Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.07.1993. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRHistorické znění22.05.1992 – 31.12.1992zrušeno 31.07.1993
213/1992 Sb.

o spotřebních daních

Historické znění
213
ZÁKON
ze dne 16. dubna 1992
o spotřebních daních
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen „daň“).
(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) tuzemskem státní území České a Slovenské Federativní Republiky;
b) zahraničím to území, které není tuzemskem;
c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu1) v zahraničí nebo do záznamního oběhu2) za účelem přepracování nebo úpravy a potvrzení o jejich konečném nebo dočasném dopravení do zahraničí;
d) dovozem vybraných výrobků propuštění do volného oběhu1) v tuzemsku nebo do záznamního oběhu2) v tuzemsku za účelem přepracování nebo úpravy;
e) správcem daně příslušný finanční úřad3) nebo daňový úřad4) (dále jen „finanční orgán“); při dovozu vybraných výrobků celnice;5)
f) vyskladněním
1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) pro splnění smluvního závazku;6)
2. fyzické vydání vybraných výrobků k dalšímu zpracování, pokud tyto vybrané výrobky opustí uzavřené provozní prostory výrobce;
3. použití vybraných výrobků, které neopustí uzavřené prostory výrobce, pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně;
4. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků domácnosti7) a osob blízkých,7) jeho zaměstnanců, členů a společníků;
5. použití vybraných výrobků pro účely reklamy;
6. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností.8)
§ 3
Plátci
(1) Plátci daně (dále jen „plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.
(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní vybrané výrobky osvobozené od daňové povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) pro jiné účely než uvedené v § 8 odst. 1 písm. b).
(3) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců jsou uvedena v § 18, 24 a 34.
§ 4
(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.
(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12.
§ 5
Vznik daňové povinnosti
(1) Daňová povinnost vzniká
a) při tuzemské výrobě dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,
b) při dovozu vybraných výrobků dnem vzniku nároku na clo,9)
c) u vybraných výrobků osvobozených podle § 8 odst. 1 písm. b) dnem vyskladnění pro jiné účely než stanovené v § 8 odst. 1 písm. b),
d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b), dnem vyskladnění pro jiné účely, než stanoví § 12 odst. 1 písm. b),
e) dnem úhrady náhrady škody nebo manka nebo dnem úhrady pojistného plnění v případě, že škoda vznikla na vybraných výrobcích před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d).
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20 a 26.
§ 6
Základ daně
(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10 vyjádřené v měrných jednotkách.
(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.
§ 7
Sazby daně
(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.
§ 8
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky
a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla10) s výjimkou
1. vybraných výrobků určených k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, vyšetřovacím, léčebným, služebním a náboženským účelům a pro zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti,
2. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,11)
3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo oblasti volného obchodu;12)
b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,13) pro hygienický dozor,14) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,14) pro mimořádná opatření při epidemii14) a pro výzkumné účely týkající se výhradně předmětu daně.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.
§ 9
Nárok na osvobození od daně je nutno uplatnit písemně nejpozději před vyhotovením dokladu o vyskladnění od tuzemského výrobce nebo při podání návrhu na celní řízení15) v případě dovozu vybraných výrobků, na které se vztahuje § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.
§ 10
Vystavování daňových dokladů
(1) Při tuzemské výrobě jsou plátci povinni v den vyskladnění vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo plátce u právnických osob; jméno a příjmení plátce, jeho obchodní jméno (pokud existuje), bydliště a identifikační číslo (bylo-li předěleno) u fyzických osob,
b) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo odběratele u právnických osob; jméno a příjmení odběratele, jeho obchodní jméno (pokud existuje), bydliště a identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob,
c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení, číselné označení16) a číselný kód nomenklatury celního sazebníku podle § 22, 28, 33, 37 a 40,
d) částku daně,
e) datum vyskladnění.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků orgány celní správy.
(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1 s tím, že v písmenu b) uvedou slovo „škoda“ a v písmenu e) datum náhrady škody nebo pojistného plnění.
