23
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou
a) orgány obcí,
b) okresní úřady,
c) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“),2)
d) ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.
2. V § 3 v nadpisu a odstavci 1 se slova „místní (městské) národní výbory“ nahrazují slovy „orgány obcí“.
3. V § 3 odst. 2 se vypouští písmeno b).
4. § 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12
a) dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,
b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,
c) je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.“.
5. V § 5 nadpis zní: „Ministerstvo“.
6. V § 5 písm. b) se slova „popřípadě omezování jejich dosavadních znečištění“ nahrazují slovy „dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování“.
7. V § 5 písm. c) se vypouštějí slova „z hlediska potřeb národního hospodářství“.
8. V § 5 písm. d) se vypouštějí slova „ústředně plánuje a“.
9. V § 5 písm. e) se vypouštějí slova „na návrh krajských národních výborů“.
10. § 5 písm. h) zní:
„h) zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;3) obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku.“.
11. V § 5 písm. i) se vypouštějí slova „centrálně posuzovaným“, na konci se připojují slova „a pokud si to vyhradí“.
12. V § 5 písm. j) se vypouštějí slova „v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky“ a slova „a vodohospodářský rozvoj“.
13. V § 5 písm. l) se za slovo „schvaluje“ vkládá text „pokud si to vyhradí“, za slovo „které“ se doplňují slova „zásadním způsobem“ a slova „krajských národních výborů“ se nahrazují slovem „okresů“.
14. V § 5 se za písmeno r) zařazuje písmeno s), které zní:
„s) stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.“.
15. V § 6 odst. 2 se slovo „převážná“ nahrazuje slovem „rozhodující“.
16. V § 8 odst. 2 se za slova „směrného vodohospodářského plánu“ vkládají slova „včetně státní vodohospodářské bilance“.
17. V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za slova „vodních tocích“ doplňují slova „celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech“ a na konci třetí věty se za slovo „zájmů“ připojují slova „životního prostředí a“.
18. V § 9 se za slovo „povodích“ vkládají slova „respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí“.
19. Název § 10 zní: „Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů“.
20. V § 10 odst. 2 se vypouští slovo „soustavně“.
21. V § 10 odst. 3 se slova „orgánů státního hospodářského řízení zemědělství“ nahrazují slovy „sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí“ a slova „jakož i společenských“ se nahrazují slovem „a“.
22. V § 10 odst. 4 se slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ nahrazují slovy „vlastníci nebo uživatelé“.
23. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „orgány a organizacemi“.
24. § 12 zní:
㤠12
Vodohospodářský dozor Inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad
a) vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,
b) výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,
c) ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,
d) ochranou povrchových vod při plavbě,
e) ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f) plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,
g) hospodárným a účelným nakládáním s vodami,
h) dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i) uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.“.
25. § 13 zní:
㤠13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.“.
26. § 14 odst. 4 zní:
„(4) Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány.“.
27. V § 14 odst. 10 se slova „na místních (městských) národních výborech“ nahrazují slovy „v obcích“.
28. V § 14 odst. 14 se za slovo „vyhlašují“ zařazují slova „a zrušují“.
29. V § 16 nadpis zní: „Vodohospodáři“.
30. V § 16 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost“. Slova „pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře)“ se nahrazují slovy „osoby (vodohospodáře)“.
31. V § 17 odst. 1 zní:
„(1) Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
32. § 18 zní:
㤠18
Řízení ochrany před povodněmi
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány
a) orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,
c) ministerstvo.
(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány
a) povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) povodňové komise okresů,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) ústřední povodňová komise České republiky (dále jen „ústřední povodňová komise“).
(3) Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.
(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.
(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.
(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.
(7) Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.
(9) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(11) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.“.
33. V § 19 se za odstavec 2 připojuje odstavec 3, který zní:
„(3) Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.“.
34. V § 20 odst. 1 se vypouští slova „správě nebo“.
35. § 20 odst. 2 zní:
„(2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.“.
36. § 21 zní:
㤠21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
(1) Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.
(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.“.
37. V § 23 odst. 1 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů“. Slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ se nahrazují slovy „vlastníci nebo uživatelé“.
38. V § 23 odst. 3 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky, popřípadě obecní policie“.
39. § 24 včetně nadpisu zní:
„Pokuty
§ 24
Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které
a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),
b) vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),
d) poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.“.
40. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24k, které znějí:
㤠24a
Pokuty za nedovolené užití vod
(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.
(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.
§ 24b
Pokuty za nedovolené vypouštění vod
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“) a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.
(3) V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu pro projednání s ministerstvem.
(4) Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:
| v I. kategorii 5 Kčs | 20 000 Kčs |
| ve II. kategorii 3 Kčs | 15 000 Kčs |
| ve III. kategorii 2 Kčs | 10 000 Kčs |
| ve IV. kategorii 0,50 Kčs | 15 000 Kčs. |
(5) Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.
(7) Vodohospodářský orgán ukládající pokutu může snížit vypočtenou pokutu
a) udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,
b) prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.
(8) Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
§ 24c
Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám
(1) Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.
(3) Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.
§ 24d
Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození,
a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,
c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs,
d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs.
§ 24e
Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.
§ 24f
Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
§ 24g
Pokuty za opakované porušení povinností
(1) Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.
(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.
§ 24h
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.
§ 24i
Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení je příslušné ministerstvo.
§ 24j
Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 24k
(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(2) Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.4) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.“.
41. § 26 zní:
㤠26
V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,5) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.“.
42. V § 27 odst. 2 se vypouští slova „odst. 1“.
43. V § 29 odst. 1 písm. a) se vypouští slova „Českého geologického úřadu“.
44. § 29 odst. 1 písm. b) zní:
„b) působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.“.
45. § 29 odst. 2 zní:
„(2) Ministerstvo zemědělství České republiky
a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,
b) řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své působnosti,
d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),
e) po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak,6)
f) uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.“.
Čl. II
Ustanovení § 26 se použije na případy, kdy dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních a ustanoveními vodního zákona vznikl před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1. V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova „a vodní“. Za slova „potravinářský průmysl“, se vkládají slova „veřejné vodovody a veřejné kanalizace“.
2. V § 19 odst. 2 se slova „ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod“ nahrazují slovy „vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství“.
Čl. IV
Zrušují se:
Čl. V
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
Rozdělení výrob podle jednotlivých kategorií
| I. kategorie: | Technické jednotky: | Rozhodující ukazatel: | |
| 1. | výroba sulfitové celulózy (nebělené) | 1 t výrobku | BSK5 |
| 2. | výroba viskózových vláken | 1 t výrobku | CHSK |
| 3. | výroba klihu a želatiny | 1 t suroviny | BSK5 |
| 4. | tepelné zpracování hnědého uhlí | 10 t prosazeného uhlí | fenoly |
| 5. | prádla vlny | 200 kg prané vlny | BSK5 |
| 6. | výroba kyanovodíku a kyanidů | 100 kg výrobku | CN- |
| 7. | máčírny lnu a konopí | 1 t suchého stonku | BSK5 |
| 8. | koželužny | 1 t suroviny | BSK5 |
| 9. | galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů | 0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií | + |
| 10. | dělení butadienu meďnými solemi | 1 kg spotřebovaných měďných solí | CHSK |
| 11. | suchá destilace dřeva | 2 t zpracovaného dřeva | BSK5 |
| 12. | chemická úprava uranové rudy | 5 t rudniny | U |
| 13. | výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu | 100 kg vyrobeného prostředku | CHSK |
| 14. | výroba biologicky neodbouratelných saponátů a saponátových detergentů | 100 kg aktivní látky ve výrobku | CHSK |
| 15. | výroba mazacích olejů | 10 t suroviny | ropné látky |
| 16. | výroba syntetického fenolu | 1 t výrobku | fenoly |
| 17. | výroba syntetického lihu | 1 t výrobku | BSK5 |
| 18. | výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou | 100 kg výrobku | BSK5 |
| 19. | výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek | 100 kg výrobku | + |
| 20. | zpracování technických tuků | 1 t zpracovaného tuku | BSK5 |
| 21. | veterinární asanační ústavy | 2 t zpracované suroviny | BSK5 |
| 22. | fosfátovny | 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií | + |
| 23. | koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek | 500 kg zpracované suroviny | BSK5 |
| 24. | výroba výbušnin ve strojírenském závodě | 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy | + |
| 25. | výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod. | 10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií | + |
| 26. | výroba chromočinící lázně | 1 kg zpracovaného dichromanu sodného | Cr |
| 27. | výroba baterií (akumulátory, suché články apod.) | 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy | + |
| 28. | chemické čistírny oděvů | 25 kg vyčištěných oděvů | CHSK |
| II. kategorie: | Technické jednotky: | Rozhodující ukazatel: | |
| 1. | tepelné zpracování černého uhlí | 10 t prosazeného uhlí | fenoly |
| 2. | výroba chemické dřevoviny | 1 t výrobku | BSK5 |
| 3. | výroba sulfátové celulózy | 1 t výrobku | BSK5 |
| 4. | zpracování dehtu | 1 t zpracovaného dehtu | CHSK |
| 5. | výroba škrobu | 500 kg zpracovaných brambor | BSK5 |
| 6. | výroba kyseliny citronové | 1 t zpracované suroviny | BSK5 |
| 7. | výroba droždí | 500 kg zpracované suroviny | BSK5 |
| 8. | výroba krmiv kvasnou cestou | 1 t suroviny | BSK5 |
| 9. | výroba plastické kůže | 100 m2 vyrobené kůže | CHSK |
| 10. | sýrárny | 500 l zpracovaného mléka | BSK5 |
| 11. | jatky | 100 kg masa v živé váze | BSK5 |
| 12. | zpracování drůbeže | 100 kg zpracované drůbeže | BSK5 |
| 13. | výroba umělých klihkových střev | 200 kg zpracované suroviny | BSK5 |
| 14. | výroba mýdla | 1 t výrobku | ext. látky |
| 15. | výroba jedlých tuků | 3 t výrobku | BSK5 |
| 16. | výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů | 100 kg aktivní látky ve výrobku | BSK5 |
| 17. | chemická úprava rud | 10 t suroviny | + |
| 18. | výroba pesticidních látek (pokud nejsou uvedeny v I. kategorii) | 100 kg vyrobeného prostředku | CHSK |
| 19. | výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích | 100 kg výrobku | + |
| 20. | výroba dřevovláknitých desek | 500 kg výrobku | BSK5 |
| 21. | mokré odkorňování dřeva, paření dřeva | 1 t suroviny | CHSK |
| 22. | výroba chloroprenového kaučuku | 1 t výrobku | BSK5 |
| 23. | výroba antibiotik | 1 t suroviny na živnou půdu | CHSK |
| 24. | mokrá přádelna provozu lýkových vláken | 1 m3 použité vody | CHSK |
| 25. | vaječná výroba v drůbežářských závodech | 50 kg nezahuštěného vaječného obsahu | BSK5 |
| 26. | výroba cukru | 1 t zpracované řepy | BSK5 |
| 27. | infekční oddělení zdravotnických zařízení | 5 m3 použité vody | BSK5 |
| 28. | masná výroba | 100 kg masných výrobků | BSK5 |
| 29. | sušárny brambor | 200 kg suroviny | BSK5 |
| 30. | sídliště | 0,5 připojeného ekv. obyvatele | BSK5 |
| 31. | čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy | 1 t výrobku | BSK5 |
| 32. | strojírenská výroba - použití řezných a chladících emulzí | 5 kg použitých ropných látek | ropné látky |
| 33. | výkrmny vepřů | 0,2 chovaného kusu | BSK5 |
| 34. | lihovary | 500 kg suroviny | BSK5 |
| 35. | restaurace a ubytovací zařízení | 1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den) | BSK5 |
