o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů)

(1) Veřejnými funkcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři, členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády¹), a členové zastupitelstev krajů, zastupitelstva hlavního města Prahy, zastupitelstev obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy, které vykonávají působnost obcí s rozšířenou působností (dále jen „zastupitelstvo kraje či města“).

(2) Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí:

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nesmí:

(3) Omezení uvedené v odstavci 2 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(4) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat v nejbližší možné době ode dne, kdy začali vykonávat svou funkci.

(5) Poslanci a senátorovi nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání a v níž má stát, Fond národního majetku České republiky anebo obě tyto osoby většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.^1a) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku mandátu poslance a senátora.

(6) Uvolněnému členovi zastupitelstva kraje či města nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž zřizovatelem je tento kraj či město nebo v níž má tento kraj či město většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.^1a) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení mandátu uvolněného člena zastupitelstva kraje či města.

(7) Neuvolněnému členovi zastupitelstva kraje či města náleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž zřizovatelem je tento kraj či město nebo v níž má tento kraj či město většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech^1a). Informaci o jménu zastupitele a výši jeho odměny vezme zastupitelstvo příslušného kraje či města na vědomí usnesením na nejbližší schůzi po stanovení výše této odměny.

(1) Poslanec, senátor a člen zastupitelstva kraje či města je povinen oznámit, zda on sám nebo manžel

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 za manžela.

(3) Písemné oznámení o činnosti podle odstavců 1 a 2 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny, poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu, a člen zastupitelstva kraje či města kontrolnímu výboru téhož zastupitelstva kraje či města bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů po zahájení nebo ukončení této činnosti. První oznámení o činnosti doručí do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce. Předseda příslušné komory Parlamentu České republiky (dále jen „Parlament“) předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

(1) Veřejný funkcionář s výjimkou neuvolněného člena zastupitelstva kraje či obce je povinen písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce. Oznámení o příjmech a darech se podává i tehdy, jestliže veřejný funkcionář neobdržel žádný příjem či dar podléhající oznamovací povinnosti.

(2) Veřejný funkcionář je povinen v přiznání správně a úplně uvést výši, druh a zdroj každého svého peněžního příjmu a daru, s výjimkou příjmů za výkon funkce veřejného funkcionáře, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nebo darů přesáhne za jeden kalendářní rok výši měsíční platové základny poslance.²)

(3) Za peněžitý příjem nebo dar se nepovažuje poskytnutí dopravy, noclehu, stravy a dalších přiměřených požitků při cestách a návštěvách konaných veřejným funkcionářem v zájmu státu nebo kraje či města.

(4) Písemné oznámení o příjmech a darech podle odstavce 1 doručí nejpozději do konce června následujícího roku

(1) Veřejný funkcionář je povinen do konce června každého následujícího roku po dobu výkonu své funkce písemně oznámit, zda za uplynulý kalendářní rok nabyl vlastnická nebo další věcná práva k nemovitému majetku.

(2) Písemné oznámení o nemovitém majetku podle odstavce 1 doručí

(3) Veřejný funkcionář postupuje obdobně, pokud jde o nemovitý majetek manžela. Písemné oznámení podává odděleně za sebe a za manžela.

(4) Předseda příslušné komory Parlamentu oznámení o nemovitém majetku podle odstavců 1 až 3 předá mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

(1) Vedení evidencí čestných prohlášení podle § 3, údajů poskytnutých podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) a sdělení podle § 8 odst. 3 a 4 (dále jen „evidence“) provádí mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu, kontrolní výbor zastupitelstva kraje či města (dále jen „příslušný výbor“). Vedením se pro účely tohoto zákona rozumí zpracovávání osobních údajů podle zvláštního právního předpisu^2a).

(2) Každý má právo na bezplatný přístup do evidence. Žadateli o přístup do evidence (dále jen „žadatel“) je tento přístup umožněn

(3) Každý má právo sdělit příslušnému výboru skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů v evidenci. Sdělení lze učinit buď v sídle příslušného výboru nebo písemným prohlášením zaslaným příslušnému výboru doporučenou zásilkou s doručenkou anebo prohlášením v elektronické podobě, zaslaným prostřednictvím veřejné datové sítě, které je opatřené platným zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu od poskytovatele certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu^2b).

(4) Sdělení podle odstavce 3 musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého a jiného pobytu oznamovatele, jinak se k němu nepřihlíží. Příslušný výbor do 30 dnů oznamovateli pošle písemnou odpověď doporučenou zásilkou s doručenkou nebo v elektronické podobě a v této odpovědi mu sdělí, jaké úkony v této věci učinil^2c).

(5) Údaje o žadatelích podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) a veškeré údaje obsažené ve sdělení podle § 8 odst. 3 a 4 se zpracovávají jako součást té složky evidence, ke které se vztahují.

(1) Příslušný výbor po zahájení řízení podle § 11 odst. 3 je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to i za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je příslušný výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech nebo oznámení o nemovitém majetku odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové příslušného výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl.

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením a řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, provádí příslušný výbor k podnětu nejméně deseti poslanců, pěti senátorů nebo tří členů zastupitelstva kraje či města.

(2) Podnět se podává tomu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti členovi zastupitelstva kraje či města, je příslušný k řízení kontrolní výbor zastupitelstva kraje či města. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci, senátoři nebo členové zastupitelstev krajů či měst dovolávají.

(3) Příslušný výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.

(4) Po zahájení řízení příslušný výbor podnět projedná v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání příslušného výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové příslušného výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, příslušný výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.

(6) Po projednání podnětu příslušný výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory Parlamentu, hejtmanovi nebo starostovi. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, a v čem je podstata tohoto jednání. Pokud rozhodnutí obsahuje výrok o tom, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, lze veřejnému funkcionáři tímto rozhodnutím zároveň uložit pokutu, a to až do výše 30 000 Kč. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů příslušného výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu, hejtman či starosta na nejbližší schůzi příslušné komory Parlamentu nebo zastupitelstva kraje či města veřejně vyhlásí rozhodnutí příslušného výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí příslušného výboru předsedy příslušné komory Parlamentu, hejtmana nebo starosty, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory Parlamentu nebo náměstek hejtmana či místostarosta.

(9) Pokuty uložené mandátovým a imunitním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo mandátovým a imunitním výborem Senátu vybírá a vymáhá finanční úřad pro Prahu 1. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona o správě daní; výnos z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.

(10) Pokuty uložené kontrolním výborem zastupitelstva kraje či města vybírá a vymáhá příslušný kraj či město. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona o správě daní; výnos z těchto pokut je příjmem rozpočtu tohoto kraje či města.

(11) Řízení podle tohoto zákona lze zahájit do 2 let od porušení povinnosti dané tímto zákonem. Na řízení se použijí obecné zásady správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

(1) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce³) vykonávané v pracovním nebo služebním poměru

(2) Zaměstnanec vykonávající funkci v pracovním nebo služebním poměru k subjektům uvedeným v odstavci 1, který byl zvolen poslancem nebo senátorem, je ode dne složení slibu⁴) po dobu trvání mandátu uvolněn od výkonu práv a povinností, které z jeho pracovního nebo služebního poměru vyplývají.

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo nakládá se zpřístupněnými údaji v rozporu s účelem, který uvedl ve své žádosti podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) a pro který mu tyto údaje byly z evidence poskytnuty.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

(3) Přestupky projednává Úřad pro ochranu osobních údajů. Při stanovení výše pokuty přihlédne Úřad k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků přestupku.

(4) Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.