23
VYHLÁŠKA
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 7. ledna 1994
o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7, 34 a 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon“), a článku IV bodu 9 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA PRVNÍ
ŘÍZENÍ PRÁCE STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
§ 1
Výkon dohledu vyššího státního zastupitelství
Při výkonu dohledu provádí vyšší státní zastupitelství kontrolní činnost vůči nižším státním zastupitelstvím ve svém obvodu, zaměřenou zejména na dodržování právních předpisů a pokynů vyššího státního zastupitelství, na organizaci a řízení práce a plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce.
§ 2
Dožádání
(1) Jednotlivé úkony, které by státní zastupitelství mělo provést mimo svůj obvod nebo které by mohlo provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými nebo neúčelnými náklady, může na dožádání provést jiné státní zastupitelství.
(2) V dožádání je třeba uvést potřebné údaje, jejichž znalost je nutná k provedení žádaného úkonu, popřípadě k němu připojit potřebné spisy nebo doklady.
(3) Nemůže-li dožádané státní zastupitelství provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání státnímu zastupitelství, v jehož obvodu je možné úkon provést, je-li mu toto státní zastupitelství známo; jinak dožádání vrátí.
§ 3
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Kromě státních zástupců a právních čekatelů jsou i ostatní pracovníci státního zastupitelství povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti státního zastupitelství. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníky uvedené v odstavci 1 zprostit vedoucí státního zastupitelství.
HLAVA DRUHÁ
ZŘÍZENÍ POBOČEK NĚKTERÝCH STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ A STANOVENÍ VÝJIMEK OHLEDNĚ ÚZEMNÍCH OBVODŮ STÁTNÍCH ZASTUPITELSTVÍ
§ 4
Nejvyšší státní zastupitelství v Brně - pobočka v Praze
(1) Při Nejvyšším státním zastupitelství v Brně se zřizuje pobočka se sídlem v Praze.
(2) Nejvyšší státní zastupitelství v Brně - pobočka v Praze zajišťuje právní styk s cizinou
a) ve vydávacím řízení a při průvozu pro účely řízení v cizině,
b) při převzetí trestní věci z ciziny a odevzdání trestní věci do ciziny,
c) při poskytování právní pomoci cizozemským orgánům v trestních věcech prováděním procesních úkonů a doručováním a v dožádání právní pomoci u cizozemských orgánů ve věcech trestních prováděním procesních úkonů a doručováním,
d) v řízení o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky,
e) včetně styku s cizozemskými konzulárními úřady v České republice v trestních věcech týkajících se cizích státních občanů,
pokud mezinárodní smlouva nebo jiný právní předpis zakládá působnost Nejvyššího státního zastupitelství.
§ 5
Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích se zřizuje jeho pobočka v Táboře.
(2) Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře
a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře v trestním řízení,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů,
c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských soudů, je-li dána zvláštním předpisem příslušnost krajského soudu,1)
d) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských soudů a jež odňalo okresnímu státnímu zastupitelství ve svém obvodu,
e) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu1) vyloučení vedoucí státní zástupci v Pelhřimově nebo v Táboře,
f) rozhoduje spory o příslušnost v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Pelhřimově a v Táboře,
g) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Pelhřimově a Táboře a Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věcech, jež podle zvláštního předpisu1) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů.
§ 6
Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se zřizuje jeho pobočka v Liberci.
(2) Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou v trestním řízení, s výjimkou věcí týkajících se cizích státních příslušníků,
b) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána zvláštním předpisem1) příslušnost krajského soudu s místní příslušností v obvodech okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou,
c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána místní příslušnost v obvodech okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou, jde-li o věci jim odňaté,2)
d) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li podle zvláštního předpisu1) z projednávání věci vyloučeni vedoucí státní zástupci v Liberci nebo v Jablonci nad Nisou,
e) rozhoduje spory o příslušnost v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Liberci a Jablonci nad Nisou,
f) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Liberci a v Jablonci nad Nisou rozhodovaných Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočkou v Liberci.
§ 7
Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci.