| 36. | mísírny tekutých krmiv | 100 l vyrobeného krmiva | BSK5 |
| 37. | mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.) | 1 t výrobku | BSK5 |
| 38. | výroba krystalické glugózy a glukózového cukru | 1 m3 použité vody | BSK5 |
| 39. | výroba škrobu v obilných škrobárnách | 500 kg zpracované mouky | BSK5 |
| 40. | výroba pektinu | 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků | BSK5 |
| 41. | výroba skleněných vláken | 1 m3 apretační emulze | + |
| 42. | výroba škrobových lepidel | 200 kg suroviny | BSK5 |
| 43. | loupárny brambor | 100 kg zpracované suroviny | BSK5 |
| 44. | výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu | 1 t výrobku | BSK5 |
| 45. | paření brambor | 100 kg zpracované suroviny | BSK5 |
| 46. | praní peří | 500 kg zpracovaného peří | BSK5 |
| 47. | výroba kostní moučky | 100 kg výrobku | BSK5 |
| 48. | lakovny s mokrými odlučovači | 20 kg spotřebovaných barev | CHSK |
| III. kategorie: | Technické jednotky: | Rozhodující ukazatel: | |
| 1. | výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů) | 0,5 t výrobků | NL |
| 2. | pivovary | 1 m3 vystaveného piva | BSK5 |
| 3. | sladovny | 0,5 t výrobku | BSK5 |
| 4. | konzervárny ovoce, zeleniny a masa | 100 kg výrobků | BSK5 |
| 5. | výroba polévkového koření | 1 t suroviny | BSK5 |
| 6. | výkrmny kachen | 10 chovaných kachen | BSK5 |
| 7. | mořírny barevných kovů | 200 l použité vody | + |
| 8. | mořírny železa | 1 m3 použité vody | celkové Fe |
| 9. | výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích | 1 t výrobku | + |
| 10. | výroba butadienového kaučuku | 1 t výrobku | BSK5 |
| 11. | výroba gumárenského regenerátu | 1 t výrobku | BSK5 |
| 12. | praní prádla | 20 kg prádla | BSK5 |
| 13. | rafinerie benzolu | 1 t suroviny | CHSK |
| 14. | výroba průmyslových hnojiv | 10 t výrobku tel quel | + |
| 15. | výroba papíru | 0,5 t výrobku | NL |
| 16. | výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny | 1 t výrobku | NL |
| 17. | válcovny kovů, tažírny drátů | 10 t výrobků | ropné látky |
| 18. | konzumní mlékárny | 500 l mléka | BSK5 |
| 19. | sušárny mléka | 2 m3 mléka | BSK5 |
| 20. | bělení celulózy | 10 t bělené suroviny | BSK5 |
| 21. | zušlechťování textilu a karbonizace vlny | 20 kg výrobku | BSK5 |
| 22. | mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí | 100 l použité vody | ropné látky |
| 23. | gumárenská výroba | 1 t směsi | CHSK |
| 24. | výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii | 100 kg výrobků | + |
| 25. | výroba polymerů s výjimkou kaučuku | 1 t výrobku | CHSK |
| 26. | finální výroba a adjustace léků | 100 kg výrobku | BSK5 |
| 27. | neinfekční oddělení zdravotnických zařízení | 5 m3 použité vody | BSK5 |
| 28. | ošetření a tavení sýrů | 500 kg výrobků | BSK5 |
| 29. | rumplovny skla | 100 kg rumplovaného skla | NL |
| 30. | lodní doprava | 20 kg spotřebovaných pohonných hmot | ropné látky |
| 31. | výroba nealkoholických nápojů | 5 m3 výrobků | BSK5 |
| 32. | mlýnský provoz | 1 t vypraného obilí | BSK5 |
| 33. | alkalické odmašťování kovů | 100 l použité vody | ropné látky |
| 34. | opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů | 200 l použité vody | ropné látky |
| 35. | flotační úprava rud | 5 t vsázky rudy | NL |
| 36. | výroba hliníkových slitin | 1 t výrobku | NL |
| 37. | výroba olova a olověných slitin | 5 t výrobku | Pb |
| 38. | kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) | 1 t spotřebovaného kapalného paliva | ropné látky |
| 39. | sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) | 10 t skladovací kapacity | ropné látky |
| 40. | výroba panelů | 1 m3 použité vody | NL |
| 41. | dezinfekční stanice (ČSD) | 1 m3 použité vody | ropné látky |
| 42. | brusírny skla | 200 l použité vody | NL |
| 43. | broušení tmelu | 1 m3 použité vody | NL |
| 44. | strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích) | 1 m3 použité vody | + |
| 45. | lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.) | 50 kg výrobků | BSK5 |
| 46. | slévárenská výroba | 1 t výrobku | NL |
| 47. | lokodepo ČSD | 100 l použité vody | ropné látky |