(4) Pokud doklad podle odstavců 1 a 2 splňuje podmínky a náležitosti stanovené zvláštním předpisem,17) považuje se za účetní doklad.
(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 2.
(6) Při dovozu vybraných výrobků plní pro účely tohoto zákona návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 a daňového přiznání podle § 13; při vývozu funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a).
(7) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. b) až d).
(8) Plátci jsou povinni uchovávat všechny doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost. Toto ustanovení zůstává nedotčeno lhůtami uvedenými ve zvláštním zákoně.18)
§ 11
Výpočet daně
(1) Daň z vyskladněných vybraných výrobků jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z dovezených vybraných výrobků vypočítá správce daně.
(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.
§ 12
Nárok na vrácení daně
(1) Plátci mají nárok na vrácení daně v případě
a) vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti,3)
b) nákupu zdaněných vybraných výrobků určených pro výrobu nových vybraných výrobků, jež jsou předmětem daně,
c) vrácení vybraných výrobků nepřevzatých odběratelem zpět výrobci,
d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, pokud plátci úplatu za tyto vybrané výrobky neobdrželi nebo pokud úplatu odběrateli vrátili.
(2) Nárok na vrácené daně podle odstavce 1 uplatní plátci u vybraných výrobků vyskladněných v tuzemsku v daňovém přiznání podle § 13, nejpozději však do šesti měsíců ode dne předložení daňového přiznání za měsíc, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. V případě uplatnění nároku na vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) je nedílnou součástí daňového přiznání daňový doklad podle § 10 odst. 6 potvrzující, že vybrané výrobky byly vyvezeny.
(3) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou podmínky pro vrácení daně podle odstavce 1 písm. a) plátcům, kteří dodávají vybrané výrobky osobám jiných států, které požívají výsad podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.19)
(4) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou zvláštní způsob uplatňování nároku na vrácení daně z vybraných výrobků poskytovaných osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky.
(5) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.
§ 13
(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání.
(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.
(3) Při dovozu plní funkci daňového přiznání návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění vybraných výrobků.
(4) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.
(5) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.
(6) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.
§ 14
Zdaňovací období, odvod a splatnost daně
(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.
(2) Daň u tuzemské výroby se odvádí
a) jednou částkou za měsíc nebo
b) zálohovými pevnými částkami.
(3) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost nepřesáhne částku 100 000 Kčs, nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.
(4) Zálohové pevné částky odvádějí plátci
a) dvakrát za měsíc, pokud jejich měsíční daňová povinnost překročí částku 100 000 Kčs a nepřesáhne částku 2 000 000 Kčs;
b) denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost přesáhne částku 2 000 000 Kčs.
(5) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 4 stanoví finanční orgán po projednání s plátcem podle průměru za bezprostředně předcházející tři měsíce; přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku daňové povinnosti (§ 5).
(6) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 16. dnem měsíce, ve kterém vzniká daňová povinnost, a končí 15. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.
(7) Plátci, kteří odvádějí zálohové pevné částky dvakrát za měsíc, jsou povinni odvést zálohu do posledního dne měsíce, ve kterém vznikla daňová povinnost, a vyrovnat daňovou povinnost za tento měsíc do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla.
(8) První tři měsíce ode dne vzniku první daňové povinnosti odvádějí plátci daň denně. Ustanovení § 13 odst. 2 zůstává nedotčeno.
(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí najednou. Plátci jsou povinni vyrovnat daň ve lhůtě, kterou stanoví zvláštní předpis.20)
§ 15
(1) Plátci, kteří v tuzemsku vyrábějí nebo z tuzemska vyvážejí vybrané výrobky, jsou povinni se registrovat u finančního orgánu podle svého sídla nejpozději do vzniku první daňové povinnosti.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se registrace a oznamovací povinnosti je uvedeno v § 30.
§ 16
(1) Pokud plátci zaplatili daň nižší, než je daňová povinnost, předepíše správce daně penále ve výši 100 % z dlužné daně. Pokud tuto skutečnost zjistí plátci sami a uvědomí-li o tom neprodleně správce daně způsobem uvedeným v § 13 odst. 4, předepíše správce daně penále ve výši 20 % z dlužné daně.
