o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

(1) Zákon se vztahuje na

(2) Zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců půdy, jakož i působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se právní vztahy k majetku uvedenému v odstavci 1 zvláštními předpisy.

(1) Kromě vlastníka mají právo užívat půdu jiné osoby jen na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nebo na základě smlouvy uzavřené s pozemkovým fondem.

(2) Vlastník pozemků je vlastníkem porostů na něm vzešlých; tím není dotčeno vlastnické právo zemědělských družstev k porostům na pozemcích jejich členů podle předpisů o zemědělském družstevnictví.³) U pozemků daných smluvně do užívání je vlastníkem jiných než trvalých porostů uživatel, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.

(1) Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na jejím území, a jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

(2) Zemřela-li osoba uvedená v odstavci 1 před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky a mají trvalý pobyt na jejím území, fyzické osoby v tomto pořadí:

(3) V případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.

(1) Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou

(2) Povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí osobě oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.

(1) Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku

(2) Obdobně se postupuje i v případech, kdy fyzickým osobám vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů.⁹)

(3) Půdu, která přešla na stát podle odstavce 1 písm. b), lze vydat ve výměře nejvýše 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy veškeré, a to nezávisle na tom, vydá-li se jedné oprávněné osobě nebo společně několika oprávněným osobám.

(4) Oprávněná osoba je povinna po vydání nemovitosti zaplatit státu nedoplatek přídělové ceny, za kterou ji původně získala; obdobně je povinna vrátit kupní cenu nebo náhradu, která jí byla státem nebo jinou právnickou osobou při převodu nemovitosti vyplacena. Lhůtu k zaplacení určí pozemkový úřad.

(5) Pokud vázly na nemovitosti ke dni převzetí státem pohledávky peněžních ústavů, zajištěné na nemovitosti a vypořádané podle zvláštních předpisů, uhradí oprávněná osoba částku, kterou stát takto vypořádal.

(6) Jestliže nemovitosti přešly do vlastnictví obce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obci.

(7) Vydá-li nemovitost jiná osoba než stát, vznikne této osobě nárok na vrácení kupní ceny, kterou zaplatila při koupi nemovitosti. Tento nárok musí být uplatněn u příslušného orgánu státní správy republiky.

(1) Na návrh původního vlastníka může soud rozhodnout, že na něj přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví nebo v osobním užívání fyzické osoby, jež ji nabyla od státu, který ji získal za okolností uvedených v § 6 odst. 1, a to za předpokladu, že tato fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění; toto ustanovení se použije i ve vztahu k osobám blízkým, na něž fyzická osoba majetek převedla. Návrh musí být uplatněn do 31. prosince 1992, jinak právo zaniká.

(2) Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na původního vlastníka podle odstavce 1, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost. Nárok se uplatňuje u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky. Stát má v takovém případě vůči původnímu vlastníkovi nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost, kterou uhradil fyzické osobě podle věty první.

(1) Nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

(2) Dohoda podléhá schválení pozemkovým úřadem formou rozhodnutí vydaného ve správním řízení.

(3) Rozhodnutí pozemkového úřadu o neschválení dohody přezkoumá na návrh účastníka soud. Jestliže ani soud dohodu neschválí, vrátí věc pozemkovému úřadu k rozhodnutí ve věci.

(4) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad.

(5) Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkový úřad zřídit nebo zrušit na převáděné nemovitosti věcné břemeno, případně uložit jiná opatření k ochraně životního prostředí nebo důležitých zájmů jiných vlastníků.

(6) Rozhodnutí pozemkového úřadu podle odstavců 3, 4 a 5 přezkoumá na návrh účastníka soud.

(1) Správní poplatky související s vydáním nemovitosti se nevyměřují.

(2) Oprávněná osoba domáhající se svého práva podle tohoto zákona proti povinné osobě je osvobozena od soudních poplatků.

(3) Nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků hradí stát.

(1) Pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 se oprávněné osobě převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí.