| 48. | řezání a broušení kamene | 1 t zpracované suroviny | NL |
| 49. | pekárny a cukrárny | 1 t výrobku | BSK5 |
| 50. | výroba eternitu | 1 m3 použité vody | NL |
| 51. | výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky) | 100 kg výrobku | Fe |
| 52. | výroba chmelového extraktu | 500 kg zpracovaného chmele | BSK5 |
| 53. | výroba technických plynů | 100 kg acetylenu nebo 100 m3 kyslíku | ropné látky |
| 54. | opravny akumulátorů | 100 l použité vody | + |
| 55. | odpadní vody z mléčnic | 50 l nadojeného mléka | BSK5 |
| 56. | zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů) | 200 kg výrobků | BSK5 |
| 57. | výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových, razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod. | 1 m3 použité vody | + |
| 58. | polygrafický průmysl | 4 m3 použité vody | + |
| 59. | výroba vín | 100 kg zpracovaných hroznů | BSK5 |
| 60. | lisování výrobků z plastů | 500 kg zpracované suroviny | ropné látky |
| 61. | výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek | 0,5 m3 zpracované základní suroviny | CHSK |
| 62. | výroba tenkostěnných gumových výrobků | 100 kg latexu v suché váze | CHSK |
| 63. | skladování nitrocelulózy | 1 m3 odpadní vody | NL |
| 64. | výroba montovaných bytových jader | 1 m3 použité vody | + |
| 65. | stáčení vín | 5 m3 výrobku | BSK5 |
| 66. | výroba vína (od kvašení moštů) | 1 m3 výrobku | BSK5 |
| 67. | rafinace surového cukru | 5 t rafinády | BSK5 |
| 68. | výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na: | ||
| papírenská výroba | 1 t výrobku | NL | |
| zušlechťování textilu | 100 kg výrobku | NL | |
| 69. | výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl | 1 t výrobku | ropné látky |
| 70. | mytí lahví v potravinářském průmyslu | 1 m3 oplachové vody | + (pH) |
| 71. | eloxovny | 500 l použité vody | + |
| 72. | leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů) | 500 l odpadní vody | + (pH) |
| 73. | výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví) | 1 m3 odpadní vody | BSK5 |
| 74. | zpevněné odstavné plochy motorových vozidel | 10 m2 využívané odstavné plochy | ropné látky |
| 75. | odpadní vody z kotelen | 100 W instalovaného výkonu kotlů | rozpuštěné látky |
| 76. | chemické matování a leptání skla | 500 l odpadní vody | + (pH) |
| 77. | zpracování ropy na paliva | 5 t zpracované ropy | CHSK |
| 78. | těžba ropy | 5 t vytěžené ropy | ropné látky |
| 79. | strojní výroba skla | 1 t výrobku | ropné látky |
| 90. | výroba keramiky | 1 t výrobku | NL |
| IV kategorie: | Technické jednotky: | Rozhodující ukazatel: | |
| 1. | briketárny | 5 t výrobku | NL |
| 2. | hydraulická doprava popílku a škváry | 2 t prosazeného uhlí | NL |
| 3. | granulace strusky | 5 t suroviny | NL |
| 4. | prádla uhlí | 2 t suroviny | NL |
| 5. | výroba železa | 2 t výrobku | NL |
| 6. | plavírny kaolínu a hlín | 1 t suroviny | NL |
| 7. | těžba uranu | 1 t rudniny | U |
| 8. | chemická úpravna vody | 10 m3 upravené vody | NL |
| 9. | magnetická a mechanická úprava rudy | 1 t zpracované rudniny | NL |
| 10. | odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce | 10 t vyloženého uhlí | NL |
| 11. | těžba a úprava slévárenských písků | 1 t vytěženého a upraveného písku | NL |
| 12. | odpadní vody z praní pískových filtrů | 100 m3 upravené vody | NL |
| 13. | živičné obalovny | 1 t vyrobené směsi | NL |
| 14. | výroba cementu | 5 t výrobku (cementu) | NL |
| 15. | těžba a praní kamene | 3 t vytěženého kamene | NL |
| 16. | příprava betonových směsí | 1 m3 betonové směsi | NL |
| 17. | odpadní vody z koupališť | 1 m3 objemu koupaliště | + |
| 18. | oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty) | 1 m3 odpadní vody | nestanovuje se |
| 19. | výroba elektrické energie v jaderné elektrárně | ||
| - provozovaná elektrárna | 5000 kWh vyrobené elektrické energie | + | |
| - odstavená elektrárna, případně blok | 1 kW instalovaného výkonu | + | |
2) Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
4) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
5) Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.