(2) Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci
a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku a Přerově v trestním řízení s výjimkou rozhodování ve věcech obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a ve věcech, které se týkají cizích státních příslušníků,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení ve věcech mladistvých,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Opavě v přípravném řízení trestním,
d) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána místní příslušnost v obvodech státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku a Přerově v trestním řízení, jde-li o věci jim odňaté,2) s výjimkou věcí mladistvých, věcí obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního a plavebního provozu a věcí, které se týkají cizích státních příslušníků,
e) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu1) vyloučeni vedoucí státní zástupci v Olomouci, Šumperku a Přerově,
f) rozhoduje spory o příslušnosti v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Olomouci, Šumperku a Přerově, mimo věcí vyňatých podle odstavce 2 písm. a),
g) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Olomouci, Šumperku a Přerově rozhodovaných Krajským soudem v Ostravě - pobočkou v Olomouci.
§ 8
Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Přerově
(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Přerově.
(2) Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Přerově
a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Přerově a v Novém Jičíně v trestním řízení,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Olomouci v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských soudů,
c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Přerově a v Novém Jičíně a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů, je-li dána zvláštním předpisem příslušnost krajského soudu,1)
d) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Přerově a v Novém Jičíně a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu1) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů a jež odňalo okresnímu státnímu zastupitelství ve svém obvodu,
e) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu1) vyloučeni vedoucí státní zástupci v Přerově nebo v Novém Jičíně,
f) rozhoduje spory o příslušnost v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Přerově a v Novém Jičíně,
g) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Přerově a v Novém Jičíně a Okresního soudu v Olomouci ve věcech, jež podle zvláštního předpisu1) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů.
§ 9
Výjimky z působnosti obvodních státních zastupitelství v Praze
(1) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná v prvním stupni řízení o trestných činech patřících jinak do věcné a místní příslušnosti obvodních státních zastupitelství v obvodu Městského státního zastupitelství v Praze, jestliže směřují proti bezpečnosti silniční, železniční, letecké a plavební dopravy.
(2) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná společné řízení o všech trestných činech téhož obviněného, je-li trestný čin podle odstavce 1 trestným činem nejtěžším.
(3) Koná-li se společné řízení proti více obviněným, z nichž některý je stíhán pro trestný čin podle odstavce 1, koná Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 řízení proti tomuto obviněnému za podmínky uvedené v odstavci 2 jen tehdy, bylo-li vyloučeno ze společného řízení.
§ 10
Výjimky z působnosti některých dalších státních zastupitelství
K řízení v trestních věcech, jež náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských obvodových prokuratur, je příslušné
a) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3, jestliže by jinak bylo příslušné obvodní státní zastupitelství v obvodu Městského státního zastupitelství v Praze,
b) Okresní státní zastupitelství Praha-západ, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Praze,
c) Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích,
d) Okresní státní zastupitelství v Plzni-město, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Plzni,
e) Okresní státní zastupitelství v Litoměřicích, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem,
f) Okresní státní zastupitelství v Hradci Králové, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové,
g) Městské státní zastupitelství v Brně, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně,
h) Okresní státní zastupitelství v Olomouci, jestliže by jinak bylo příslušné okresní státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě.
HLAVA TŘETÍ
§ 11
Jednoduché úkony konané právními čekateli státního zastupitelství
Vedoucí státního zastupitelství nebo jím pověřený státní zástupce3) může pověřit právního čekatele, aby v projednávaných věcech vykonával tyto jednoduché úkony:
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení,
d) rozhodnutí o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
e) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce,
f) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
g) kontrolu korespondence obviněných,
h) vyhotovování statistických listů,
i) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
j) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů veřejné správy,
k) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.
ČÁST DRUHÁ
POSTUP STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Oddíl první
Věcná příslušnost státních zástupců v přípravném řízení trestním
§ 12
Na určení věcné a místní příslušnosti státních zástupců v přípravném řízení trestním, podmínek konání společného řízení, vyloučení a spojení věcí se užije - pokud není dále stanoveno jinak - obdobně ustanovení § 16 až 25 trestního řádu a ustanovení § 10 zákona.
§ 13
Okresní státní zástupce vykonává dozor nad přípravným řízením konaným vyšetřovateli policie činnými u okresního úřadu vyšetřování a jemu na roveň postavených úřadů a nad policejními orgány v obvodu své působnosti.