(2) Nebyla-li daň nebo záloha na daň zaplacena včas, jsou plátci povinni zaplatit nedoplatek daně a penále ve výši 0,1 % z dlužné daně za každý den prodlení. To platí i v případě, že plátci nezaplatí včas penále podle odstavce 1.
(3) Pokud plátci nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán jim uloží pokutu ve výši 10 % z daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5000 Kčs.
(4) Pokud plátci nesplní řádně a včas povinnost registrace nebo oznamovací povinnost podle § 15, finanční orgán jim uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5000 Kčs.
(5) Způsob vyměřování penále a pokut a jejich vymáhání stanoví zvláštní předpisy.
§ 17
Daňové řízení
Pro řízení ve věcech daně platí zákony národních rad o správě daní, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak. Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z UHLOVODÍKOVÝCH PALIV A MAZIV
§ 18
Plátci
Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv, pokud jde o uhlovodíková paliva a maziva, k nimž má právo hospodaření, s výjimkou uhlovodíkových paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.
§ 19
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva“), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty (s výjimkou bionafty), petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu).
(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % z objemu celkového množství všech látek ve směsi obsažených.
§ 20
Vznik daňové povinnosti
Daňová povinnost vzniká také dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv Správou federálních hmotných rezerv pro jiné subjekty.
§ 21
Základ daně
Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3 při normálním tlaku a teplotě.
§ 22
Sazby daně
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury celního sazebníkuTextSazba daně
2710automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l9 390,- Kčs/t
automobilové benziny a letecké pohonné hmoty s obsahem olova nad 0,013g/l10 800,- Kčs/t
technické benziny0,- Kčs/t
motorové nafty (s výjimkou bionafty) a petroleje8 250,- Kčs/t
automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva0,- Kčs/t
2711zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu) 2 370,- Kčs/t
stlačené plyny používané jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu)2,- Kčs/m3
§ 23
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro leteckou veřejnou přepravu osob a nákladů dodávaná leteckým společnostem, které jsou členy Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA).
(2) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce Správě federálních hmotných rezerv s výjimkou paliv a maziv určených pro její vlastní potřebu.
(3) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky se zmocňuje stanovit svým nařízením u motorové nafty způsob a výši části zaplacené daně, která může být v některých případech vrácena.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU A LIHOVIN
§ 24
Plátci
Plátcem je také Správa federálních hmotných rezerv u lihu nakoupeného podle § 29 písm. b).
§ 25
Předmět daně
(1) Předmětem daně je líh.
(2) Lihem se rozumí etylalkohol (etanol) získaný
a) destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin, celulózy a z jiných surovin obsahujících líh,
b) synteticky.
(3) Za líh se považují i směsi etanolu s jinými alkoholy a látkami, pokud obsah etylalkoholu činí více než 15 % z objemu celkového množství všech látek ve směsi obsažených. Alkoholizovaná vína se nepovažují za líh.
(4) Předmětem daně je též etanol obsažený v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, které obsahují více jak 0,6 % hmotnostních alkoholu.
§ 26
Vznik daňové povinnosti
Daňová povinnost vzniká také dnem
a) vyskladnění lihu osvobozeného podle § 29 písm. a) pro jiné účely,
b) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)
c) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,
d) zjištění neoprávněné regenerace lihu,
e) vyskladnění lihu z hmotných rezerv Správy federálních hmotných rezerv pro jiné subjekty.
§ 27
Základ daně
(1) Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měrných jednotkách.
(2) Měrnou jednotkou21) je 1 litr absolutního alkoholu (dále jen "1 l. a.") při normální teplotě 20 °C.
§ 28
Sazby daně
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód
nomenklatury
celního sazebníku		TextSazba daně
2207líh180,- Kčs/1 l.a.
líh syntetický, líh rafinovaný technický, líh rafinovaný zvlášť denaturovaný,
líh bezvodý, líh bezvodý zvlášť denaturovaný, líh obecně denaturovaný, úkapy, dokapy		0,- Kčs/1 l.a.