(3) V případě, že podle zvláštních předpisů došlo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby k omezení užívání pozemku tím, že pozemek nebo jeho část je určen pro obranu státu¹¹) nebo je určen pro těžbu nerostů¹²) nebo se stal podle zvláštních předpisů¹³) součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat vydání původního pozemku nebo převod jiného pozemku ve vlastnictví státu. Pokud oprávněná osoba požádá o převod jiného pozemku, postupuje se podle odstavce 2.

(4) Obytnou budovu, hospodářskou budovu a jinou stavbu, patřící k původní zemědělské usedlosti, nelze vydat v případě, že zásadní přestavbou stavba ztratila svůj původní stavebně technický charakter tak, že již nesouvisí s předmětem zemědělské výroby.

(5) Nemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nelze vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek.

(1) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může oprávněná osoba uplatnit do 31. prosince 1992. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po datu účinnosti tohoto zákona. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zanikne. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

(2) Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohou osoby, jejichž nároky uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 1.

(1) Oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

(2) Je-li obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba, která má být vydána, podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona převyšuje cenu budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu a uhradí povinné osobě rozdíl mezi cenami, nebo požádá o náhradu.

(3) Je-li vydávaná obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba znehodnocena tak, že její cena určená ke dni účinnosti tohoto zákona je podstatně nižší než cena původní budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme budovu a požádá o náhradu ve výši rozdílu mezi cenou budovy v době převzetí státem nebo jinou právnickou osobou a cenou ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo požádá o náhradu.

(4) Podle odstavce 2 se postupuje i v případech, kdy se obytná budova, hospodářská budova nebo jiná stavba stala součástí jiné budovy nebo stavby.

(5) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona.

(6) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny.

(1) Oprávněné osobě náleží právo na náhradu za trvalý porost, který na pozemku byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, jestliže v době vydání pozemku na něm není jiný srovnatelný trvalý porost.

(2) Jestliže na pozemku, který má být vydán podle tohoto zákona, je trvalý porost, ačkoli v době převzetí pozemku státem nebo jinou právnickou osobou na pozemku srovnatelný trvalý porost nebyl, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí finanční náhradu nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci smlouvy jinak.

(3) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona.

(1) Náhradu za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nebyl poskytnut jiný pozemek, poskytne stát. Výši náhrady v hotovosti upraví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky svým nařízením. Hotovost se vyplácí pouze původním vlastníkům vydávaných věcí.

(2) Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává.

(3) Oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

(4) Náhrada se poskytne oprávněné osobě do jednoho roku ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak.

(5) Způsob náhrady musí být dohodnut nebo vypořádán do jednoho roku od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu.

(1) Nemovitosti ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 spravují právnické osoby zřízené zákony České národní rady a Slovenské národní rady (dále jen „pozemkové fondy“), s výjimkou pozemků,

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují pozemkové fondy při převodu nemovitého majetku státu podle zvláštních předpisů.¹⁷) Do schválení privatizačního projektu anebo v souladu s ním může pozemkový fond nemovitý majetek dát do užívání jiným osobám.

(3) Jestliže má o nemovitosti ve vlastnictví státu zájem více fyzických osob, mají přednost při postupu podle odstavce 2 dosavadní uživatelé a dále samostatně hospodařící rolníci. Z ostatních zájemců mají přednost osoby trvale bydlící v obci, v jejímž katastrálním území jsou nemovitosti.

(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje tento zákon, rozhodují příslušné ústřední orgány státní správy republiky.

(1) Pokud není znám vlastník nemovitosti, je pozemkový fond oprávněn dát nemovitost do užívání vhodným zájemcům; úplata za toto užívání je příjmem fondu do doby, než vlastník uplatní svá práva k této nemovitosti.

(2) Uplatní-li vlastník svá práva k nemovitosti, pozemkový fond vypoví smlouvu s nájemcem k 1. říjnu běžného roku s jednoroční výpovědní lhůtou, nedohodne-li se s vlastníkem jinak.

(1) Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu.

(2) O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.

