených u Komerční banky Praha, Všeobecné úvěrové banky Bratislava, Živnostenské banky Praha a Investiční banky Praha;
b) Česká republika u vkladů uložených u České státní spořitelny Praha;
c) Slovenská republika u vkladů uložených u Slovenské státní spořitelny Bratislava.
(2) Pro úroky z vkladů fyzických osob platí ustanovení odstavce 1 obdobně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro právní nástupce bank uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) obdobně.
(4) Pojištění vkladů a úroků z vkladů fyzických osob bankami a pobočkami zahraničních bank upravuje zvláštní zákon.
§ 44a
Za závazky Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, ručí stát.
§ 45
Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.
§ 46
Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.
7) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
13) § 568 občanského zákoníku.