§ 14
(1) Krajský státní zástupce vykonává dozor nad přípravným řízením konaným vyšetřovateli policie činnými u krajského úřadu vyšetřování a jemu na roveň postavených úřadů a nad policejními orgány v obvodu své působnosti.
(2) Odejme-li krajské zastupitelství věc nižšímu státnímu zastupitelství a působí-li v ní samo,2) koná krajský státní zástupce v odňaté věci dozor nad přípravným řízením konaným vyšetřovateli policie činnými u okresních úřadů vyšetřování a jim na roveň postavených úřadů a nad policejními orgány v obvodu působnosti okresního státního zastupitelství.
§ 15
Vrchní státní zástupce vykonává dozor nad přípravným řízením konaným vyšetřovateli policie činnými u krajských a jim na roveň postavených úřadů vyšetřování a nad policejními orgány v obvodu své působnosti v případech, ve kterých vrchní státní zastupitelství odejme věc krajskému státnímu zastupitelství a působí v ní samo.2)
§ 16
(1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který začal vykonávat dozor nejdříve.
(2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení.
§ 17
Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání
(1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté vyslechnout.4)
(2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a oznamovatele o tom vyrozumí.
§ 18
Dozor v přípravném řízení
(1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce postupu vyšetřovatele může vyžadovat předložení spisů nebo může prověrku spisového materiálu provádět přímo u vyšetřovatele.
(2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn nahlížet do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci vyšetřovatele o jeho obsahu.
§ 19
Pokyny státního zástupce
(1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou opatření.
(2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu.
(3) Pokyny se zakládají do konceptu vyšetřovacího spisu.
(4) Neprovede-li vyšetřovatel nebo policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.
Rozhodování o námitkách vyšetřovatele
§ 20
(1) Zjistí-li státní zástupce vyššího státního zastupitelství, že vyšetřovatelovy námitky nejsou důvodné, usnesením přikáže, aby vyšetřování ve věci konal jiný vyšetřovatel. Opis usnesení doručí vyšetřovateli, který vznesl námitky, a nadřízenému téže vyšetřovací součásti.
(2) Zjistí-li státní zástupce vyššího státního zastupitelství, že vyšetřovatelovy námitky jsou důvodné, pokyn státního zástupce usnesením zruší.
§ 21
Namítá-li vyšetřovatel svou místní nepříslušnost, státní zástupce mu uloží, aby spisy předložil nadřízené vyšetřovací součásti k rozhodnutí sporu.
§ 22
Rozhodnutí o odnětí věci vyšetřovateli
O odnětí věci vyšetřovateli podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu vyšetřovací součásti s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jiného vyšetřovatele; opis usnesení doručí vyšetřovateli, jemuž byla věc odňata.
§ 23
Pořizování kopií spisu
Požádají-li osoby uvedené v § 65 odst. 1 věta prvá trestního řádu státního zástupce o umožnění pořídit si kopii spisu nebo jeho částí, státní zástupce vyhoví, nachází-li se spis na státním zastupitelství a lze-li kopii spisu technicky pořídit na státním zastupitelství. Žádostem uvedených osob o zapůjčení spisu k pořízení kopií mimo státní zastupitelství nelze vyhovět.
Oddíl druhý
Šetření k žádostem o milost
§ 24
(1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad vyšetřováním.
(2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který vykonává dozor nad vyšetřováním, podá tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně vyrozumí.
(3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.
(4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).
§ 25
(1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti.
(2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je třeba konat šetření.
(3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.
§ 26
(1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli, jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.
(2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí. Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání,5) jehož příjem obviněný potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce. Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho propuštění.
(3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.
(4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření.
(5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy Ministerstvu spravedlnosti.
(6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení zašle Ministerstvu spravedlnosti.
Oddíl třetí
Organizační zabezpečení dodržování lhůty 24 hodin k podání návrhu na vzetí do vazby zadržených osob a provádění dalších úkonů v rámci dosažitelnosti státního zástupce
§ 27
(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena dosažitelnost alespoň jednoho státního zástupce státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl ve lhůtě 24 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí do vazby.
(2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje provedení dalších úkonů trestního řízení nutných k předložení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zadržení a otevření zásilek nebo na ustanovení obhájce, pokud jejich provedení nesnese odkladu.
(3) Po dobu dosažitelnosti je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti nebo v bydlišti.