(3) Řízení o pozemkových úpravách upravují zákony národních rad.

(1) K zajištění provozu zemědělské výroby má původní vlastník živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob právo na jejich náhradu, pokud je vnesl do zemědělského družstva nebo mu byly odňaty v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Zemřel-li původní vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, má právo požadovat náhradu k zajištění provozu zemědělské výroby další oprávněná osoba uvedená v § 4 odst. 2.

(2) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 1 má právnická osoba, která tyto věci převzala, nebo její právní nástupce, a to ve lhůtě jednoho roku, nedohodnou-li se účastníci jinak. V případě, že tato právnická osoba uhradila státu hodnotu živého a mrtvého inventáře a zásob, má právo na proplacení této částky vůči státu; tento nárok lze uplatnit u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky ve lhůtě jednoho roku od poskytnutí náhrady.

(3) Náhrada se poskytne ve věcech téhož nebo srovnatelného druhu, jakosti a v množství přiměřeném převzaté části nemovitosti k zajištění provozu zemědělské výroby; není-li to možné, poskytne se náhrada ve službách pro zabezpečení zemědělské výroby, případně podílem na jmění právnické osoby uvedené v odstavci 2, a to až do výše hodnoty odňatých věcí v cenách ke dni účinnosti tohoto zákona, případně náhrada v jiné formě. Od stanovené náhrady se odečte náhrada za živý a mrtvý inventář a za zásoby, vyplacená před účinností tohoto zákona. Nedojde-li k dohodě, rozhodne na návrh soud.

(4) Právo na náhradu zaniká, nebude-li uplatněno ve lhůtách uvedených v § 13.

(5) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví způsob výpočtu výše náhrad za věci uvedené v odstavci 1 pro případ, kdy nelze prokázat odnětí nebo vnesení těchto věcí nebo nelze určit jejich současnou hodnotu.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona zanikají tato práva k majetku uvedenému v § 1 odst. 1:

(2) Nedošlo-li mezi dosavadním uživatelem a vlastníkem k jiné dohodě, vznikne dnem účinnosti tohoto zákona nebo dnem, kdy byla nemovitost podle části druhé tohoto zákona vydána, mezi nimi nájemní vztah, který lze vypovědět k 1. říjnu běžného roku. Výpovědní lhůta činí jeden rok, pokud nebude dohodnuto jinak; v případě, že pozemek je pro vlastníka nepřístupný, nemůže výpovědní lhůta skončit dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy. V případě, že oprávněné osobě mají být vydány také budovy a stavby nebo poskytnuty náhrady podle tohoto zákona, nemůže výpovědní lhůta u výpovědi dané nájemcem skončit dříve, než tyto nároky vypořádá. V roce 1991 a 1992 mohou vlastníci k provozování zemědělské výroby vypovědět nájemní vztah k 1. říjnu 1991 nebo k 1. říjnu 1992 výpovědí doručenou nejpozději do jednoho měsíce před tímto dnem.

(3) Je-li na pozemku zřízena zahrádková nebo chatová osada, skončí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let, nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše nájemného a kupní cena se řídí bonitou půdy a kulturou pozemku v době vzniku práva užívání. Ustanovení § 21 vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů, a § 21 vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a o náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění pozdějších předpisů, umožňující zvýšení zjištěné ceny se v tomto případě nepoužijí.

(4) Vlastník pozemku uvedeného v odstavci 3 má právo do tří let od účinnosti tohoto zákona požádat pozemkový fond o výměnu tohoto pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu. Vyměňovaný pozemek se poskytne v přiměřené výměře a kvalitě, jako byl pozemek původní, a to pokud možno v témže katastrálním území.

(5) Nájemce je oprávněn užívat pozemek v souladu s jeho určením podle předpisů o evidenci nemovitostí. S užívanou nemovitostí je povinen nakládat s péčí řádného hospodáře a po skončení nájmu vrátit budovy a stavby ve stavu odpovídajícím obvyklému opotřebení.