2208destiláty ovocné z pěstitelského pálení22)90,-Kčs/ 1 l.a.
lihoviny, destiláty180,-Kčs/ 1 l.a.
§ 29
Osvobození od daně
Od daně je také osvobozeno
a) použití lihu podle § 25 odst. 2 písm. a) jako materiálu vstupujícího do výrobku při výrobě potravinářských výrobků s výjimkou vybraných výrobků podle § 1, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,
b) vyskladnění lihu od výrobce do hmotných rezerv Správy federálních hmotných rezerv,
c) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)
d) vzorky odebrané finančními orgány k výpočtu výroby či zásob lihu.
§ 30
Registrace a oznamovací povinnost
Kromě povinností uvedených v § 15 jsou plátci povinni oznámit zahájení a předpokládané ukončení výroby příslušnému finančnímu orgánu nejméně 30 dnů předem; přerušení nebo zastavení výroby z nepředvídatelných důvodů jsou povinni oznámit neprodleně.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA
§ 31
Předmět daně
(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,6 % hmotnostních alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a připravený z látek škrobnatých nebo cukernatých s přísadou chmele.
(2) Mladina je roztok cukrů získaný z ječného sladu.
§ 32
Základ daně
Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.
§ 33
Sazby daně
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód nomenklatury celního sazebníkuTextSazba daně
2203u piva do 10 % původní stupňovitosti včetně154,-Kčs/hl
u piva více než 10 % do 12 % původní stupňovitosti včetně317,-Kčs/hl
u piva více než 12 % původní stupňovitosti423,-Kčs/hl

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA
§ 34
Plátci
Plátci daně z vína vyrobeného v tuzemsku nejsou fyzické osoby, jejichž tuzemská výroba vína nepřesáhne 300 litrů ročně.
§ 35
Předmět daně
(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou:
a) révová vína, t. j. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným anebo částečným, bez ohledu na to, zda jsou dosycována CO2, s výjimkou tokajských vín,
b) tokajská vína,
c) šumivá vína, t.j. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují přetlak nejméně 0,3 MPa,
d) desertní a desertní kořeněná vína, t.j. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,
e) ovocná vína, medovina, sladové víno a ostatní nápoje vyrobené alkaholovým kvašením.
(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhu matolin, případně zředěných kvasničných kalů.
§ 36
Základ daně
Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 38
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.
§ 39
Základ daně
Základem daně je množsví tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).
§ 40
Sazby daně
Sazby daně jsou stanoveny takto:
Číselný kód
nomenklatury
celního sazebníku		TextSazba daně
2402cigarety filtrové délky nad 70 mm0,46 Kčs/kus
cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně0,27 Kčs/kus
doutníky, cigarilos0,- Kčs/kus
2403lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky35,- Kčs/kg

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 41
Přechodná ustanovení
(1) Vybrané výrobky vyskladněné do 31. 12. 1992 a účtované odběrateli po 1. 1. 1993 se považují za vyskladněné podle tohoto zákona a podléhají spotřební dani.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. 12. 1992 plátcem daně z obratu23) a která nakoupila vybrané výrobky do 31. 12. 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b) a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula:
a) provést fyzickou inventuru zásob k 31. 12. 1992,
b) přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.
(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. 1. 1993.
(4) Pokud plátci spotřební daně nakoupili vybrané výrobky před účinností tohoto zákona, nevztahuje se na ně ustanovení § 12 odst. 1 písm. a).
(5) První tři měsíce od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daň denně, pokud jejich denní daňová povinnost přesáhne částku 3 000 Kčs. V ostatních případech odvádějí plátci daň měsíčně. Ustanovení § 13 odst. 2 zůstává nedotčeno.
(6) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. 12. 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. 1. 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.
§ 42
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
1) Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon SNR č. 84/1991 Sb., o daňových orgánech, ve znění zákona č. 136/1992 Sb.
11) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1980 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.
14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací