217
ZÁKON
ze dne 27. června 2000,
kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech
Čl. II
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
㤠1
(1) Tento zákon upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je
a) Česká republika (dále jen „stát“),
b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,
c) státní fond,1)
d) územní samosprávný celek.2)
(2) Tento zákon neupravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon,3) a občanům cizích států, kteří jsou zaměstnanci státu s místem výkonu práce mimo území České republiky.
1) Například zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
3) Například zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.“.
2. V § 2 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
3. V § 3 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.
(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, zákoníku práce, prováděcího předpisu vydaného podle § 23 a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.“.
4. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
„(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu5) (dále jen „statutární orgán“), určuje plat podle tohoto zákona, zákoníku práce a prováděcího předpisu vydaného podle § 23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzniká-li pracovní poměr volbou, určuje plat zaměstnanci orgán, který ho do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.
5) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
5. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda.6)
6) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“.
6. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6a) zní:
㤠4
Platové třídy a minimální platové tarify
(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec6a) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.
(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001 tyto minimální platové tarify:
| platová třída | minimální platový tarif v Kč měsíčně |
|---|---|
| 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 | 3 250 3 550 3 850 4 250 4 700 5 150 5 700 6 350 7 000 7 750 8 800 10 000. |
(4) Pro platové třídy platí od 1. ledna 2002 tyto minimální platové tarify:
| platová třída | minimální platový tarif v Kč měsíčně |
|---|---|
| 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 | 3 550 3 850 4 150 4 500 4 900 5 300 5 750 6 200 6 750 7 300 7 900 8 700 9 700 10 850 12 150 13 600. |
6a) § 9 odst. 3 zákoníku práce.“.
7. V § 5 odst. 1 se slova „zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy“ nahrazují slovy „v organizační složce státu, kterou je správní úřad“.
8. V § 5 odst. 1 se slova „Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky“ nahrazují slovy „Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů,“ a slova „Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky“ se nahrazují slovy „Kanceláře Veřejného ochránce práv, Úřadu pro ochranu osobních údajů,“.
9. V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
10. § 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí:
| hodnost | hodnostní příplatek v Kč měsíčně |
|---|---|
| rotný, celní čekatel rotmistr, strážmistr, celní strážmistr nadrotmistr, nadstrážmistr, celní nadstrážmistr štábní rotmistr, vrchní celní nadstrážmistr podpraporčík praporčík nadpraporčík, celní asistent štábní praporčík, celní kontrolor podporučík, vrchní celní kontrolor poručík, celní inspektor nadporučík, vrchní celní inspektor kapitán, celní rada major, vrchní celní rada podplukovník plukovník, ministerský celní rada brigádní generál generálmajor, celní prezident generálporučík armádní generál | 1 200 1 300 1 400 1 600 1 800 1 900 2 000 2 200 2 400 2 600 2 800 3 000 3 200 3 400 3 600 3 900 4 100 4 300 4 600.“. |
11. V § 10 odst. 2 se za slova „s přihlédnutím k případné práci přesčas“ vkládají slova „v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce“.
12. V § 11 odstavec 3 zní:
„(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).“.
13. § 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11c) zní:
㤠14
Plat a náhradní volno za práci ve svátek
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
11c) Zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.“.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 11c) se označuje jako poznámka pod čarou č. 11d), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
14. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,“.
15. V § 15 odst. 1 se slovo „nejméně“ a slova „, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců ode dne převedení“ zrušují.
16. § 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Splatnost platu
(1) Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem pravidelný termín výplaty platu, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě.
(3) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou plat splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost plat splatný za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí mu plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.“.
17. V § 17 odst. 1 se slova „do výše 50 haléřů včetně na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku“ a věta druhá zrušují.
18. V § 17 odst. 2 se slova „popřípadě pracuje-li na vzdáleném pracovišti,“ zrušují.
19. V § 17 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
20. V § 17 odst. 5 se slova „na jeho účet u peněžního ústavu“ nahrazují slovy včetně poznámek pod čarou č. 12a) a 12b) „na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín
12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.“.
21. V § 17 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.“.
22. § 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Srážky z platu
(1) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Jinak může zaměstnavatel srazit z platu jen
a) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
b) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění,
c) zálohu na plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
d) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,
f) náborové nebo jiné příspěvky, které byly zaměstnanci vyplaceny v náboru a které je zaměstnanec povinen podle právních předpisů vrátit,
g) náhradu mzdy za dovolenou na zotavenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl,
h) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je zaměstnanec povinen tyto přeplatky a neprávem přijaté částky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.
(2) Pořadí srážek z platu stanoví vláda nařízením.“.
23. V § 19 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) znějí:
„(1) Za hodinu pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.
13) § 95 zákoníku práce.“.
24. V § 20 se na začátek vkládá nová věta, která zní: „Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování platu.“.
25. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
㤠20a
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně zdůvodnění, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti.“.
26. § 21 zní:
㤠21
Pro minimální mzdu příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru platí obdobně § 111 zákoníku práce.“.
27. V § 21a větě první se slova „, za práci přesčas“ zrušují a věta druhá se nahrazuje touto větou: „Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost.“.
28. § 22 zní:
㤠22
Ustanovení § 3 odst. 3 a § 16, 17 a 18 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich rovné poskytování mužům a ženám, splatnost, výplatu a provádění srážek.“.
29. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně poznámky pod čarou č. 14) zní:
㤠22a
Informační systém o platech
(1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech. Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích14) zaměstnanců ovlivňujících výši platů.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.“.
30. V § 23 písm. f) se slova „, příplatku za dělenou směnu podle § 11a“ zrušují.
31. V § 23 se písmena e) a j) zrušují.
Dosavadní písmena f), g), h), i) se označují jako písmena e), f), g), h).