(1) V případě, že trvalé porosty vzešly na pozemcích v době jejich užívání zemědělskými nebo lesními organizacemi podle zvláštních předpisů,²⁴) stávají se vlastnictvím vlastníka pozemku dnem skončení práva užívání; uživateli pozemku však náleží užitky z nich po dobu užívání.

(2) V případě, že před převzetím do užívání zemědělskou nebo lesní organizací nebyly na pozemku vysazeny jiné srovnatelné porosty, má uživatel právo na náhradu hodnoty nově vysazených trvalých porostů v ceně ke dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Na návrh vlastníka, který má uhradit dosavadnímu uživateli hodnotu trvalých porostů podle odstavce 2, vymění pozemkový fond jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu. Povinnost nahradit hodnotu trvalých porostů přechází v takovém případě na stát.

(4) Nejsou-li na pozemku ke dni skončení práva užívání srovnatelné trvalé porosty, které na něm byly ke dni vzniku práva užívání, vymění pozemkový fond na návrh vlastníka jeho pozemek za jiný pozemek ve vlastnictví státu se srovnatelnými trvalými porosty; není-li výměna možná, má vlastník právo vůči uživateli na finanční náhradu ve výši rozdílu mezi cenami trvalých porostů platnými ke dni účinnosti tohoto zákona.

(1) Vlastník vstupuje do práv a závazků pronajímatele, plynoucích z dohody o odevzdání a převzetí bytu, z nájmu pozemku nebo ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti.

(2) Dosavadní uživatelé bytů, pozemků a nebytových prostor v převáděných nemovitostech, které slouží

(3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů.

(1) Doplňuje se ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů tak, že se vkládá nové písmeno i), které zní:

(2) Na návrh vlastníka obytné budovy patřící k zemědělské usedlosti uplatněný do tří let od účinnosti tohoto zákona zruší příslušný orgán právo užívání k bytu nebo rozhodne o jeho vyklizení, jestliže jej vlastník potřebuje pro sebe a osoby blízké k provozování zemědělské výroby.

(1) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, skončí-li mu právo jejich užívání.

(2) Jestliže byt nebo nebytový prostor je ke dni skončení práva užívání znehodnocen více, než odpovídá běžnému opotřebení, je uživatel těchto prostor povinen uhradit vlastníkovi budovy náhradu za toto znehodnocení.

(3) Náhrady se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni skončení práva užívání.

(1) Z majetku zemědělských družstev budou přednostně uspokojeny nároky vyplývající ze zákonů upravujících zmírnění následků některých majetkových křivd²⁵) a tohoto zákona. Zvláštní zákon upraví způsob stanovení členského podílu, základního členského vkladu nebo jiné majetkové účasti na majetku zemědělských družstev; zemědělská družstva se nemohou se svými členy vypořádat do doby přijetí stanov přizpůsobených tomuto zvláštnímu zákonu.

(2) Zemědělská družstva nemohou svůj majetek převádět do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, nejde-li o převod při dodávce výrobků, provádění prací nebo poskytování jiného plnění (obvyklé hospodaření) v rámci vymezeného předmětu činnosti družstva.

(3) Se svými majetkovými účastmi na podnikání jiných právnických osob nemohou zemědělská družstva nakládat do doby přijetí zvláštního zákona uvedeného v odstavci 1.

(4) Omezení podle odstavců 2 a 3 se nevztahují na uspokojení nároků vyplývajících ze zákonů upravujících zmírnění následků některých majetkových křivd²⁵) a tohoto zákona.

(5) Omezení podle odstavců 2 a 3 se vztahují i na majetek svěřený družstevnímu podniku,²⁶) sdružený do společného podniku a na majetek těmito právnickými osobami vytvořený, nejde-li o majetek vyloučený podle § 5 odst. 1 písm. a).

(6) Výjimky z ustanovení odstavců 2, 3 a 4 může v odůvodněných případech udělit vláda České republiky nebo vláda Slovenské republiky. Udělená výjimka nahrazuje povolení podle zvláštních předpisů.²⁷)