§ 28
Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.
ČÁST TŘETÍ
POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V OBČANSKÉM SOUDNÍM ŘÍZENÍ
§ 29
Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího v sídle soudu, u něhož je projednáván návrh podle § 62 zákona o rodině, jednat za navrhovatele v řízení před soudem (§ 21 odst. 2 o. s. ř.).
ČÁST ČTVRTÁ
POSTUP STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ PŘI VYŘIZOVÁNÍ PODNĚTŮ KE STÍŽNOSTEM PRO PORUŠENÍ ZÁKONA
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 30
(1) Ustanovení této části se užijí, pokud ministr spravedlnosti pověřil státní zastupitelství vyřízením podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení, nebo tehdy, přezkoumává-li státní zastupitelství zákonnost postupu řízení a pravomocného rozhodnutí z vlastní iniciativy.
(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na vyřizování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.
HLAVA DRUHÁ
PODNĚTY V TRESTNÍCH VĚCECH
Oddíl první
Podnět
§ 31
(1) Podnětem v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.
(2) Zda je podání podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podnět některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněn, může jej státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.
§ 32
Probíhá-li ve věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce takový podnět odloží pro předčasnost. Podatele o tomto postupu vyrozumí a další řízení nekoná.
§ 33
Je-li obsahem podnětu současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, které nelze prověřit na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně rozhodne, zda jsou dány důvody, aby vyčkal vyřízení oznámení příslušným státním zastupitelstvím. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.
Oddíl druhý
Příslušnost k přezkumu důvodnosti podnětu
§ 34
(1) Přezkum důvodnosti podnětu ke stížnosti pro porušení zákona provádí krajské, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství.
(2) Krajské státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, jestliže směřuje proti rozhodnutí orgánu, jehož působnost nepřesahuje obvod krajského státního zastupitelství.
§ 35
Vrchní státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu stížnosti pro porušení zákona, jestliže směřuje proti:
a) rozhodnutí okresního nebo krajského soudu, přičemž první podatelův podnět krajské státní zastupitelství odložilo,
b) rozhodnutí orgánů přípravného řízení trestního, přičemž první podnět krajské státní zastupitelství odložilo,
c) rozhodnutí krajského státního zástupce.
§ 36
(1) Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, pokud není k jeho přezkoumání příslušné krajské nebo vrchní státní zastupitelství.
(2) Nejvyšší státní zastupitelství dále přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, jestliže
a) směřuje proti rozhodnutí, jehož přezkoumání si vyhradilo,
b) vyjadřuje nespokojenost podatele podnětu s odložením předchozího obsahově shodného podnětu vrchním státním zastupitelstvím.
§ 37
Ministr spravedlnosti může vyřízením podnětu ke stížnosti pro porušení zákona pověřit jiné státní zastupitelství, než by bylo podle § 34 až 36 příslušné, považuje-li to za důvodné.
Oddíl třetí
Postup při přijímání a přezkoumávání důvodnosti podnětů
§ 38
(1) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí odesilatele podnětu o přijetí všech podnětů, které mu dojdou, včetně těch, které postoupí podle příslušnosti vrchnímu státnímu zastupitelství nebo které mu byly postoupeny ostatními státními zastupitelstvími. Současně odesilateli sdělí, že bude o vyřízení podnětu písemně vyrozuměn.
(2) Podle odstavce 1 postupuje též vrchní a krajské státní zastupitelství.
(3) Okresní státní zastupitelství, které podnětem napadené rozhodnutí vydalo nebo vykonávalo dozor v řízení, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno, postoupí podnět krajskému státnímu zastupitelství. Současně k němu připojí spisové materiály, které mají význam pro jeho posouzení, a svoje stanovisko. Odesilatele podnětu o postoupení vyrozumí.
(4) Obdobně postupuje krajské státní zastupitelství ve vztahu k vrchnímu státnímu zastupitelství a vrchní státní zastupitelství ve vztahu k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, dojde-li jim podnět, jehož důvodnost podle předchozích ustanovení je příslušné přezkoumávat vrchní nebo Nejvyšší státní zastupitelství.
§ 39
(1) Na Nejvyšším státním zastupitelství a na vrchním státním zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětů a podněty vyřizuje státní zástupce, jemuž byla věc přidělena.