32. V § 23 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i) rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.“.
33. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.“.
34. § 25 zní:
㤠25
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zákoníkem práce.“.
35. § 26a se zrušuje.
36. Označení dosavadní přílohy zní: „Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná do 31. prosince 2001“.
37. Příloha zní:
„Příloha k zákonu č. 143/1992 Sb., účinná od 1. ledna 2002
Charakteristiky platových tříd
1. platová třída
Práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací. Práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a ručními nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti. Provádění jednotlivých manipulačních operací s jednotlivými kusy a předměty malé hmotnosti (do 5 kg). Běžné nároky na smyslové funkce. Práce v příznivých vnějších podmínkách.
2. platová třída
Práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy, s malou možností odchylky a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s více prvky (předměty) tvořícími celek, například manipulace s předměty vyžadujícími zvláštní zacházení (křehké, těžké, vznětlivé, s nebezpečím nákazy). Provádění dílčích prací, které jsou součástí širších procesů.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení drobných svalových skupin (prstů, zápěstí) a ve vnuceném pracovním rytmu a při mírně zhoršených (například klimatických) vnějších podmínkách. Práce s případným rizikem pracovního úrazu.
3. platová třída
Práce s přesně vymezenými vstupy a výstupy a obecně vymezeným postupem s rámcovými návaznostmi na další procesy. Práce s celky a sestavami s logickým (účelovým) uspořádáním bez vazeb na jiné celky (sestavy). Případná odpovědnost za ohrožení zdraví a bezpečnosti spolupracovníků v rámci jednoho kolektivu.
4. platová třída
Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen „jednoduché odborné práce“). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy.
Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.
5. platová třída
Jednoduché odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky, které jsou součástí určitého systému. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou převážně zastoupeny konkrétní jevy a procesy různorodějšího charakteru s nároky na dlouhodobější paměť, dílčí představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Přesné smyslové rozlišování drobných detailů. Dlouhodobé, jednostranné a nadměrné zatížení svalových skupin předměty různých hmotností nad 25 kg.
6. platová třída
Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen „odborné práce“). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách.
Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.
7. platová třída
Odborné práce konané s ucelenými samostatnými systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy. Usměrňování a koordinace jednoduchých odborných prací. Odpovědnost za zdraví dalších osob nebo za škody odstranitelné pouze skupinou dalších zaměstnanců nebo za škody osob jednajících na základě chybných příkazů nebo opatření odstranitelné za delší období.
Psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení úkolů, kde jsou rovnoměrně zastoupeny konkrétní a abstraktní jevy a procesy různorodého charakteru. Nároky na aplikační schopnosti a přizpůsobivost různým podmínkám, na logické myšlení a určitou představivost. Vysoká náročnost na identifikaci velmi malých detailů, znaků nebo jiných zrakově důležitých informací a zvýšené nároky na vestibulární aparát. Nadměrné zatížení velkých svalových skupin v extrémních pracovních podmínkách.
8. platová třída
Zajišťování širšího souboru odborných prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované práce“). Práce v rámci komplexních systémů s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s vnitřním členěním i mimo rámec organizace.
9. platová třída
Odborné specializované práce, ve kterých je předmětem komplexní samostatný systém složený z několika dalších sourodých celků nebo nejsložitější samostatné celky. Koordinace a usměrňování odborných prací.
Zvýšená psychická námaha vyplývající ze samostatného řešení soustavy úkolů, kde jsou více zastoupeny abstraktní jevy a procesy, s nároky na poznávání, chápání a interpretaci jevů a procesů. Vysoké nároky na paměť, flexibilitu, schopnosti analýzy, syntézy a obecného srovnávání. Vysoké nároky na vestibulární aparát. Mimořádná zátěž nervové soustavy.
10. platová třída
Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové práce“). Předmětem práce je komplexní systém složený ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami. Koordinace a usměrňování odborných specializovaných prací.
11. platová třída
Systémové práce, jejichž předmětem činnosti jsou dílčí obory činností se širokou působností.
S výkonem prací je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií.
12. platová třída
Komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy, rámcově stanovenými výstupy a předem nespecifikovanými způsoby a postupy se širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované práce“), kde jsou předmětem obory činnosti složené ze systémů s rozsáhlými vnějšími a vnitřními vazbami.
13. platová třída
Systémové specializované práce, jejichž předmětem činnosti je soubor oborů nebo obor s rozsáhlou vnitřní strukturou a vnějšími vazbami. Komplexní koordinace a usměrňování systémových prací.
Vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení. Objevování nových postupů a způsobů a hledání řešení netradičním způsobem. Přenos a aplikace metod a způsobů z jiných odvětví a oblastí. Rozhodování v rámci značně kombinovatelných spíše abstraktních a různorodých jevů a procesů z různých odvětví a oborů.
14. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy, tvůrčí rozvojová a koncepční činnost a systémová koordinace (dále jen „tvůrčí systémové práce“). Předmětem je soubor oborů nebo obor s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další obory a s působností a dopadem na široké skupiny obyvatelstva nebo souhrn jinak náročných oborů. Koordinace a usměrňování systémových specializovaných prací.
15. platová třída
Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu.
Velmi vysoká psychická námaha vyplývající z vysokých nároků na tvůrčí myšlení ve vysoce abstraktní rovině při značné variabilitě a kombinovatelnosti procesů a jevů a na schopnosti nekonvenčního systémového nazírání v nejširších souvislostech.
16. platová třída
Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
Čl. III
Zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění takto:
1. V § 6 čl. V se odstavce 1, 3 a 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 2.
2. V § 6 čl. V se slova „(odstavec 1)“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Čl. IV
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. II bodu 8, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.