(2) Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů a jeho vyřízení státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který vydal závazný právní názor k vyřízení věci. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.
§ 40
Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo; obsahem podnětu přitom není vázáno. Při přezkoumávání vychází zásadně ze spisového materiálu, na jehož základě bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno.
§ 41
Je-li pro přezkoumání důvodnosti podnětu třeba objasnit některou okolnost, státní zastupitelství, které přezkum provádí, provede nezbytné šetření, a to i v součinnosti s jinými státními zastupitelstvími.
§ 42
Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.
Oddíl čtvrtý
Vyřízení podnětu
§ 43
Nevyhradil-li si ministr spravedlnosti rozhodnutí o způsobu vyřízení podnětu, státní zastupitelství po přešetření všech okolností rozhodných pro posouzení, zda došlo k porušení zákona, podnět odloží, neshledá-li důvody k podání stížnosti pro porušení zákona. O odložení podnětu jeho odesilatele písemně vyrozumí.
§ 44
Jsou-li přezkoumáním důvodnosti podnětu shledány podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který je po jeho schválení vrchním státním zástupcem nebo nejvyšším státním zástupcem postoupen k rozhodnutí ministru spravedlnosti.
Oddíl pátý
Opakovaný podnět
§ 45
(1) Opakovaným podnětem je podání vyjadřující nespokojenost s vyřízením prvního podnětu.
(2) Opakovaný podnět vyřizuje na Nejvyšším státním zastupitelství a na vrchním státním zastupitelství vždy jiný státní zástupce než ten, který vyřizoval první podnět.
§ 46
Je-li opakovaný podnět odložen, musí být podatel podnětu o tom písemně vyrozuměn a současně upozorněn na to, že další podnět v téže věci bude přešetřován jen tehdy, bude-li obsahovat nové skutečnosti. Současně musí být upozorněn, že nebude-li splněna tato podmínka, bude další opakovaný podnět odložen, aniž by byl jeho příjem podateli potvrzován.
HLAVA TŘETÍ
PODNĚTY V REHABILITAČNÍCH VĚCECH
§ 47
Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.
HLAVA ČTVRTÁ
PODNĚTY V OBČANSKOPRÁVNÍCH VĚCECH
§ 48
(1) O podání stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství, které potvrzuje i přijetí podnětů k takové stížnosti.
(2) Podněty ke stížnosti pro porušení zákona ve věcech, v nichž může státní zástupce vstoupit do řízení,9) které dojdou na okresní, krajské nebo vrchní státní zastupitelství, postoupí tato státní zastupitelství neprodleně přímo Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Pokud nemůže být současně předložen i soudní spis, předloží státní zastupitelství jen podnět. Soudní spis jinak vyžaduje Nejvyšší státní zastupitelství.
(3) Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.
§ 49
Na postup státního zastupitelství při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona se jinak přiměřeně užijí ustanovení hlavy druhé, oddílu prvního, třetího, čtvrtého a pátého této části.
ČÁST PÁTÁ
POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ
§ 50
Podle této části se postupuje v případech stížností fyzických a právnických osob (dále jen „stěžovatel“), jejichž obsahem je stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních pracovníků státního zastupitelství.
§ 51
(1) Vedoucí státního zastupitelství je příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti služebně podřízenému státnímu zástupci; je též příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti pracovníkovi státního zastupitelství, v jehož je čele. K vyřízení stížnosti, která směřuje proti nejvyššímu státnímu zástupci, je příslušné Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána tomu, komu její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.
§ 52
Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.
§ 53
Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
§ 54
(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení tomu, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.
(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.
§ 55
(1) Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat toho, kdo je služebně nadřízen vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, o přešetření stížnosti.
(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není ji třeba přešetřovat.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 56
(1) K dalšímu řízení ve věcech bývalé vojenské obvodové prokuratury je příslušné okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu měla vojenská obvodová prokuratura sídlo, a ve věcech Vojenské obvodové prokuratury v Praze Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 a Okresní státní zastupitelství pro Prahu-západ.
(2) K dalšímu řízení ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Táboře je příslušné Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře a ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Olomouci Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Přerově.
§ 57
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Novák v. r.
1) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 11 odst. 2 zákona.
6) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.
7) § 266 trestního řádu.